Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

217/1992 Sb. znění účinné od 1. 6. 1992 do 31. 12. 1992

217/1992

 

Z Á K O N

ze dne 22. dubna 1992,

kterým se mění a doplňuje celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění

pozdějších předpisů (úplné znění č. 287/1991 Sb.)

 

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

Celní zákon č. 44/1974 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:

1.

§ 8 odst. 1 písm. f) zní:

f) vydává osvědčení o původu zboží;“.

 

2.

Za § 12 se vkládají nové § 12a až 12j, které včetně nadpisů znějí:

Povinnosti a oprávnění příslušníka celní správy při

služebních úkonech a služebních zákrocích

 

§ 12a

 

(1) Při služebních úkonech a služebních zákrocích je příslušník celní správy povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti fyzických osob i své vlastní a nesmí připustit, aby jim v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním úkonem nebo služebním zákrokem.

(2) Služebním úkonem se rozumí úkon příslušníka celní správy při provádění celní kontroly.

(3) Služebním zákrokem se rozumí opatření učiněné příslušníkem celní správy v rámci zákonných oprávnění, směřující proti fyzické osobě, která porušuje zákony a další obecně závazné právní předpisy, způsobem uvedeným v § 12h odst. 1 a v § 14a až 14h.

(4) Příslušník celní správy je povinen při služebním úkonu nebo služebním zákroku spojeným se zásahem do práv nebo svobod fyzických osob poučit je, pokud to okolnosti případu dovolují, o jejich právech; v opačném případě je pouí bez zbytečného odkladu.

 

§ 12b

 

Příslušník celní správy není povinen provést služební zákrok, jestliže

a)

k němu nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo

b)

tomu brání povinnost splnit jiný úkol, jehož nesplnění by způsobilo zřejmě závažnější následky než neprovedení služebního zákroku.

 

§ 12c

 

(1) Příslušník celní správy je při služebním zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti případu dovolují, použít odpovídající výzvy.

(2) Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije příslušník celní správy před výzvou slov „Jménem zákona:“.

(3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího příslušníka celní správy.

 

§ 12d

 

(1) Příslušník celní správy je povinen při výkonu svých oprávnění prokázat svou příslušnost k celní správě, pokud to povaha a okolnosti služebního úkonu nebo služebního zákroku dovolují.

(2) Příslušník celní správy prokazuje svou příslušnost k celní správě služebním stejnokrojem, při výkonu služby označeným identifikačním číslem, nebo služebním průkazem příslušníka celní správy nebo ústním prohlášením „celní správa“.

(3) Ústním prohlášením „celní správa“ prokazuje příslušník celní správy svou příslušnost k celní správě pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují prokázat tuto příslušnost služebním stejnokrojem nebo služebním průkazem příslušníka celní správy. Služebním stejnokrojem nebo služebním průkazem příslušníka celní správy se příslušník celní správy prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí.

 

§ 12e

 

Okolnosti, která nedovoluje poučení fyzické osoby o jejích právech podle - 12a odst. 4 nebo která nedovoluje použít výzvy podle § 23c odst. 1 nebo která nedovoluje prokázání příslušnosti k celní správě podle § 12d odst. 1, je zejména bezprostřední napadení příslušníka celní správy a bezprostřední ohrožení života nebo zdraví jiné fyzické osoby.

 

§ 12f

Oprávnění požadovat vysvětlení

 

(1) Příslušník celní správy je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od toho, kdo může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku souvisejícího s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží a jejich pachatele, a v případě potřeby ho vyzvat, aby se v přiměřené lhůtě dostavil na celnici k sepsání protokolu o podání vysvětlení․

(2) Každý je povinen výzvě nebo požadavku podle odstavce 1 vyhovět.

(3) Vysvětlení může odepřít pouze ten, kdo by jím sobě, svému příbuznému v řadě přímé, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným fyzickým osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní, způsobil nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek, anebo kdo by jím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

(4) Příslušník celní správy je povinen předem fyzickou osobu poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavce 3 a sdělit jí základní údaje o předmětu požadovaného vysvětlení.

(5) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen „náhrada“). Náhradu poskytuje celnice.

(6) Nárok na náhradu podle odstavce 5 zaniká, jestliže jej oprávněná osoba neuplatní do tří dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být tato osoba pouena.

