Čekejte, prosím...
A A A
223/1995 Sb. znění účinné od 11. 3. 2014 do 31. 7. 2015
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 28/2014 Sb.

11.3.2014

 

vyhláškou č. 38/2010 Sb.

11.2.2010

 

vyhláškou č. 388/2009 Sb.

28.11.2009

 

Více...

223

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy

ze dne 14. září 1995

o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách

 

Ministerstvo dopravy stanoví podle § 52 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen "zákon"):

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1.

§ 1a

zrušen

§ 2

Určující znaky jednotlivých druhů plavidel

(k § 9 odst. 1 zákona)

(1)

Jednotlivé druhy plavidel tvoří

a)

lodě, které se dále rozdělují na

1.

osobní lodě,

2.

nákladní motorové lodě,

3.

tankové motorové lodě,

4.

remorkéry,

5.

vlečné čluny,

6.

tlačné čluny,

7.

převozní lodě,

8.

speciální lodě,

b)

malá plavidla, která se dále rozdělují na 1. malá plavidla bez vlastního strojního pohonu a bez plachet (dále jen "bez vlastního strojního pohonu"), 2. malá plavidla s vlastním strojním pohonem, 3. malá plavidla s plachtou (dále jen "plachetnice"),

c)

plovoucí stroje,

d)

plovoucí zařízení,

e)

jiná ovladatelná plovoucí tělesa (dále jen "plovoucí těleso").

(2)

Základním určujícím znakem lodě je její určení pro

a)

dopravu osob, nákladů nebo nesených zařízení,

b)

dopravu jiných plavidel vlečením, tlačením nebo bočním vedením, nebo

c)

jiné účely spojené s opakovaným přemísťováním po vodní cestě.

(3)

Dílčími určujícími znaky některých druhů lodí jsou dále

a)

rozlišitelná příď a záď lodi a její vybavení kormidelním nebo jiným zařízením k jejímu ovládání při plavbě; tyto znaky nemusí splňovat tlačné čluny,

b)

u osobní lodě její určení pro dopravu více než 12 cestujících; za cestujícího se nepovažuje člen posádky plavidla včetně vůdce plavidla,

c)

u remorkéru jeho určení pouze k vlečení, tlačení nebo bočnímu vedení plavidel v sestavě plavidel,

d)

u převozní lodě její určení k dopravě cestujících, nákladu a vozidel z jednoho břehu vodní cesty na druhý, která je součástí přívozu navazujícího na pozemní komunikaci a nahrazujícího přemostění vodní cesty,

e)

u speciální lodě její určení k jiným účelům než k dopravě osob či nákladů nebo k vlečení či tlačení v sestavě plavidel stanoveným v lodním osvědčení; speciální loď je např. požární loď, potápěčská loď, vyměřovací loď, rybářská loď, ledoborec, loď pro vojenské účely apod.

(4)

Základním určujícím znakem plovoucího stroje je jeho určení a vybavení mechanickým zařízením pro práci na vodní cestě nebo v přístavu. Plovoucím strojem je např. plovoucí bagr, plovoucí jeřáb, plovoucí čerpací stanice, plovoucí beranidlo apod.

(5)

Základním určujícím znakem plovoucího zařízení je, že není vybaveno vlastním strojním pohonem ani zařízením pro své ovládání při plavbě, není určeno pro opakované přemisťování na vodní cestě a je zpravidla vyvázané nebo jinak upevněné na stálém stanovišti. Plovoucím zařízením je např. plovoucí přístavní můstek, plovoucí dok, plovoucí garáž, plovoucí plovárna, botel apod.

(6)

Základním určujícím znakem plovoucího tělesa je to, že jako předmět nebo pevné seskupení předmětů je schopné ovladatelně plout na hladině, přičemž není lodí, plovoucím zařízením ani plovoucím strojem.

§ 3

Technické požadavky na bezpečnost a podmínky technické a provozní způsobilosti jednotlivých druhů plavidel

(K § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 a 10 zákona)

(1)

Technické požadavky na bezpečnost lodí, plovoucích strojů a plovoucích zařízení o délce (L) 20 m a více nebo s objemem vyjádřeným jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) 100 m3 a více, podmínky jejich provozní způsobilosti a postup při jejich ověřování jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(2)

Technické požadavky na bezpečnost malých plavidel a plovoucích zařízení, pro něž nejsou stanoveny technické požadavky na bezpečnost podle odstavce 1, a podmínky jejich provozní způsobilosti jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky.

(3)

Malá plavidla uvedená v § 2 odst. 1 písm. b) určená pro používání v půjčovně, plovárně nebo na koupališti a malá plavidla používaná jako záchranná musí mít na viditelném místě vyznačen nejvyšší přípustný počet osob, které smějí být na plavidle, určený plavebním úřadem a musí být provedena jako nepotopitelná podle bodu 2.02.1 přílohy č. 2 této vyhlášky.

(4)

Plavidla, která nepodléhají evidenci podle § 14 odst. 5 zákona, mohou být provozována na vodních cestách, jestliže svojí konstrukcí a technickým stavem odpovídají bezpečnosti provozu, přepravovaných osob a věcí, neohrožují životní prostředí, jsou dostatečně pevná, stabilní a bezpečně ovladatelná při obvyklém zatížení, pro které jsou zhotovena.

(5)

Je-li plavidlo nepodléhající evidenci malým plavidlem s vlastním strojním pohonem, musí splňovat požadavky na emise výfukových plynů a hluku stanovené pro malé plavidlo s vlastním strojním pohonem podléhající evidenci v příloze č. 2 této vyhlášky.

(6)

Plavidlo nepodléhající evidenci může být provozováno pouze v plavebních zónách vodních cest Společenství 3 a 42; plavidlo nepodléhající evidenci může být provozováno i v plavební zóně vodních cest Společenství 22, je-li provedeno jako nepotopitelné podle bodu č. 2.02.1 přílohy č. 2 této vyhlášky nebo splňuje-li požadavek na bezpečnostní vzdálenost podle bodu č. 2.02.4 písm. b) přílohy č. 2 této vyhlášky.

(7)

Plavidlo nepodléhající evidenci, které je plovoucím tělesem,

a)

jehož délka je 20 m a více a jehož objem vyjádřený jako součin délky, šířky a ponoru je 100 m3 a více, může být provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje požadavky stanovené v příloze č. 1 této vyhlášky,

b)

jehož rozměry jsou menší než uvedené v písmeni a), může být provozováno na vodní cestě, jestliže s ohledem na účel a způsob použití přiměřeně splňuje požadavky stanovené v příloze č. 2 této vyhlášky.

Plavidlo nepodléhající evidenci, které je plovoucím tělesem, může být provozováno na vodní cestě pouze při splnění podmínek podle zvláštního právního předpisu2a.

§ 3a

Rovnocennost

(1)

Na plavidle mohou být používána jiná technická řešení než technická řešení uvedená v příloze č. 1 této vyhlášky, pokud jsou Evropskou komisí uznána za rovnocenné.

(2)

K vystavení prozatímního osvědčení plavidla není rozhodnutí o rovnocennosti podle odstavce 1 nezbytné. Státní plavební správa uvědomí Evropskou komisi ve lhůtě jednoho měsíce od vystavení prozatímního osvědčení plavidla, přičemž uvede název a ENI plavidla, druh odchylky a stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

(3)

Státní plavební správa může na základě konzultace s Evropskou komisí vystavit osvědčení plavidla za účelem zkoušek a na omezenou dobu určitému plavidlu s novým technickým vybavením, které se odchyluje od požadavků přílohy č. 1 této vyhlášky, zajišťuje-li toto vybavení rovnocennou bezpečnost.

(4)

Údaje podle odstavců 1 a 2 se zapíší do osvědčení plavidla a je o nich informována Evropská komise.

§ 4

Plavidla podléhající ověřování technické způsobilosti odbornou komisí

(K § 10 odst. 3 zákona)

Ověřování technické způsobilosti plavidel odbornou komisí ustavenou k ověřování technické způsobilosti plavidel podléhají všechna plavidla s výjimkou

a)

malých plavidel,

b)

plovoucích zařízení, která svými rozměry nebo obsaditelností nepřesahují rozměry nebo obsaditelnost malého plavidla podle § 9 odst. 1 zákona a která nejsou plovoucím dokem,

c)

plovoucích těles,

d)

převozních lodí s obsaditelností maximálně 12 osob,

e)

plavidel uvedených v § 3 odst. 1, která mají platné osvědčení plavidla vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nebo platné osvědčení plavidla vydané v jiném členském státě Evropské unie.

Odborná komise a její činnost

§ 4a

(K § 10 odst. 3 zákona)

(1)

Odborná komise se skládá ze 3 členů jmenovaných a odvolávaných plavebním úřadem na dobu dvou let, jimiž jsou

a)

zaměstnanec plavebního úřadu,

b)

odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení,

c)

odborník v oblasti plavby.

(2)

Ze členů odborné komise jmenuje plavební úřad předsedu odborné komise.

(3)

Odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení musí mít minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b a praxi alespoň 5 let v oblasti technické způsobilosti plavidel uvedených v § 4․ Odborník v oblasti plavby musí být držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla, které není malým plavidlem.

