Čekejte, prosím...
A A A
293/2002 Sb. znění účinné od 1. 4. 2005 do 31. 5. 2012
změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 110/2005 Sb.

1.4.2005

 

293

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne 14. června 2002

o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

 

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 91 odst. 3, § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1 a § 96 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví:

a)

bližší vymezení zdroje znečišťování,

b)

postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách, metody měření ukazatelů znečištění, zjišťování průměrné koncentrace znečištění a ročního objemu vypouštěných odpadních vod,

c)

provádění odečtů množství znečištění podle § 90 odst. 6 vodního zákona,

d)

provádění měření objemu vypouštěných odpadních vod a náležitosti provozní evidence,

e)

způsob sledování znečištění odpadních vod a měření objemu vypouštěných odpadních vod,

f)

požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří, kontrolních laboratoří a měřicích skupin k provádění rozborů ke zjištění koncentrace znečišťujících látek v odpadních vodách a pro kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod,

g)

vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání,

h)

náležitosti žádostí o povolení odkladu a postup pro jejich posuzování a povolování odkladu Českou inspekcí životního prostředí (dále jen „Inspekce“).

§ 2

Bližší vymezení zdroje znečišťování

(K § 91 vodního zákona)

(1)

Zdrojem znečišťování se pro účely této vyhlášky rozumí území obce, popřípadě její územně oddělená a samostatně odkanalizovaná část, území vojenského újezdu nebo areál průmyslového podniku či jiného objektu, pokud se z nich vypouštějí samostatně odpadní vody do vod povrchových; za odpadní vody se v tomto případě nepovažují vody z dešťových oddělovačů, pokud funkce oddělovače splňuje podmínky stanovené vodoprávním úřadem.

(2)

Za samostatný zdroj znečišťování se považuje i část areálu průmyslového podniku či jiného objektu, ze kterého se odpadní vody vypouštějí do systému průtočného chlazení parních turbin, z něhož se vypouštějí do vod povrchových.

§ 3

Postup pro určování znečištění obsaženého

v odpadních vodách a zjišťování průměrné

koncentrace znečištění odpadních vod

(K § 91 vodního zákona)

(1)

Postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách zahrnuje odběr vzorků, jejich úpravu, rozbory vzorků a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Technické požadavky na předběžnou úpravu vzorků jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2)

Odběr vzorků se řádně dokumentuje. Základem dokumentace je písemné zpracování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků. Program i standardní pracovní postup vzorkování se sestavuje s využitím statistických metod a příslušných technických norem uvedených v příloze č. 2 k této vyhlášce. O odběrech vzorků se provádí písemný záznam.1 Písemné záznamy se vedou také o výsledcích vnitřní a vnější kontroly dodržování programu vzorkování a standardního pracovního postupu pro odběr vzorků. Vzorky se neodebírají v době tání sněhu, dlouhotrvajících nebo intenzivních srážek a bezprostředně po nich.

(3)

Minimální roční četnost odběrů vzorků a typy vzorků jsou stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. Pro výpočet množství znečištění se použijí výsledky rozborů ze všech odběrů vzorků zpracovaných podle této vyhlášky. Odběry vzorků musí být rovnoměrně rozloženy v průběhu celého kalendářního roku, a to i v případě, že právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, (dále jen „znečišťovatel“) odebírá větší než minimálně stanovený počet vzorků podle této vyhlášky; to se nevztahuje na nepravidelné vypouštění odpadních vod a vypouštění odpadních vod z kampaňových výrob.

(4)

Odběry vzorků zabezpečují odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“), které při těchto odběrech umožní účast znečišťovateli. Vzorky se odebírají v místě, které stanovil vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod [§ 8 odst. 1 písm. c) a § 38 odst. 3 vodního zákona]; jestliže toto místo vodoprávní úřad nestanovil, odebírají se v místě, v němž lze zajistit maximální objektivitu měření znečištění.

(5)

Průměrná roční koncentrace znečištění v odpadních vodách se zjišťuje:

a)

u znečištění vypouštěného kontinuálně jako aritmetický průměr z výsledků všech rozborů těchto vzorků, jestliže jejich počet je menší než 24 v příslušném kalendářním roce,

b)

u znečištění vypouštěného kontinuálně, a jestliže počet vzorků odebraných v příslušném kalendářním roce je rovný nebo větší než 24, tímto postupem:

1.

z výsledků všech rozborů vzorků provedených znečišťovatelem v kalendářním roce se stanoví aritmetický průměr a vypočte se směrodatná odchylka n,

2.

k aritmetickému průměru vypočtenému podle předchozího bodu se připočte a odečte hodnota dvojnásobku n a stanoví se takto rozmezí hodnot výsledků rozborů vzorků,

3.

výsledky rozborů vzorků překračující rozmezí hodnot podle předchozího bodu se vyloučí a stanoví se nový soubor výsledků rozborů vzorků,

4.

z tohoto souboru výsledků rozborů vzorků se stanoví aritmetický průměr,

c)

u znečištění vypouštěného z kampaňové výroby nebo v případech řízeného nebo nepravidelného vypouštění se průměrná roční koncentrace stanoví výpočtem, jehož způsob projedná znečišťovatel bezodkladně s Inspekcí.

(6)

Jsou-li odpadní vody u jednotlivého zdroje znečišťování vypouštěny z více výpustí, vypočte se roční průměrná koncentrace vypouštěného znečištění ze všech výpustí zdroje znečišťování pro účel porovnání s limity zpoplatnění jako podíl součtu množství znečištění vypouštěného ze všech výpustí zdroje znečišťování a součtu objemů odpadních vod vypouštěných ze všech výpustí zdroje znečišťování.