(7) Nevyhoví-li fyzická osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena na celnici k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

(8) Protokol o podání vysvětlení musí být sepsán s fyzickou osobou po jejím předvedení; po jeho sepsání příslušník celní správy tuto osobu propustí.

(9) O předvedení sepíše příslušník celní správy úřední záznam.

 

§ 12g

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

 

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a místa trvalého pobytu, popřípadě místa přechodného pobytu 1a) fyzické osoby.

(2) Příslušník celní správy je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu

a)

podezřelou z páchání trestného činu nebo přestupku anebo podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží, nebo

b)

od které je vyžadováno vysvětlení podle § 12f odst. 1, nebo

c)

která se zdržuje v celním pohraničním pásmu. Tato osoba je povinna výzvě vyhovět.

(3) Po zjištění totožnosti osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) příslušník celní správy tuto osobu ihned propustí, jestliže se nejedná o fyzickou osobu hledanou nebo pohřešovanou. Jedná-li se o fyzickou osobu hledanou pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu, neprodleně ji předá orgánům Policie České republiky nebo Policejního sboru Slovenské republiky (dále jen „policejní orgán“). V případě fyzické osoby pohřešované vyrozumí toho, kdo pohřešování této osoby oznámil, popřípadě ji předá příslušnému orgánu nebo zákonnému zástupci.

(4) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je příslušník celní správy oprávněn tuto osobu předvést na celnici k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti nebo objasnění věci.

(5) Nezjistí-li příslušník celní správy totožnost fyzické osoby předvedené podle odstavce 4 do 12 hodin od předvedení ani na základě sdělených údajů v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená fyzická osoba uvádí nepravdivé údaje o své osobě, předá ji nejbližšímu policejnímu orgánu.

(6) O předvedení sepíše příslušník celní správy úřední záznam.

 

§ 12h

Oprávnění odebrat zbraň

 

(1) Příslušník celní správy je oprávněn přesvědčit se, zda předváděný nemá u sebe zbraň, 1b) kterou by mohl ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné fyzické osoby, a odebrat ji.

(2) Příslušník celní správy je povinen při propuštění předvedeného vrátit mu proti podpisu zbraň odebranou podle odstavce 1. Brání-li zákonné důvody odebranou zbraň vrátit, vystaví příslušník celní správy předvedenému potvrzení o odebrání zbraně.

 

§ 12i

 

Oprávnění k omezení volného pohybu fyzické osoby chovající se násilně

(1) Příslušník celní správy může tomu, kdo se chová násilně vůči němu nebo vůči jinému anebo ničí majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustil, omezit možnost volného pohybu.

(2) Omezení volného pohybu může trvat pouze po dobu, než fyzická osoba od násilného chování upustí nebo než bude předána nejbližšímu policejnímu orgánu, nejdéle však dvě hodiny; přitom musí být této osobě umožněno sedět, popřípadě vykonávat hygienické potřeby.

(3) O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše příslušník celní správy úřední záznam.

 

§ 12j

Oprávnění zakázat vstup na určená místa

 

Příslušník celní správy je oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval, jestliže to vyžaduje zabezpečení provádění celní kontroly.“.

 

3.

§ 14 včetně nadpisů zní:

Použití donucovacích prostředků a zbraně

příslušníky celní správy

 

§ 14

Donucovací prostředky

 

(1) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo úččelu sledovaného služebním zákrokem; přitom se použije pouze takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu toho, kdo se dopouští protiprávního jednání. O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje příslušník celní správy podle konkrétní situace tak, aby tomu, proti komu zakročuje, nezpůsobil újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání.

(2) Před použitím donucovacích prostředků je příslušník celní správy povinen vyzvat toho, proti komu zakročuje, aby upustil od protiprávního jednání, s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, že je sám napaden, nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné fyzické osoby a věc nesnese odkladu.

(3) Donucovacími prostředky jsou:

a)

hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,

b)

slzotvorné prostředky,

c)

obušek,

d)

pouta,

e)

služební pes,

f)

technické a jiné prostředky k zabránění odjetí vozidla a k násilnému zastavení vozidla,

g)

úder střelnou zbraní,

h)

hrozba namířenou střelnou zbraní,

i)

varovný výstřel do vzduchu.“.