(4)

Funkce člena odborné komise vzniká složením slibu před plavebním úřadem. Slib člena komise zní: „Slibuji, že budu při činnosti člena odborné komise dodržovat právní předpisy, že budu tuto činnost vykonávat nezávisle a nestranně podle svého nejlepšího vědomí.“ Slib je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen odborné komise „Tak slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum složení slibu. Odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že funkce člena odborné komise nevznikne.

§ 4b

(1)

Odborná komise ověřuje technickou způsobilost plavidla na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Podkladem pro ověření technické způsobilosti plavidla je vždy posudek zpracovaný jejím členem, který je odborník na konstrukci plavidel a jejich strojních zařízení. V případě, že ověření technické způsobilosti plavidla vyžaduje též provedení plavební zkoušky, účastní se této zkoušky odborník v oblasti plavby.

(2)

V případě pověření právnické osoby prováděním technické prohlídky plavidel uvedených v § 4 podle § 10 odst. 4 zákona (dále jen „pověřená právnická osoba“) provádí technickou prohlídku plavidel tato právnická osoba. V tomto případě se technické prohlídky plavidla účastní nejméně jeden člen odborné komise. Ustanovení věty třetí odstavce 1 platí obdobně. Doklad o provedené technické prohlídce plavidla a jejích výsledcích předkládá pověřená právnická osoba odborné komisi. Tento doklad je podkladem pro rozhodování odborné komise.

(3)

Plavidlo se k technické prohlídce přistaví bez nákladu, vyčištěné a vybavené v souladu s technickými požadavky na bezpečnost. V rámci provádění technické prohlídky plavidla musí být umožněno prohlédnout části lodního trupu nebo zařízení, která nejsou přímo přístupná nebo viditelná.

(4)

Ten kdo provádí technickou prohlídku je oprávněn v případě potřeby požadovat provedení technické prohlídky na suchu, plavební zkoušku, předložení dalších dokumentů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, atestů, posudků a potvrzení nebo součinnost dalších specializovaných odborníků. Při ověřování technické způsobilosti plavidla nezkoumá odborná komise ani pověřená právnická osoba skutečnosti ověřené platnou technickou prohlídkou provedenou v jiném členském státě Evropské unie; to neplatí, má-li odborná komise nebo pověřená právnická osoba důvodné pochybnosti o technickém stavu plavidla.

§ 4c

(1)

Před uplynutím doby platnosti osvědčení plavidla uvedené v § 7 se plavidlo podrobuje pravidelné technické prohlídce plavidla.

(2)

Technická prohlídka plavidla před vydáním osvědčení plavidla zahrnuje prohlídku na souši. Od prohlídky na souši může být upuštěno, pokud této prohlídce již bylo plavidlo podrobeno. V případě další technické prohlídky může být požadována prohlídka na souši, je-li to nezbytné pro posouzení technické způsobilosti plavidla.

(3)

Technická prohlídka plavidla před vydáním osvědčení plavidla vybaveného motorem pro pohon plavidla nebo sestav plavidel nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení zahrnuje provedení zkušební plavby. Při technické prohlídce plavidla mohou být požadovány i další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady.

§ 4d

(1)

Technická prohlídka plavidla se provádí na náklady žadatele.

(2)

Do 5 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla odbornou komisí nebo od předložení dokladu o provedené technické prohlídce plavidla pověřenou právnickou osobou vydá odborná komise stanovisko, ve kterém uvede, zda plavidlo splňuje podmínky pro schválení technické způsobilosti plavidla; ve zvlášť složitých případech vydá toto stanovisko do 10 pracovních dnů. Odborná komise rozhoduje většinou hlasů. Každý člen odborné komise je oprávněn vznášet písemné námitky týkající se provedení technické prohlídky plavidla a tyto námitky předkládat předsedovi odborné komise nejdéle do 2 pracovních dnů od provedení technické prohlídky plavidla nebo od předložení dokladů uvedených ve větě první; odborná komise projedná uplatněné námitky a přijme k nim stanovisko.

§ 4e

Náležitosti typového osvědčení plavidla

(K § 12 odst. 4 zákona)

Typové osvědčení plavidla obsahuje:

a)

základní identifikační údaje o výrobci, autorizovaném dovozci nebo prodejci, na jehož žádost plavební úřad vydal průkaz způsobilosti typu,

b)

datum vydání průkazu způsobilosti typu a číslo jednací, pod nímž byl vydán,

c)

základní údaje o plavidle:

1.

druh, typ a výrobní číslo,

2.

konstrukční kategorie podle zvláštního právního předpisu, nebo údaj o plavební zóně, pro kterou je plavidlo konstruováno a určeno,

3.

konstrukce a materiál trupu,

4.

délka, šířka, boční výška, volný bok, bezpečnostní vzdálenost,

5.

největší přípustný ponor a největší výška plavidla nad hladinou,

6.

výtlak odpovídající největšímu přípustnému zatížení,

7.

největší povolené zatížení,

8.

největší povolený počet osob,

9.

druh pohonu,

10.

u strojního pohonu počet strojů, typ, rok výroby, výrobní číslo nebo čísla, výkon, druh propulzního zařízení,

11.

u plachet plocha základního oplachtění a celková největší plocha plachet, pro níž je plavidlo konstruováno, a

d)

prohlášení výrobce, autorizovaného dovozce nebo prodejce o tom, že plavidlo se shoduje se schváleným typem a při jeho výrobě byly dodrženy schválené výrobní postupy2c.

§ 5

Plavidla podléhající cejchování

(k § 17 odst. 1 zákona)

Cejchování podléhají všechna plavidla podle § 2 odst. 1, jejichž největší přípustný výtlak přesahuje 100 m3 , s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles.

§ 6

Vybavení plavidel lodními listinami (k § 18 odst. 2 zákona)

(1)

Plavidla podléhající evidenci plavidel jsou vybavena lodními listinami. Lodní listiny jsou:

a)

lodní osvědčení,

b)

lodní deník,

c)

seznam posádky a cestujících,

d)

cejchovní průkaz,

e)

kniha odběru zaolejovaných vod,

f)

lodní osvědčení malého plavidla,

g)

osvědčení plovoucího zařízení,

h)

zvláštní povolení k provozu plavidla,

i)

revizní kniha parních kotlů,

j)

revizní kniha tlakových nádob,

k)

povolení ke zřízení a provozu radiofonní stanice,

l)

ostatní listiny (osvědčení určených technických zařízení, listiny týkající se plavby, které jsou vyžadovány v souladu s mezinárodními dohodami, doklady vydávané na základě jiných předpisů, které se vztahují na plavidla, apod.).

(2)

Lodním osvědčením, lodním deníkem a seznamem posádky a cestujících, přičemž jako cestující se uvádějí osoby přítomné na plavidle po dobu delší než 24 hodin, musí být vybavena všechna plavidla podle § 2 odst. 1 podléhající evidenci s výjimkou malých plavidel, plovoucích zařízení a plovoucích těles.

(3)

Knihou odběru zaolejovaných vod, ve které příslušná odběrní místa potvrzují odběr těchto vod z plavidla, musí být vybaveny všechny lodě s vlastním strojním pohonem a plovoucí stroje.

(4)

Lodním osvědčením malého plavidla musí být vybavena malá plavidla podle § 2 odst. 1 písm. b) podléhající evidenci, přičemž malá plavidla podléhající evidenci a určená k plavbě v zahraničí za účelem rekreace jejich provozovatele musí být vybavena mezinárodním osvědčením pro rekreační plavidla. Vzor lodního osvědčení malého plavidla je uveden v příloze č. 5 této vyhlášky. Vzor mezinárodního osvědčení pro rekreační plavidla je uveden v příloze č. 6 této vyhlášky.

(5)

Osvědčením plovoucího zařízení musí být vybavena plovoucí zařízení podléhající evidenci.

(6)

Zvláštním povolením k provozu plavidla musí být vybavena plovoucí tělesa a plavidla podle § 2 odst. 1 podléhající evidenci, která nemají platné lodní osvědčení, lodní osvědčení malého plavidla nebo osvědčení plovoucího zařízení.

(7)

Revizní kniha parních kotlů a revizní kniha tlakových nádob, včetně platných osvědčení těchto určených technických zařízení, musí být vedeny na plavidlech, na kterých jsou tato zařízení umístěna.

(8)

Povolení ke zřízení radiofonní stanice musí být k dispozici na plavidle, na kterém jsou zřízeny radiofonní stanice. Na těchto plavidlech musí být veden i deník radiofonní stanice.

(9)

Rozsah vybavení ostatními lodními listinami pro jednotlivé druhy plavidel podle § 2 odst. 1 podléhajících evidenci plavidel určí plavební správa při vydání osvědčení plavidla.

(10)

Lodní deník, seznam posádky a cestujících, deník radiofonní stanice musí být vedeny řádně s tím, že vedení těchto listin začíná dnem, kdy plavidlo nebo lodní radiofonní stanice byly uvedeny do provozu, a končí dnem, kdy toto plavidlo nebo stanice byly trvale vyřazeny z provozu. Tyto listiny musí být uschovány po dobu tří let od posledního zápisu.

(11)

Ztráta nebo znehodnocení lodní listiny musí být neprodleně oznámeny orgánu, který listinu vydal.