(7)

Skutečnost, že zpoplatněné znečišťující látky v odpadních vodách, uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce (dále jen „ukazatele znečištění“), vypouštěných ze zdroje znečišťování nepřekračují hmotnostní, popřípadě koncentrační limity zpoplatnění, se prokazuje především sledováním množství a jakosti vypouštěných odpadních vod v místě a způsobem, který stanovil rozhodnutím vodoprávní úřad (§ 8 vodního zákona). Nejsou-li v rozhodnutí vodoprávního úřadu místo a způsob měření stanoveny, prokazuje se tato skutečnost buď rozborem odpadních vod provedeným z odebraného typu vzorku b) podle přílohy č. 3 k této vyhlášce, nebo dokladem, že provozovaná technologie vstup těchto látek do odpadních vod vylučuje. Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a měřit objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou věrohodností, zjišťuje se množství znečištění teoretickým výpočtem. Podrobnosti výpočtu projedná znečišťovatel s Inspekcí.

(8)

Kontrola správnosti sledování znečištění odpadních vod a stanovení koncentrací znečištění v ukazatelích znečištění podle § 112 odst. 1 písm. f) vodního zákona zahrnuje zejména:

a)

přezkoumání podkladů, které vede znečišťovatel v rámci provozní evidence a dokumentace o odběru vzorků a které oprávněná laboratoř vede o jejich úpravě a analýze; předmětem přezkoumání je i doklad odborné způsobilosti laboratoře ke stanovení ukazatelů znečištění vod podle § 7,

b)

odběr a rozbor kontrolních vzorků, který se provádí zejména až po analýze možných příčin nepřijatelných výsledků zjištěných podle písmene a); v případě zjištění nedostatků se po realizaci opatření k nápravě provede odběr a rozbor kontrolního vzorku jako kontrola účinnosti přijatých opatření. Odběry a rozbory pro účely kontroly sledování znečištění odpadních vod provádějí oprávněné laboratoře pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „kontrolní laboratoř“) v souladu s podmínkami stanovenými touto vyhláškou. Kontrolní laboratoř vyrozumí znečišťovatele o kontrole bezprostředně před jejím započetím. Na jeho žádost mu předá předem dohodnutou část odebraného vzorku po jeho předběžné úpravě podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, oznámí mu konec kontroly a vyhotoví protokol o kontrole. Kontrolní laboratoř oznámí Inspekcí nejpozději do 20 dnů po provedení kontroly její výsledky. Kontrolní laboratoř sdělí znečišťovateli bez odkladu výsledky kontroly.

(9)

Výsledky rozborů odpadních vod podle jednotlivých ukazatelů znečištění se uvádějí v protokolu o rozboru včetně nejistot; podrobnosti pro jejich stanovení při porovnávání výsledků jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. Pro výpočet průměrné roční koncentrace a množství znečištění se hodnoty připuštěných nejistot měření neberou v úvahu.

(10)

Při rozdílných výsledcích rozborů stejného vzorku provedených současně oprávněnou laboratoří znečišťovatele a kontrolní laboratoří se vychází z požadavků příslušné technické normy.2 Při identifikaci příčin rozdílných výsledků rozborů stejného vzorku a při jejich odstranění oprávněná i kontrolní laboratoř vzájemně spolupracují a informují Inspekcí. Zjistí-li se však, že u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti se odchyluje výsledek stanovení koncentrace ukazatele znečištění u dvou kontrolních vzorků analyzovaných současně kontrolní laboratoří a oprávněnou laboratoří znečišťovatele o více než 30 %, přičemž za základ se bere výsledek kontrolní laboratoře, a je zjištěno, že chyba je na straně znečišťovatele, použije se k výpočtu poplatků aritmetický průměr koncentrací znečištění v příslušném ukazateli znečištění, které zjistí rozbory v daném kalendářním roce kontrolní laboratoř; tímto způsobem se stanoví roční průměrná koncentrace znečištění v příslušném ukazateli znečištění i v případě, kdy oprávněná laboratoř neanalyzuje současně s kontrolní laboratoří podíl vzorku odebraný kontrolním odběrem a odchyluje-li se průměrná koncentrace ukazatele znečištění u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti stanovená podle odstavce 5 písm. a) a b) za posledních 12 kalendářních měsíců o více než 30 % od dvou kontrolních vzorků analyzovaných kontrolní laboratoří v jednom kalendářním roce; v případě vypouštění podle odstavce 5 písm. c) se postup stanovení koncentrace ukazatele znečištění zvolí po projednání s Inspekcí. Nesleduje-li znečišťovatel množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách způsobem stanoveným touto vyhláškou, může Inspekce použít k výpočtu poplatku za znečištění vypouštěných odpadních vod výsledky stanovení koncentrací ukazatelů znečištění zjištěné v daném roce kontrolní laboratoří

§ 4

Zjišťování ročního objemu vypouštěných odpadních

vod a provádění měření jejich objemu

(K § 91 vodního zákona)

(1)

Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjišťuje jako objem odpadních vod vypuštěných za kalendářní rok.

(2)

Místo, způsob a případně četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod zajistí znečišťovatel v souladu s podmínkami uvedenými v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod pro příslušnou výpust. Pokud tyto podmínky v povolení stanoveny nejsou, zvolí znečišťovatel místo, způsob a případně četnost měření objemu vypouštěných odpadních vod tak, aby objem vypouštěných odpadních vod byl zjištěn co nejobjektivněji.

(3)

Je-li instalováno měřidlo, vypočte se objem vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok z údajů tohoto měřidla. Jednotnost a správnost pracovních měřidel zajišťuje v potřebném rozsahu jejich uživatel kalibrací, není-li pro dané měřidlo vhodnější jiný způsob či metoda. Zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření je stanoveno zvláštním právním předpisem.3

(4)

Objem odpadních vod vypuštěných po dobu poruchy měřidla se odvodí z počtu hodin, po které nebylo měřidlo v provozu, a z průměrného hodinového průtoku za období od počátku roku do vzniku poruchy. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, odvodí se objem z údajů minulého roku.