 

4.

Za § 14 se vkládají nové § 14a až 14k, které včetně nadpisů znějí:

§ 14a

Použití hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných

prostředků a obušku

 

(1) Příslušník celní správy je oprávněn použít hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky a obušek, aby

a)

zajistil bezpečnost vlastní nebo bezpečnost jiné fyzické osoby před protiprávním útokem, není-li po marné výzvě od útoku upuštěno, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,

b)

zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání fyzických osob nebo úmyslnému poškozování majetku,

c)

předvedl nebo zadržel fyzickou osobu, která klade aktivní odpor,

d)

zabránil násilnému vstupu nepovolaných fyzických osob do chráněných objektů celní správy nebo na místa, kam je vstup zakázán.

(2) Hmaty a chvaty sebeobrany, které neohrozí zdraví nebo život fyzické osoby, je příslušník celní správy oprávněn použít, aby předvedl toho, kdo klade pasivní odpor.

 

§ 14b

Použití pout

 

Příslušník celní správy je oprávněn použít pouta

a)

ke spoutání zadržené fyzické osoby, která klade aktivní odpor nebo napadá jiné fyzické osoby nebo příslušníka celní správy anebo poškozuje majetek, po marné výzvě, aby od takového jednání upustila, nebo je-li nebezpečí, že se pokusí o útěk,

b)

ke vzájemnému připoutání dvou či více předváděných nebo zadržených fyzických osob za podmínek uvedených v písmenu a),

c)

při provádění služebních úkonů se zadrženými fyzickými osobami, jestliže se chovají násilně vůči příslušníkovi celní správy nebo jiné fyzické osobě anebo ničí majetek.

 

§ 14c

Použití služebního psa

 

(1) Příslušník celní správy je oprávněn použít služebního psa

a)

aby zajistil bezpečnost vlastní nebo bezpečnost jiné fyzické osoby, není-li po marné výzvě upuštěno od útoku, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,

b)

aby zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání fyzických osob nebo úmyslnému poškozování majetku,

c)

aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných fyzických osob do chráněných objektů celní správy nebo na místa, kam je vstup zakázán,

d)

k pronásledování fyzické osoby, která v blízkosti státních hranic po marné výzvě nezastaví, snaží se uniknout a nemůže být jiným způsobem zadržena,

e)

k pronásledování fyzické osoby na útěku, má-li být zadržena,

f)

aby donutil ukrývající se fyzickou osobu opustit úkryt, má-li být zadržena.

(2) Příslušník celní správy používá služebního psa s náhubkem. Jestliže to povaha a intenzita útoku, popřípadě překonání odporu fyzické osoby vyžaduje, použije služebního psa bez náhubku.

 

§ 14d

Použití technických a jiných prostředků k zabránění

odjetí vozidla a k násilnému zastavení vozidla

 

(1) Příslušník celní správy je oprávněn použít k zabránění odjetí vozidla technické a jiné prostředky v případě, že se řidič vozidla odmítá i po opakované výzvě podrobit služebním úkonům prováděným příslušníkem celní správy a z jeho jednání je zřejmé, že s vozidlem chce z místa odjet.

(2) Příslušník celní správy je oprávněn použít v celním pohraničním pásmu zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, jehož řidič na opakovanou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů 1c) nezastaví, jestliže

a)

je důvodné podezření, že se pokusí o násilný přejezd státních hranic,

b)

je důvodné podezření, že se ve vozidle přepravují pachatelé některého zvlášť závažného úmyslného trestného činu 1d) nebo věci pocházející z této trestné činnosti.

(3) Za jiné prostředky podle odstavců 1 a 2 se považuje zejména služební vozidlo, povoz, stavební mechanismy a jiné překážky.

 

§ 14e

Použití úderu střelnou zbraní

 

Příslušník celní správy je oprávněn použít úderu střelnou zbraní v sebeobraně, zpravidla při zápase s útočníkem, a dostane-li se do tísně.

