Průběh státních hranic mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou od trojstátního hraničního bodu smluvních států a Německé spolkové republiky až k hraničnímu bodu XI je, vyjma částí státních hranic upravených v článku 2, určen usneseními, která o tom učinila v letech 1920 až 1923 Rozhraničovací komise na základě článku 27 bodu 6 a článků 29, 30 a 35 mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919, jakož i části II Úmluvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách, uzavřené v Praze dne 10. března 1921. Tento průběh státních hranic je potvrzen článkem 5 Státní smlouvy ze dne 15. května 1955 o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska podle stavu ze dne 1. ledna 1938.

Na základě vpředu uvedených ustanovení mírové smlouvy podepsané v Saint-Germain-en-Laye a usnesení Rozhraničovací komise je část státních hranic uvedená v odstavci 1 tam, kde byla stanovena Rozhraničovací komisí střednicí vodních toků, nepohyblivá, to znamená, že je definitivně určena bez ohledu na pozdější změny střednice těchto vodních toků.

Odchylně od ustanovení článku 1 je touto Smlouvou určen průběh státních hranic

Přílohy 1, 2, 3, 5 a 6 obsahují každá podrobný popis státních hranic, plán státních hranic v měřítku 1:2880, polní náčrty v měřítku 1:500 nebo 1:1000 a seznam souřadnic polygonových bodů. Příloha 4 obsahuje podrobný popis státních hranic, plán státních hranic v měřítku 1:2880 a seznam souřadnic polygonových bodů.

Pozdější změny polohy hraničních potoků a hraničních příkopů uvedených v přílohách 1 až 6 nebudou mít žádný vliv na průběh státních hranic.

Od hraničního bodu XI probíhají státní hranice v přímce určené tímto hraničním bodem a hraničním znakem XI ČS až k průsečíku této přímky se střednicí řeky Dyje. Dále sledují až k zaústění řeky Dyje do řeky Moravy střednici řeky Dyje směrem po proudu až k průsečíku střednice řeky Dyje s přímkou, která je určena polohami hraničních znaků XI⁶ 1 a XI/6/2, danými v době popisu této Smlouvy a znázorněnými v plánu státních hranic v měřítku 1:5000 (příloha 7) a v hraniční mapě v měřítku 1:10 000 (příloha 8).

Tam, kde jsou státní hranice určeny střednicí řeky Dyje, jsou pohyblivé, to znamená, že sledují tuto střednici při pozvolných přirozených změnách polohy řeky. Při umělých změnách polohy řeky sledují státní hranice střednici jen potud, pokud se střednice neodchyluje od hraniční čáry platné bezprostředně před započetím stavby více než o jednu čtvrtiny šířky koryta pro střední vodu. Smluvní státy rozumějí pod pojmem takových umělých změn pouze stavební opatření, k nimž dojde v rámci Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7. prosince 1967. V téže části státních hranic může být průběh hraniční čáry změněn takovými stavebními opatřeními pouze jednou.

Smluvní státy rozumějí pod pojmem střednice řeky Dyje souvisle a plynule probíhající čáru, která je, pokud to dovoluje její souvislý plynulý průběh, od obou okrajů břehů koryta pro střední vodu stejně vzdálena. Za okraje břehů koryta pro střední vodu se pokládají čáry smáčení břehů řeky - u ostrovů čáry smáčení břehů hlavního ramene - při střední vodě. Střední voda je dána průtokem 45 m3/s, měřeným v profilu vodočtu Bernhardsthal. Za hlavní rameno se pokládá rameno řeky, které vykazuje při střední vodě větší průtok.

Střednice řeky Dyje podle odstavce 3 daná v době podpisu toto smlouvy je znázorněna v plánu státních hranic v měřítku 1:5000 (příloha 7).