(5)

Není-li instalováno měřidlo splňující podmínky uvedené v odstavci 3, stanoví se objem odpadních vod na základě jednorázových měření, minimálně na základě jednoho týdenního měření za kalendářní rok. Roční objem vypouštěných odpadních vod se vypočte jako součin naměřeného objemu za dané časové období a počtu časových období za rok. Jednorázová měření se provedou při průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo bezprostředně po nich. Pokud nelze odebírat vzorky podle přílohy č. 3 k této vyhlášce a měřit objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou věrohodností, lze určit roční množství znečištění u výpustí nebo zdroje znečišťování teoretickým výpočtem. Podrobnosti výpočtu projedná znečišťovatel s Inspekcí.

(6)

Pokud je jako měřidlo objemu odpadních vod instalováno stanovené měřidlo, podléhá režimu státní metrologické kontroly měřidel.3 Státní metrologickou kontrolu měřidel provádí Český metrologický institut, ověřování stanovených měřidel mohou provádět i autorizovaná metrologická střediska.

(7)

Kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod provádějí odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání pověřené Ministerstvem životního prostředí (dále jen „měřicí skupina“). Kontrola zahrnuje ověření správnosti měření zjištěním a osvědčením objemu nebo průtoku vypouštěných odpadních vod.

(8)

Výsledky kontroly předává měřicí skupina po ukončení kontroly do 30 dnů Inspekcí.

(9)

Pokud je rozdíl naměřeného objemu u kontrolovaného zdroje znečišťování nebo výpusti mezi objemem naměřeným ve stejné době znečišťovatelem a měřicí skupinou u dvou kontrolních měření větší než 10 % oproti výsledkům měřicí skupiny, použije se k výpočtu ročních poplatků aritmetický průměr objemů z kontrolních měření.

§ 5

Náležitosti provozní evidence

(K § 91 odst. 1 vodního zákona)

Náležitostmi provozní evidence jsou originály nebo ověřené kopie:

a)

protokolů o rozborech odpadních vod s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,

b)

protokolů o rozborech odebrané vody, je-li uplatňován odečet, s doložením osvědčení o způsobilosti oprávněné laboratoře,

c)

protokolů o odběru vzorků,

d)

registračních výstupů měření průtoků, pokud jsou instalovány, záznamů pravidelných odečtů měřidel průtoku a objemu,

e)

protokolů o provedených jednorázových měřeních průtoku a objemu,

f)

záznamů a protokolů o provedených ověřováních či kalibracích měřidel,

g)

evidence údajů a způsobu výpočtu všech hodnot uvedených v poplatkovém hlášení a poplatkovém přiznání včetně podkladů k výpočtům poplatků za každý zdroj znečišťování a jeho výpust či výpusti,

h)

evidence údajů o objemu odebrané vody,

i)

záznamů v provozním deníku vodního díla o provedení odběrů vzorků pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových včetně provedení kontrolních odběrů.

§ 6

Způsob sledování znečištění odpadních vod a měření

objemu vypouštěných odpadních vod

(K § 92 vodního zákona)

Způsob sledování znečištění odpadních vod a měření objemu vypouštěných odpadních vod jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 3 k této vyhlášce.

§ 7

Požadavky na způsobilost oprávněných laboratoří,

kontrolních laboratoří a měřicích skupin

k provádění rozborů ke zjištění koncentrace

znečišťujících látek v odpadních vodách

a pro kontrolu správnosti měření objemu

vypouštěných odpadních vod

(K § 91 odst. 2 a § 92 vodního zákona)

(1)

Odborná způsobilost oprávněných a kontrolních laboratoří se pro rozbory odpadních vod prokazuje:

a)

osvědčením o akreditaci,4 nebo

b)

osvědčením o správné činnosti laboratoře, které vydává Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (tj. nezávislým posouzením jakosti práce a zavedeného systému dodržování jakosti práce v laboratoři).

(2)

Odborná způsobilost měřicích skupin se prokazuje:

a)

autorizací k výkonu úředního měření průtoku aplikovatelnou pro daný účel,5 nebo

b)

osvědčením o způsobilosti k měření průtoku dané prověřením odborné způsobilosti k tomu pověřenou organizací v souladu s podmínkami zvláštního právního předpisu.3

§ 8

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání

(K § 9394 vodního zákona)

Vzor poplatkového hlášení a poplatkového přiznání je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

§ 9

Náležitosti žádostí o povolení odkladu

placení poplatků

(K § 96 vodního zákona)

(1)

Žádost o povolení odkladu placení poplatků (dále jen „odklad“) se podává Inspekci v souvislosti se stavbou čistírny odpadních vod nebo s rekonstrukcí nebo rozšířením již vybudované čistírny odpadních vod (dále jen „stavba“), v souvislosti s výstavbou jiného zařízení investičního charakteru, kterým je jiná stavba nebo zařízení ke snížení množství vypouštěného znečištění do vodního toku, než je čistírna odpadních vod, např. retenční nádrž, zařízení k separaci vod (dále jen „jiné zařízení“), nebo v souvislosti s investičním technologickým opatřením ve výrobě, jehož důsledkem je snížení množství znečištění vypouštěného do povrchových vod. Možnost poskytnutí odkladu se nevztahuje na údržbu a opravy stavby, opravy jiného zařízení, opravy technologie a případy omezení výroby.