 

§ 14f

Použití hrozby namířenou střelnou zbraní

 

Příslušník celní správy je oprávněn použít hrozby namířenou střelnou zbraní, aby

a)

zajistil bezpečnost vlastní nebo bezpečnost jiné fyzické osoby,

b)

zabránil násilnému vstupu nepovolaných fyzických osob do chráněných objektů celní správy nebo na místa, kam je vstup zakázán,

c)

překonal odpor směřující ke zmaření jeho služebního zákroku.

 

§ 14g

Použití varovného výstřelu

 

Příslušník celní správy je oprávněn použít varovný výstřel do vzduchu jen v případech, ve kterých je oprávněn použít zbraně.

 

§ 14h

Použití zbraně

 

(1) Příslušník celní správy je oprávněn nosit služební zbraň při plnění služebních povinností podle tohoto zákona, jakož i při plnění služebních povinností podle zvláštních předpisů. 1e)

(2) Příslušník celní správy oprávněný nosit zbraň podle odstavce 1 je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech:

a)

aby v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné fyzické osoby,

b)

jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,

c)

aby zamezil útěku osoby důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť závažného úmyslného trestného činu, kterou nemůže jiným způsobem zadržet,

d)

aby v celním pohraničním pásmu přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů 1c) nezastaví, a nelze-li jej zastavit jiným způsobem,

e)

aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje chráněný objekt celní správy, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,

f)

aby zneškodnil zvíře bezprostředně ohrožující život nebo zdraví fyzických osob.

(3) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná, výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo.

(4) Použití zbraně příslušníkem celní správy v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) až e) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(5) Příslušník celní správy je povinen před použitím zbraně vyzvat toho, proti komu zakročuje, aby upustil od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Před použitím střelné zbraně je příslušník celní správy povinen použít též varovný výstřel. Od výstrahy a varovného výstřelu může upustit jen v případě, že je sám zjevně a bezprostředně ohrožen na životě nebo zdraví, nebo je-li ohrožen zjevně a bezprostředně život nebo zdraví jiné fyzické osoby a věc nesnese odkladu.

(6) Příslušník celní správy je při použití zbraně povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život nebo zdraví jiných fyzických osob, a co nejvíce šetřit život toho, proti němuž zákrok směřuje.

(7) Příslušník celní správy může použít zbraně jen v celním pohraničním pásmu nebo v celním prostoru pohraniční celnice. Mimo toto území může použít zbraně jen tehdy, je-li sám ohrožen.

 

Povinnosti příslušníka celní správy po použití donucovacích

prostředků a zbraně

 

§ 14i

 

(1) Jestliže příslušník celní správy zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění fyzické osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněnému první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

(2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění fyzické osoby, je příslušník celní správy povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněnému první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

 

§ 14j

 

(1) Příslušník celní správy je povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně.

(2) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je příslušník celní správy povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.

(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo byla-li při jejich použití způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.

 

§ 14k

Zvláštní omezení

 

Příslušník celní správy nesmí při služebním zákroku proti zjevně těhotné ženě nebo ženě, která se za těhotnou prohlásí, fyzické osobě vysokého věku, fyzické osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a fyzické osobě zjevně mladší 15 let použít úderu a kopu sebeobrany, slzotvorných prostředků, obušku, pout, služebního psa, úderu střelnou zbraní a zbraně, s výjimkou případů, ve kterých útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví příslušníka celní správy nebo život a zdraví jiných fyzických osob anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.“.

 

5.

Nadpis Hlavy druhé zní:

CELNÍ ÚZEMÍ, CELNÍ POHRANIČNÍ PÁSMO, SVOBODNÉ CELNÍ

PÁSMO A SVOBODNÝ CELNÍ SKLAD“.

 

6.

§ 18 a 19 včetně nadpisu znějí:

Svobodné celní písmo a svobodný celní sklad

 

§ 18

 

(1) Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady tvoří prostory a stavby na části celního území, v nichž se tam umístěné zboží považuje z hlediska cel, daní a poplatků, vybíraných v souvislosti s dovozem a vývozem zboží, jako by se nenacházelo na celním území, které jsou od ostatního celního území odděleny, a kde

a)

cizí zboží nepodléhá dovoznímu clu nebo právnímu předpisu, jímž se provádějí opatření obchodní politiky,

b)

pro československé zboží (dále jen „čs. zboží“) zvláštní předpisy stanoví jako důsledek jeho umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu výhody, které se vztahují na zboží při jeho vývozu do volného oběhu v cizině.

