230/1992 Sb. znění účinné od 29. 5. 1992 do 30. 12. 1993
230
ZÁKON
ze dne 23. dubna 1992
o Federální železniční policii
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1 Úvodní ustanovení (1) Zřizuje se Federální železniční policie (dále jen "železniční policie").
(2) Železniční policie je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který zabezpečuje ochranu železniční dopravy v rozsahu stanoveném tímto zákonem nebo jinými zákony, na celém území České a Slovenské Federativní Republiky, zejména však v obvodu celostátních drah a vleček.
(3) Železniční policie při plnění svých úkolů spolupracuje s policejními sbory České a Slovenské Federativní Republiky, s Policií České republiky a Policejním sborem Slovenské republiky (dále jen "policejní sbory").
HLAVA PRVNÍ ÚKOLY, ŘÍZENÍ A ORGANIZACE ŽELEZNIČNÍ POLICIE (§ 2-4)
§ 2 Úkoly železniční policie (1) Železniční policie při zabezpečování ochrany železniční dopravy plní zejména tyto úkoly
a) chrání bezpečnost osob a majetku,
b) chrání plynulost a bezpečnost železničního provozu, objekty a zařízení,
c) pátrá po ztracených a odcizených zásilkách a v souvislosti s tím zjišťuje a odhaluje pachatele krádeží, narušování a poškozování zásilek,
d) podílí se na zjišťování a objasňování příčin ohrožování bezpečnosti a plynulosti železničního provozu a spolupůsobí při výkonu státního dozoru na dráhách,
e) spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení,
f) spolupodílí se na pátrání po hledaných osobách, zbraních, střelivu, výbušninách, drogách a odcizených věcech,
g) odhaluje a oznamuje příslušným orgánům přestupky,
h) vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů,
ch) spolupracuje s mezinárodními organizacemi.
(2) Zjištěné trestné činy a jejich pachatele oznamuje železniční policie příslušným policejním sborům nebo prokuratuře.
§ 3 Organizace železniční policie (1) Železniční policie se člení na útvary s územní působností v obvodu celostátních drah a vleek. Útvary zřizuje federální ministerstvo dopravy (dále jen "ministerstvo").
(2) V železniční policii působí zejména služba ochrany a služba pátrací.
§ 4 Řízení železniční policie (1) Železniční policie je podřízena ministru dopravy České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "ministr dopravy").
(2) Organizaci a řízení železniční policie stanoví ministr dopravy.
(3) V čele železniční policie je ředitel Federální železniní policie (dále jen "ředitel").
(4) Ředitele jmenuje a odvolává ministr dopravy, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný.
(5) Ředitel stanoví součinnost a věcnou a místní působnost útvarů a služeb železniční policie.
HLAVA DRUHÁ POVINNOSTI, OPRÁVNĚNÍ A PROSTŘEDKY POLICISTY (§ 5-33)
Oddíl první POVINNOSTI POLICISTY (§ 5-11) Povinnosti při služebních zákrocích, služebních úkonech a ostatní služební činnosti
§ 5 (1) Policista je při provádění služebních zákroků, služebních úkonů, jakož i při ostatní služební činnosti, povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, pokud to okolnosti dovolují, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a aby zásah do jejich práv překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem, služebním úkonem nebo jinou služební činností.
(2) Policista je povinen při provádění služebního zákroku, služebního úkonu nebo jiné služební činnosti spojené se zásahem do práv a svobod osob poučit je, pokud to okolnosti případu dovolují, o jejich právech. V opačném případě je poučí dodatečně.
(3) Má-li být provedena osobní prohlídka u ženy, má tato právo požádat, aby tuto prohlídku vykonala policistka, pokud nejde o nutný okamžitý zákrok.
§ 6 (1) Policista je povinen ve službě provést v mezích tohoto zákona služební zákrok, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku, zejména vyrozumět nejbližší útvar železniční policie nebo policejního sboru, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání․
(2) Policista je povinen, pokud to dovoluje jeho zdravotní stav a není pod vlivem léků nebo jiných látek, které by snižovaly jeho schopnost jednat, provést i v době mimo službu služební zákrok v mezích tohoto zákona, popřípadě vyrozumět nejbližší útvar železniční policie nebo policejního sboru, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterými je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.