(2)

Žádost o odklad znečišťovatel doloží

a)

v případě zahájení prací na stavbě nebo na jiném zařízení:

1.

pravomocným rozhodnutím o povolení stavby nebo výstavby jiného zařízení (§ 15 vodního zákona),

2.

pravomocným rozhodnutím o povolení k vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování či jeho výpusti pro dobu realizace stavby nebo jiného zařízení ke snížení vypouštěného znečištění s uvedením hodnot znečištění, jichž má být stavbou nebo jiným zařízením dosaženo,

3.

dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění v ukazatelích znečištění v odpadních vodách ze zdroje znečišťování s uvedením hodnot před realizací stavby nebo jiného zařízení,

4.

rozpočtovými náklady na provedení stavby nebo jiného zařízení,

5.

kopiemi zápisu ze stavebního deníku,6 z něhož vyplývá, že stavba byla skutečně zahájena, tj. že zhotovitel převzal staveniště a začal provádět stavební práce,

6.

časovým harmonogramem výstavby,

7.

uzavřenou smlouvou o převedení finančních prostředků na financování předmětné stavby nebo jiného zařízení, převedl-li znečišťovatel na tyto práce prostředky,

b)

v případě zahájení prací na investičním technologickém opatření ve výrobě:

1.

pravomocným rozhodnutím o povolení stavby investičního technologického opatření ve výrobě, vydaným příslušným stavebním úřadem, nebo v případě, že tohoto povolení není třeba, tomu odpovídajícím prohlášením znečišťovatele doloženým vyjádřením vodoprávního úřadu podle § 18 vodního zákona, ve kterém bude uveden i předpokládaný termín dokončení stavby, popřípadě jiných prací,

2.

rozpočtovými náklady na provedení investičního technologického opatření ve výrobě,

3.

dokladem, že práce byly skutečně zahájeny, vydaným znečišťovatelem s uvedením data zahájení prací a časovým harmonogramem výstavby,

4.

pravomocným rozhodnutím o povolení vypouštění odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování či jeho výpusti pro dobu stavby či prací na investičním technologickém opatření ve výrobě, jímž bude sníženo množství vypouštěného znečištění, s uvedením hodnot, jichž má být investičním technologickým opatřením ve výrobě dosaženo,

5.

dokladem o množství a koncentraci vypouštěného znečištění v ukazatelích znečištění v odpadních vodách s uvedením hodnot před realizací investičního technologického opatření ve výrobě.

§ 10

Postup Inspekce pro posuzování žádostí o povolení

odkladu a pro povolování odkladu

(K § 9697vodního zákona)

(1)

Odklad lze povolit i v případě, že znečišťovatel zahájil práce na jednotlivé etapě stavby.

(2)

Odklad začíná dnem, který stanoví Inspekce v rozhodnutí o odkladu, a to nejdříve prvním dnem měsíce následujícího po dni skutečného zahájení stavby, výstavby jiného zařízení nebo stavby, popřípadě prací na investičním technologickém opatření ve výrobě, doloženého zápisem ve stavebním deníku, nebo v případě sdružení finančních prostředků až po zahájení stavby či jiného zařízení, nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po dni uzavření smlouvy o převedení finančních prostředků. Začátek odkladu může Inspekce stanovit ve vazbě na tyto skutečnosti i zpětně.

(3)

Doba trvání odkladu se stanoví podle 96 odst. 2 vodního zákona takto:

a)

v případě stavby nebo jiného zařízení:

1.

pokud v rozhodnutí o povolení stavby nebo výstavby jiného zařízení není stanoven zkušební provoz, odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení stavby nebo jiného zařízení v tomto rozhodnutí,

2.

pokud v rozhodnutí o povolení stavby nebo výstavby jiného zařízení není stanoven zkušební provoz a stavební úřad kladně rozhodne o zkušebním provozu před vydáním kolaudačního rozhodnutí, odklad trvá i po dobu zkušebního provozu, nejdéle však po dobu 24 měsíců od jeho zahájení. V tomto případě odklad končí posledním dnem měsíce stanoveného pro ukončení zkušebního provozu nebo posledním dnem 24. měsíce od termínu zahájení zkušebního provozu,

3.

pokud v rozhodnutí o povolení stavby nebo výstavby jiného zařízení je stanoven zkušební provoz, odklad trvá i po dobu zkušebního provozu. Pokud doba zkušebního provozu nepřekračuje dobu 24 měsíců, odklad končí posledním dnem měsíce stanoveného pro ukončení zkušebního provozu v rozhodnutí o povolení stavby nebo výstavby jiného zařízení; pokud překračuje dobu 24 měsíců, odklad končí posledním dnem 24. měsíce od termínu zahájení zkušebního provozu podle rozhodnutí o povolení stavby,

b)

v případě investičního technologického opatření ve výrobě odklad trvá do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení investičního technologického opatření ve výrobě v rozhodnutí o povolení stavby, popřípadě o povolení prací na investičním technologickém opatření ve výrobě,

c)

k dodatečným změnám rozhodnutí v průběhu povoleného odkladu, týkajícího se stavby, jiného zařízení nebo investičního technologického opatření ve výrobě, stanovujícím prodloužení lhůt k jejich dokončení, se nepřihlédne; tím není dotčeno ustanovení odstavce 3 písm. a) bodu 2.

(4)

Výpočet roční výše záloh na poplatky za zdroj znečišťování, na který byl povolen odklad, se provede tak, že Inspekce:

a)

na základě poplatkového hlášení vypočte předpokládanou celkovou výši poplatků na celou dobu trvání odkladu,

b)

z rozpočtových nákladů na provedení stavby, jiného zařízení nebo investičního technologického opatření ve výrobě a z vypočtené celkové výše poplatků za dobu trvání odkladu stanoví procento odložené části poplatků z celkové výše poplatků, maximálně však do 80 % celkové výše poplatků,

c)

pro kalendářní roky, ve kterých je doba trvání odkladu kratší než 12 měsíců, stanoví odklad pouze pro měsíce, ve kterých trvá doba odkladu.