(2) Souhlas ke zřízení svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu uděluje na žádost zřizovatele federální ministerstvo zahraničního obchodu po projednání s federálním ministerstvem financí, věcně příslušnými ústředními orgány státní správy republik a příslušnými orgány místní samosprávy.

 

§ 19

 

(1) Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady musí být odděleny od ostatního celního území plotem vysokým nejméně 3 metry nebo jinak odděleny způsobem schváleným celnicí tak, aby bylo možno kontrolovat vstupy do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu a výstupy z nich, a musí být určena místa jejich vstupu a výstupu.

(2) Jakákoliv stavba ve svobodném celním pásmu se může uskutečnit jen po předchozím souhlasu celnice.“.

 

7.

Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19n, které znějí:

§ 19a

 

(1) Obvod a vstupní a výstupní místa svobodného celního pásma a svobodného celního skladu jsou pod dohledem celnice.

(2) Fyzické osoby a dopravní prostředky vstupující do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu a vystupující z nich mohou být podrobeny celní prohlídce.

(3) Přístup do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu může být odepřen fyzickým osobám, které neskýtají záruku dodržování pravidel stanovených pro svobodná celní pásma a svobodné celní sklady, protože byly opakovaně potrestány za porušení celních předpisů.

(4) Celnice je oprávněna kontrolovat zboží, které vstupuje do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, opouští je nebo v nich zůstává. K umožnění této kontroly budou celnici předávány kopie dopravních dokladů doprovázejících vstupující nebo vystupující zboží nebo budou tyto doklady za tímto účelem uschovány pro potřeby celnice fyzickou nebo právnickou osobou určenou celnicí.

 

§ 19b

 

(1) Ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu může být umístěno čs. zboží i cizí zboží, bez ohledu na jeho množství, původ, místo jeho dovozu nebo místo určení, vččetně zboží, na které se vztahují zákazy a omezení, nejde-li o zákazy a omezení z důvodů veterinárních, rostlinolékařských, z důvodů mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí, ochrany předmětů muzejní a galerijní hodnoty, kulturních a národních kulturních památek majících uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu a ochrany patentů, ochranných známek a autorských práv.

(2) Nebezpečné zboží, zboží, které může znehodnotit jiné zboží anebo zboží vyžadující zvláštní nařízení, může být umístěno pouze v prostorech k tomu speciálně vybavených.

 

§ 19c

 

(1) Zboží vstupující do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu nemusí být předloženo celnici a nemusí být podán návrh na celní řízení. Tím nejsou dotčena ustanovení § 19a odst. 4.

(2) Zboží však musí být předloženo celnici a bude podrobeno předepsaným celním formalitám tehdy, jestliže

a)

bylo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku, který byl ukončen umístěním zboží ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu; jestliže příslušný celní režim umožňuje, aby zboží nebylo předkládáno, nebude se předložení vyžadovat,

b)

je umístěno ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu na základě rozhodnutí o vrácení dovozního cla,

c)

byla podána žádost o zálohu na platbu vývozní náhrady u zboží, na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace.

(3) Na žádost oprávněné fyzické nebo právnické osoby celnice potvrdí, že zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu je buď čs. zboží nebo cizí zboží.

 

§ 19d

 

(1) Doba umístění zboží ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu není omezena.

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu může vyhláškou tuto dobu omezit u čs. zboží, na které se vztahuje právní předpis, jímž se provádějí opatření tržní regulace.

 

§ 19e

 

(1) Jakákoliv průmyslová, obchodní nebo servisní činnost ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu je povolena za podmínek stanovených tímto zákonem. Ustanovení obecně závazných právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí tím nejsou dotčena.

(2) S ohledem na povahu zboží a potřebu celní kontroly může příslušná celnice určitou činnost uvedenou v odstavci 1 ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu zakázat nebo omezit.

(3) Celnice může fyzickým nebo právnickým osobám, které opakovaně porušily ustanovení tohoto zákona, zakázat, aby pokraovaly v podnikatelské činnosti ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu.