Od průsečíku popsaného v článku 3 odstavci 1 druhá věta probíhají státní hranice přímočaře až k průsečíku střednice řeky Moravy s přímkou, kterou určují polohy hraničních znaků XI⁰ 1 a XI/6/3 dané v době podpisu této Smlouvy a znázorněné v plánu státních hranic v měřítku 1:5000 (příloha 7) a v hraniční mapě 1:10 000 (příloha 8).

zrušen

zrušen

zrušen

Státní hranice jsou v částech, kde to dovoluje místní situace, zpravidla vyznačeny přímo, to je hraničními znaky osazenými v hraniční čáře. Všechny ostatní části jsou vyznačeny nepřímo hraničními znaky osazenými zpravidla zdvojeně nebo střídavě mimo hraniční čáru.

Mezi přímo vyznačenými hraničními body probíhají státní hranice v matematicky určených čarách, které jsou zpravidla přímé nebo lomené.

Mezi nepřímo vyznačenými hraničními body probíhají státní hranice v matematicky určených nebo jen v plynulých čarách.

trojbokým sloupem na trojstátním hraničním bodu smluvních států a Spolkové republiky Německo;

základními hraničními mezníky na počátku ostatních hraničních úseků;

hlavními, mezilehlými nebo doplňkovými hraničními mezníky uvnitř hraničních úseků podle důležitosti hraničních bodů, dřevěnými kůly ve zvláštních výjimečných případech;

hraničními znaky nepřímého vyznačení na trojstátním hraničním bodu smluvních států a Slovenské republiky na soutoku řeky Dyje a řeky Moravy.

Smluvní státy se zavazují, že vyměřováním a vyznačováním státních hranic budou pečovat o to, aby byl průběh státních hranic vždy zřetelný a zajištěný.

K tomuto účelu se budou podle ustanovení této smlouvy udržovat a podle potřeby obnovovat hraniční znaky, jakož i průběžně aktualizovat nebo obnovovat hraniční dokumentární dílo.

zrušen

Smluvní státy poskytnou na své náklady, bez ohledu na hraniční úseky, potřebné měřické odborníky pro vyměřování a vyznačování státních hranic.

Při dodržení ustanovení odstavců 4 a 5 a článku 20 poskytne na vlastní náklady potřebný materiál, pracovní síly, vozidla, plavidla a nářadí (stroje, nástroje, měřicí přístroje apod.)

Od použití ustanovení odstavce 2 lze upustit po vzájemné dohodě, vyžadují-li to důvody hospodárnosti nebo účelnosti. Přitom je žádoucí, aby se obě strany snažily o vyrovnání poskytnutých prací, výkonů a materiálu, pokud možno v naturální formě.

Budou-li stavebními opatřeními na státních hranicích, zejména regulací vodních toků nebo stavbou silnic a cest poškozeny, zničeny nebo odstraněny hraniční znaky, učiní smluvní státy nezávisle na ustanovení odstavce 2 příslušná opatření, pokud jde o poskytnutí materiálu a potřebných pracovních sil, vozidel, plavidel a nářadí.

Dále smluvní státy učiní zvláštní opatření, jestliže v hraničním úseku XI bude třeba vyměřit nebo vyznačit průběh státních hranic na mostech nebo jiných viditelných stavbách nacházejících se ve vodních tocích. Totéž platí o opatřeních uvedených v článcích 24 a 25.

Smluvní státy bez ohledu na ustanovení článku 23 společně přezkoušejí každých deset roků hraniční znaky a zajistí odstranění zjištěných nedostatků.

První společné přezkoušení hraničních znaků bude zahájeno nejpozději dva roky po vstupu v platnost této Smlouvy.

Vyžádá-li si to nezbytně zřetelnost průběhu státních hranic, učiní smluvní státy i mimo pravidelná společná přezkoušení hraničních znaků (článek 22) opatření potřebná k zaměření a vyznačení průběhu státních hranic.

Prohlásí-li jeden smluvní stát, že byl přemístěn hraniční znak, přezkoumají smluvní státy i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků jeho polohu a v případě potřeby přemístí hraniční znak na správné místo. O výsledku přezkoušení polohy hraničního znaku se vyhotoví zápis a podle potřeby i doplňovací polní náčrt (článek 39).