(5)

Výslednou výši odložené části poplatků stanoví Inspekce podle skutečných nákladů stavby, jiného zařízení nebo investičního technologického opatření ve výrobě prokázaných znečišťovatelem a podle skutečně vypuštěného znečištění a objemu odpadních vod za dobu trvání odkladu.

(6)

O prominutí odložené části poplatků se rozhoduje na základě samostatné žádosti znečišťovatele.

(7)

Doklady o tom, že byly splněny podmínky odkladu, předloží znečišťovatel Inspekci do 90 dnů po termínu stanoveném k ukončení odkladu podle odstavce 3. Nezbytnými doklady jsou

a)

v případě stavby nebo jiného zařízení:

1.

kolaudační rozhodnutí, z něhož je patrný i den jejich dokončení,

2.

vyhodnocení zkušebního provozu splňujícího podmínku, že ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování nepřekračují úroveň stanovenou v rozhodnutí vodoprávního úřadu o povolení k vypouštění odpadních vod [§ 9 odst. 2 písm. a) bod 2] ani nepřesahují úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem,7

3.

skutečné náklady na stavbu nebo jiné zařízení,

b)

v případě investičního technologického opatření ve výrobě:

1.

kolaudační rozhodnutí, z něhož je patrný den jeho dokončení, nebo pravomocné povolení příslušného stavebního úřadu k zahájení provozu po ukončení stavby nebo prací na investičním technologickém opatření ve výrobě, a v případě, že tohoto rozhodnutí není třeba, prohlášení znečišťovatele o zahájení provozu po ukončení stavby, popřípadě prací na investičním technologickém opatření ve výrobě, s uvedením termínu jeho zahájení,

2.

vyhodnocení realizovaného investičního technologického opatření ve výrobě a doklad o splnění podmínky, že ukazatele znečištění vypouštěných odpadních vod z příslušného zdroje znečišťování nepřekračují úroveň stanovenou v rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod [§ 9 odst. 2 písm. b) bod 4] ani nepřesahují úroveň stanovenou zvláštním právním předpisem,7

3.

skutečné náklady investičního technologického opatření ve výrobě.

(8)

Rozpočtovými náklady stavby, jiného zařízení nebo investičního technologického opatření ve výrobě se rozumějí náklady spojené s výstavbou nebo realizací stavby, jiného zařízení nebo investičního technologického opatření ve výrobě, včetně nákladů vyvolaných stavbou, kromě nákladů na projektovou dokumentaci.

(9)

Skutečnými náklady stavby, jiného zařízení nebo investičního technologického opatření ve výrobě, na které byl přiznán odklad, se rozumějí náklady uvedené v odstavci 8, které prokazuje znečišťovatel fakturami, popřípadě jinými věrohodnými doklady.

§ 11

Provádění odečtů množství znečištění

v odebrané vodě

(K § 90 odst. 6 a § 91 odst. 3 vodního zákona)

(1)

Množství znečištění v odebrané vodě v příslušných ukazatelích znečištění se vypočte jako součin ročního objemu odebrané vody a průměrné roční koncentrace znečištění vypočtené jako aritmetický průměr ze všech vzorků odebraných za kalendářní rok.

(2)

Průměrnou roční koncentraci znečištění v odebrané vodě doloží znečišťovatel:

a)

výsledky sledování z kontrolního profilu státní sítě sledování jakosti vod ve vodních tocích, pokud je tento profil v blízkosti odběru povrchové vody, nebo

b)

výsledky rozborů vzorků odebrané vody provedených oprávněnými laboratořemi. Odběry vzorků musí být rozloženy rovnoměrně v průběhu kalendářního roku s výjimkou nepravidelných odběrů vody, kde termíny odběru projedná znečišťovatel s Inspekcí. Minimální četnost odběrů vzorků u podzemních vod je 4 prosté vzorky v kalendářním roce a u povrchových vod 12 prostých vzorků v kalendářním roce. Vzorky se neodebírají v době, kdy je jakost povrchové či podzemní vody ovlivněna v důsledku neobvyklých situací, například při dlouhotrvajících nebo intenzivních srážkách nebo tání sněhu. Při odběrech vzorků povrchových nebo podzemních vod odebíraných znečišťovatelem pro účely odečtu množství znečištění ve zvolených ukazatelích znečištění uvedených v příloze č. 2 B vodního zákona se vztahuje povinnost vedení dokumentace a záznamů uvedená v § 3 odst. 2 i na toto vzorkování. Při sestavování programu a stanovení standardního postupu se vychází z požadavků obsažených v technických normách pro vzorkování povrchových vod a vod podzemních, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3)

Pokud jsou odebrané vody použity k odečtu u více zdrojů znečišťování, rozdělí se množství znečištění v ukazatelích znečištění pro účely odečtu v poměru objemů vypouštěných odpadních vod u jednotlivých zdrojů znečišťování. Při odběru vody pro úpravu na pitnou vodu se odečítá množství znečištění v odebrané surové vodě vstupující do tohoto systému; k případné předané užitkové a pitné vodě do jiných vodohospodářských systémů se nepřihlíží.

(4)

Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku odečíst množství znečištění obsažené pouze v takovém množství jím odebrané vody, které odpovídá množství odpadních vod vypouštěných tímto znečišťovatelem z jeho zdroje (zdrojů) znečišťování.

(5)

Pokud průměrná koncentrace znečištění v odečítaném ukazateli znečištění v odebrané vodě nepřesáhne dvojnásobek meze stanovitelnosti uvedené pro daný ukazatel znečištění v analytické metodě stanovení, množství znečištění se v tomto ukazateli znečištění neodečítá.

§ 12

Ustanovení přechodná

(1)

U odkladů přiznaných před 1. lednem 1999 se postupuje podle předpisů platných v době přiznání odkladu.

