PETR BAUDYŠ, Český úřad zeměměřický a katastrální
Pod číslem 460/2003 Sb. byla dne 29. 12. 2003 vyhlášena novela vyhlášky č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.
Novela by takřka nestála za zmínku, neboť byla vydána zejména v reakci na reorganizaci resortu zeměměřictví a katastru provedenou zákonem č. 175/2003 Sb. Tímto zákonem se mj. od 1. 1. 2004 přesouvá vedení centrální databáze katastru nemovitostí, ze které je poskytován dálkový přístup k údajům katastru, ze Zeměměřického úřadu na Český úřad zeměměřický a katastrální. Proto i novela vyhlášky musela reagovat na skutečnost, že dálkový přístup k údajům katastru nebude nadále poskytovat Zeměměřický úřad, ale Český úřad zeměměřický a katastrální.
Za pozornost však stojí jiná, zdánlivě nenápadná změna. Zatímco do 31. 12. 2003 bylo ve vyhlášce v § 10 odst. 7 uvedeno, že „Údaje katastru získané prostřednictvím dálkového přístupu mají informativní charakter a nejsou veřejnou listinou.“, od 1. 1. 2004 platí podle § 10 odst. 6 novelizovaného znění následující: „Údaje z katastru získané dálkovým přístupem mají informativní charakter, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak․ Tiskové výstupy získané dálkovým přístupem nejsou veřejnou listinou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“
Výpis z katastru jako veřejná listina
Proč údaje z katastru získané dálkovým přístupem mají pouze informativní charakter a nejsou veřejnou listinou, je nabíledni. Ač jsou tyto údaje spolehlivé a za celou dobu existence dálkového přístupu k údajům katastru nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by byly poskytnuty jiné údaje než údaje skutečně vedené v katastru nemovitostí, neexistuje dosud způsob, jak tyto údaje úředně osvědčit např. podpisem a razítkem státního orgánu se státním znakem apod. Kromě toho jsou tyto údaje poskytovány v elektronické podobě do osobních počítačů uživatelů katastru. Proti tomu, aby si uživatel dálkového přístupu nahrál do počítače takto poskytnutý výpis z katastru nemovitostí, a potom nahraná data libovolným způsobem upravil, nejsou poskytnuté údaje dosud také nijak chráněny.
Novelizovaná vyhláška však na rozdíl od dřívějšího znění předpokládá, že by mohl existovat zvláštní právní předpis, který by stanovil jinak, a to, že údaje z katastru poskytnuté dálkovým přístupem mohou být za určitých předpokladů veřejnou listinou a mít tedy veřejné listině odpovídající význam. Okolnost, že vyhláška dosud na žádný takový právní předpis neodkazuje, naznačuje, že dosud nebyl vydán. Jeho vydání se však již připravuje. Jedná se o novelizaci zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (sn. tisk 507), který by měla schvalovat Poslanecká sněmovna na únorové schůzi. Uvedený zákon zatím umožňuje připojit k dokumentu vedenému v elektronické podobě elektronický podpis. V takovém případě se dosud vždy jedná o podpis konkrétní fyzické osoby. Elektronicky poskytnutý výpis z katastru nemovitostí však žádná fyzická osoba elektronicky nepodepíše. Tento elektronický výpis totiž není vytvářen žádnou konkrétní fyzickou osobou, ale elektronickým zařízením, za jehož činnost odpovídá úřad pověřený vedením centrální databáze katastru nemovitostí. Je tedy nezbytné, aby pravost a nezměněnost dálkovým přístupem poskytnutého výpisu byla osvědčena elektronickým podpisem nikoli fyzické osoby, ale správního úřadu, který elektronický výpis poskytuje. A právě takové osvědčení pravosti a nezměněnosti elektronických listin novela zákona o elektronickém podpisu umožní. Zároveň přitom stanoví, že takto ověřené elektronické listiny budou mít za určitých podmínek povahu veřejných listin. Vzhledem k tomu, že se předpokládá účinnost novely zákona o elektronickém podpisu již v letošním roce, dočkají se uživatelé dálkového přístupu k údajům katastru zřejmě již brzy toho, že výpisy z katastru nemovitostí se závazností veřejné listiny budou moci získávat u prostřednictvím počítače, a to okamžitě a v kteroukoli denní či noční dobu.
Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že elektronický podpis organizace zajistí povahu veřejné listiny výpisu z katastru nemovitostí pouze potud, pokud bude tento výpis uchováván v elektronické podobě. Vytištěním na papír, čili do tiskové podoby, se elektronický podpis, a tím i povaha veřejné listiny, ztratí. Proto se připravují i novely dalších zákonů, podle kterých se provádí ověřování kopií listin. Toto ověřování dnes provádějí notáři a úřady pověřené vedením matriky. Dosud přitom mohou ověřovat pouze shodu originálu a kopie listiny existující v hmotné, tj. papírové podobě. Podle navrhovaných zákonů jim má být nově umožněno ověřovat i shodu elektronicky vedené listiny s jejím výtiskem v papírové podobě. Tím se např. z elektronicky vedeného výpisu z katastru nemovitostí vytvoří jeho úředně ověřená papírová kopie, která bude mít rovněž povahu veřejné listiny.
Ministerstvo informatiky dále zamýšlí navrhnout, aby tento způsob ověřování mohla provádět i Česká pošta, která je dostupná prakticky v každé obci. Tím by tato pošta fakticky mohla získávat dálkovým přístupem výpisy z různých rejstříků a evidencí s povahou veřejné listiny, a převádět je do papírové podoby, která by měla rovněž podobu veřejné listiny.
