Čekejte, prosím...
A A A
87/1968 Sb. znění účinné od 1. 7. 1968 do 31. 12. 2008

87

 

ZÁKON

ze dne 27. června 1968

o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči

 

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb. se mění a doplňuje takto:

1.

§ 17 zní:

„§ 17

 

(1) Nemocenské se stanoví z průměrné čisté mzdy pracovníka připadající na pracovní den (dále jen „čistá denní mzda“), nejvýše však z částky 100 Kčs při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než šest pracovních dnů v průměru na týden ( § 85 zákoníku práce); při pětidenním pracovním týdnu činí 120 Kčs.

(2) Základem pro zjištění čisté denní mzdy je výdělek, kterého pracovník dosáhl po odečtení daně ze mzdy v zaměstnání zakládajícím jeho nemocenské pojištění nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním před vznikem nároku na nemocenské za období stanovené prováděcími předpisy. 1)

(3) Nemocenské náleží za pracovní dny. 2) Pracovním dnům se kladou na roveň svátky, za něž se poskytuje náhrada mzdy.

1)

§ 4 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.

2)

§ 23 vyhlášky č. 143/1965 Sb.

2.

§ 18 zní:

§ 18

 

(1) Výše nemocenského za pracovní den činí:

při době zaměstnání

z čisté denní mzdy:

do 1 roku

60 %

nad 1 rok do 5 let

70 %

nad 5 let do 10 let

80 %

nad 10 let

90 %

(2) Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského:

při době zaměstnání

z čisté denní mzdy:

do 1 roku

50 %

nad 1 rok do 5 let

60 %

nad 5 let do 10 let

65 %

nad 10 let

70 %

Při pracovní neschopnosti, která vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání), nebo při karanténě, náleží za první tři pracovní dny nemocenské ve výši stanovené v odstavci 1․ Vláda může stanovit, že nemocenské v této výši náleží za první tři pracovní dny i v ostatních případech pracovní neschopnosti.

(3) Nemocenské činí nejméně 16 Kčs denně; jestliže by však tato částka přesáhla 90 % pracovníkovy čisté mzdy, činí nemocenské 90 % této mzdy.

(4) Do doby zaměstnání rozhodné pro sazbu nemocenského se započítávají

a)

doby zaměstnání v pracovním poměru;

b)

doby výkonu jiných činností zakládajících nemocenské pojištění, pokud se pro tento účel hodnotí jako doba zaměstnání;

c)

doba studia na vysokých školách, doba vědecké (umělecké) aspirantury a doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem;

d)

doba výkonu základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách, doba služby příslušníků ozbrojených sil a Sboru národní bezpečnosti;

e)

doba členství v jednotném zemědělském družstvu;

f)

doba, po kterou matka nebo žena, jež převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálou péči a nebyl umístěn v ústavu sociální péče;

g)

doba, po kterou občan byl po skončení zaměstnání, členství ve výrobním družstvu, školní docházky nebo studia veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání;

h)

jiné doby stanovené v prováděcích předpisech, 3)

(5) Pokud se započitatelné doby zaměstnání a doby jim na roveň postavené navzájem kryjí, započtou se jen jednou.

3)

§ 1420 vyhlášky č. 143/1965 Sb. a vyhláška č. 97/1967 Sb., kterou se provádějí některá další ustanovení zákoníku práce a předpisů o nemocenském pojištění.

 

3.

§ 25 zní:

§ 25

 

Podpora při ošetřování člena rodiny

 

(1) Podpora při ošetřování člena rodiny náleží za podmínek dále stanovených pracovníku (muži nebo ženě), který nemůže pracovat, poněvadž musí

1. ošetřovat nemocné dítě mladší než 10 let, nebo

2. pečovat o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že

a)

dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, nebo

b)

dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo

c)

osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat, nebo

3. ošetřovat jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytně ošetřování jinou osobou.

(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s pracovníkem ve společné domácnosti a že v domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat; jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.

(3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu tří pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování v nich trvá; poskytování lze prodloužit až o další tři pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvních tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči.

(4) Pracovníku, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, může být poskytování podpory přiznané podle odstavců 1 až 3 dále prodlouženo; doba poskytování této podpory nesmí však v témž případě ošetřování (péče) přesáhnout 12 pracovních dnů.

(5) O stanovení podpory a o jejích sazbách platí obdobně předpisy o nemocenském.

(6) V témž případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu oprávněnému.

4.

V § 41 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) se hranice věku zvyšuje z 25 let na 26 let.

5.

§ 51 odst. 1 písm. a) zní:

a)

období, za které se zjišťuje výdělek pro určení peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu, které složky příjmů tvoří započitatelný výdělek pro stanovení těchto dávek a jak se postupuje při jejich výpočtu. Ústřední rada odborů může stanovit také odchylky, a to zejména pro případy, kdy zaměstnání netrvalo po celé období, za které se výdělek zjišťuje, nebo kdy je toho třeba se zřetelem ke zvláštním úpravám pracovního poměru.

6.

za § 63 se vkládá § 63a, který zní:

§ 63a

 

(1) Předpisy o nemocenském pojištění zaměstnanců platí přiměřeně pro nemocenské pojištění členů výrobních družstev; součástí tohoto pojištění však není rekreace.

(2) Nemocenské pojištění členů výrobních družstev provádějí výrobní družstva a Svaz výrobních družstev.

(3) Podrobnosti o nemocenském pojištění členů výrobních družstev, zejména o jeho organizaci a o řízení ve věcech tohoto pojištění, upraví Svaz výrobních družstev.4)

4) Vyhláška č. 88/1967 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.

Čl. II

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, se mění takto:

V § 25 se částka 650 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.

Čl. III

Podle tohoto zákona se ode dne 1. července 1968 posuzuje také nárok na nemocenské a na podporu při ošetřování člena rodiny, i když důvod pro jejich poskytování vznikl za platnosti dosavadních předpisů; do celkové stanovené doby poskytování se započte i doba, po kterou dávka byla poskytována před 1. červencem 1968.

Čl. IV

Zrušují se:

1.

vládní nařízení č. 57/1956 Sb., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení členů výrobních družstev;

2.

zákon č. 67/1965 Sb., o některých změnách v nemocenském pojištění.

Čl. V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.

Svoboda v. r

Smrkovský v. r.

Ing. Černík v. r.