(2)

Odklady placení úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které byly přiznány podle nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, trvají podle § 10b odst. 3 tohoto nařízení do posledního dne měsíce stanoveného pro dokončení výstavby v pravomocném rozhodnutí příslušného orgánu. Prominutí, respektive zaplacení části úplat závisí na tom, zda kolaudační rozhodnutí nabylo v této lhůtě právní moci. Pro účely stanovení záloh na poplatky podle vodního zákona se v případě odkladů placení úplat za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, které byly přiznány podle nařízení vlády č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, odložená částka vypočte ve výši 60 %.

§ 13

Ustanovení zrušující

Zrušuje se vyhláška č. 47/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

§ 14

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

RNDr. Kužvart v. r.

Příloha č. 1

Podrobnosti k předběžné úpravě vzorků

Předběžná úprava vzorků

Nutnou podmínkou dosažení srovnatelných analytických výsledků je homogenní vzorek. Normalizované analytické metody obsahují různé způsoby úpravy vzorku, volba závisí na účelu analýzy. Pro účely této vyhlášky je způsob úpravy vzorku určen v tabulce č. 1.

Za přítomnosti hrubých nečistot se první krok úpravy provádí již při odběru vzorku a pro všechny ukazatele znečištění. Je to cezení vzorku přes síto z inertního materiálu (průměr ok 1 mm), které zabrání vzniku hrubých chyb stanovení v důsledku přítomnosti nehomogenizovatelných částic tuhé fáze. Další kroky určuje pro jednotlivé ukazatele tabulka č. 1

 

Tabulka č. 1 Předběžná úprava vzorků

 

Ukazatel znečištění

Předběžná úprava

Konzervace 3) 4)

CHSKCr

homogenizace 1)

H2SO4 na pH 1 až 2

zmrazení na –20 °C

RAS

filtrace 2)

1 °C – 5 °C

NL

ruční roztřepání

1 °C – 5 °C

Pcelk

homogenizace 1)

H2SO4 na pH 1 až 2

zmrazení na –20 °C

N-NH4

filtrace 2)

H2SO4 na pH 1 až 2 5)

1 °C – 5 °C

zmrazení na –20 °C

N-NO2

filtrace 2)

1 °C – 5 °C

N-NO3

filtrace 2)

H2SO4 na pH 1 až 2 6)

1 °C – 5 °C

zmrazení na –20 °C

AOX

filtrace 2)

HNO3 na pH 1 až 2

1 °C – 5 °C, tma

zmrazení na –20 °C

Hg

homogenizace 1)

HNO3 na pH 1 až 2 + K2Cr2O7 (na konc. 0,05 %)

Cd

homogenizace 1)

HNO3 na pH 1 až 2

 

Odkazy k tabulce č. 1 – indexy:

1) Homogenizace desintegrátorem (velikost částic < 40 μm) před konzervací, doporučuje se homogenizovat celý objem vzorkovnice

2) Filtrace filtrem ze skleněných vláken střední velikosti pórů 1 μm ± 0,3 μm před konzervací, doporučuje se experimentálně ověřit vliv filtrace na koncentraci analytu ve vzorku, je-li významný, vzorek se místo filtrace odstředí, dle ČSN EN ISO 5667 3: 2004 se nedoporučuje sedimentace

3) Je uvedena konzervace dle ČSN EN ISO 5667-3: 2004, použije-li se zmrazení na –20 °C, je nutno experimentálně ověřit, že se po rozmrazení obnoví původní vlastnosti vzorku

4) Účinnost konzervace a maximální doba uchování konzervovaného vzorku se stanoví pro konkrétní typ odpadní vody a konkrétní způsob konzervace experimentálně

5) Je-li hodnota pH > 7,5 vzorek se konzervuje H2SO4 na pH 1 až 2 k omezení úniku NH3

6) V ČSN EN ISO 5667-3: 2004 je uvedena HCl místo H2SO4

 

Postup stanovení nejistot výsledků měření ukazatelů znečištění je stanoven v příručce Kvalimetrie 11 „Stanovení nejistoty analytického měření“, editor M. Suchánek, EURACHEM-ČR, Praha 2001 a KVALIMETRIE 13 Odhad nejistot chemických a mikrobiologických měření“, editor M. Suchánek, Eurachem-ČR, Praha 2003.

Při sestavování programu odběru vzorků a vypracování standardního postupu pro odběr vzorků se vychází z požadavků obsažených v příslušných technických normách pro odběr vzorků.1

 

__________

1) ČSN EN 25667-1 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 1: Pokyny pro návrh programu odběru vzorků

ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků

ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 3: Návod pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi

ČSN ISO 5667-4 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží

ČSN ISO 5667-6 (75 07051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků

ČSN ISO 5667-10 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 10: Pokyny pro odběr vzorků odpadních vod

ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod

ČSN ISO 5667-14 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků Část 14: Pokyny pro zabezpečování jakosti odběru vzorků vod a manipulace s nimi.

Příloha č. 2

Analytické metody stanovení ukazatelů znečištění pro účely stanovení poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

Analytické metody (dále jen “normy") pro stanovení ukazatelů znečištění odpadních vod podle vodního zákona jsou uvedeny v tabulce ve sloupci 2 s přesnou citací, uvedenou v Odkazech k tabulce.