§ 7 Policista není povinen provést služební zákrok, jestliže
a) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje,
b) tomu brání důležitý zájem služby.
§ 8 (1) Policista není povinen provést služební zákrok při výkonu služby z důvodů důležitého zájmu služby, jestliže provádí nebo zajišťuje
a) operativní činnost pátrací služby,
b) služební činnost při bezprostředním pronásledování pachatele trestného činu,
c) služební zákrok pod jednotným velením,
d) ochranu důležitých objektů, zařízení nebo zásilek,
e) kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání důležitých zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí,
f) služební zákrok nebo služební úkon, jehož nedokončení by mělo vážnější důsledky, než neprovedení nového zákroku nezbytného k odstranění bezprostředního ohrožení.
(2) Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 je policista povinen provést služební zákrok nebo jiné opatření nezbytné k odstranění bezprostředního ohrožení, dovolují-li to okolnosti případu, jestliže je ohrožen vyšší zájem než zájem chráněný úkolem, který plní.
(3) Policista je povinen, dovolují-li to okolnosti případu, zabezpečit vyrozumění příslušného útvaru železniční policie.
§ 9 (1) Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti dovolují, použít odpovídající výzvy.
(2) Pokud to povaha služebního zákroku vyžaduje, použije policista před výzvou slov "Jménem zákona!".
(3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.
(4) Kdo neuposlechne výzvy zakročujícího policisty, může být postižen podle zvláštního zákona.
§ 10 (1) Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k železniční policii, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují.
(2) Příslušnost k železniční policii prokazuje policista služebním stejnokrojem, který je při výkonu služby označen identifikačním číslem, nebo služebním průkazem nebo odznakem pátrací služby nebo ústním prohlášením "policie".
(3) Ústním prohlášením "policie" prokazuje policista svou příslušnost k železniční policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem pátrací služby. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem pátrací služby se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku dovolí.
§ 11 Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podrobnosti o prokazování příslušnosti policistů k železniční policii.
Oddíl druhý OPRÁVNĚNÍ POLICISTY (§ 12-21)
§ 12 Oprávnění požadovat vysvětlení (1) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je policista oprávněn požadovat potřebné vysvětlení, listiny a jiné podklady (dále jen "vysvětlení") od osoby, která může přispět k objasnění důležitých skutečností, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ihned nebo ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podaném vysvětlení.
(2) Každý je povinen požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3) Vysvětlení může odepřít osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu toto povinnost má, zproštěna.
(5) Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4 a podat základní údaje o předmětu požadovaného vysvětlení.
(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje železniční policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
(7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do tří dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena na útvar železniční policie k sepsání protokolu o podaném vysvětlení.
(9) Protokol o podaném vysvětlení musí být sepsán s osobou ihned po jejím předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.
(10) O předvedení sepíše policista úřední záznam.
§ 13 Oprávnění požadovat prokázání totožnosti (1) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je policista oprávněn vyzvat každého, aby prokázal svoji totožnost. Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popřípadě přechodného pobytu osoby.
(2) Každý je povinen výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3) Odmítne-li osoba prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je policista oprávněn takovou osobu předvést na útvar železniční policie k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a řádného objasnění věci. Po zjištění totožnosti osobu ihned propustí.
(4) Nemůže-li policista totožnost osoby předvedené podle odstavce 3 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla provedení nezbytných služebních úkonů, jako je zejména snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení. Měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Osoba je povinna provedení nezbytných služebních úkonů strpět.
(5) Nezjistí-li policista totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu propustit.
(6) O předvedení a o provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.
§ 14 Předvedení (1) Policista je oprávněn při plnění úkolů podle tohoto zákona za účelem provedení služebních úkonů předvést osobu, která
a) bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví své anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek,
b) byla přistižena při spáchání trestného činu.
c) bezprostředně ohrožuje nebo narušuje bezpečnost a plynulost železničního provozu,
d) výtržnostmi a jiným nepřístojným chováním narušuje veřejný pořádek a je důvodná obava, že bude v tomto jednání pokračovat,
e) je hledána pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu nebo je po ní vyhlášeno pátrání.