§ 7

Doba platnosti osvědčení plavidla

(K § 10 odst. 6 zákona)

(1)

Osvědčení plavidla se vydává pro plavidlo, jehož technická způsobilost byla schválena, na dobu omezenou takto:

a)

pro osobní lodě, tankové motorové lodě, tankové vlečné a tlačné čluny na dobu nejvýše pěti let,

b)

pro nákladní motorové lodě, vlečné a tlačné čluny s výjimkou tankových člunů, remorkéry, převozní lodě, plovoucí stroje a speciální lodě na dobu nejvýše deseti let, u lodí starších 30 let na dobu nejvýše pěti let,

c)

pro malá plavidla na dobu nejvýše osmi let, jde-li o nové plavidlo, a na dobu nejvýše čtyři roky, jde-li o plavidlo již provozované; při každé druhé prohlídce k prodloužení platnosti osvědčení musí být zkontrolována podponorová část plavidla, u plavidel starších 25 let se provede kontrola podponorové části při každé prohlídce; pro plavbu v zahraničí může být k lodnímu osvědčení malého plavidla vydáno mezinárodní osvědčení pro rekreační plavidlo na dobu nejvýše čtyř let,

d)

pro plovoucí zařízení na dobu nejvýše deseti let.

Doba platnosti osvědčení plavidla vydaného na základě platného osvědčení plavidla vydaného podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně nebo platného osvědčení plavidla2d vydaného v jiném členském státě Evropských společenství musí být shodná s dobou platnosti tohoto dříve vydaného osvědčení plavidla. Doba platnosti se uvede v osvědčení plavidla.

(2)

Doba platnosti osvědčení plavidla musí odpovídat předpokladu trvání technické způsobilosti plavidla ověřené technickou prohlídkou plavidla.

(3)

Doba platnosti osvědčení plavidla může být u plavidla v provozu splňujícího podmínky pro schválení technické způsobilosti plavidla prodloužena na základě technické prohlídky plavidla nejvýše na dobu stanovenou podle odstavce 1 s respektováním ustanovení podle odstavce 2.

(4)

Vzor Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky, vzor Prozatímního osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.

§ 8

Plavidla podléhající pojištění

(k § 19 odst. 1 zákona)

(1)

Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podléhají všechny druhy plavidel uvedených v § 1 s výjimkou

a)

vlečných a tlačných člunů nedopravujících nebezpečné věci,

b)

malých plavidel, kterými se neprovádí koncesovaná osobní vodní doprava,

c)

plovoucích zařízení,

d)

plovoucích těles.

(2)

Minimální limit plnění, na který musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem plavidla, činí

a)

250 000 Kč u malých plavidel do maximálního výtlaku 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava, a u převozních lodí určených k přepravě méně než 12 cestujících,

b)

500 000 Kč u malých plavidel nad maximální výtlak 10 tun, kterými se provádí koncesovaná vodní doprava,

c)

40 000 Kč na jednoho cestujícího z celkového počtu cestujících uvedeného v lodním osvědčení u osobních lodí a převozních lodí určených k přepravě více než 12 cestujících,

d)

2 000 Kč na jeden kilowatt (kW) z celkového výkonu motoru u remorkérů uvedeného v lodním osvědčení,

e)

1 000 Kč na jednu tunu maximálního výtlaku u nákladních motorových lodí, speciálních lodí a plovoucích strojů uvedeného v lodním osvědčení,

f)

1 500 Kč na jednu tunu nosnosti u tankových motorových lodí a lodí přepravujících nebezpečný náklad uvedené v lodním osvědčení.

Určená technická zařízení na plavidlech

§ 9

Stanovení určených technických zařízení

(k § 20 odst. 1 zákona)

(1)

Určená technická zařízení na plavidlech jsou:

a)

zařízení tlaková

1.

kotle parní, kotle kapalinové včetně jejich příslušenství, s konstrukčním přetlakem vyšším než 0,05 MPa (0,5 bar),

2.

tlakové nádoby s výjimkou tlakových nádob těžebních zařízení plovoucích strojů,

3.

tlakové nádoby na dopravu plynů a kapalin vestavěné v plavidlech,

b)

zařízení plynová 1. zařízení pro rozvod a spotřebu plynů včetně připojovacích zařízení, 2. speciální nádoby a zásobníky na přepravu zkapalněných topných plynů a nebezpečných látek,

c)

elektrická zařízení silnoproudá 1. elektrická zařízení plavidel včetně přípojného kabelu ze břehu, jejichž napětí přesahuje 50 V a jimiž protéká stejnosměrný proud nad 25 mA nebo střídavý proud nad 10 mA, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích, 2. zařízení na ochranu před atmosférickým přepětím na plavidlech,

d)

zdvihací zařízení 1. jeřáby a zdvihadla mající nejméně jeden motorický pohon, s výjimkou těžebních zařízení na plovoucích strojích, 2. jeřáby a zdvihadla ruční.

§ 10

Rozsah odborné způsobilosti oprávněných osob

(k § 21 zákona)

(1)

Oprávněnou osobou pro technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení je inspektor určeného technického zařízení.

(2)

Požadavky pro získání odborné způsobilosti inspektora určeného technického zařízení jsou:

a)

znalost právních předpisů týkajících se vnitrozemské plavby a způsobilosti plavidel,

b)

znalost obecně závazných právních, hygienických a bezpečnostních předpisů, týkajících se určených technických zařízení, jakož i mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika v této oblasti vázána,

c)

znalost způsobu provádění a dokladování prohlídek, revizí a zkoušek určených technických zařízení podle zvláštního předpisu3 a znalost konstrukce, obsluhy a údržby příslušných určených technických zařízení,

d)

znalost rozsahu, termínů a způsobu provádění údržby určených technických zařízení, včetně technologie svařování a defektoskopie (podle druhu zkoušky),

e)

znalost měření a měřicích přístrojů podle druhu zkoušky,

f)

znalosti v elektrotechnice podle zvláštního předpisu4u zařízení tlakových, plynových, zdvihacích alespoň v rozsahu osoba poučená a u zařízení elektrických silnoproudých v rozsahu osoba znalá.

§ 11

Podmínky k získání odborné způsobilosti

(k § 21 zákona)

(1)

Odborné znalosti inspektora určeného technického zařízení se ověřují na základě splnění podmínek způsobilosti zkouškou před zkušební komisí.

(2)

Ke zkoušce inspektora určeného technického zařízení se může přihlásit uchazeč, který má vysokoškolské vzdělání získané absolvováním studijního programu v oblasti strojírenství nebo v oblasti elektrotechniky5, nebo vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání strojírenství a strojírenská výroba2b nebo v oboru Zařízení silnoproudé elektrotechniky6 a který má odbornou praxi v příslušném oboru v délce nejméně pěti let.

(3)

Za odbornou praxi ve smyslu této vyhlášky se považuje činnost při projektování, konstruování, výrobě, montáži, opravách, údržbě a obsluze příslušného zařízení doložená písemným potvrzením zaměstnavatele nebo předchozích zaměstnavatelů uchazeče.

(4)

Spolehlivost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů, ne starším tří měsíců. Spolehlivým není ten, kdo byl pro úmyslný trestný čin pravomocně odsouzen nebo komu byl uložen zákaz činnosti inspektora určeného technického zařízení.

(5)

Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ředitel plavební správy písemnou formou z odborníků příslušného oboru, přičemž alespoň jeden člen komise musí mít odbornou způsobilost inspektora určeného technického zařízení. Zkušební komise je nejméně tříčlenná. Zkušební komise se usnáší většinou hlasů a při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(6)

Zkouška se provádí na základě žádosti sepsané na předepsaném formuláři a skládá se z písemné a ústní části. Předmětem zkoušky je ověření odborných znalostí stanovených touto vyhláškou. O zkoušce se vyhotoví protokol podepsaný všemi členy zkušební komise. Žadateli, který při zkoušce prospěje, je vydáno osvědčení o odborné způsobilosti. Jestliže uchazeč při zkoušce neprospěje, může jí opakovat nejdříve po uplynutí tří měsíců.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 12

(1)

Určené technické zařízení uvedené do provozu před účinností této vyhlášky, jehož provozní způsobilost byla prověřena podle dřívějších předpisů, se do vykonání prohlídky a zkoušky podle této vyhlášky považuje za provozně způsobilé.

(2)

Průkazy způsobilosti inspektorů určených technických zařízení vystavené podle dřívějších předpisů zůstávají v platnosti do doby, na kterou byly vydány.

§ 13

Zrušuje se čl. 1.10 Řádu plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky, který je přílohou k vyhlášce Federálního ministerstva dopravy č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 13a

zrušen

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

PhDr. Stráský v. r.

Příloha č. 1

Technické podmínky způsobilosti lodí a plovoucích strojů

Příloha č. 2

TECHNICKÉ PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI MALÝCH PLAVIDEL

KAPITOLA 1

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

1.01. Základní ustanovení

 

1.01.1.

Příloha uvádí podmínky technické způsobilosti malých plavidel (dále jen "plavidlo") uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) této vyhlášky.

 

1.01.2.

Na plavidla o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 1000 kg nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW nebo s celkovou plochou plachet do 12 m2) se vztahují pouze ustanovení kapitoly 6.

 

1.01.3.

Výjimky z ustanovení nenarušující bezpečnost plavidla povoluje Státní plavební správa (dále jen "plavební správa".

 

1.01.4.

