2) | V reklamě uvádějící zvláštní nabídku musí být jednoznačně uvedeno datum, ke kterému nabídka končí. Jestliže zvláštní nabídka v den uveřejnění reklamy ještě nezačala platit, musí být v reklamě také uvedeno datum začátku období, během něhož zvláštní cena nebo jiné podmínky budou platit. Novému znění § 2b ZoRR bývá zejména ze strany velkých obchodníků vytýkáno, že novela je nesrozumitelná, protože prý špatně odlišuje resp., nerozlišuje letákové akce, výprodeje nebo slevy a nedostatečně definuje termín „zvláštní nabídka“. Takové námitky – pokud by vůbec byly uznány za oprávněné – jsou vlastně nepřímou kritikou samotné směrnice o nekalých obchodních praktikách a její přílohy přezdívané „černá listina“. V této příloze je obsažen taxativní výčet obchodních praktik, jež jsou za všech okolností považovány za nekalé. V bodu 5. „černé listiny“ je pak uvedena i „výzva ke koupi produktů za určitou cenu, aniž by obchodník zveřejnil důvody, na základě kterých se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného obchodníka schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných produktů za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze produktu, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama)“. Lze především usuzovat, že právě uvedené vymezení míří na obecnější projev nekalosti, který se může projevit při nejrůznějších marketingových opatřeních, mezi nimiž není z tohoto hlediska rozlišováno. Naznačuje to již samo označení „černé listiny“, kde je použit výraz „obchodní praktiky, jež jsou za všech okolností (zdůraznil P.H.) považovány za nekalé“. Navíc sama směrnice o nekalých obchodních praktikách definuje ve svém článku 2. rozsáhlou řadu pojmů v ní použitých, pojem „zvláštní nabídka“ zde však obsažen není. Vymezen je tu však výraz uplatněný mj. ve zmíněném bodu 5. „černé listiny“. Pro účely celé směrnice se „výzvou ke koupi“ rozumí „obchodní komunikace, která uvádí základní znaky produktu a cenu způsobem vhodným pro použitý typ obchodní komunikace a umožňuje tak spotřebiteli uskutečnit koupi.“ Použití takových velmi obecně formulovaných norem je v právu obecně a zvlášť při regulaci tvořivých činností (k nim patří i různé marketingové postupy) časté a dá se říci i nezbytné. S pomocí takových norem (označovaných jako generální klauzule či otevřené právní koncepty) lze postihnout i počínání, které bývá projevem „perverzní tvořivosti“. Jedná se o asociálně nápadité (a ve své konkrétnosti mnohdy nepředvídatelné) postupy těch, kdo chtějí získávat výhody bez zvláštního úsilí a na úkor druhých. Jedním z takových otevřených právních konceptů je ve směrnici o nekalých obchodních praktikách a jejím článku 2 písm. h) požadavek „náležité profesionální péče“ uplatňovaný vůči obchodníkům a pojímaný jako „úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od obchodníka ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat (zdůraznil P.H.) a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti obchodníkovy činnosti.“ Vždycky pak záleží na těch, kdo určité marketingové jednání posuzují, aby hodnotili jeho prospěšné i záporné stránky. Kritériem pro takové „vážení zájmů“ jsou ve směrnici o nekalých obchodních praktikách jak četná obecná ustanovení tak ustanovení konkrétnější a z nich zvláště „černá listina“ se svými jednatřiceti zákazy klamavého i agresivního jednání. Ani její existence (a slova „za všech okolností …nekalé“ použitá v jejím označení) nevylučují požadavek pečlivého zkoumání každé konkrétní záležitosti a okolností jednotlivého případu.“ Povšimněme si, že označení „černé listiny“ pamatuje na obchodní praktiky, jež jsou za všech okolností považovány za nekalé. Slovo, které jsem tentokráte v daném označení zdůraznil, naznačuje v legislativní terminologii vyvratitelnou právní domněnku, a je v jistém protikladu s dříve zdůrazněným výrazem „za všech okolností“. Vyvážený výklad celé směrnice o nekalých obchodních praktikách a její „černé listiny“ (i navazujících národních předpisů) musí také odpovídat rozumně chápanému požadavku profesionální péče. Férově jednající obchodník a rozumně uvažující soudce či státní úředník by měli většinou a bez velkých obtíží rozeznat dva základní případy. Jde jednak o situace, v nichž nabídka výhodných nákupních podmínek (zvláště pak ceny) je přiměřeným, právně nezávadným, obvyklým postupem reklamního charakteru, a jednak o případy, kdy jde o nástrahu, léčku, jež má spotřebitele jen přivést do prodejny, aniž obchodník disponuje dostatečným množstvím zboží, jež za zvláštních podmínek nabízí. Takové rozlišení se uplatní jak u výprodejových akcí tak u jiných forem marketingového působení. Konkrétní okolnosti jednotlivých případů dovoluje brát v úvahu i část textu v § 2b odst. l ZoRR. Zde se jako důležitá kritéria pro individuální hodnocení reklam uvádějících zvláštní nabídku zmiňují i rozsah a způsob šíření reklamy, povaha zboží nebo nabízená cena. Závěrečná poznámka Ustanovení § 2b ZoRR je vlastně svého druhu „první vlaštovkou“ (nenápadnou a velmi dílčí), kterou je do našeho právního řádu převáděna směrnice o nekalých obchodních praktikách. Podle jejího článku 19 „členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 12. 6. 2007.“ Termín se to zdá být ještě dosti vzdálený, s transpozicí uvedené směrnice do našeho právního řádu bychom však neměli otálet. I na jednotlivém problému se totiž ukázalo, že takový převod nebude nijak snadný. Směrnice se totiž dotýká více právních úprav (ochrany spotřebitele, regulace reklamy, práva proti nekalé soutěži), přináší některá specifická právní řešení (srovnej „černou listinu“), sama je výsledkem řady kompromisů a obtíže může působit i volba vhodných českých slov pro vyjádření záměrů směrnice. Tvorba nových či změněných právních norem nebude také jediným opatřením, které nás v této souvislosti čeká. Náročnější část úkolu spočívá v tom, aby se hospodářští pracovníci i všichni, kdo budou změněné předpisy uplatňovat, naučili s nimi zacházet rozumně. Toto slovo ze směrnice o nekalých obchodních praktikách budiž znovu zdůrazněno; vyjadřuje totiž (a nejen ve vztahu k § 2b ZoRR) neodkladný a trvalý požadavek při transpozici a uplatňování norem EU. |