(2) Jestliže osoba předvedená podle odstavce 1 nebo podle § 12 odst. 8 nebyla předána orgánům činným v trestním řízení nebo jiným orgánům, musí být propuštěna ihned po provedení potřebných služebních úkonů, nejpozději však do 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.
(3) Trvají-li potřebné služební úkony po předvedení déle než 12 hodin a nebrání-li tomu závažné důvody a předvedená osoba o to požádá nebo s tím souhlasí, vyrozumí se některá z osob blízkých předvedené osoby, a jde-li o vojáka, nejbližší posádková správa.
(4) Předvedená osoba mladší 18 let musí být propuštěna ihned po provedení potřebných služebních úkonů, nejpozději však do 12 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. O jejím předvedení se vyrozumí bez zbytečného odkladu její zákonný zástupce nebo osoba, která nad ní vykonává dohled.
(5) O předvedení a o provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.
§ 15 Oprávnění otevřít byt a jiné uzavřené prostory v obvodu celostátních drah a vleček (1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn, hrozí-li nebezpečí z prodlení, otevřít byt nebo jiné uzavřené prostory v obvodu celostátních drah a vleček (dále jen "byt"), vstoupit do nich a provést v souladu s tímto zákonem potřebné služební zákroky nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.
(2) Oprávnění uvedená v odstavci 1 má policista též v případě, vznikne-li důvodné podezření, že se v bytě nachází osoba zemřelá.
(3) K provedení služebních zákroků nebo jiných opatření podle odstavce 1 je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby. Nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení, zejména je-li ohrožen život, hrozí-li výbuch nebo jiné stejně závažné nebezpečí.
(4) Po provedení služebního zákroku nebo jiného opatření podle odstavce 1 policista neprodleně vyrozumí uživatele bytu a zabezpečí uzavření bytu, nemůže-li to provést uživatel nebo jiná oprávněná osoba.
(5) Otevření bytu nesmí sledovat jiný zájem, než ochranu života nebo zdraví osob, ochranu majetku, ochranu práv a svobod druhých anebo odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti.
(6) O otevření bytu a o provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.
§ 16 Oprávnění k omezení pohybu agresivních osob (1) Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo policistu anebo poškozuje majetek, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním pouty k pevně zabudovanému předmětu. Pokud se takového jednání dopustí osoba na útvaru železniční policie, může být připoutána pouze k předmětu k tomu účelu určenému, přitom musí být osobě umožněno sedět.
(2) Omezení volného pohybu může trvat nejdéle dvě hodiny.
(3) O důvodech použití tohoto oprávnění sepíše policista úřední záznam.
§ 17 Oprávnění odebrat zbraň (1) Policista je oprávněn přesvědčit se, zda předváděná osoba nemá u sebe zbraň nebo jinou věc, jíž by mohla ohrozit život nebo zdraví své nebo jiné osoby, a odebrat ji.
(2) Odebranou zbraň nebo věc podle odstavce 1 je policista povinen vrátit při propuštění předvedené osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody.
(3) Zbraní se pro účely tohoto zákona rozumí zbraň střelná, bodná nebo zbraň hromadné účinnosti.
§ 18 Oprávnění zakázat vstup na určená místa Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů uvedených v tomto zákoně, je policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval.
§ 19 Oprávnění při zajišťování bezpečnosti železničního provozu, majetku a přepravovaných zásilek (1) Při zajišťování ochrany bezpečnosti železničního provozu, majetku a přepravovaných zásilek je policista oprávněn
a) v místech, která nejsou veřejnosti přístupná, kontrolovat vstup a výstup osob, jejich zavazadel a dopravní prostředky,
b) k prohlídkám zásilek, kontrole dokladů, písemností, dopravních a průvodních listin, zjišťování druhu a množství zboží a dalších skutečností potřebných k posouzení, zda přeprava zboží po železnici v obvodu celostátních drah a vleček se uskutečňuje v souladu s přepravními a tarifními předpisy železnice,
c) v souvislosti s pátráním po ztracených, zavlečených a odcizených zásilkách se přesvědčit, zda hledaná věc není ve skladištích nebo dopravních prostředcích, popřípadě v jiných prostorech v obvodu celostátních drah a vleček,
d) po předchozí marné výzvě k vydání věci, vykonat v obvodu celostátních drah a vleček osobní prohlídku pracovníků Československých státních drah, jejich zavazadel jakož i dopravního prostředku v případě důvodného podezření, že osoba u sebe, v zavazadle nebo dopravním prostředku ukrývá věci odcizené ze zásilky nebo z majetku cestujících,
e) vyloučit ze železniční přepravy osoby a věci, které jsou ze železniční přepravy vyloučené nebo které mohou být přepravované jen za zvláštních podmínek. .