Finanční stránka dálkového přístupu k údajům katastru
Hovoříme-li o budoucnosti dálkového přístupu k údajům katastru, nemůžeme pominout finanční stránku věci. Dálkový přístup byl vybudován nemalými finančními náklady a vláda prostředky na veškeré práce související s jeho zřízením uvolnila s předpokladem, že bude zajištěna alespoň částečná návratnost takto vynaložených prostředků. Návratnost měla být zajištěna tím, že tato technicky velice pokročilá služba, a to i ve světovém měřítku, bude poskytována zásadně za úplatu, a to nejen soukromým osobám, ale i obcím, krajům a státním orgánům.
Úplatnost poskytování dálkového přístupu k údajům katastru pro všechny bez rozdílu je zakotvena v ust. § 22 odst. 3 katastrálního zákona, které zní: „K údajům katastru vedeným ve formě počítačových souborů může každý získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě za úplatu a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.“ Je třeba zdůraznit, že úplatnost dálkového přístupu pro všechny má nejen zajistit částečnou návratnost vynaložených prostředků, ale plní též funkci regulační. Údaje katastru za úplatu získává totiž pouze ten, kdo je ke své činnosti opravdu potřebuje. Bezplatně se do katastru samozřejmě podívá každý, a to třeba jen z pouhé zvědavosti.
Regulace počtu dálkových přístupů k údajům katastru je nezbytná i z technologického důvodu; každý výstup poskytnutý dálkovým přístupem je sestavován počítačovým zařízením z údajů vedených v databázi katastru nemovitostí. Tyto údaje dokáže zařízení sestavit do značného počtu druhů sestav, a to podle toho, jakou sestavu si uživatel objedná. Pokud si např. necháte sestavit úplný výpis z listu vlastnictví města Pardubice pro katastrální území ležící na území města Pardubic, může jeho sestavování trvat i několik desítek minut. Cena bude sice také značná, ale kdo by si tím lámal hlavu a objednal si pouze částečný výpis (který bude jeho potřebám plně dostačovat, byl by sestaven okamžitě a stál jen 50 nebo 100 Kč), pokud by měl vše zadarmo. K tomu je třeba dodat, že počítačové zařízení, kterým je poskytován dálkový přístup, stálo značnou částku a má jako každé zařízení určitou omezenou kapacitu. Ta je již za dnešních podmínek využita cca z 80 %. Při změně katastrálního zákona, kterou by se zpřístupnil dálkový přístup mnohým subjektům zdarma, by vůči těmto subjektům odpadla zmíněná regulační funkce, což by mj. znamenalo nutnost kapacitu zařízení poskytujícího dálkový přístup značně posílit investicemi v řádu nejméně desítek milionů korun, pokud nemá služba dálkového přístupu zkolabovat. Kromě nezbytnosti dodatečných investic by bezúplatné zpřístupnění dálkového přístupu k údajům katastru (byť pouze pro určité subjekty) vedlo ke snížení příjmů státního rozpočtu za poskytování těchto údajů, a to rovněž v řádu až desítek milionů korun. Schválený zákon o státním rozpočtu na rok 2004 však s dodatečnými investicemi na dálkový přístup ani s úbytkem příjmů za poskytování údajů katastru nepočítá.
Legislativní úvahy o bezúplatném přístupu k údajům katastru
Přes uvedené argumenty je původní záměr vlády, sledující částečnou návratnost prostředků vynaložených na dálkový přístup k údajům katastru, postupně prolamován. Neděje se tak však v souvislosti s projednáváním katastrálního zákona, kterému by předcházel ekonomický rozbor a přijetí opatření ve finanční oblasti, ale bez přípravy v souvislosti s projednáváním zcela jiných zákonů.
„První vlaštovkou“ se v této věci stala novela zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kterou však v lednu zamítl Senát (sen. tisk 252) a čeká ji tudíž opakované hlasování v Poslanecké sněmovně. Cílem novely je umožnit Úřadu, aby mohl zastupovat i obce, které na to nemají finanční zdroje ani kvalifikované právníky, ve sporech o obecní majetek. Do návrhu novely byl zařazen i bod 12 (novelizující § 27 zákona), který s předmětem zákona nijak nesouvisí. Podle tohoto ustanovení má být Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových poskytován dálkový přístup k údajům katastru nikoli za úplatu jako dosud, ale bezúplatně. Ne náhodou se o tomto ustanovení a o celkovém přístupu k problému dálkového přístupu k údajům katastru rozpoutala při projednávání zákona (19. 12. 2003) mezi poslanci rozsáhlá debata. Nejvýstižněji problematiku pojmenoval poslanec F. Beneš. Ten s odkazem na zákon o evidenci obyvatel (Poslanecká sněmovna jej po vrácení Senátem schválila 14. 1. 2004) umožňující bezúplatný dálkový přístup k údajům katastru obcím a městům, konstatoval, že celá problematika se musí „vyřešit zásadně v rámci předpisů, které se týkají Českého zeměměřického a katastrálního úřadu, nikoliv v separátních zákonech“.
V návaznosti na to přijala Poslanecká sněmovna, která zároveň podpořila prolomení dálkového přístupu ke katastru za úplatu v rámci zákona o evidenci obyvatel, ke schválené normě usnesení následujícího znění: „Poslanecká sněmovna žádá Vládu České republiky, aby v souvislosti s umožněním dálkového přístupu do katastru nemovitostí zdarma samosprávným celkům upravila rozpočet ČUZK tak, aby nedošlo k ohrožení celého systému ani ke zhoršení přístupu pro odběratele, kteří za službu platí.“ Nezbývá než věřit, že na změněnou koncepci úplatnosti dálkového přístupu do katastru budou urychleně navazovat rozpočtová a technická opatření, nemá-li dálkový přístup k údajům katastru být sice bezúplatný, ale nefunkční.