 

§ 19f

 

(1) Cizí zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu může po dobu tohoto umístění:

a)

být propuštěno do volného oběhu v tuzemsku za podmínek stanovených pro propuštění do volného oběhu v tuzemsku a podmínek uvedených v § 19k;

b)

být bez povolení použito jako ekvivalentní zboží za zboží, které má být propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem aktivního zušlechťovacího styku;

c)

být použito v záznamním oběhu v tuzemsku za účelem aktivního zušlechťovacího cyklu za podmínek stanovených pro tento oběh;

d)

být použito v záznamním oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití za podmínek stanovených pro tento oběh;

e)

fyzická nebo právnická osoba, která je k tomu oprávněna, přenechat ve prospěch státh;

f)

být zničeno za předpokladu, že ten, kdo je k tomu oprávněn, poskytne celnici veškeré informace, které celnice považuje za potřebné.

(2) Jestliže je zboží použito v režimu uvedeném v odstavci 1 písm. c) nebo písm. d), mohou být použity způsoby kontroly platné pro tyto účely záznamního oběhu.

 

§ 19g

 

Čs. zboží, na něž se vztahují ustanovení § 18 odst. 1 písm. b) a které podléhá právnímu předpisu, jímž se provádějí opatření tržní regulace, může být podrobeno pouze takovým formám manipulace, které jsou pro takové zboží stanoveny tímto zákonem. Tyto manipulace mohou být prováděny bez povolení.

 

§ 19h

 

K jiným účelům než uvedeným v § 19f a 19g nesmí být cizí zboží a čs. zboží, na ktefé se vztahují ustanovení § 18 odst. 1 písm. b), ve svobodném celním písmu nebo svobodném celním skladu spotřebováno nebo použito.

 

§ 19i

 

(1) Fyzická nebo právnická osoba provádějící ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu činnosti uvedené v § 19e odst. 1 je povinna vést evidenci o zboží, které vstupuje do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, opouští je nebo v nich zůstává, způsobem stanoveným celnicí, jejímž základem je účetní evidence stanovená zvláštními předpisy tak, aby byla možná identifikace zboží a byl získán přehled o jeho pohybu. Zboží musí být zaneseno do této evidence od okamžiku dodání do prostorů této fyzické nebo právnické osoby. Evidence musí být dána celnici k dispozici, aby byla umožněna kontrola, kterou celnice považuje za potřebnou.

(2) V případě přemístění zboží uvnitř svobodného celního pásma musí být doklady vztahující se k tomuto přemístění uschovány pro potřebu orgánů celní správy. Krátkodobé skladování zboží prováděné v souvislosti s přemístěním se považuje za nedílnou součást přemístění.

 

§ 19j

 

(1) Nestanoví-li zvláštní předpisy jinak, může být zboží opouštějící svobodné celní pásmo nebo svobodný celní sklad

a)

vyvezeno do volného oběhu v cizině nebo vyvezeno zpět do ciziny anebo

b)

dodáno do jiné části území České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Ustanovení § 24, § 58 až 74 se vztahují na zboží dodané do jiných částí území České a Slovenské Federativní Reúpubliky.

 

§ 19k

 

(1) Jestliže cena skutečně placená, nebo která má být za cizí zboží zaplacena, zahrnuje náklady na skladování nebo zachování tohoto zboží ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, nebudou tyto náklady do celní hodnoty zahrnuty, budou-li odlišeny od ceny skutečné placené nebo ceny, která má být za zboží zaplacena.

(2) Jestliže se zbožím ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu na základě povolení celnice byly provedeny obvyklé manipulace nutné k zajištění uchování zboží nebo zlepšení jeho balení nebo prodejní jakosti anebo jeho úpravy pro dopravu, bude na žádost dovozce vyměřeno clo podle povahy zboží a celní hodnoty, jaké byly před provedením těchto manipulací.

 

§ 19l

 

(1) Pro čs. zboží uvedené v § 18 odst. 1 písm. b), které podléhá právnímu předpisu, jímž se provádějí opatření tržní regulace, a které je umístěno ve svobodném celním pásmu nebo ve svobodném celním skladu, budou určeny způsoby nakládání nebo užití stanovené zvláštními předpisy, které z důvodu jeho umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu poskytují výhody, které jsou obvykle spojené s vývozem tohoto zboží.