(2) Policisté jsou při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněni k bezplatné přepravě po celostátních drahách, a to i vlaky určenými výlučně pro mezinárodní přepravu, vlaky místenkovými, a to včetně přepravy služebního psa, k jízdě na stanovišti strojvedoucího, ve služebním voze a v nákladním vlaku, jakož i k bezplatnému používání sdělovacích zařízení Československých státních drah a ke vstupu do vyhrazených prostor objektů a zařízení, dopravních prostředků a ostatních prostor v obvodu celostátních drah.
§ 20 Oprávnění při odhalování přestupků (1) Policista je při odhalování přestupků oprávněn vyžadovat
a) opis rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu,
b) odborná vyjádření od příslušných orgánů,
c) lékařské vyšetření včetně odběru krve a moče ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky,
d) ohledání místa přestupku, ohledání věci mající vztah k spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.
(2) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. c) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s ohrožením jejího zdraví.
(3) Vyšetření krve osoby podezřelé ze spáchání přestupku musí být provedeno, jestliže o to osoba požádá.
§ 21 Oprávnění k odnětí věci (1) Policista je oprávněn, po předchozí marné výzvě k vydání, odejmout věc, o níž lze mít důvodně za to, že v řízení o přestupku může být vysloveno její propadnutí, nebo může být zabrána.
(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
(3) O odnětí věci sepíše policista záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzení o odnětí věci.
(4) Není-li v řízení o přestupku vysloveno propadnutí nebo zabrání věci, je policista věc povinen neprodleně vrátit, pokud ji nepostoupil příslušnému správnímu orgánu, který je o přestupku oprávněn rozhodnout.
Oddíl třetí POUŽITÍ DONUCOVACÍCH PROSTŘEDKŮ A ZBRANĚ POLICISTOU (§ 22-33)
§ 22 Použití donucovacích prostředků (1) Donucovacími prostředky jsou:
a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany,
b) slzotvorné prostředky,
c) obušek,
d) pouta,
e) služební pes,
f) úder střelnou zbraní,
h) hrozba namířenou střelnou zbraní,
i) varovný výstřel do vzduchu.
(2) Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito některého z donucovacích prostředků. Od výzvy a výstrahy může upustit jen v případě, že je sám napaden nebo je-li zjevně a bezprostředně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(3) Použitím donucovacího prostředku má být dosaženo účelu sledovaného služebním zákrokem. Přitom se použije pouze takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.
(4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje policista podle konkrétní situace tak, aby osobě, proti které zakročuje, nezpůsobil zřejmě nepřiměřenou újmu.
§ 23 Použití hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků a obušku (1) Hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, slzotvorné prostředky a obušek je policista oprávněn použít, aby
a) zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby před protiprávním útokem, není-li po marné výzvě od útoku upuštěno, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,
b) zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob, úmyslnému poškozování majetku, zejména objektů, zařízení nebo dopravního prostředku,
c) zabránil nabezpečnému jednání, kterým je narušována bezpečnost železničního provozu nebo jinému hrubému jednání, kterým je porušován veřejný pořádek,
d) zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do uzavřených prostor, střežených objektů, chráněných dopravních prostředků,
e) předvedl osobu, která klade aktivní odpor.
(2) Hmaty a chvaty sebeobrany, které neohrozí zdraví nebo život osoby, je policista oprávněn použít, aby předvedl osobu, která klade pasivní odpor.