 

Normy stanovení ukazatelů znečištění pro účely vodního zákona

(Rozhodčí analytické metody)

Ukazatel znečištění

Analytické metody stanovení ukazatelů znečištění

Zveřejnění normy

1

2

3

CHSKCr

TNV 75 7520 1)

březen 2002

RAS

TNV 75 7347 2)

únor 2003

NL

ČSN EN 872 (75 7349) 3)

červenec 1998

Pc

ČSN EN ISO 6878 (75 7465) čl․ 7 a 8 4)

únor 2005

 

TNV 75 7466 5)

únor 2000

 

ČSN EN ISO 11885 (75 7387)6)

únor 1999

N-NH4+

ČSN ISO 5664 (75 7449) 7)

červen 1994

 

ČSN ISO 7150-1 (75 7451) 8)

červen 1994

 

ČSN ISO 7150-2 (75 7451) 9)

červen 1994

 

ČSN EN ISO 11732 (75 7454) 10)

listopad 1998

 

ČSN ISO 6778 (75 7450) 11)

červen 1994

 

ČSN EN ISO 14911 (75 7392) 12)

červenec 2000

Nanorg

(N-NH4+)+(N-NO2-)+(N-NO3-)

 

N-NO2-

ČSN EN 26777 (75 7452) 13)

září 1995

 

ČSN EN ISO 13395 (75 7456) 14)

prosinec 1997

 

ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391)15)

listopad 1998

N-NO3-

ČSN ISO 7890-1 (75 7453) 16)

leden 1995

 

ČSN ISO 7890-2 (75 7453) 17)

leden 1995

 

ČSN ISO 7890-3 (75 7453) 18)

leden 1995

 

ČSN EN ISO 13395 (75 7456) 14)

prosinec 1997

 

ČSN EN ISO 10304-2 (75 7391)15)

listopad 1998

AOX

ČSN EN 9562 (75 7531) 19)

březen 2005

Hg

ČSN EN 1483 (75 7439) 20)

srpen 1998

 

TNV 75 7440 21)

srpen 1998

 

ČSN EN 12338 (75 7441) 22)

říjen 1999

 

ČSN EN 13506 (75 7442) 23)

říjen 2002

Cd

ČSN EN ISO 5961 (75 7418) 24)

únor 1996

 

ČSN EN ISO 11885 (75 7387) 6)

únor 1999

 

TNV 757389 25)

duben 2002

 

ČSN ISO 8288 (75 7382) 26)

únor 1995

 

Poznámka (sloupec 3 tabulky):

3

Stanovuje se filtrací vzorku nebo jeho podílu filtrem ze skleněných vláken střední velikosti pórů (0,7 až 1,3) mikrometru po ručním roztřepání vzorku.

 

Odkazy k tabulce: názvy norem (index ve sloupci 2):

1)

„Jakost vod – Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr)“

2)

„Jakost vod - Stanovení rozpuštěných anorganických solí (RAS) v odpadních vodách“

3)

„Jakost vod – Stanovení nerozpuštěných látek – Metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken“

4)

„Jakost vod – Stanovení fosforu – Spektrometrická metoda s molybdenanem amonným“

5)

„Jakost vod – Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusičnou a chloristou (pro stanovení ve znečištěných vodách)“

6)

„Jakost vod – Stanovení 33 prvků atomovou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP AES)“

7)

„Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Odměrná metoda po destilaci“

8)

„Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 1.: Manuální spektrometrická metoda“

9)

„Jakost vod - Stanovení amonných iontů - Část 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda“

10)

„Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku průtokovou analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí“

11)

„Jakost vod - Stanovení amonných iontů - potenciometrická metoda“

12)

„Jakost vod – Stanovení rozpuštěných kationtů Li+, Na+, NH4+, K+, Mn2+, Ca2+, Mg2+, Sr2+, Ba2+ chromatografií iontů – Metoda pro vody a odpadní vody

13)

„Jakost vod – Stanovení dusitanů – Molekulárně absorpční spektrofotometrická metoda“

14)

„Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí“

15)

„Jakost vod - stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 2.: Stanovení bromidů, chloridů, dusičnanů, dusitanů, ortofosforečnanů a síranů v odpadních vodách“

16)

„Jakost vod – Stanovení dusičnanů – Část 1: Spektrometrická metoda s 2,6-dimethylfenolem“

17)

„Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 2.: Spektrometrická destilační metoda s 4 - fluorfenolem“

18)

„Jakost vod - Stanovení dusičnanů - Část 3.: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou“

19)

„Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX)“

20)

„Jakost vod - Stanovení rtuti“

21)

„Jakost vod - Stanovení veškeré rtuti jednoúčelovým atomovým absorpčním spektrometrem"

22)

„Jakost vod - Stanovení rtuti - Metody po zkoncentrování amalgamací“

23)

„Jakost vod – Stanovení rtuti atomovou fluorescenční spektrometrií“

24)

„Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií“

25)

„Jakost vod – Stanovení rozpuštěné mědi, olova, kadmia, selenu, thalia, kobaltu, niklu, chromu a rtuti rozpouštěcí (stripping) voltametrií“

26)

„Jakost vod – Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova – Metody plamenové absorpční spektrometrie“.

 

Podrobnosti k normám uvedeným ve sloupci 2 tabulky

a)

U stanovení fosforu ČSN EN 1189 (75 7465) je postup upřesněn odkazem na příslušné články této normy. Použití postupů s mírnějšími účely mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 6 nebo podle ČSN ISO 11885 je podmíněno prokázáním shody s účinnějšími způsoby mineralizace vzorku podle ČSN EN 1189 čl. 7 nebo podle TNV 75 7466.

b)

U stanovení CHSKCr podle TNV 75 7520 lze použit koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titrační.

c)

U stanovení amonných iontů je titrační metoda podle ČSN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle ČSN ISO 7150-1 (75 7451 ) nebo automatizovaná podle ČSN ISO 7150-2 (75 7451) je vhodná pro nižší koncentrace. Před spektrofotometrickým stanovením podle ČSN ISO 7150-l, ČSN ISO 7150-2 a ČSN EN ISO 11732 ve znečištěných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a ředěním vzorku, se oddělí amoniakální dusík od matrice destilaci podle ČSN ISO 5664.

d)

U stanovení dusitanového dusíku před stanovením podle ČSN EN ISO 10304-2 se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometru. Tuto úpravu, vhodnou k zabránění změn vzorku v důsledku mikrobiální činnosti, lze užit i v kombinaci s postupy podle ČSN EN 26777 a ČSN EN ISO 13391.

e)

U stanovení dusičnanového dusíku jsou postupy podle ČSN ISO 7890-3, ČSN EN ISO 13395 a ČSN EN ISO 10304-2 vhodné pro méně znečištěné odpadní vody. V silně znečištěných vodách. v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, ředěním nebo čiřením vzorku, se stanoví dusičnanový dusík postupem podle ČSN ISO 7890-2, který zahrnuje oddělení dusičnanového dusíku od matrice destilací.

f)

U stanovení kadmia určuje ČSN EN ISO 5961 (75 7418) dvě metody atomově absorpční spektrometrie (dále jen ,,AAS") a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentraci a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizaci pro stanoveni nízkých koncentrací kadmia.

 

Pravidla zveřejněni norem a jejích vstoupení v platnost

 

Normy vydávané Českým normalizačním institutem (normy ČSN):

a)

oznámení o tom, že norma byla vydána tiskem, je uveřejněno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

b)

norma je obecně platná od prvního dne následujícího měsíce po datu vydáni, označeném na titulní straně normy (viz sl. 4 tabulky).

 

Normy vydávané Ministerstvem životního prostředí

(odvětvové technické normy vodního hospodářství (dále jen "TNV")):

a) norma vstupuje obecně v platnost datem zveřejnění ve Věstníku Ministerstva životního prostředí,

b)

na základě schválení normy Ministerstvem životního prostředí je její schválení oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

c) tisk a distribuci TNV zabezpečuje Hydroprojekt. a.s., Táborská 31, 140 16 Praha 4.

 

Aktualizace norem

Seznam norem pro účely stanovení zpoplatněných ukazatelů znečištěni podle zákona bude aktualizován zveřejněním ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

Příloha č. 3

Minimální roční četnost odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod pro zjišťování koncentrace vypouštěného znečištění

Ukazatel znečištění

Roční množství znečištění

přitékajícího do zdroje

znečišťování

(t/rok)

Počet odběrů vzorků a

typ vzorku u výpustí ze

zdroje znečišťování

CHSKCr

10 až 200 včetně

4 / a) nebo b)

(chemická spotřeba kyslíku

nad 200 až 1 000 včetně

6 / c)

dichromanovou metodou)

nad 1 000 až 4 000 včetně

12 / c)

 

nad 4 000

24 / c)

Nanorg

20 až 100 včetně

6 / b)

(celkový anorganický dusík)

nad 100 až 350 včetně

12 / c)

 

nad 350

24 / c)

Celkový fosfor

3 až 13 včetně

(od 1.1.2005)

6 / b)

 

nad 13 až 60 včetně

12 / c)

 

nad 60

24 / c)

RAS

20 až 100 včetně

4 / a) nebo b)

(rozpuštěné anorganické

nad 100 až 5 000 včetně

12 / b)

soli)

nad 5 000 až 10 000 včetně

12 / c)

 

nad 10 000

24 / c)

NL

10 až 50 včetně

4 / a) nebo b)

(nerozpuštěné látky)

nad 50 až 1 000 včetně

12 / b)

 

nad 1 000 až 2 000 včetně

12 / c)

 

nad 2 000

24 / c)

AOX

1 5 až 5 000 kg včetně

12 / b)

(adsorbovatelné organické halogeny)

nad 5 000 až 10 000 kg včetně

12 / c)

Hg

nad 10 000 kg

0,4 až 50 k včetně

24 / c)

12 / b)

(rtuť)

nad 50 až 200 kg včetně

12 / c)

Cd

nad 200 kg

2 až 200 kg včetně

24 / c)

12 / b)

(kadmium)

nad 200 až 1 000 k včetně

12 / c)

 

nad 1 000 k

24 / c)

 

a)

dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut. Tento typ vzorku se použije pouze pro komunální odpadní vody čištěné na čistírenském zařízení s dobou zdržení minimálně 24 hodin pro roční množství 10 t až 200 t ročně v ukazateli CHSKCr přitékající do zdroje

b)

24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin

c)

24 hodinový směrný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin

Poznámka: Pokud se analyzuje současně více ukazatelů znečištění, lze použít typ vzorku nejvyšší kategorie [například pokud je stanoveno použití vzorků typu a) pro jeden ukazatel a typu b) pro druhý ukazatel analyzovaný současně, lze použít pro oba ukazatele znečištění typ vzorku b)]. Použít typ vzorku vyšší kategorie lze i v případě, je-li takový typ vzorku stanoven vodoprávním úřadem v podmínkách povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z předmětného zdroje znečišťování.

Příloha č. 4

Poplatkové hlášení



Poznámky pod čarou:

Protokol o odběru vzorku dle ČSN ISO 5667-10, Příloha A.

ČSN ISO 5725.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb.

Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost a správnost měřidel a měření.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb.

Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost a správnost měřidel a měření.

§ 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

§ 21 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb.

Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost a správnost měřidel a měření.

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb.

Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.

Protokol o odběru vzorku dle ČSN ISO 5667-10, Příloha A.

Poznámky pod čarou:
1

Protokol o odběru vzorku dle ČSN ISO 5667-10, Příloha A.

2

ČSN ISO 5725.

3

Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 4/1993 Sb., zákona č. 20/1993 Sb., zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb.

Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zabezpečuje jednotnost a správnost měřidel a měření.

4

§ 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.

5

§ 21 zákona č. 505/1990 Sb., ve znění zákona č. 119/2000 Sb.

6

Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb.

7

Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod.