Z odměny příslušející odsouzenému podle zvláštních právních předpisů¹ za vykonanou práci srazí a odvede vazební věznice nebo věznice (dále jen "věznice") pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob.² Část odměny, která zůstane po provedení těchto srážek, se dále označuje jako čistá odměna.

Z čisté odměny odsouzeného provede věznice srážky

Úhrn srážek podle odstavce 2 nesmí překročit 72 % čisté odměny odsouzeného. Zbytek čisté odměny rozdělí věznice na kapesné a úložné podle této vyhlášky.

Na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí se použije 33 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

Srážky k úhradě výživného se provádějí

Pokud jsou srážky prováděny pouze k úhradě nařízeného výživného, srazí se na každé dítě částka ve výši soudem stanoveného výživného, a pokud by součet těchto srážek přesáhl celkovou částku určenou podle odstavce 1, srazí se na každé dítě poměrná částka ve vztahu ke stanovené výši výživného. V ostatních případech se z celkové částky podle odstavce 1 srazí na každé nezaopatřené dítě stejná částka; obdobně se postupuje, jsou-li prováděny současně též srážky k úhradě nařízeného výživného.

Je-li výkonem rozhodnutí vymáháno výživné nezaopatřených dětí vyšší, než činí srážka stanovená podle odstavce 3, posuzuje se neuhrazený rozdíl jako pohledávka, pro kterou se provádějí srážky podle § 4 odst. 1.

Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 3, 4 a 5.

Na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, který odsouzený vykonává, se použije 23 % čisté odměny, nejvýše však 1 500 Kč za kalendářní měsíc.

Nevyčerpaná částka k úhradě nákladů výkonu trestu podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2, 4 a 5.

Z čisté odměny se použije 12 %, není-li dále stanoveno jinak, na srážky k úhradě pohledávek vzniklých na základě

Jsou-li prováděny srážky podle odstavce 1 písm. a) k úhradě přednostních pohledávek podle zvláštního právního předpisu,⁷ provedou se z částky určené podle odstavce 1 tím způsobem, že z první poloviny této částky se uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve poté podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve výživné všech oprávněných a teprve poté dlužné výživné z dřívější doby, a to podle poměru výživného. Nebylo-li však takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše výživného. Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené podle odstavce 1, a ostatní pohledávky se uspokojují z druhé poloviny této částky. Pokud není k úhradě přednostních pohledávek první polovina částky určené podle odstavce 1 plně vyčerpána, zvyšuje se o její nevyčerpanou část polovina druhá.

Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 3 a 5.

Nevyčerpaná částka podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2 a 5.

Pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno rozhodnutí příslušného orgánu nebo dohoda, popřípadě dnem uzavření dohody, jde-li o dohodu mezi věznicí a odsouzeným. Má-li několik pohledávek stejné pořadí a nestačí-li srážka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí, které pohledávka získala u předcházejícího plátce mzdy, zůstává ve věznici zachováno.

Z čisté odměny se použijí 4 %, není-li dále stanoveno jinak, na srážky k úhradě

Částka použitá na srážky podle odstavce 1 se zvyšuje o nevyčerpanou částku určenou pro srážky podle § 2, 3 a 4.

Nevyčerpaná částka podle odstavce 1 se převádí k použití postupně podle § 2 a 4.

Pro pořadí srážek k úhradě pohledávek podle odstavce 1 platí ustanovení § 4 odst. 5.

Na kapesné se použije 17 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

Odmítne-li odsouzený v průběhu kalendářního měsíce bez závažného důvodu pracovat, kapesné podle odstavce 1 mu nenáleží; vzniklé kapesné se převede k použití podle § 3 odst. 2. V případě snížení kapesného z důvodu uložení kázeňského trestu podle § 46 odst. 3 písm. b) a § 64 odst. 1 písm. b) zákona se částka, o kterou je kapesné sníženo, převede k použití podle § 7 odst. 2.

Na úložné se použijí 11 % čisté odměny, není-li dále stanoveno jinak.

Úložné se zvyšuje o nevyčerpané částky určené pro srážky podle § 2 až 5, částku sníženého kapesného podle § 6 odst. 2 věty druhé a veškeré částky vzniklé zaokrouhlováním.

Z úložného nad 35 000 Kč se na základě rozhodnutí ředitele věznice uhradí i náhrada nákladů výkonu trestu podle § 35 zákona, náhrada dalších nákladů spojených s výkonem trestu podle § 36 zákona, náhrada nákladů výkonu vazby podle § 10, náhrada nákladů spojených s výkonem vazby podle § 21a zákona o výkonu vazby a náhrada škody podle § 38 a § 39a zákona a § 21b zákona o výkonu vazby, pokud nebudou tyto pohledávky uhrazeny srážkami z odměny odsouzeného; tyto úhrady je možné provádět průběžně při výkonu trestu.