Je-li malé plavidlo nově uváděné do provozu rekreačním plavidlem nebo vodním skútrem, na které se vztahují technické požadavky na rekreační plavidla podle jiného právního předpisu7, jsou technickými požadavky na bezpečnost takového plavidla základní technické požadavky stanovené tímto jiným právním předpisem a články 5.02.3., 5.03., 5.05.4., 5.05.5., 5.06.3., 5.06.4. a 6.01. až 6.04. této přílohy. Na vodní skútr podle předchozí věty se požadavky stanovené články 5.02.3., 5.03., 5.05.4., 5.05.5., 5.06.3., 5.06.4. a 6.01. až 6.04. této přílohy nevztahují. Splnění požadavků jiného právního předpisu musí být prokázáno předložením prohlášení o shodě a označením plavidla značkou CE. Není-li touto přílohou stanoveno jinak, platí pro plavidlo v provozu technické požadavky na bezpečnost, které byly závazné při jeho uvedení do provozu.

 

1.01.5.

Motor malého plavidla nově uváděného do provozu a motor nově instalovaný na malém plavidle v provozu musí splňovat základní technické požadavky uvedené v jiném právním předpisu7 včetně připojení ES prohlášení o shodě k motoru a opatření označením CE. Toto ustanovení se nevztahuje, s výjimkou rekreačních plavidel a vodních skútrů, na výměnu zabudovaného motoru za stejný typ, instalaci motoru plavidla, jehož stavba byla povolena do 31. 12. 2009, a plavidla, které bude nově uvedeno do provozu do 31. 12. 2010, a na motory, které budou nově instalovány na malém plavidle do 31. 12. 2010.

 

1.02. Definice

 

Pro účely této přílohy se stanoví, jestliže v příslušné kapitole není stanoveno jinak, tento význam pojmů

a)

délka plavidla L - největší délka lodního trupu plavidla bez zahrnutí kormidla a přídního čelenu měřená v průmětu do roviny největšího přípustného ponoru,

b)

šířka plavidla B - největší šířka lodního trupu plavidla měřená na vnějším povrchu boční obšívky v průmětu do roviny největšího přípustného ponoru,

c)

boční výška plavidla H - svislá vzdálenost od vnějšího povrchu obšívky dna, popř. hrany kýlu k vnějšímu povrchu obšívky paluby nebo v případě, že paluba není provedena k hornímu okraji boční obšívky lodního trupu, v polovině délky plavidla L,

d)

ponor plavidla - svislá vzdálenost nejnižšího bodu plavidla k hladině,

e)

rovina největšího přípustného ponoru - rovina odpovídající hladině při největším přípustném ponoru, pro který má plavidlo povolenou plavbu,

f)

volný bok plavidla - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru plavidla a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem palubní obšívky na boku plavidla, nebo není-li paluba provedena, nejnižším bodem horní hrany boční obšívky,

g)

bezpečnostní vzdálenost - svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou vedenou nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné,

h)

kajutové plavidlo - kajutový motorový člun, kajutová plachetnice, hausbót nebo jiné plavidlo vybavené nástavbou nebo prostory určenými pro obývání.

 

1.03. Technická dokumentace plavidel

 

1.03.1.

U individuálně vyrobeného plavidla podléhajícího evidenci plavidel podle zákona se před stavbou plavidla předkládá plavební správě společně se žádostí o povolení stavby plavidla ke schválení technická dokumentace v níže uvedeném rozsahu upřesněném plavební správou, podle konstrukce a druhu plavidla

a)

celková specifikace s uvedením druhu plavidla, požadované plavební zóny a autora dokumentace,

b)

popis plavidla udávající a popisující podrobně - hlavní rozměry plavidla, maximální a minimální ponor, bezpečnostní vzdálenost, druh a parametry strojního nebo jiného pohonného zařízení, konstrukci a rozměry takeláže včetně plochy plachet, ostatní hlavní parametry plavidla, počet členů posádky a počet cestujících, konstrukci plavidla, materiály použité na stavbu plavidla, hlavní výztužné prvky lodního tělesa a provedení obšívky včetně dimenzí, druh a provedení kormidelního zařízení a způsob jeho ovládání, kotevní zařízení, vybavení, výstroj, hygienická zařízení, zařízení na zkapalněný topný plyn, záchranné a signální prostředky, vybavení hasicími prostředky, způsob stavby apod.,

c)

celkový výkres sestavení (generální plán) s hlavními rozměry zobrazující plavidlo ve třech pohledech a v hlavních řezech,

d)

výkres hlavního žebra s udáním rozměrů hlavních výztužných prvků,

e)

pevnostní výpočet,

f)

výpočet plovatelnosti, stability, bezpečnostní vzdálenosti,

g)

výkres sestavení pohonu a takeláže s výpočtem,

h)

výkres sestavení kormidelního, kotevního a uvazovacího zařízení s výpočtem,

ch)

schéma lodních soustav,

i)

schéma elektrického zařízení.

Stavba plavidla může být zahájena až na základě schválení výše uvedené dokumentace plavební správou. Po schválení dokumentace plavební správa stanoví podrobné požadavky na výrobní dokumentaci a konstrukční provedení plavidla, podmínky stavby, dozoru stavby a technické prohlídky plavidla.

 

1.03.2.

Rozsah technické dokumentace a stavba plavidel podléhajících klasifikaci ve smyslu této vyhlášky podléhá rovněž schválení a dozoru uznané klasifikační organizace.

 

1.04. Všeobecné požadavky

 

1.04.1.

Plavidlo musí svou konstrukcí a použitým materiálem odpovídat svému účelu, plavební zóně, pro kterou bylo zkonstruováno, a podmínkám způsobilosti k provozu podle této přílohy.

 

1.04.2.

Všechny materiály použité na konstrukci lodního tělesa, pohonu, takeláže, plachet, kotevního, kormidelního a uvazovacího zařízení a ostatních pevnostně namáhaných částí plavidla musí mít vhodné a známé mechanické, korozní i jiné vlastnosti a potřebnou jakost doloženou věrohodným dokladem. Laminátové a kompozitní části plavidla musí být zhotoveny za přísného dodržení technologie předepsané výrobcem. Materiály použité na konstrukci plavidla musí mít dostatečnou odolnost proti korozi, hnilobě a slunečnímu záření nebo musí být chráněny vhodným nátěrem naneseným za dodržení technologie nátěru předepsané výrobcem.

 

1.04.3.

Všechny pevné nerozebiratelné spoje plavidla musí být zhotoveny za dodržení technologických požadavků pro jejich provedení. Svarové spoje kovových materiálů musí být zhotoveny svařečem s platným oprávněním doloženým potvrzením a průkazem způsobilosti.

 

1.04.4.

Kajutové plavidlo musí mít na přídi a na zádi volné manipulační plochy umožňující bezpečný pohyb osob při vyvazování, kotvení, nastupování apod. a musí mít stanoviště pro řízení plavidla.

 

1.04.5.

Kajutové plavidlo musí být po své délce průchozí buď po okrajových ochozech širokých alespoň 0,2 m, nebo vnitřkem plavidla. Všechny průchody plavidla musí mít šířku nejméně 0,5 m.

 

1.04.6.

Kajutová plavidla musí být vybavena minimálně dvěma uzavíratelnými únikovými průchody na volnou palubu, umožňující únik osob z vnitřních prostorů plavidla, z nichž jeden může být proveden jako nouzový v provedení zevnitř otevíratelného průlezu, světlíku apod., umístěnými v přední a zadní části nástavby nebo na přídi a zádi plavidla. Každý z únikových průchodů musí být o rozměru minimálně 0,5 m x 0,4 m, nebo o průměru minimálně 0, 50 m. Průchody musí být opatřeny dveřmi, kryty, poklopy apod., těsněnými alespoň proti stříkající vodě.

 

1.04.7.

Kajutové plavidlo s ochozy musí být opatřeno zábradlím nebo na nástavbě musí být madla k přidržování při chůzi po ochozu. Zábradlí nebo madla musí být u kajutového plavidla rovněž v místech zvýšeného nebezpečí uklouznutí a pádu do vody.

 

1.04.8.

Povrch paluby či nástaveb kajutových plavidel v místech potřebných pro pohyb posádky nebo v místech obsluhy uvazovacího, kotevního nebo jiného zařízení musí být bezpečný proti uklouznutí nebo musí být opatřen protiskluzovým povrchem.

 

1.04.9.

Hladina vlastního vnějšího hluku plavidla měřená ve vzdálenosti 25 m od boku plavidla za normálních provozních podmínek (při nominálním výkonu pohonného motoru) nesmí překročit 75 dB (A). Hladina vnitřního hluku plavidla v kormidelně nebo na stanovišti vůdce plavidla měřená ve výši jeho hlavy a v obytných prostorách nesmí za normálních provozních podmínek u nově postavených plavidel překročit 70 dB (A) a u stávajících plavidel (plavidla postavená před datem účinnosti této vyhlášky) 75 dB (A).

KAPITOLA 2

LODNÍ TĚLESO

2.01. Všeobecné požadavky

 

2.01.1.