Při pravidelném společném přezkoušení hraničních znaků (článek 22) se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zjistí, zda se vodní toky, v nichž nebo v jejichž blízkosti byla stanovena čára státních hranic, od posledního společného pravidelného přezkoušení hraničních znaků co do své polohy změnily; v případě potřeby se o tom vyhotoví zápisy a doplňovací polní náčrty (článek 39).

zrušen

Dojde-li k náhlé přirozené změně polohy vodního toku, v němž nebo v jehož blízkosti byla stanovena čára státních hranic, provedou smluvní státy na žádost jednoho ze smluvních států i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků společně opatření podle odstavce 1 nebo odstavce 2.

Dojde-li na základě Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách ze dne 7.prosince 1967 k úpravě vodního toku, v němž nebo v jehož blízkosti byla stanovena čára státních hranic, zjistí smluvní státy po ukončení úpravy i mimo pravidelné společné přezkoušení hraničních znaků, zda se úpravou poloha tohoto vodního toku změnila; v případě potřeby se o tom vyhotoví zápis a doplňovací polní náčrty.

Tvar, rozměry, materiál, vzhled a označení hraničních znaků jsou stanoveny v hraničním dokumentárním díle. Od tohoto ustanovení se lze, jestliže je to potřebné, po vzájemné dohodě odchýlit.

Jestliže je to potřebné, lze po vzájemné dohodě pozměnit stávající vyznačení státních hranic, zejména osadit dodatečné hraniční znaky, ohrožené hraniční znaky přemístit na bezpečná místa a pozměnit přímé vyznačení čáry státních hranic na nepřímé nebo naopak.

Smluvní státy se postarají o to, aby majitelé pozemků a zařízení všeho druhu, které leží na státních hranicích nebo v jejich blízkosti, jakož i jiní oprávnění uživatelé takovýchto pozemků nebo zařízení strpěli práce potřebné k vyměřování k vyznačování státních hranic, zejména osazování nebo umísťování hraničních znaků a měřických značek, jakož i dopravu potřebného materiálu s tím spojenou. Tento závazek platí též pro všechny fyzické a právnické osoby, které jsou oprávněny k vyhledávání nebo dobývání nerostného bohatství. Při vyměřovacích a vyznačovacích pracích na státních hranicích je nutno dbát toho, aby byly co nejvíce šetřeny veřejné a soukromé zájmy.

Nároky osob uvedených v odstavci 1 na náhradu se řídí právem smluvního státu, na jehož výsostném území pozemky nebo zařízení leží. Nároky na náhradu vůči druhému smluvnímu státu jsou vyloučeny.

Smluvní státy se zavazují, že budou udržovat a v případě potřeby zřizovat stabilizaci trigonometrických a polygonových bodů nutných k vyměřování státních hranic. Dále se zavazují, bude-li to zapotřebí, obnovovat signalizaci těchto bodů. Tyto body mohou být při vyměřovacích pracích použity osobami obou smluvních států uvedenými v článku 19 odstavci 1.

Opatření podle odstavce 1 provede ten smluvní stát, na jehož výsostném území jsou trigonometrické a polygonové body umístěny; jsou-li tyto body na hraniční čáře, platí pro tato opatření ustanovení článku 19 odstavců 2 až 5.

Smluvní státy poskytnou Stálé československo-rakouské hraniční komisi (článek 35) pro její potřebu výsledky měření a výpočtů týkající se bodů uvedených v odstavci 1.

Smluvní státy budou vhodnými opatřeními chránit hraniční znaky, měřické značky a jiná zařízení sloužící k vyznačení státních hranic před přemístěním, zničením, poškozením a používáním v rozporu s jejich účelem.

Smluvní státy budou v případě stavebních opatření v bezprostřední blízkosti státních hranic informovat Stálou česko-rakouskou hraniční komisi (článek 35) o stavebním záměru natolik včas, aby mohla být učiněna potřebná opatření k ochraně hraničních znaků.