(2) V případě, že se zboží uvedené v odstavci 1 vrátilo do jiné části území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jestliže ve lhůtě stanovené v § 19d odst. 2 nebyla podána žádost o určení způsobu nakládání se zbožím nebo jeho užití, které je uvedeno v odstavci 1, učiní celnice potřebná opatření stanovená zvláštními předpisy pro případné nedodržení příslušného způsobu nakládání nebo užití.

 

§ 19m

 

(1) Jestliže bylo zboží dodáno nebo vráceno do jiné části území České a Slovenské Federativní Republiky nebo propuštěno do vázaného oběhu v tuzemsku, je možno použít potvrzení uvedené v § 19c odst. 3, aby bylo prokázáno, zda se jedná o čs. zboží nebo zboží cizí.

(2) Jestliže není k dispozici žádné potvrzení nebo jiná evidence o tom, zda se jedná o čs. zboží nebo cizí zboží, pokládá se zboží za

a)

s. zboží pro účely aplikace vývozního cla a vývozních licencí nebo vývozních opatření obchodní politiky,

b)

cizí zboží v ostatních případech.

 

§ 19n

 

Celnice kontroluje, aby při vývozu zboží ze svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu byla dodržována ustanovení obecně závazných právních předpisů upravující vývoz zboží do volného oběhu v cizině.“.

 

8.

V § 22 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

(3) Pro účely tohoto zákona se čs. zbožím rozumí

a)

zboží, které bylo zcela získáno nebo vyrob eno na území České a Slovenské Federativní Republiky,

b)

zboží dovezené do České a Slovenské Federativní Republiky a propuštěné do volného oběhu v tuzemsku,

c)

zboží získané nebo vyrobené na území České a Slovenské Federativní Republiky, buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu b) nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b).

(4) Pro účely tohoto zákona se cizím zbožím rozumí jiné zboží než uvedené v odstavci 3. Čs. zboží se propuštěním do volného oběhu v cizině stává cizím zbožím.“.

Dosavadní odstavec 3 se oznauje jako odstavec 5.

 

9.

V nadpisu § 36 až 38 se nahrazují slova „dopravních právnických osob“ slovem „dopravců“.

 

10.

V § 36 odst. 1 se nahrazují slova „Dopravní právnické osoby“ slovem „Dopravci“. V § 36 odst. 2 se před slovo „právnických“ vkládají slova „fyzických a“ a nahrazují se slova „dopravními právnickými osobami“ slovem „dopravci“.

 

11.

V § 37 odst. 1 se nahrazují slova „dopravními právnickými osobami“ slovem „dopravci“ a slova „dopravních právnických osob“ slovem „dopravců“. V § 37 odst. 2 se nahrazují slova „Dopravní právnické osoby“ slovem „Dopravci“.

 

12.

V § 38 se nahrazují slova „dopravní právnické osoby“ slovem „dopravci“.

 

13.

§ 46 včetně nadpisu zní:

§ 46

Vznik nároku na clo

 

(1) Nárok státu na clo vzniká okamžikem, kdy celnice přijala návrh na celní řízení na propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Bylo-li zboží propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem doasného použití, vzniká nárok státu na clo rozhodnutím celnice, jímž bylo ukončeno propuštění zboží do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem jeho dočasného použití.

(3) Bylo-li zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu spotřebováno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vzniká nárok státu na clo okamžikem, kdy zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito.

(4) Uniklo-li zboží celní kontrole, vzniká nárok státu na clo okamžikem, kdy zboží přestoupilo státní hranice.

(5) Bylo-li zboží propuštěné do vázaného oběhu zcizeno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vzniká nárok státu na clo okamžikem porušení těchto podmínek.“.

 

14.

§ 47 včetně nadpisu zní:

§ 47

Vyměřování cla

 

(1) Clo ze zboží podléhajícího clu se vyměřuje podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice přijala návrh na celní řízení na propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Ze zboží propuštěného do záznamního oběhu v cizině za účelem jeho zpracování, úpravy nebo opravy se clo vyměřuje podle předpisů platných v okamžiku přijetí návrhu na celní řízení na jeho propuštění do volného oběhu. Základem pro vyměření cla je zvýšená celní hodnota, která se vypoítá jako rozdíl mezi celní hodnotou zboží propuštěného do záznamního oběhu v cizině za účelem jeho zpracování, úpravy nebo opravy.

