Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

5. 8. 2004, [Právní zpravodaj]
Zákon o zbraních po roce a půl své účinnosti

Dne 1. ledna 2003 nabyl účinnosti zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních, ve znění pozdějších předpisů. S odstupem času je již možno zhodnotit vhodnost a dostatečnost nové právní úpravy i případné aplikační problémy a zjištěné nedostatky.

MILENA BAČKOVSKÁ, odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR

Zákon o zbraních obsahuje právní úpravu problematiky střelných zbraní a střeliva, především kategorizaci zbraní, podmínky pro nabývání vlastnictví, držení, nošení a používání zbraní a střeliva, práva a povinnosti držitelů zbraní a střeliva, provozování střelnic, přepravu zbraní a střeliva a v neposlední řadě informační systémy v oblasti zbraní a střeliva. Zákon o zbraních nahradil zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.1 S odstupem času je možno konstatovat, že přechod pod režim nového zákona o zbraních byl plynulý a nezpůsoboval v praxi žádné větší problémy․ Lze říci, že to bylo především díky poměrně podrobným přechodným ustanovením upraveným v § 80§ 81 zákona o zbraních.

Vydávání povolení k nabytí vlastnictví, držení nebo nošení zbraně kategorie B. Zákon o zbraních nově kategorizoval zbraně, zavedl novou kategorii zbraní podléhajících povolení, kategorii B, a s tím spojené povolovací řízení. Vzhledem k novosti těchto institutů se zde objevují některé interpretační nejasnosti. Podle ust. § 12 odst. 1 zákona o zbraních lze zbraň kategorie B nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit jen na základě povolení, pokud zákon nestanoví jinak. Mezi zbraně kategorie B patří především krátké zbraně – pistole, revolvery, a další druhy zbraní uvedené v § 5 zákona o zbraních. Povolení vydává příslušný útvar policie na základě žádosti. Údaje, které jsou obsahem této žádosti, jsou stanoveny v § 12 odst. 3. Vzhledem k tomu, že se žádost podává ještě před nabytím vlastnictví konkrétní zbraně, činí žadatelům v praxi často problémy skutečnost, že musí již při podání žádosti uvést údaje o konkrétní zbrani, kterou zamýšlí nabýt do vlastnictví. Legislativní zkratka „údaje o zbrani“ je zavedena v § 10 odst. 1 zákona. Těmito údaji se rozumí druh zbraně, značka výrobce zbraně, vzor (model), ráže a výrobní číslo zbraně, pokud je žadateli známo. Z toho vyplývá, že pokud žadatel neuvede výrobní číslo zbraně, které zbraň konkretizuje, není to překážkou vydání povolení. Protože je však povolení vydáváno na každou jednotlivou zbraň, měl by žadatel již v době podání žádosti znát a uvést minimálně údaje o druhu zbraně, vzoru či výrobci zbraně, kterou si hodlá pořídit. Skutečnost, že zákon o zbraních vyžaduje poměrně přesné údaje o zbrani, na kterou je povolení vydáváno, příliš nekoresponduje s tím, že platnost povolení k nabytí vlastnictví zbraně není nijak časově omezena.

Další nejasnosti se objevují v případech spoluvlastnictví zbraní kategorie B. Ačkoli to není v zákoně výslovně stanoveno, zákon neomezuje možnost být spoluvlastníkem zbraně kategorie B. Znamená to však, že každému ze spoluvlastníků musí být vydáno požadované povolení podle § 12. Zákon konkrétně neřeší možnost půjčování zbraně kategorie B mezi jednotlivými držiteli zbrojního průkazu. Tato možnost v zásadě není vyloučena. Znamená to však, že osobě, která si chce konkrétní zbraň kategorie B půjčit, musí být vydáno povolení k držení nebo nošení této zbraně. Ze zákona o zbraních vyplývá, že povolení držet a nosit konkrétní zbraň kategorie B může být vydáno i více než jedné oprávněné osobě.