§ 24 Použití pout Pouta je policista oprávněn použít
a) ke spoutání předváděné osoby, která klade aktivní odpor nebo napadá policistu nebo jiné osoby, po marné výzvě, aby od takového jednání upustila, nebo je-li nebezpečí, že se pokusí o útěk,
b) ke vzájemnému připoutání dvou či více předváděných osob za podmínek uvedených v písmenu a),
c) ke spoutání nebo připoutání osob, které se chovají násilně vůči policistovi nebo jiné osobě anebo poškozují majetek.
§ 25 Použití služebního psa (1) Služebního psa je oprávněn policista použít
a) aby zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby, není-li po výzvě upuštěno od útoku, útok bezprostředně hrozí, trvá nebo podle všech známek bude pokračovat,
b) aby zabránil výtržnosti, rvačce, fyzickému napadání osob, úmyslnému poškozování majetku, zejména objektů, zařízení, dopravních prostředků,
c) aby zabránil nabezpečnému jednání, kterým je narušována bezpečnost železničního provozu, nebo jinému hrubému jednání, kterým je porušován veřejný pořádek,
d) aby zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,
e) k pronásledování osoby na útěku, která má být předvedena,
f) aby donutil ukrývající se osobu, která má být předvedena, k opuštění úkrytu,
g) na hlídání předvedené osoby.
(2) Policista používá služebního psa s náhubkem. Jestliže to povaha a intenzita útoku, popřípadě překonání odporu osoby vyžaduje, použije služebního psa bez náhubku.
§ 26 Použití úderu střelnou zbraní Úderu střelnou zbraní je policista oprávněn použít v sebeobraně, zpravidla při zápase s útočníkem, dostane-li se do tísně.
§ 27 Použití hrozby namířenou střelnou zbraní Hrozby namířenou střelnou zbraní je policista oprávněn použít, aby
a) zajistil bezpečnost vlastní nebo jiné osoby,
b) zabránil násilnému vstupu nepovolaných osob do chráněných nebo střežených objektů nebo na místa, kam je vstup zakázán,
c) překonal odpor směřující ke zmaření jeho služebního zákroku.
§ 28 Použití varovného výstřelu do vzduchu Varovný výstřel do vzduchu je policista oprávněn použít jen v případech, ve kterých je oprávněn použít zbraně.
§ 29 Použití zbraně (1) Policista je oprávněn použít zbraň jen v těchto případech:
a) aby v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,
b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt,
c) nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku,
d) aby zamezil útěku pachatele zvlášť závažného úmyslného trestného činu, jehož nemůže jiným způsobem zadržet,
e) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
f) je-li třeba zneškodnit zvíře bezprostředně ohrožující život nebo zdraví osob.
(2) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a zbraň hromadné účinnosti.
(3) Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.
(4) Před použitím zbraně je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstranou, že bude použito zbraně. Před použitím střelné zbraně je policista povinen použít též varovný výstřel. Od výstrahy a varovného výstřelu může upustit jen v případě, že je sám napaden, nebo je-li zjevně ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a věc nesnese odkladu.
(5) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž služební zákrok směřuje.
§ 30 Povinnosti policisty po použití donucovacích prostředků a zbraně (1) Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.
(2) Po kaůždém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je policista povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být objasněna oprávněnost použití zbraně.
§ 31 (1) Každý služební zákrok, při ktůerém bylo použito donucovacích prostředků nebo zbraně, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.
(2) O použití donucovacích prostředků nebo zbraně je policista povinen podat svému nadřízenému písemné hlášení s uvedením důvodu, průběhu a výsledku jejich použití.
(3) Vzniknou-li pochybnosti o oprávněnosti nebo přiměřenosti použití donucovacích prostředků nebo zbraně anebo jestliže při jejich použití byla způsobena smrt, újma na zdraví nebo škoda na majetku, je nadřízený povinen zjistit, zda jich bylo použito v souladu se zákonem. O výsledku tohoto zjištění sepíše úřední záznam.
(4) Použije-li policista donucovacích prostředků nebo zbraň mimo místo svého služebního působení, ohlásí jejich použití nejbližšímu útvaru železniční policie. Na další postup se přiměřeně vztahují odstavce 2 a 3.