Lodní těleso skládající se z lodního trupu a nástaveb musí být dimenzováno tak, aby při zatížení největším dovoleným počtem osob a plavbě v uvažované plavební zóně nebo při vytahování na souš či jiné běžné manipulaci s plavidlem bylo dostatečně pevné v podélném a příčném směru a nevykazovalo trvalé deformace. Obšívka plavidla musí být vodotěsná alespoň do výše bezpečnostní vzdálenosti nad maximálním ponorem.

 

2.01.2.

Lodní těleso musí být opatřeno dostatečnou soustavou podélných a příčných výztuh zaručujících dostatečnou pevnost a tuhost lodního trupu a nástaveb. Příčná tuhost plavidla musí být zajištěna dostatečným počtem přepážek nebo rámových žeber. Výztužné prvky (žebra, výztuhy, přepážky apod.) lodního tělesa musí tvořit dostatečnou oporu pro obšívku, aby nemohlo docházet k nadměrnému prohýbání a deformacím obšívky zatížením plavidla jak vlastní hmotností, působícími silami a zatížením, tak statickým a dynamickým účinkem vody a větru za provozu plavidla nebo jinými vlivy. Při výpočtu pevnosti lodního tělesa je možné v přiměřené míře vycházet z pravidel uznané klasifikační organizace.

 

2.01.3.

Lodní těleso nově stavěného plavidla musí být dimenzováno tak, aby po provedení statické zkoušky se nevyskytovaly v lodním trupu a nástavbách trvalé deformace. Statická zkouška se provede zatížením rovným největší povolené nosnosti plavidla zvýšeným o 50 %, rovnoměrně rozloženým v délce rovné polovině délky lodního trupu souměrně uprostřed. Zkouška se provede na vodě, případně na souši, kdy je plavidlo rovnoměrně podepřeno ve čtvrtinách jeho délky od konců plavidla. Od statické zkoušky může být upuštěno v případě, že z dokumentace plavidla, provedených výpočtů pevnosti, dokladování jakosti materiálů a prováděném dozoru stavby vyplývá, že plavidlo je dostatečně pevnostně dimenzováno.

 

2.01.4.

Do všech míst lodního trupu musí být zajištěn přístup umožňující údržbu a kontrolu jeho technického stavu. Tato podmínka se nevztahuje na prostory těsně vyplněné pěnovou hmotou.

 

2.01.5.

Průlezy do lodního tělesa v rozsahu bezpečnostní vzdálenosti musí být vodotěsné, ostatní těsné proti stříkající vodě o rozměru minimálně 0,5 m x 0,4 m nebo o průměru minimálně 0,50 m.

 

2.01.6.

Paluby musí být klenuté, střechovité nebo musí být u nich podélný sklon. Paluby musí být odvodněny za bok plavidla. Paluby musí být dobře vyztuženy, aby odolávaly měrnému zatížení alespoň 150 kg/m2.

 

2.01.7.

Konstrukce nástavby musí být dostatečně tuhá, těsná proti stříkající vodě a dobře funkčně tvarovaná. Střechy nástavby určené k pobytu osob musí odolávat měrnému zatížení alespoň 150 kg/m2. Materiál nástavby musí být vodovzdorný, mít dobré tepelné a zvukové izolační vlastnosti a sníženou hořlavost.

 

2.01.8.

Podlahy obytných prostor a kokpitů kajutových plavidel nesmí být tvořeny přímo obšívkou. Díly podlahy musí být spolehlivě upevněny a snadno vyjímatelné.

 

2.01.9.

Vnější dveře, uzavíratelná okna, světlíky, průlezy apod., nástavby kajutového plavidla musí být těsné alespoň proti stříkající vodě a uzavíratelné zevnitř.

 

2.01.10.

2.01.10. Dvou a vícetrupá plavidla (katamarány, trimarány musí mít okrajové trupy a plováky rozdělené vodotěsnými příčnými nebo podélnými přepážkami na úseky takové velikosti, aby při zatopení kteréhokoliv úseku nedošlo k celkové ztrátě stability plavidla. Za vodotěsné úseky je možno považovat i vložené pevně uchycené vodotěsné nádrže, jiná vztlaková tělesa nebo prostory vyplněné pěnovou hmotou. Trupy a plováky katamaránů a trimaránů musí být spojeny tak tuhou konstrukcí paluby nebo plošinou, že při plavbě v uvažované plavební zóně a při vytahování plavidla na souš nedojde k trvalým deformacím plavidla. Zajištění těchto vlastností musí být prokázáno výpočtem nebo pokusem.

2.02. Plovatelnost, stabilita, bezpečnostní vzdálenost

 

2.02.1.

Pokud je plavidlo provedené jako nepotopitelné, musí mít takovou zásobu plovatelnosti, aby se plavidlo zcela naplněné vodou udrželo na hladině a poskytovalo vztlak nejméně 5 kg na každou osobu přípustného obsazení, nejméně však 20 kg. Nepotopitelnosti se dociluje např. vyplněním některých částí plavidla pěnovou hmotou, uzavřením některých částí lodního tělesa vodotěsnými přepážkami, vztlakovými tělesy, vzduchovými komorami nebo vzduchovými nádržemi. Požadovaný vztlak musí zatopené nepotopitelné plavidlo zajistit při zatížení libovolného místa.

 

2.02.2.

Plavidlo musí být dostatečně stabilní za všech předvídatelných situací běžného provozu v plavební zóně, pro kterou je určeno. Stabilita plachetnice podléhá zvláštnímu posouzení.

 

2.02.3.

Nejmenší bezpečnostní vzdálenost plavidla v plavebních zónách 3 a 4 ve smyslu této vyhlášky musí být při rovnoměrném zatížení plavidla 0,25 m.

 

2.02.4.

Nejmenší bezpečnostní vzdálenost plavidla v plavebních zónách 1 a 2 ve smyslu této vyhlášky musí být při rovnoměrném zatížení plavidla

a)

v plavební zóně 1

 

b)

v plavební zóně 2

 

,

přičemž bv nesmí být menší než 0,25 m,

kde: bv - bezpečnostní vzdálenost [m]

L - celková délka lodního trupu [m].

 

2.02.5.

U záchranných plavidel se stabilita plavidla prokazuje nakláněcím pokusem nebo výpočtem. Klopný moment je u nakláněcího pokusu vyvolán zatížením 75 . n [kg], kde n je počet osob přípustného obsazení umístěným co nejblíže k boku plavidla, nejméně však ve vzdálenosti 1/4 šířky plavidla od jeho podélné osy. Příčný náklon plavidla nemá u nakláněcího pokusu přesáhnout 15 o a bezpečnostní vzdálenost nesmí klesnout pod 5 cm. Tato plavidla musí splňovat podmínky nepotopitelnosti.

KAPITOLA 3

POHONNÉ ZAŘÍZENÍ

3.01. Všeobecné požadavky

 

3.01.1.

Na malých plavidlech lze použít pouze spalovací motor určený pro použití na plavidle, který je vyrobený po roce 1980, avšak není starší než 25 let. To se netýká původních historických plavidel a jejich kopií, pokud byly jako kopie označeny výrobcem, která byla vyrobena před rokem 1950, a plavidel s pevně zabudovanými původními značkovými lodními motory či pohony, která byla vyrobena po roce 1950.

 

3.01.2.

Plavidlo se strojním pohonem musí mít takový výkon pohonného zařízení, aby byla vzhledem k jeho velikosti zajištěna jeho dostatečná manévrovací schopnost v plavební zóně, pro kterou je plavidlo určeno.

 

3.01.3.

Plavidlo nesmí používat pohonný motor většího výkonu, než pro který je zkonstruováno a který je zapsán v jeho lodním osvědčení plavidla.

 

3.01.4.

Pohonné zařízení plavidla o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení vyšší než 1000 kg musí mít možnost zpětného chodu včetně jeho vyřazení ze záběru.

 

3.01.5.

K pohonu plavidel s pevně zabudovanými motory se doporučuje použít speciální lodní provedení spalovacího motoru vybaveného speciálním lodním příslušenstvím (chladičem chladicí vody, chladičem oleje apod.).

 

3.01.6.

Plavidla poháněná přívěsným motorem musí mít dostatečně pevnou část lodního trupu uzpůsobenou pro jeho nesení a přenos sil do lodního trupu. Přívěsný motor musí být uchycen v souladu s instrukcí výrobce tak, aby v případě jeho poruchy mohla být ponořená část motoru vytažena (vyklopena) z vody. Přívěsný motor musí být zajištěn lankem (řetězem) proti ztrátě.

 

3.02. Strojovny

 

3.02.1.

Zabudovaný motor musí být umístěn v odděleném prostoru plavidla - strojovně nebo musí být opatřen krytem. Tyto strojovny a kryty, pokud jsou z hořlavého materiálu, musí být chráněny proti zvýšené teplotě protipožárním nátěrem, impregnací nebo nehořlavým obložením.

 

3.02.2.

Zabudovaný motor musí být dostatečně uchycen na motorovém základu (motorovém loži) vedoucím přes několik dnových výztuh (žeber), který musí konstrukcí odpovídat hmotnosti a výkonu motoru. Motor může být uchycen pružně (používá se u menších plavidel) nebo pevně. Motor musí být uchycen tak, aby vlivem vibrací pohonného zařízení nedocházelo k nadměrnému zatížení trupu plavidla.

 

3.02.3.

