| 1. | V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda okresního soudu, který exekutora pověřil provedením exekuce. Pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.“. |
| 2. | V § 7a se slova „nebo Komora“ nahrazují slovy „ , Komora nebo předseda okresního soudu“. |
| 3. | V § 8 písm. a) se slova „na návrh Komory“ zrušují. |
| 4. | V § 8 písm. d) se slova „a kárné“ zrušují. |
| 5. | V § 8 písm. e) se slova „za podmínek stanovených v § 10 odst. 2“ zrušují. |
| 6. | Za § 8a se vkládají nové § 8b až 8d, které znějí: „§ 8b Komora na požádání zašle neprodleně ministerstvu stejnopis aktu Komory, jakož i související listiny. § 8c (1) Odporuje-li usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření Komory zákonu nebo jinému právnímu předpisu a nejde-li o stavovský předpis, může ministerstvo takový akt Komory zrušit․ Rozklad nemá odkladný účinek. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě porušení právních předpisů občanského, obchodního, rodinného nebo pracovního práva. Dále se ustanovení odstavce 1 nepoužije na rozhodnutí a jiné úkony Komory učiněné podle správního řádu nebo podle zákona o správě daní a poplatků. § 8d (1) Poruší-li Komora opakovaně závažným způsobem povinnost stanovenou jí zákonem, může ministr rozhodnout o nucené správě Komory. Proti rozhodnutí o nucené správě nelze podat rozklad. Prvním úkonem v řízení o zavedení nucené správy může být vydání rozhodnutí o nucené správě Komory. Ministr může rozhodnutí o nucené správě Komory změnit. (2) Dnem, kdy rozhodnutí o nucené správě Komory nabude právní moci, se v rozsahu stanoveném v tomto rozhodnutí pozastavuje výkon funkce orgánů Komory, vyjma podání žaloby k soudu proti tomuto rozhodnutí. Rozhodování o věcech náležejících do působnosti orgánů Komory tímto okamžikem přechází v rozsahu, v němž byl výkon jejich funkce pozastaven, na ministerstvo. Ministerstvo v těchto věcech jedná jménem Komory navenek v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o nucené správě Komory. (3) Pokud nebyl výkon funkce orgánů Komory pozastaven nebo v rozsahu, v němž nebyl pozastaven, mohou tyto orgány ve věcech náležejících do jejich působnosti rozhodovat pouze se souhlasem ministerstva, jinak je takové rozhodnutí neplatné. Ve věcech, v nichž ministerstvo nejedná jménem Komory navenek, může Komora činit právní úkony jen se souhlasem ministerstva, jinak jsou takové právní úkony neplatné. Věta první a druhá se nevztahují na podání žaloby k soudu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy Komory. (4) Náklady spojené s výkonem nucené správy hradí ministerstvo. (5) Nucená správa končí doručením rozhodnutí ministra o jejím ukončení, nejpozději uplynutím 3 let od jejího zavedení. Na nejbližším jednání sněmu podá ministerstvo zprávu o výkonu nucené správy a o stavu hospodaření a majetku Komory.“. |
| 7. | V § 9 odst. 2 a 3 se slovo „Komora“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“. |
| 8. | V § 9 odst. 2 se slova „po vyjádření ministerstva“ zrušují. |
| 9. | § 10 zní: „§ 10 (1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na základě výběrového řízení do 1 měsíce od ukončení tohoto řízení, a to do sídla v obvodu okresního soudu. (2) Ministerstvo uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů, do 1 měsíce od rozhodnutí o zvýšení počtu exekutorských úřadů. (3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené ministerstvem každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.“. |
| 10. | V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) | dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu.“. |
|
| 11. | V § 15 odstavec 2 zní: „(2) Ministr exekutora odvolá b) | jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností, |
c) | jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví, |
d) | jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nebude připraven vykonávat exekuční činnost, |
e) | jestliže soud na návrh ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost.“. |
|
| 12. | V § 15 odstavec 3 zní: „(3) Výkon úřadu exekutora se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání, nejde-li o odvolání exekutora na jeho žádost.“. |
| 13. | V § 15 odstavec 4 zní: „(4) Ministr zahájí řízení o odvolání exekutora do 1 měsíce ode dne, kdy mu byla doručena žádost exekutora o odvolání nebo kdy se dozvěděl o jiném důvodu pro odvolání. Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2 písm. b) až e), je povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit.“. |
| 14. | V § 18 odst. 1 písm. b) se slova „a nebo jestliže kárná komise mu odňala právo zastupovat exekutora“ zrušují. |
| 15. | V § 31 odstavec 5 zní: „(5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a pro výkon státního dohledu.“. |
| 16. | V § 31 odst. 6 se slova „ ; podrobnosti stanoví kárný řád“ zrušují. |
| 17. | V § 109 odst. 4 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). |
| 18. | V § 110 odst. 7 písm. c) se slovo „ , kárný“ zrušuje. |
| 19. | V § 110 odst. 7 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena j) a k). |
| 20. | V § 110 odst. 8 zní: „(8) K platnosti zkušebního řádu a kancelářského řádu je zapotřebí předchozího souhlasu ministerstva.“. |
| 21. | V § 111 odst. 5 se slova „nebo kárné“ zrušují. |