§ 32 Zvláštní omezení Při služebním zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let nesmí policista použít úder a kop sebeobrany, slzotvorné prostředky, obušku, pout, služebního psa, úderu střelnou zbraní a zbraň vyjma případů, jestliže útok těchto osob ohrožuje život a zdraví policisty nebo život a zdraví jiných osob anebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.
§ 33 Služební zákroky pod jednotným velením (1) Zakročují-li policisté pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně za podmínek uvedených v tomto zákoně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacích prostředků a zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení až do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacích prostředků a zbraně musí být zadokumentována na zvukovém nebo písemném záznamu.
(2) Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití donucovacích prostředků a zbraně, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití těchto prostředků policisté.
HLAVA TŘETÍ VZTAHY ŽELEZNIČNÍ POLICIE K PRÁVNICKÝM A FYZICKÝM OSOBÁM (§ 34-37)
§ 34 Každý má právo obracet se na policisty a útvary železniční policie se žádostí o pomoc. Policisté a útvary železniční policie jsou povinny v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.
§ 35 (1) Železniční policie při plnění úkolů stanovených tímto zákonem spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami.
(2) Útvary železniční policie jsou oprávněny při plnění svých úkolů požadovat od právnických a fyzických osob pomoc, podklady a informace.
(3) Právnické a fyzické osoby jsou povinny požadovanou pomoc, podklady a informace poskytnout, pokud jim v tom nebrání důvody stanovené jinými obecně závaznými právními předpisy.
(4) Útvary železniční policie upozorňují a projednávají s právnickými a fyzickými osobami, které mají objekty a provozují činnost v obvodu celostátních drah, skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k ohrožení nebo narušení bezpečnosti železničního provozu a veřejného pořádku.
§ 36 (1) Železniční policie spolupracuje s příslušnými drážními správními orgány a Československými státními dráhami. V rozsahu nezbytném pro výkon služby se vzájemně informují o případech narušování a ohrožování bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, bezpečnosti objektů, zařízení, zásilek, bezpečnosti života a zdraví osob.
(2) Československé státní dráhy a organizace železniční dopravy, které mají objekty a provozují činnost v obvodu celostátních drah, jsou povinny vytvářet nezbytné podmínky pro činnost železniční policie a projednávat s ní opatření směřující k zajištění ochrany bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, zvýšené ochrany objektů a zařízení, dopravních prostředků, zásilek, veřejného pořádku a bezpečnosti osob.
(3) Československé státní dráhy jsou oprávněny požadovat od útvarů a železniční policie, aby jejich bezpečnostní opatření a činnost co nejméně nepříznivě ovlivňovaly železniční provoz.
(4) Bližší podrobnosti o spolupráci železniční policie s Československými státními dráhami a organizacemi železniční dopravy při zajišťování bezpečnosti železničního provozu a veřejného pořádku v obvodu celostátních drah upraví obecně závazným právním předpisem ministerstvo.
§ 37 Policista je oprávněn v případě nebezpečí ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké, uvedené v § 12 odst. 3, nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti.
HLAVA ČTVRTÁ POVOLÁVÁNÍ A VYČLEŇOVÁNÍ VOJÁKŮ K PLNĚNÍ ÚKOLŮ ŽELEZNIČNÍ POLICIE (§ 38-39)
§ 38 (1) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může při mimořádné situaci v železničním provozu povolat vojáky v činné službě Železničního vojska k plnění úkolů železniční policie, pokud síly a prostředky železniční policie nebudou dostatečné k zvládnutí této mimořádné situace.
(2) Vojáci v činné službě Železničního vojska povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů železniční policie stejné povinnosti a oprávnění jako policisté, pokud vláda České a Slovenské Federativní Republiky rozsah těchto povinností a oprávnění neomezí.
§ 39 (1) Vojáci v činné službě Železničního vojska povolaní podle § 38 odst. 1 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policejních sborů svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením "ŽELEZNIČNÍ POLICIE", popřípadě i ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů železniční policie.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o prokazování příslušnosti k plnění úkolů železniční policie.
HLAVA PÁTÁ NÁHRADA ŠKODY (§ 40)
§ 40 (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policistům na jejich žádost nebo s jejich vědomím (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, postupuje se podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může nařízením stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu
a) náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění,
b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.