Odsouzený může po splnění povinnosti uložené podle odstavce 3 použít část úložného přesahující částku 35 000 Kč k úhradě výživného osobám, kterým je povinen výživné poskytovat, k úhradě škody nebo nemajetkové újmy, kterou způsobil trestným činem, nebo k vydání bezdůvodného obohacení, které trestným činem získal, k úhradě nákladů spojených se zajištěním vlastního bydlení, k úhradě nákladů spojených s pořízením dokladů potřebných po propuštění z výkonu trestu, k podpoře své rodiny a jiných osob blízkých a osob, které jej ve výkonu trestu odnětí svobody pravidelně navštěvují, a při přerušení výkonu trestu. Část úložného, která přesahuje 500 Kč, může použít také na úhradu zdravotní péče nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, úhradu regulačních poplatků^10a a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem.

Nemá-li odsouzený při propuštění z výkonu trestu úložné postačující k úhradě nezbytných potřeb, lze mu poskytnout příspěvek až do částky 2 000 Kč. Při rozhodnutí o poskytnutí uvedeného příspěvku se přihlíží i k tomu, zda takové finanční prostředky nemá odsouzený na účtu ve věznici, na účtu v bance, nebo zda nemůže tyto prostředky získat jiným způsobem, například od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem.

Náklady na odesílání peněz z úložného jdou k tíži účtu úložného, ledaže je odsouzený uhradil jiným způsobem.

Na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu se použije 40 % z důchodu nebo výsluhového příspěvku.

Z peněz, které byly zaslány odsouzenému do věznice a které byly převedeny na jeho účet vedený věznicí, se vyměří úhrada nákladů výkonu trestu ve výši 40 % ze součtu všech částek přijatých za předchozí měsíc. Úhrada nákladů výkonu trestu z těchto peněz se nepředepíše, pokud by nedosáhla za kalendářní měsíc 100 Kč. Ustanovení odstavce 1 není tímto ustanovením dotčeno.

Odsouzenému, který odmítl pracovat nebo bez důvodu do práce nenastoupil, se vyměří úhrada nákladů výkonu trestu ve výši 50 Kč za den.

Výše úhrady nákladů výkonu trestu se stanoví z čisté odměny a z ostatních zdrojů příjmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Takto stanovená výše úhrady nákladů výkonu trestu smí včetně úhrady nákladů výkonu trestu stanovené podle odstavce 3 činit nejvýše 1 500 Kč za kalendářní měsíc.

Srážky na úhradu nákladů výkonu trestu se neprovádí z částky, která byla odsouzenému

Rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů výkonu trestu podle § 8 vydá ředitel věznice.

Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal; stížnost může směřovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu trestu a nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.

Denní sazba nákladů výkonu vazby činí 45 Kč za každý započatý kalendářní den příslušného kalendářního měsíce.

Náhrada nákladů výkonu vazby se nepožaduje za dobu, po kterou je osobě ve výkonu vazby poskytována ústavní (nemocniční) péče, je-li tato osoba pojištěncem podle zvláštního právního předpisu.⁴

Rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydá ředitel věznice, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby.¹²

Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Odsouzený, kterému byla povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby uložena až po propuštění z výkonu trestu nebo vazby, může stížnost podat do 5 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 1 doručeno. Stížnost může směřovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu vazby a nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.

Srážky z odměny odsouzeného se provádějí za období kalendářního měsíce, a to i tehdy, byl-li odsouzený v tomto období zařazen do práce na několika pracovištích, popřípadě byl-li přemístěn do jiné věznice. Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů.

Srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí se na základě žádosti příjemce výživného odesílají na účet u banky, uvedený příjemcem výživného, nebo se příjemci výživného poukazují poštovní poukázkou. Příjemce výživného uvede v žádosti o provádění srážek k úhradě výživného, kterým z uvedených způsobů mu má být výživné vypláceno.

Jestliže ten, proti němuž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, nastoupí výkon trestu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu jako při změně plátce mzdy,¹³ přičemž za mzdu povinného se tu považuje odměna odsouzeného, pokud podle této vyhlášky může sloužit k uspokojení vymáhané pohledávky.

Byl-li odsouzený přemístěn do jiné věznice, pokračuje tato věznice ve výkonu rozhodnutí srážkami z jeho odměny; tato změna nemá vliv na pořadí vymáhaných pohledávek.

Přemístění odsouzeného do jiné věznice se nepovažuje za změnu plátce odměny (mzdy) odsouzeného.

při provádění srážek z odměny a jiných příjmů odsouzených, uložených vykonatelným rozhodnutím přede dnem účinnosti této vyhlášky,

při předepisování náhrad nákladů výkonu trestu odsouzených nezařazených do práce a nákladů výkonu vazby, pokud povinnost k hrazení těchto nákladů vznikla přede dnem účinnosti této vyhlášky.