Smluvní státy se postarají o to, aby na jejich výsostném území byl podél suché části hraniční čáry udržován volný pruh o šířce 1 m a kolem každého hraničního znaku osazeného mimo hraniční čáru (nepřímé vyznačení) volná kruhová plocha o poloměru 1 m, neporostlé stromy a keři. To platí i pro jiné porosty zhoršující viditelnost hraničních znaků. Tato ustanovení se však nevztahují na ochranné porosty a chráněné lesy.

Příslušné úřady smluvních států mohou ve zvláštních případech, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí, na návrh Stálé česko-rakouské hraniční komise (článek 35) povolovat výjimky ze závazku vyplývajícího z odstavce 1.

Nároky na náhradu vyplývající z opatření provedených podle odstavce 1 se řídí právem smluvního státu, na jehož výsostném území byla opatření provedena. Nároky na náhradu vůči druhému smluvnímu státu jsou vyloučeny.

Na částech území uvedených v článcích 32 nesmějí být budována nijaká zařízení. To se však netýká zařízení sloužících veřejnému provozu, odbavování na hraničních přechodech, nebo ochraně státních hranic, jakož i vedení všeho druhu, která přetínají státní hranice v úhlu větším než 45^o a menším než 135^o.

Jestliže jakákoli zařízení existující ke dni vstupu v platnost této Smlouvy budou v této nebo pozdější době zcela zpustlá, zničena nebo zrušena, bude třeba je odstranit.

Příslušné úřady smluvních států mohou ve zvláštních případech a při zachování zřetelnosti průběhu státních hranic na návrh Stálé česko-rakouské hraniční komise povolovat výjimky ze závazku vyplývajícího z odstavce 1.

V čáře státních hranic nesmějí být umísťována žádná označení vlastnictví. Ohraničení přiléhajících pozemků lze vyznačit jen směrovníky, které musí být vzdáleny nejméně 3 m čáry státních hranic.

V případě, že by měly být prováděny práce k vyhledávání nebo dobývání nerostného bohatství uvnitř pruhu 50 m po obou stranách státních hranic, stanoví smluvní státy společně nutná opatření k zajištění průběhu státních hranic.

K provádění úkolů uvedených v článcích 18 a 19, jakož i v článcích 22 a 27 se zřizuje Stálá československo-rakouská hraniční komise (dále jen "Komise").

Komise se skládá z československé a rakouské delegace, každé o třech členech. Smluvní státy jmenují členy svých delegací a pro případ potřeby náhradníky. Smluvní státy mohou přizvat podle své potřeby experty a pomocné síly.

Smluvní státy určí z jimi jmenovaných členů předsedy svých delegací a z dalších členů nebo náhradníků jednoho zástupce předsedy. Předsedové a jejich zástupci jsou oprávněni vstupovat spolu v přímí styk.

Smluvní státy hradí náklady na jimi jmenované členy a náhradníky včetně nákladů na jimi přizvané experty a pomocné síly. Ostatní náklady vzniklé v souvislosti s činností Komise hradí smluvní státy, pokud není dohodnuto jinak, rovným dílem.

Jednací řád si stanoví Komise

Komise vytváří pro plnění prací spojených s vyměřováním a vyznačováním státních hranic smíšené technické skupiny a určuje jejich počet a složení podle rozsahu a druhu prací, které je třeba provést podle usnesení Komise.

Komisi přísluší zejména:

Komise není oprávněna měnit průběh státních hranic.

Komise může v případě potřeby předkládat příslušným úřadům smluvních států návrhy na změny státních hranic.

O každé změně nebo doplnění vyznačení státních hranic, o nichž Komise rozhodla, a o všech jejích zjištěních podle článKU 38 se sepíší zápisy ve dvou vyhotoveních, obě v jazycích smluvních států, a pokud je třeba, vyhotoví se doplňovací polní náčrty.

