Čekejte, prosím...
A A A
10. 6. 2003, [Právní zpravodaj]
Rozhodnutí ESD a ESPS

(Výběr z nejdůležitějších rozhodnutí soudních orgánů EU v období 15. 4. 2003–15. 5. 2003)

 

Věc/Datum

Předmět sporu

K podstatným částem rozhodnutí

Budoucí vztah k právu ČR

Základní zásady práva ES

 

 

C-438/00Deutscher Handballbund e.V. v. Maros Kolpak

08. 05. 2003

Volný pohyb osob Zákaz diskriminace Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Slovenskou republikou na straně druhé (dále jen „Evropská dohoda“)

Ustanovení Evropské dohody, která se týkají zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, jsou přímo aplikovatelná (viz rovněž rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Pokrzeptowicz-Meyer, C-162/00 – pozn. aut.). Zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti se v rámci volného pohybu osob mohou nicméně dovolávat pouze ti zaměstnanci ze Slovenska, kteří jsou již na území členského státu řádně zaměstnáni, a to pouze ve vztahu k pracovním podmínkám, odměňování nebo propouštění. Toto pravidlo však nelze použít ve vztahu k národním pravidlům, jež upravují přístup na trh práce. Pravidlo vydané německým svazem házené, na jehož základě je hráč se státní příslušností jiného státu, než jsou státy Evropského hospodářského prostoru, omezen účastnit se určitých utkání národní soutěže, se týká pracovních podmínek a představuje Evropskou dohodou zakázanou diskriminaci. Tuto diskriminaci nelze ospravedlnit sportovními hledisky, na rozdíl od mezistátních utkání, při nichž je účast zahraničních hráčů vyloučena čistě ze sportovních důvodů (toto rozhodnutí Evropského soudního dvoru má zvláštní význam pro dovolání se práv soukromých subjektů vyplývajících z Evropské dohody uzavřené Českou republikou – pozn. aut.).

obecná platnost/primární právo ES

C-15/01Paranova Läkemedel a spol. C-113/01Paranova

08. 05. 2003

Volný pohyb zboží Paralelní dovozy léčiv

Národní pravidla, na jejichž základě odvolání povolení k prodeji léčiv na místním trhu uskutečněném na žádost majitele tohoto povolení implikuje rovněž odvolání povolení k paralelním dovozům těchto léčiv, jsou v rozporu s čl. 28 a čl. 30 Smlouvy o ES (základní ustanovení k volnému pohybu zboží – pozn. aut.). Omezení paralelních dovozů určitých léčiv však nejsou v rozporu s těmito ustanoveními Smlouvy o ES, pokud další přítomnost těchto léků na trhu státu-dovozce vyvolává skutečné nebezpečí pro lidské zdraví.

obecná platnost/primární právo ES z. č. 79/1997 Sb., o léčivech vyhláška Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva zemědělství č. 296/2000 Sb., kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuční praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léčiv, včetně medikovaných krmiv

C-463/00Komise v. Španělsko C-98/01Komise v. Velká Británie 13. 05. 2003

Volný pohyb kapitálu Svoboda podnikání

Pravidla ES o volném pohybu kapitálu jsou dotčena i v případě investic ve formě kapitálové účasti. Ustanovení španělského a britského zákona o akciích spojených se zvláštními právy, tzv. zlaté akcie, vedou k omezení volného pohybu kapitálu mezi členskými státy. Naléhavými důvody veřejného zájmu lze nicméně obhájit, pokud si členské státy ponechají určitý vliv ve vztahu k původně veřejným a později privatizovaným podnikům, které poskytují služby ve veřejném zájmu nebo se strategickým významem. V takovém případě musí být omezení v souladu se zásadou přiměřenosti, tj. nesmí překročit míru nezbytnou k dosažení sledovaného cíle. (k problematice zlatých akcií srov. rovněž rozhodnutí Evropského soudního dvoru v případech Komise/Portugalsko, C-367/98, Komise/Francie, C-483/99 a Komise/Belgie, C-503/99 – pozn. aut.).

obecná platnost/primární právo ES z. č. 92/1991 Sb․, o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby z. č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR

C-385/99Müller-Fauré a van Riet

13. 05. 2003

Volný pohyb služeb Zdravotní pojištění

V rozporu se zásadou volného pohybu služeb jsou taková pravidla, na jejichž základě je pojištěnec povinen obstarat si předchozí souhlas zdravotní pojišťovny v případě ošetření, které je provedeno ambulantně v jiném členském státě poskytovatelem zdravotnických služeb, jenž není ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou pojištěnce. Naopak v případě ošetření v nemocnici je podmínka poskytnutí předchozího souhlasu zdravotní pojišťovny oprávněná. Z předložených argumentů nevyplývá, že by zrušení požadavku předchozího souhlasu pojišťovny pro poskytnutí ošetření mimo nemocenské zařízení přimělo tolik pacientů odebrat se do jiného členského státu, čímž by byla značně narušena finanční rovnováha nizozemského systému sociálního zabezpečení a v důsledku toho by došlo k ohrožení celkové úrovně ochrany veřejného zdraví.

obecná platnost/primární právo ES z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění