KAREL SVOBODA

soudce Okresního soudu Plzeň - město

Podle nového ustanovení § 174a OSŘ může návrh na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu podat jen osoba, která jej může „podepsat“ zaručeným elektronickým podpisem. Elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby [viz § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb.]. K získání zaručeného elektronického podpisu je třeba požádat o kvalifikovaný certifikát. Seznam akreditovaných poskytovatelů certifikačních služeb lze nalézt třeba v databázi Ministerstva vnitra na http://www.mvcr.cz/clanek/ prehled-udelenych-akreditaci.aspx. Jsou jimi První certifikační autorita a.s., Česká pošta s.p. a eIdentity a.s.

Standardizovaný formulář elektronického platebního rozkazu, který připravilo Ministerstvo spravedlnosti; je k dipozici na www.justice.cz., a to pod kolonkou elektronický platební rozkaz․ Tento formulář je třeba vyplnit a odeslat vybranému soudu. Tím však problém nekončí. Elektronický platební rozkaz by měla přijmout podatelna soudu a automaticky odeslat žalobci informaci o tom, že návrh na jeho vydání soud obdržel. Zároveň by soud měl sdělit číslo účtu včetně variabilního symbolu, kam je nutné zaplatit soudní poplatek. Ten je přitom o polovinu nižší než u „běžných“ žalob a platebních rozkazů. Do částky 15 000 Kč činí 300 Kč, nad tuto částku dvě procenta z hodnoty sporu. Soud elektronický platební rozkaz nevydá dříve, než bude poplatek zaplacen a přiřazen k příslušnému variabilnímu symbolu. Tuto informaci vyšší soudní úředník, který má elektronický platební rozkaz vydat, zjistí dotazem na účtárnu. To samozřejmě zabere čas a zvýší míru pracovního vytížení jak vyššího soudního úředníka, tak soudního účetního.

Z dosavadních velmi kusých zkušeností při přijímání elektronických návrhů na vydání elektronických platebních rozkazů vím o tom, že návrhy soudu nedocházejí v podobě, která by bezproblémové vydání elektronického „plaťáku“ umožňovala. Například v kolonce, do které žalobce vyplňuje úroky z prodlení, se vyskytují nesrovnalosti, které vedou soudy k ověřování, zda formulář byl vyplněn správně nebo zda došel v podobě, v níž byl skutečně vyplněn. Ministerstvo při schůzkách s pracovníky soudů těsně před 1. 7. 2008 dokonce připouštělo eventualitu, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu může soudu dojít bez zaručeného elektronického podpisu. A to navzdory faktu, že jej odesílatel zaručeně elektronicky podepsal. – V takovém případě soudu nezbude, než s návrhem na vydání elektronického „plaťáku“ nakládat jako se žalobou, která nebyla vůbec podepsána. To znamená, že bude muset žalobce písemně vyzývat k odstranění této „vady“.

Není pravda, že soud (natožpak Ministerstvo spravedlnosti) může již dnes nebo kdykoli v dohledné době zaručit, že elektronický platební rozkaz nabude právní moci do měsíce od podání elektronické žaloby. Stejně jako kterákoliv jiná žaloba může i elektronický platební rozkaz trpět vadami, které znemožňují jeho okamžité vydání. V takovém případě bude potřeba žalobce písemně vyzvat k odstranění těchto vad, a to usnesením podle § 43 odst. 1 OSŘ. Internetový formulář sloužící k vyplňování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu prozatím není propojen s databází centrální evidence obyvatel ani s obchodním rejstříkem. Jestliže se žalobce splete a špatně vyplní rodné číslo nebo identifikační číslo žalované osoby, nebude na tento fakt hned při vyplňování formuláře upozorněn. Žalobce by měl věnovat zvýšenou pozornost také kolonce, do níž má vepsat konkrétní skutečnosti, z nichž vyplývá jeho nárok. Toto políčko sice vypadá na první pohled velmi subtilně, ale soudy budou při posuzování určitosti návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu stejně přísné jako u běžné žaloby. Namísto vydání elektronického platebního rozkazu by se nedůsledný žalobce mohl dočkat výzvy k odstranění vad elektronické žaloby.

Soudy nejsou dosud vybaveny počítačovými programy, které by jim umožnily „překlopit“ informace uvedené v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu do samotného elektronického platebního rozkazu. Vyšší soudní úředníci budou muset tyto údaje překontrolovat a v případě správnosti je prozatím ručně opsat do podobných formulářů, které využívají při vydávání běžných platebních rozkazů. Elektronický platební rozkaz (narozdíl od běžných žalob) soudu dojde jen v jediném exempláři (viz nové znění § 42 odst. 4 OSŘ). Proto je třeba jej ofotit, aby mohl jedenkrát zůstat ve spise a v jednom vyhotovení zaslán protistraně. Soudní úředník bude muset vytisknout i přílohy, které přijdou spolu s návrhem (viz nové znění § 42 odst. 5 OSŘ). Ministerstvo spravedlnosti předpokládá, že návrhů na vydání elektronického „plaťáku“ bude v České republice podáváno kolem 400 tisíc ročně. Pokud se prognózy ministerstva naplní a na soud přijde ročně třeba několik tisíc elektronických návrhů včetně příloh, bude to znamenat pro soudní pracovníky zabývající se vydáváním platebních rozkazů při tištění a kopírování došlých žalob a materiálů celkem solidní zátěž navíc.

Není pravda, že elektronický platební rozkaz bude soud vyřizovat přednostně. Tedy dříve než návrhy na vydání „běžného“ platebního rozkazu. Žádný právní předpis takový postup soudu neukládá a tím ani neumožňuje. Elektronický platební rozkaz budou vydávat tytéž vyšší soudní úřednice, které vydávají „běžné“ platební rozkazy. Elektronický platební rozkaz bude mít písemnou podobu a bude rozesílán poštou, nikoli elektronicky. Zákonodárce by správně neměl hovořit o „elektronickém“ platebním rozkazu, ale jen o právu podat elektronický návrh na vydání „běžného“ platebního rozkazu.

Lze čekat, že při doručování „elektronického“ platebního rozkazu žalovanému se soud bude potýkat se stejnými potížemi jako dosud u běžného „plaťáku“. I tento typ platebního rozkazu totiž je třeba doručit klasickou a nikoli elektronickou cestou všem stranám sporu. A to do vlastních rukou, náhradní doručení uložením na poště je vyloučeno (§ 174a odst. 2 OSŘ totiž odkazuje na ustanovení § 173 odst. 1 OSŘ). Jinak musí být „elektronický“ platební rozkaz pro nedoručitelnost zrušen a věc bude v takovém případě převedena do běžné civilní agendy (takzvaně do „C“). Soudní poplatek však ani v takovém případě nebude třeba doplácet do běžné čtyřprocentní sazby.

Ministerské formuláře prozatím dostatečně nezabezpečují, aby bylo možné vyplnit hromadný elektronický platební rozkaz. To znamená, že žalobce musí vyplnit návrh na vydání elektronického platebního rozkazu pro každého žalovaného zvlášť. Takový postup je jistě daleko pracnější než vyplňování jednoduchých formulářových žalob, jako jsou třeba návrhy na zaplacení dodané elektřiny nebo na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému v souvislosti s cestou „načerno“ v hromadných dopravních prostředcích.

Zákonodárce, zřejmě nedopatřením, nepočítá s tím, že by elektronický platební rozkaz mohl vydat vyšší soudní úředník. Vyplývá to z ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících. Podle tohoto ustanovení vyšší soudní úředník je sice oprávněn rozhodnout o odmítnutí pozdě podaného odporu do elektronického platebního rozkazu nebo o zrušení tohoto platebního rozkazu. Může však vydat jen běžný (tedy nikoli elektronický) platební rozkaz. Soudy zřejmě nad tímto zákonným opomenutím přimhouří oko, ale přesto je třeba novely, která by zakotvila jasné oprávnění vyšších soudních úředníků vydávat nejen běžný, ale i elektronický platební rozkaz.

Zavedení možnosti podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu správně reaguje na nový způsob komunikace, který umožňuje internet. Není důvod, proč by se tento dnes již běžný způsob dorozumívání neuplatnil i během soudního řízení. Ale nelze čekat zázraky. Zavedení „elektronického“ platebního rozkazu sice povede ke zvýšení míry komfortu žalobců a jejich právních zástupců, kteří si opatří ověřený elektronický podpis. Urychlení soudního řízení však „elektronický“ platební rozkaz nepřinese. Naopak zvýší míru pracovní zátěže soudních úředníků a sníží příjmy jednotlivých soudů ze soudních poplatků. To však není starost účastníků řízení. V prvních týdnech je třeba se při podávání návrhů na vydání elektronického „plaťáku“ obrnit trpělivostí. Každá novinka potřebuje čas, aby mohla dobře a v rámci svých možností fungovat.