| 22. | V § 111 odst. 6 se písmena g) a i) zrušují. Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena g) až o). |
| 23. | V § 111 odst. 6 písmena i) a j) znějí: „i) | vypracovává návrh organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu a kancelářského řádu a předkládá je sněmu ke schválení, |
j) | předkládá ministerstvu ke schválení zkušební řád a kancelářský řád,“. |
|
| 24. | V § 113 odst. 5 se slova „a s členstvím v kárné komisi“ zrušují. |
| 25. | § 114 se zrušuje. |
| 26. | § 116 a 117 znějí: „§ 116 (1) Exekutor, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění. (2) Kárným proviněním exekutora, kandidáta nebo koncipienta je závažné nebo opětovné a) | porušení jeho povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo |
b) | narušení důstojnosti exekutorského povolání jeho chováním. |
(3) Exekutorovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: c) | pokutu až do výše stonásobku základu podle odstavce 6, |
d) | odvolání z exekutorského úřadu. |
(4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: c) | pokutu až do výše desetinásobku základu podle odstavce 6, |
d) | odvolání ze zastupování. |
(5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: c) | pokutu až do výše dvojnásobku základu podle odstavce 6. |
(6) Základem pro určení pokuty podle odstavců 3 až 5 je všeobecný vyměřovací základ stanovený podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, v němž se exekutor, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění. (7) Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu pěti let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem. (8) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. § 117 (1) Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou. (2) Kárnou žalobu je oprávněn podat a) | ministr proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi, |
b) | předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, kandidátovi nebo koncipientovi, |
c) | předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora, |
d) | předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora, |
e) | předseda okresního soudu proti exekutorovi, který byl tímto soudem pověřen provedením exekuce, proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora nebo zástupci exekutora |
(dále jen „kárný žalobce“). (3) Kárná žaloba musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou se provádějí přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo, nejvýše však v délce dvou měsíců. (4) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž žaloba směřuje, jeho sídlo, sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.“. |
| 27. | § 118 až 120 se zrušují. |
| 28. | § 121 včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „§ 121 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení se použijí obdobně ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21). (2) V kárném řízení jednají a rozhodují senáty, které podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21) jednají a rozhodují v řízení ve věcech soudců. (3) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede ministerstvo. _________ 21) | Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů.“. |
|
| 29. | V § 123 se slova „1 roku“ nahrazují slovy „5 let“ a slova „případně kandidáta“ nahrazují slovy „kandidáta nebo koncipienta“. |
| 30. | V části první se za hlavu XI vkládá nová hlava XII, která včetně nadpisu zní: „HLAVA XII SPRÁVNÍ DELIKTY § 124a (1) Komora se dopustí správního deliktu tím, že a) | neprovádí dohled nad činností exekutora nebo nad řízením činnosti exekutorského úřadu nebo nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo dohled provádí v rozporu s § 7 odst. 5, |
b) | nepředloží ministerstvu stavovské předpisy podle § 8a odst. 1, |
c) | nevede seznam koncipientů nebo jej vede v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2, |
d) | nevyškrtne exekutorského koncipienta ze seznamu koncipientů podle § 22 odst. 1 nebo vyškrtnutí ze seznamu koncipientů neoznámí podle § 22 odst. 2, |
e) | nevede seznam kandidátů nebo jej vede v rozporu s § 24 odst. 1 nebo 3, |
f) | nevydá exekutorovi průkaz exekutora, razítko nebo pečetidlo, |
g) | neustanoví exekutorovi zástupce nebo nového zástupce podle § 16 odst. 1 a 2 nebo § 18, |
h) | orgán Komory provede zproštění mlčenlivosti v rozporu s § 31 odst. 2, |
i) | prezidium Komory zorganizuje exekutorské zkoušky v rozporu s § 115 odst. 4 nebo nezajistí provedení exekutorské zkoušky v souladu se zkušebním řádem vydaným podle § 115 odst. 5, |
j) | nevede centrální evidenci exekucí nebo ji vede v rozporu s § 125, |
k) | poruší rozhodnutí o nucené správě Komory, nebo |
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) | 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), i), j), k) nebo l), |
b) | 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e), g) nebo h), |
c) | 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b) nebo f). |
§ 124b (1) Komora za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost Komory za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájí řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 124a projednává v prvním stupni ministerstvo.“. Dosavadní hlavy XII a XIII se označují jako hlavy XIII a XIV. |