(3) Poškozenému se hradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutou pomocí. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav. Není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(4) Stát hradí i škodu, kterou poškozený způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou policistům.
(5) Stát odpovídá i za škody způsobené železniční policií nebo policistou v souvislosti s plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, jestliže ke způsobení škody došlo v důsledku protiprávního jednání poškozeného.
(6) Náhradu škody poskytuje za železniční policii a její policisty v zastoupení státu ministerstvo.
HLAVA ŠESTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 41-46)
§ 41 Společná ustanovení (1) Celkové početní stavy železniční policie stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Výzbroj, výstroj, zásady výcviku a výkonu služby stanoví ministerstvo.
(3) Ministerstvo rozhodne o objektech v obvodu celostátních drah, kde budou umístěny útvary železniční policie a způsobu jejich užívání.
§ 42 (1) Policisté jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů železniční policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu právnických a fyzických osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanou osobou.
(2) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje také na vojáky v činné službě Železničního vojska, povolané k plnění úkolů železniční policie.
(3) Pokud je osoba poučena železniční policií nebo policisty o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností nebo plněním úkolů železniční policie, je povinna uloženou mlčenlivost zachovávat.
(4) Povinnosti mlčenlivosti může zprostit ředitel.
§ 43 (1) Policista je ve služebním poměru k železniční policii.
(2) Na služební poměr policistů se vztahuje zvláštní zákon s těmito výjimkami:
a) kde se v tomto zákoně mluví o policejním sboru, rozumí se jím železniční policie,
b) působnost, která podle tohoto zákona přísluší ministru vnitra České a Slovenské Federativní Republiky, federálnímu ministerstvu vnitra, řediteli policejního sboru a služebním orgánům, přísluší ministru dopravy, ministerstvu, řediteli a orgánům železniční policie v rozsahu stanoveném ředitelem.
(3) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.
§ 44 Přechodná ustanovení (1) Sbor ozbrojené ochrany železnic, zřízený podle dosavadních předpisů, se považuje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za železniční policii. Pokud se v jiných obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru ozbrojené ochrany železnic, rozumí s tím podle povahy věci železniční policie.
(2) Příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic se stávají dnem účinnosti tohoto zákona policisty železniční policie, pokud se ve lhůtě do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodnou jinak. V takovém případě se příslušníci Sboru ozbrojené ochrany železnic nestávají policisty železniční policie a jejich nároky související se změnou nebo skončením pracovního poměru se posuzují podle dosavadních předpisů. Pro účely úpravy služebního poměru se pracovní poměr příslušníka Sboru ozbrojené ochrany železnic započítává v plném rozsahu.
(3) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů příslušníků Sboru ozbrojené ochrany železnic, kteří se dnem účinnosti tohoto zákona stanou policisty železniční policie, přecházejí tímto dnem na železniční policii. Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé z pracovního vztahu přede dnem účinnosti tohoto zákona, právní úkony týkající se změn a skončení pracovního vztahu účinné přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty, které počaly běžet před tímto dnem. Nároky související se skončením pracovního vztahu se posuzují podle dosavadních předpisů, jestliže úkon týkající se skončení pracovního vztahu byl učiněn přede dnem účinnosti tohoto zákona, i když pracovní vztah skončí po tomto dni.
(4) Majetek a závazky Československých státních drah používané a určené pro Sbor ozbrojené ochrany železnic, přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na železniční policii. Způsob a rozsah převodu majetku a závazků stanoví ministerstvo.
§ 45 Zrušovací ustanovení Zrušují se
1. Ustanovení § 9a, § 9b odst. 1, odst. 2 písm. a) až g), odst. 3 až 6 a
§ 9c zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.
2. Ustanovení § 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé státní dráhy.
3. Ustanovení § 4a vyhlášky ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášky č. 122/1974 Sb.
4. Výnos federálního ministerstva dopravy ze dne 4. července 1975 č.j. 15 355/75-025, kterým se stanoví výzbroj a výstroj Sboru ozbrojené ochrany železnic a zásady výcviku a výkonu služby jeho příslušníků (reg. v částce 24/1975 Sb. ).
§ 46 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