(3) Ze zboží propuštěného do záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití činí částka cla za každý i započatý měsíc, v němž je zboží v tomto oběhu, 3 % ze cla, které by mělo být vyměřeno, kdyby toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku. Takto určené clo nesmí být vyšší než to, které by bylo vyměřeno v případě propuštění tohoto zboží do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku.

(4) Bylo-li zboží propuštěno ze záznamního oběhu v tuzemsku za účelem dočasného použití do volného oběhu v tuzemsku, stanoví se částka cla, vybíraného z tohoto důvodu, rozdílem mezi clem, které by mělo být vyměřeno, kdyby toto zboží bylo propuštěno do volného oběhu v tuzemsku v okamžiku jeho propuštění do záznamního oběhu v tuzemsku, a clem určeným podle odstavce 3.

(5) Bylo-li zboží umístěné ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu spotřebováno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito. Nelze-li zjistit, kdy zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že zboží bylo nezákonně spotřebováno nebo poprvé použito.

(6) Uniklo-li zboží podléhající clu celní kontrole, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy zboží přestoupilo státní hranice. Nelze-li zjistit, kdy zboží přestoupilo státní hranice, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že zboží uniklo celní kontrole.

(7) Bylo-li zboží propuštěné do vázaného oběhu zcizeno nebo použito v rozporu se stanovenými podmínkami, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku porušení těchto podmínek. Nelze-li zjistit, kdy došlo k porušení stanovených podmínek, vyměřuje se clo podle předpisů platných v okamžiku, kdy celnice zjistila, že došlo k porušení stanovených podmínek.

(8) Jestliže se vyměřuje clo ze zboží podle jeho ceny a účastník celního řízení ji neprokáže nebo uvede údaje neodpovídající skutečné ceně zboží, určí ji celnice podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána. Náklady s tím spojené hradí účastník celního řízení.

(9) Federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy stanoví vyhláškou podrobnou úpravu vyměřování cla, vybírání cla ze zboží propuštěného do záznamního oběhu a případy, kdy vyměřené clo může vybírat pošta.“.

 

15.

V § 51 odst. 1 se nahrazují slova „dopravní právnická osoba“ slovem „dopravce“.

 

16.

V § 53 se vypouští písmeno i).

 

17.

§ 64 včetně nadpisu zní:

§ 64

Účastník celního řízení

 

(1) Účastníkem celního řízení je ten, komu má bvýt zboží v dovozu nebo vývozu propuštěno.

(2) V poukazovacím řízení je účastníkem celního řízení ten, kdo je oprávněn se zbožím nakládat.“.

 

18.

§ 65 odst. 3 zní:

(3) Je-li zboží, u něhož má být provedeno celní řízení, dopravováno po železnici nebo poštou, je železnice nebo pošta podle tohoto zákona zmocněna i k provedení úkonů potřebných pro celní řízení, pokud je neprovede účastník celního řízení.“.

 

19.

V § 75 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

(3) Zboží je ve volném oběhu v tuzemsku, jakmile je zaplaceno dovozní clo a jiné poplatky vybírané v souvislosti s dovozem nebo složena celní jistota nebo poskytnuta záruka na jejich úhradu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

 

20.

§ 79 odst. 5 zní:

(5) Jestliže dopravce odevzdá poukázané zboží k dopravě dalšímu dopravci, přechází povinnost uvedená v předchozím odstavci na každého dalšího dopravce, který poukázané zboží dopravuje.“.

 

21.

V § 80 odst. 4 se nahrazují slova „dopravních právnických osob“ slovem „dopravců“.

 

22.

§ 87 odst. 1 písm. g) zní:

g)

neuposlechne výzvy orgánů celní správy nebo jinak jim brání při výkonu jejich činnosti.“.

 

23.

§ 118 odst. 2 zní:

(2) Orgány celní správy plní úkoly stanovené zákony národních rad související s dovozem, vývozem nebo průvozem zboží.“.

Čl. II

24.

Na řízení zahájené před 1. červnem 1992 se užije zákona účinného před tímto dnem; nového zákona se užije pouze tehdy, jestliže je to pro účastníka celního řízení příznivější.

25.

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění celního zákona (zákon č. 44/1974 Sb.), jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1992.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.