Komise při každém pravidelném přezkoušení hraničních znaků vyhotoví za účelem aktualizace dodatečný hraniční dokument „Doplňky a opravy k hraničnímu dokumentárnímu dílu“ o jí přijatých opatřeních podle odstavce 1 a závěrečný protokol o pracích souvisejících s pravidelným přezkoušením. Závěrečný protokol včetně dodatečného hraničního dokumentu připojeného v příloze se stává právně závazným po schválení oběma smluvními státy.

O vyhotovování a rozmnožování doplňovacích polních náčrtů, jakož i o veden evidence podle odstavce 2 platí přiměřeně ustanovení článku 19, pokud Komise z důvodů zjednodušení postupu a úspornosti nerozhodne jinak.

Komise se schází k zasedáním nebo prohlídkám státních hranic, jestliže se obě delegace na tom dohodnou, nebo jestliže o to požádá jeden ze smluvních států diplomatickou cestou.

Komise se schází ke svým zasedáním, není-li dohodnuto jinak, střídavě na výsostných územích smluvních států.

Zasedání Komise řídí předseda delegace smluvního státu, na jehož výsostném území se zasedání koná. Jednání Komise se vedou v jazycích smluvních států. Prohlídky státních hranic (článek 40) řídí předsedové delegací ve vzájemné dohodě.

O každém zasedání a o každé prohlídce státních hranic sepíše Komise protokol ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích smluvních států. Protokol podepíší předsedové obou delegací.

Každá delegace Komise používá razítko se znakem svého státu, názvem Komise a označením delegace.

Rozhodnutí Komise se stává právně závazným po schválení oběma smluvními státy. Předsedové delegací se vzájemně uvědomí o výsledku vnitrostátního schvalovacího řízení.

Nemohou-li se delegace shodnout, podají o tom svým vládám zprávu s vysvětlením stavu věcí a poukazem na rozdílnost názorů. Smluvní státy budou usilovat o řešení sporných záležitostí ve vzájemné shodě.

Rozdílnosti názorů týkající se provádění nebo výkladu této Smlouvy budou řešeny příslušnými místy smluvních států.

Jestliže nebude možno vyřešit rozdílnost názorů tímto způsobem, bude předložena na požádání jednoho smluvního státu rozhodčímu soudu.

Rozhodčí soud bude ustaven ad hoc tak, že smluvní státy určí do tří měsíců poté, kdy jeden z nich oznámil svůj úmysl obrátit se na rozhodčí soud, ze svých státních občanů po jednom rozhodci, a že se takto určení rozhodci dohodnou na příslušníku třetího státu jako na předsedovi. Nedojde-li k dohodě o předsedovi do šesti měsíců poté, kdy jeden smluvní stát oznámil svůj úmysl obrátit se na rozhodčí soud, a nebude-li dohodnuto jinak, platí pro určení předsedy příslušná ustanovení článku 45 Úmluvy o pokojném řešení mezinárodních sporů ze dne 18. října 1907.

Rozhodčí soud rozhoduje podle této Smlouvy, jakož i podle mezinárodního obyčejového práva a obecně uznávaných právních zásad.

Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná. Smluvní státy hradí výlohy svých rozhodců; ostatní výlohy hradí smluvní státy stejným dílem. V ostatním si upraví řízení rozhodčí soud sám.

část VII Úmluvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o vedení rakouské-československé hranice a některých souvislých otázkách ze dne 10. března 1921;

části I, VIII, IX a X a články 68 a 69 části XI Smlouvy mezi republikou Československou a republikou Rakouskem o úpravě právních poměrů na státní hranici popsané v článku 27 bod 6 mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem podepsané v Saint-Germain-en-Laye dne 10. září 1919 (Hraniční statut), ze dne 12. prosince 1928;

články 2 a 3 Dohody mezi vládou Československé republiky a spolkovou vládou republiky Rakousko o označení hranic v souvislosti s provozem vltavské elektrárny u Lipna ze dne 22. října 1958.

Tato Smlouva bude ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Praze v době co nejkratší.

Tato Smlouva vstoupí v platnost šedesátý den po výměně ratifikačních listin.