Zabezpečování zbraní a střeliva. Ačkoli jsou způsob a náležitosti zabezpečování zbraní a střeliva podrobně popsány v ust. § 58 zákona o zbraních, objevují se v praxi jisté potíže při aplikaci tohoto ustanovení. V případě zabezpečování zbraní do počtu dvou kusů nebo střeliva do počtu 500 nábojů zákon neurčuje technická zařízení, která musí být k zabezpečování užita, ani míru jejich odolnosti. Tyto zbraně musí být vhodně zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Zákon však již blíže nedefinuje, co se rozumí pod pojmem „vhodně zabezpečit“. Vzhledem k tomu, že zbraně musí být zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení, měly by být uloženy tak, aby s nimi nemohla manipulovat, ani k nim neměla přístup, neoprávněná osoba a to včetně členů domácnosti držitele těchto zbraní. Zákon však nestanoví, jaké „překážky“ mají bránit přístupu ke zbrani, ani jaká síla musí být použita k jejich překonání. Řádné zabezpečení zbraní je tedy třeba posuzovat v individuálním případě vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu.

V případě zabezpečování více jak 10 přechovávaných zbraní resp. více jak 20 přechovávaných zbraní je diskutována možnost, zda zákon umožňuje celkovou skupinu zbraní rozdělit na několik skupin a každou tuto skupinu zabezpečit zvlášť podle mírnějších kritérií, nebo zda je tento postup vyloučen. Ačkoli se názory různí, domnívám se, oe zabezpečování zbraní v několika oddělených skupinách plně respektuje smysl zákonem stanovených požadavků. Zcela jistě není v rozporu se zákonem o zbraních, když např. vlastník 15 zbraní má 9 zbraní zabezpečeno ve svém bytě a zbylých 6 obdobným způsobem ve své chatě.

Změny zákona o zbraních. Zákon o zbraních byl již dvakrát novelizován. Zákonem č. 227/2003 Sb.došlo pouze k drobné změně v § 41 odst. 4 zákona o zbraních, kde je upravena registrace zbraní. Změna zákona o zbraních byla přijata v souvislosti s novelizací zákona č. 156/2000 Sb. o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákonem č. 228/2003 Sb.bylo v rámci zákona o zbraních nově upraveno provádění pyrotechnického průzkumu civilními subjekty. Zákon přitom s účinností od 1. 1. 2004 zavádí novou skupinu zbrojního průkazu – skupinu F – k provádění pyrotechnického průzkumu, novou skupinu zbrojní licence – skupinu K – provozování pyrotechnického průzkumu a stanoví práva a povinnosti jejich držitelů.

V rámci připravované změny přestupkového práva a spolu s nově navrhovaným zákonem o přestupcích má dojít též ke změnám celé řady zákonů upravujících v současné době přestupky nebo správní delikty. Jedním z nich bude též zákon o zbraních.

Změny zákona o zbraních de lege ferenda. I přes výše uvedené problémy zákon o zbraních zcela prokázal svou životaschopnost. Zmíněné problémy jsou spíše interpretační nejasnosti než legislativní nedostatky. V současné době Ministerstvo vnitra proto neuvažuje o žádné jeho novele. Pokud dojde v budoucnu k nutnosti zasáhnout do stávající právní úpravy oblasti zbraní a střeliva, bylo by zřejmě vhodné odstranit výše naznačené problémy týkající se povolovacího řízení či zabezpečování zbraní. Dále by bylo vhodné zejména upřesnit právní úpravu přepravy zbraní podnikateli v oboru zbraní a střeliva a vyřešit vliv odklonů od trestního řízení na bezúhonnost ve smyslu zákona o zbraních.



Poznámky pod čarou:

Podrobněji viz Bačkovská, M.: Nový zákon o zbraních. Právní zpravodaj, 2002, č. 5, s. 7–8.

Poznámky pod čarou:
1

Podrobněji viz Bačkovská, M.: Nový zákon o zbraních. Právní zpravodaj, 2002, č. 5, s. 7–8.