Mezi nosníky motorového lože musí být umístěna nízká kovová sběrná nádržka na odkapávající olej vhodné konstrukce umožňující vyprazdňování. U lodního trupu vyrobeného z oceli není sběrná nádržka vyžadována, jestliže konstrukce zamezuje zatékání oleje do prostorů plavidla.

 

3.02.4.

Hřídelové vedení od zabudovaného motoru musí být dimenzováno podle výkonu pohonného motoru a musí být takové konstrukce, která zajistí bezpečný přenos sil vznikajících otáčením propulzoru v obou smyslech otáčení na nosné prvky lodního tělesa.

 

3.02.5.

Všechny přístupné rotující části pohonného zařízení musí být opatřeny ochrannými kryty.

 

3.03. Spalovací motory

 

3.03.1.

U zabudovaných spalovacích motorů musí být zajištěn dostatečný přívod vzduchu pro spalovací proces z prostoru strojovny nebo krytu motoru nebo přímým přívodem vzduchu z vnějšího prostředí k motoru. Strojovna nebo kryt motoru musí být vždy dostatečně větrány i v případě přímého přívodu vzduchu do motoru. Přívod a odvod vzduchu větrání strojovny nebo krytu motoru musí být vyveden vně lodního tělesa tak, aby neobtěžoval osoby na plavidle. Větrání musí být dostatečné a množství vyměňovaného vzduchu za jednotku času navrženo v souladu s požadavky výrobce motoru a platnými předpisy a normami. V případě, že prostor strojovny nebo krytu motoru není možno dostatečně větrat samočinnou cirkulací, použije se nuceného větrání ventilátorem. Přívod a odvod vzduchu má být na opačných koncích strojovny nebo krytu motoru.

 

3.03.2.

Sací potrubí zabudovaných spalovacích motorů musí být opatřeno čističem vzduchu vhodné konstrukce. Sací potrubí zážehových motorů (kromě přívěsných motorů) musí být zajištěno proti zpětnému vyšlehnutí plamene ze spalovacího motoru Davyho síťkou v sacím hrdle karburátoru. Davyho síťkou se rozumí kuželová síťová vložka z husté mosazné nebo měděné tkaniny vhodné konstrukce. Rozměry některých Davyho sítěk stanoví technické normy.

 

3.03.3.

Palivo odkapávající z karburátoru zabudovaného zážehového motoru musí stékat do sběrné kovové nádobky uzavřené měděným nebo bronzovým jemným sítkem připájeným k okraji nádobky nebo opatřené Davyho síťkou. Sběrná nádobka musí být snadno demontovatelná nebo musí být opatřena vyprazdňovacím kohoutem.

 

3.03.4.

Instalace přívěsného motoru, "Z" pohonu nebo jiného kompaktního propulzoru včetně jeho chladicí, palivové a výfukové soustavy na plavidle musí být provedena podle instrukce výrobce.

 

3.04. Výfuková soustava

 

3.04.1.

Výfukové plyny zabudovaných spalovacích motorů musí být vedeny přes tlumič výfuku a vyvedeny z plavidla tak, aby neohrožovaly a neobtěžovaly osoby na plavidle a v okolí.

 

3.04.2.

Výfukové potrubí zabudovaného motoru musí být chlazeno vodou nebo izolováno tak, aby jeho povrchová teplota nepřesáhla 60 oC. Chlazení výfukového potrubí musí být provedeno vodním chladicím pláštěm umístěným poblíž motoru. Pro chlazení výfuku je možno využít chladicí vody chlazení motoru. Výfukové potrubí musí být opatřeno tlumičem výfuku. Veškeré spoje výfukového potrubí musí být plynotěsné.

 

3.04.3.

Jestliže jsou výfukové plyny zabudovaného spalovacího motoru odváděny v blízkosti vodorysky plavidla, je nutné instalovat zařízení znemožňující vniknutí vody do motoru nebo výfukové potrubí musí být v některé části vedeno nad čarou nejvyššího ponoru.

 

3.04.4.

Výfukové plyny na konci výfukového potrubí nesmí nadměrně znečisťovat ovzduší.

 

3.05. Chlazení motoru a oleje

 

3.05.1.

Chlazení zabudovaného motoru může být vodní s přívodem chladicí vody z vnějšího prostředí provedené jako jednookruhové nebo dvouokruhové.

 

3.05.2.

Použití vzduchem chlazených zabudovaných motorů se vzhledem k uzavření motoru v trupu plavidla a menším rychlostem plavby považuje za méně vhodné a jeho dostatečné chlazení v plavidle musí být doloženo.

 

3.05.3.

Vzhledem k horšímu chlazení oleje motoru zabudovaného v plavidle se doporučuje použít zvláštního chladiče oleje, jestliže se nejedná o motor speciálního lodního provedení vybaveného přímo tímto chladičem.

 

3.05.4.

Chladicí voda jednookruhového nebo dvouokruhového chladiče motoru, chladiče oleje, chladiče výfuku nebo jiná užitková voda je přiváděna do plavidla většinou společně jednou nebo dvěma vpustěmi (vstupy) a odváděna do okolní vody odtokovým otvorem (výstupem) umístěným na obšívce plavidla. Vstup chladicí vody (sací koš, kingston) musí být zakryt mřížkou mající dvojnásobnou volnou plochu než následující sací potrubí chlazení. Soustava chladicí vody musí být na vstupu vybavena filtrem nebo vodní skříní umožňující jejich vyčištění za plavby. Sací a odpadní potrubí chladicí vody musí být poblíž vnitřního povrchu obšívky opatřeno uzavíracím ventilem zabraňujícím zatopení plavidla v případě poruchy vodní soustavy. Za uzavíracím ventilem mohou být v potrubí použity pružné hadice vhodné konstrukce a trubky. Sací potrubí se doporučuje vybavit zpětným ventilem pro zabránění výtoku vody z chladicího systému za klidu motoru. Vzhledem k značnému chladícímu efektu vnější chladicí vody se doporučuje vybavit chladicí soustavu termostatem.

 

3.06. Palivová soustava

 

3.06.1.

Palivové nádrže musí být vyrobeny z materiálu odolného proti rozrušování použitým palivem. Jsou-li vyrobeny z kovového materiálu, musí být chráněny proti vnější korozi; nerozebíratelné spoje nádrže musí být pájeny tvrdou pájkou nebo svařeny. Nádrž se zkouší na těsnost přetlakem 20 kPa. Palivové nádrže musí být na plavidle spolehlivě upevněny, aby se nemohly v podmíkách příslušné zóny plavby samovolně uvolnit.

 

3.06.2.

Palivové nádrže o objemu větším než 150 litrů musí být rozděleny přepážkami zabraňujícími náhlému přelití obsahu nádrže při náklonu plavidla.

 

3.06.3.

Palivové nádrže zážehových motorů musí být umístěny mimo prostor motoru a od obytných prostorů musí být odděleny přepážkou.

 

3.06.4.

Palivové nádrže spalovacích motorů nesmějí být integrální částí trupu plavidla.

 

3.06.5.

Přenosné palivové nádrže (kanystry) musí vyhovovat kap. 3.06.1. a musí být spolehlivě utěsněny a uzavřeny, nesmějí mít větší objem než 25 litrů a na plavidle musí být spolehlivě upevněny a zajištěny, aby palivo nemohlo samovolně vytékat.

 

3.06.6.

Prostory, v nichž jsou palivové nádrže umístěny, musí být dostatečně větrány. Větrání musí být vyvedeno mimo plavidlo a musí zabezpečovat spolehlivé odvádění výparů do volného ovzduší. Větrací zařízení musí být opatřeno Davyho síťkou.

 

3.06.7.

Palivové nádrže zabudovaných vznětových spalovacích motorů musí být umístěny v samostatném uzavřeném prostoru, nebo je-li nádrž umístěna ve strojovně, musí být chráněna před sálavým teplem motoru, výfukového potrubí apod. ochranným krytem.

 

3.06.8.

Palivové nádrže a plnicí potrubí zážehových motorů musí být uzemněny (odvod statické elektřiny). Palivové nádrže nesmějí být vybaveny výpustnými kohouty. Potrubí k odběru paliva musí být vyrobeno ze žíhané měděné trubky a z nádrže musí být vedeno shora.

 

3.06.9.

Palivové nádrže musí být opatřeny nalévacím hrdlem nebo nalévací trubkou a těsným spolehlivým uzávěrem. Palivové nádrže zabudované pod palubou nebo v jiných prostorách musí být opatřeny nalévacím potrubím (trubkou) vyvedeným nad palubu a utěsněným tak, aby při plnění nádrže nemohlo palivo vnikat pod palubu. Toto nalévací potrubí musí být na palubě opatřeno těsným spolehlivým uzávěrem. Minimální světlost nalévacího potrubí palivové nádrže je 38 mm.

 

3.06.10.

Palivové nádrže musí být opatřeny odvzdušňovacím potrubím (trubkou) vyvedeným do volného ovzduší nad palubu, zabezpečeným proti vniknutí vody a opatřeným na konci Davyho síťkou. Minimální světlost odvzdušňovacího potrubí je 16 mm. Vnitřní průměr odvzdušňovacího potrubí nesmí být menší než dvojnásobek vnitřního průměru plnicího palivového potrubí.

3.06.11.

V těsné blízkosti nádrže musí být palivové potrubí možno uzavřít zabudovaným snadno přístupným uzavíracím kohoutem. Mezi tímto kohoutem a nádrží nebo potrubím nesmí být ohebné hadice. Palivové přívodní potrubí musí být před vstupem do karburátoru nebo vstřikovacího čerpadla vybaveno spolehlivým čistitelným filtrem.

3.06.12.

Palivové přívodní a odpadní potrubí spalovacích motorů musí být vyrobeno z bezešvých kovových trubek, odolných proti účinkům použitého paliva. Palivové potrubí musí být spolehlivě upevněno tak, aby bylo chráněno proti mechanickému poškození, uvolnění vibracemi, sálavému teplu a nadměrné teplotě.

3.06.13.

Pevné spoje kovového palivového potrubí musí být pájeny tvrdou pájkou nebo svařeny. K napojení na motor může být použito krátké ohebné hadice dlouhé nejvýše 500 mm vyrobené z materiálu odolného proti dopravovanému palivu, spolehlivě upevněné k palivovému potrubí a motoru.

KAPITOLA 4

ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ

4.01. Všeobecné požadavky

 

4.01.1.

Na plavidle je dovoleno používat elektrického rozvodu a elektrických zařízení s napětím do 24 V. Elektrický rozvod a elektrické spotřebiče musí odpovídat platným předpisům a normám, které se jich týkají.

 

4.01.2.

Pro rozvod elektrické energie se doporučuje použít dvouvodičové soustavy. V případě použití jednovodičové soustavy může být lodní kovové těleso použito jako druhý vodič za podmínky bezpečnosti zařízení podle platných předpisů a norem. Na elektrický rozvod musí být použito měděných vodičů s jádry spletenými z drátků. Průřezy vodičů musí odpovídat maximálnímu protékajícímu proudu. Průřez vodiče nesmí být menší než 0,5 mm2 . Vodiče musí být chráněny vhodnou izolací odolnou proti vodě, olejům apod. podle místa jejich instalace. Konce vodičů musí být pájeny nebo opatřeny očky. Přívody ke spotřebičům nebo zdrojům energie mohou být v případě potřeby provedeny ohebnými šňůrami nebo kabely s pryžovou nebo jinou vhodnou izolací odolnou proti vodě, olejům, teplotě apod. v provedení podle místa jejich instalace.

 

4.01.3.

Elektrický rozvod má být přístupný a musí být dostatečně chráněn proti mechanickému poškození, vodě, olejům, zvýšené teplotě apod. buď polohou, ochrannými trubkami, nebo jiným způsobem. Elektrický rozvod musí být veden ve vzdálenosti větší než 100 mm od možných zdrojů tepla a přiměřeně chráněn.

 

4.01.4.

Elektrický rozvod a elektrické spotřebiče musí být odolné proti vlhkosti a musí mít tepelně stálou izolaci a nesmí se měnit jejich izolační stav. V případě potřeby musí být elektrické spotřebiče (poziční světla apod. ve vodotěsném provedení.

 

4.01.5.

Všechny proudové obvody elektrického rozvodu musí být náležitě jištěny jističi nebo pojistkami. Jističe a pojistky nesmějí být umístěny ve stejném prostoru plavidla společně se spalovacími motory nebo jinými zdroji tepla a jejich palivovými nádržemi.

 

4.01.6.

Průchody elektrických vodičů stěnou, přepážkou nebo výztuhou musí být provedeny tak, aby nemohlo dojít k prodření jejich izolace nebo k jinému poškození, nebo v případě potřeby vodotěsnými průchodkami.

 

4.01.7.

Elektrické zařízení má být instalováno tak, aby byl zajištěn dostatečný přístup k ovládacím prvkům a ke všem částem vyžadujícím obsluhu nebo pravidelnou prohlídku.

 

4.01.8.

Elektrická zařízení nacházející se na sklopných stěžních nebo jiných pohyblivých částech plavidla musí být připojena k elektrickému rozvodu plavidla tak, aby vodiče, šňůry nebo kabely nepodléhaly poškození během sklápění stěžně a bylo je možno rozpojit.

 

4.01.9.

Elektrické zařízení se nesmí montovat ve vzdálenosti menší než 75 mm od stěn palivových nádrží. U topných elektrických zařízení je třeba dodržet ČSN 32 5700.

 

4.02. Akumulátory

 

4.02.1.

Akumulátory musí být dobře upevněny ke svému základu nebo k akumulátorové skříni. Akumulátory mohou být umístěny jen v prostorách nebo v uzavřených akumulátorových skříních dobře odvětraných mimo prostor plavidla.

 

4.02.2.

Akumulátory nebo akumulátorové skříně nesmějí být umístěny ve stejném prostoru plavidla spolu se zážehovými motory a jejich palivovými nádržemi nebo pod palivovými nádržemi vznětových motorů či v jejich blízkosti. V obytných prostorách mohou být akumulátory umístěny jen v akumulátorových skříních. Ve strojovnách se vznětovými motory mohou být akumulátory zabudovány jen na opačné straně, než je palivová soustava.

 

4.02.3.

Vnitřní plochy akumulátorových skříní musí být dostatečně chráněny (např. vhodným nátěrem) proti škodlivému působení elektrolytu.

 

4.02.4.

Akumulátory olověné a alkalické nesmějí být společně umístěny v jedné akumulátorové skříni nebo ve společném uzavřeném prostoru plavidla.

 

4.02.5.

Co nejblíže k akumulátoru musí být umístěn odpojovač. Mezi odpojovačem a akumulátorem mohou být připojeny automatická čerpadla a jiná havarijní zařízení. Obvody těchto havarijních zařízení musí mít samostatné jističe.

KAPITOLA 5

OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ PLAVIDLA

5.01. Kormidelní zařízení

 

5.01.1.

Kormidelní stanoviště musí být umístěno a upraveno tak, aby byl zaručen dostatečný výhled potřebný k bezpečnému vedení plavidla. Z kormidelního stanoviště musí být umožněno ovládání a kontrola provozu pohonného zařízení plavidla.

 

5.01.2.

Kormidelní zařízení musí svou konstrukcí a provedením umožňovat spolehlivé a bezpečné vedení plavidla. Má-li plavidlo možnost zpětného chodu, musí být kormidelní zařízení dostatečně účinné i při zpětném chodu. V případě poruchy na kormidelním zařízení musí být zajištěna možnost manévrovat plavidlem alespoň omezeně jiným způsobem.

 

5.01.3.

Konstrukce kormidla, jeho uložení a zařízení sloužící k jeho ovládání musí umožňovat kontrolu a údržbu jednotlivých částí celého zařízení. Mechanické ovládání kormidelního zařízení musí být provedeno z nerezových ocelových dílů (páky, táhla, lanka, řetězy, napínací šrouby, svorníky) nebo ocelových dílů chráněných proti korozi pokovením a musí být zajištěno proti samovolnému uvolnění jednotlivých částí zařízení.

 

5.01.4.

Smysl otáčení kormidelního kola nebo pohyb ovládacího prvku kormidelního zařízení musí odpovídat změně směru plavby, s výjimkou kormidelní páky nasazené přímo na peň kormidla.

 

5.01.5.

U kajutových plavidel v případě použití kormidelního zařízení jiného typu, než je ovládání kormidla kormidelní pákou působící přímo na peň kormidla, musí být plavidlo pro případ poruchy vybaveno ještě nouzovým ovládáním kormidla.

 

5.01.6.

Síla na ovládací mechanismus kormidelního zařízení nesmí při maximální dosažitelné rychlosti plavidla překročit 200 N při plném vychýlení kormidla.

 

5.02. Uvazovací zařízení

 

5.02.1.

Plavidlo musí být vybaveno dostatečným počtem uvazovacích zařízení (rohatinky, pacholata, vázací kruhy apod.) spojených dostatečně pevně s konstrukcí lodního trupu, která jsou dostupná z manipulačních ploch nebo ochozů plavidla. Nejméně jedno uvazovací zařízení musí být umístěno na přídi plavidla, aby bylo umožněno vlečení plavidla, a po jednom na zádi plavidla na obou bocích.

 

5.02.2.

Uvazovací zařízení musí být dostatečně pevnostně nadimenzováno vzhledem k velikosti plavidla a uvazovacím silám. Za dostatečné se považuje dimenzování a provedení podle příslušné technické normy nebo provedení doložené výpočtem. Lodní trup musí být pro vnesení sil prostřednictvím uvazovacího zařízení v místě jeho upevnění dostatečně vyztužen.

 

5.02.3.

Plavidlo, které má v lodním osvědčení vyznačenou způsobilost k vlečení vodních lyžařů, musí mít přibližně v jedné třetině délky plavidla měřené od zádě vlečné zařízení vybavené dobře ovladatelným vypínacím zařízením pro uchycení vlečného lana. Toto vypínací zařízení musí být součástí plavidla.

 

5.03. Kotevní zařízení

 

5.03.1.

Plavidlo, jehož celková hmotnost včetně povoleného zatížení je vyšší než 1000 kg, musí být vybaveno nejméně jednou kotvou hlavní a jednou kotvou pomocnou.

 

5.03.2.

Hmotnost hlavní kotvy se určí jako větší z vypočtených hmotností podle níže uvedených způsobů

 

a)

hmotnost kotvy podle objemu plavidla v kg

,

 

kde: Lmax - největší délka plavidla [m],

Bmax - největší šířka plavidla [m],

H - boční výška trupu plavidla [m],

V - boční plocha nástaveb [m2],

 

b)

hmotnost kotvy podle délky plavidla

hlavní kotva = na každý 1 m délky 2,5 kg,

pomocná kotva = na každý 1 m délky 1,5 kg.

 

Hmotnost pomocné kotvy by měla odpovídat polovině hmotnosti kotvy hlavní.

 

5.03.3.

Výpočtovou hmotností kotvy se rozumí hmotnost kotvy admiralitního typu nebo kotvy sklopné (Hall). Pro kotvy o zvýšené přídržné síle (Danforth) může být hmotnost kotvy snížena o 30 %.

 

5.03.4.

Kotvy musí být za plavby uloženy v pohotovostní poloze na palubě na přístupném místě nebo v kotevní skříni a musí být pomocí kotevního řetězu dlouhého alespoň 20 m upevněny k plavidlu. Upevnění řetězu k plavidlu musí umožnit rychlé rozpojení a uvolnění řetězu v případě nebezpečí. Délka kotevního řetězu bývá cca 4 - 6násobek hloubky kotvení a nemá překročit délku 40 m. Je dovoleno použít místo kotevního řetězu lana z rostlinných nebo syntetických vláken. Pro zajištění lepší polohy kotvy na dně při kotvení může být toto lano ke kotvě připojeno krátkým řetězem v délce cca 5 m. Připojení lana k plavidlu musí rovněž zajistit snadné rozpojení (přeříznutí) v případě ohrožení plavidla.

 

5.03.5.

Kotva musí být označena evidenční značkou plavidla.

 

5.04. Hygienické zařízení

 

5.04.1.

Kajutová a jiná plavidla určená k dlouhodobému pobytu osob musí být vybavena buď chemickým WC s vyjímatelnou kalovou nádrží, nebo WC s odpadem vyvedeným do zabudované sběrné kalové nádrže. Místnost WC musí být větrána do volného prostoru.

 

5.04.2.

Sběrná kalová nádrž musí být větrána do volného prostoru a musí být uzpůsobena k vyprazdňování obsahu mimo vodní plochu.

 

5.05. Zařízení k vytápění a vaření

 

5.05.1.

Instalace a provoz lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření apod. na plavidlech, včetně průchodů kouřovodů stěnami a stropy, vzdáleností od hořlavých materiálů, jejich ochrany proti teplu apod., musí odpovídat platné ČSN 32 5700 "Požární bezpečnost lokálních spotřebičů a zdrojů tepla na vnitrozemských plavidlech" (dále jen "ČSN 32 5700").

 

5.05.2.

Na plavidle je povoleno instalovat spotřebič na propan-butan s lahví o maximální náplni 2 kg. Spotřebič včetně láhve na propan-butan musí být bezpečně uložen a zajištěn proti pohybu a u kajutových plavidel - plachetnic může být zavěšen v kardanově závěsu. Dále musí být umístěn ve svařované nebo natvrdo pájené kovové nádobě, ve které musí být v jejím nejnižším místě umístěn vývod mimo prostor plavidla. Tento vývod se musí nacházet nad úrovní bezpečnostní vzdálenosti plavidla.

 

5.05.3.

Spotřebič na plynné palivo může být kromě směru sálání vzdálen od nechráněné hořlavé konstrukce 500 mm, od hořlavé konstrukce chráněné izolační podložkou 250 mm, od hořlavé konstrukce chráněné ochrannou clonou v provedení podle ČSN 32 5700 80 mm. Ve směru sálání může být spotřebič od hořlavé konstrukce vzdálen 1250 mm, od nehořlavé konstrukce nebo hořlavé konstrukce chráněné ochrannou clonou podle ČSN 32 5700 1000 mm.

 

5.05.4.

Instalace spotřebičů na zkapalněný plyn a nádrží (láhví) na zkapalněný plyn o hmotnosti náplně nad 2 kg podléhá ustanovením o určených technických zařízeních podle této vyhlášky.

 

5.05.5.

Zkapalněný plyn musí být odebírán v plynném stavu, tj. z láhve umístěné ve správné poloze stanovené výrobcem. Plynové spotřebiče v provozu musí být pod dozorem.

 

5.06. Protipožární vybavení

 

5.06.1.

Konstrukce plavidel musí splňovat zásady požární ochrany. Hořlavé materiály musí být v místech zvýšené teploty nebo zvýšené možnosti vzniku požáru impregnovány protipožárním nátěrem, obloženy nehořlavým materiálem nebo chráněny nehořlavou ochrannou clonou vhodné konstrukce, např. podle ČSN 32 5700 nebo jiným způsobem.

 

5.06.2.

Na plavidle poháněném zabudovaným spalovacím motorem musí být v blízkosti tohoto motoru umístěn snadno přístupný hasicí přístroj vhodné konstrukce a kapacity a nehořlavá hasicí rouška.

 

5.06.3.

Jestliže je na plavidle instalován vařič nebo topidlo s otevřeným plamenem, musí být v jejich dosahu umístěna hasicí rouška. V prostoru, kde se nachází vařič nebo topidlo s otevřeným plamenem, musí být umístěn snadno přístupný hasicí přístroj.

 

5.06.4.

Kajutové plavidlo musí být vybaveno hasicími přístroji v minimálním počtu a o celkové minimální kapacitě podle druhu přístroje a níže uvedené tabulky.

 

Délka plavidla [m]

Nejmenší počet hasicích přístrojů

pod 6

1

6 - 9

2

9 - 12

3

nad 12

4

 

Hasicí přístroje musí mít nejméně tuto kapacitu:

a)

práškový 2,0 kg hasicího prášku,

b)

sněhový (CO2) 2,0 kg hasiva (0,3 kg CO2),

c)

pěnový 7 litrů hasicí pěnotvorné látky.

 

Hmotnost hasicího přístroje nesmí přesáhnout 20 kg. Použití druhu hasicího přístroje závisí na jeho určení podle návodu výrobce, přičemž práškový hasicí přístroj je pro účely plavidel možno považovat za univerzální. Hasicí přístroje vytvářející při hašení jedovaté plyny nesmí být na plavidle používány. Jestliže není na plavidle instalován vařič nebo topidlo s otevřeným plamenem, může být kromě plavidla do délky 6 m počet hasicích přístrojů snížen o jeden.

KAPITOLA 6

VÝSTROJ PLAVIDLA

6.01.

Plavidlo o celkové hmotnosti včetně povoleného zatížení do 500 kg musí být vybaveno nádobkou pro vylévání vody nebo houbou, vyvazovacím lankem nebo řetízkem delším 5 m a alespoň jedním pádlem s výjimkou plavidla vybaveného vesly.

 

6.02.

Ostatní plavidla musí být vybavena vyvazovacím lankem delším 15 m, bidlem, záchranným kruhem nebo jiným vhodným záchranným prostředkem, nádobkou pro vylévání vody a vědrem s lankem.

 

6.03.

Plavidlo delší než 7 m musí mít ještě druhé vyvazovací lanko a plavidlo s vlastním strojním pohonem též příslušenství ke strojnímu zařízení a nářadí pro jeho drobné opravy.

 

6.04.

Kajutové plavidlo musí mít čerpadlo k čerpání vody z lodního tělesa. Vyústění sacího potrubí čerpadla musí být umístěno co nejníže v trupu plavidla a musí být opatřeno sacím košem (sítem). Tímto čerpadlem nelze drenážovat motorový prostor plavidla.

Příloha č. 3

Osvědčení společenství plavidla vnitrozemské plavby
Příloha č. 4

Prozatímní osvědčení společenství plavidla vnitrozemské plavby
Příloha č. 5

Lodní osvědčení plavidla vnitrozemské plavby
Příloha č. 6

Mezinárodní osvědčení pro rekreační plavidlo

Přechodná ustanovení novel:

účinné od
Čl. II vyhlášky č. 38/2006 Sb.1.3.2006
Čl. II vyhlášky č. 6/2006 Sb.6.1.2006


Poznámky pod čarou:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince 2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES.

Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby.

Směrnice Komise 2012/48/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Komise 2012/49/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

Čl. 1.21 přílohy vyhlášky č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

Sdělení Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb., o zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV).

Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

Např. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení apod.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Např. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení apod.

Článek 4 a následující Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES.

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).

Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících předpisů.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (vysokoškolský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Sdělení Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb., o zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV).

Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

Poznámky pod čarou:
1

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince 2006, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Rady 2008/59/ES ze dne 12. června 2008, kterou se v důsledku přistoupení Bulharské republiky a Rumunska upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Komise 2008/87/ES ze dne 22. září 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES.

Směrnice Komise 2008/126/ES ze dne 19. prosince 2008, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Komise 2009/46/ES ze dne 24. dubna 2009, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby.

Směrnice Komise 2012/48/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

Směrnice Komise 2012/49/EU ze dne 10. prosince 2012, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

2

Příloha I Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

2a

Čl. 1.21 přílohy vyhlášky č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky.

2b

Sdělení Českého statistického úřadu č. 320/2003 Sb., o zavedení Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV).

2c

Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

2d

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.

Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby.

3

Např. ČSN 33 1500 Revize elektrických zařízení apod.

4

Článek 4 a následující Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/68/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES.

5

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).

Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících předpisů.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (vysokoškolský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6

Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7

Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.