Dne 25. 4. 2017 Poslanecká sněmovna již v prvním čtení schválila poslanecký návrh novely zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
Cílem návrhu je doplnit dva nové významné dny:
| - | 9․ březen (1944) – „Vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau“ (během této největší masové vraždy československých občanů zahynulo během několika hodin 3791 či 3792 mužů, žen a dětí), |
| - | 18. červen (1942) – „Den hrdinů druhého odboje“ (sedm československých parašutistů vyslaných do vlasti z Velké Británie svedlo sedmihodinový hrdinský boj s osmi stovkami příslušníků Waffen-SS a gestapa). |
Zákon č. 245/2000 Sb. odlišuje tři kategorie pamětihodných dat:
| - | 7 státních svátků, |
| - | 7 ostatních svátků, |
| - | 11 významných dnů. |
Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, významné dny jsou dny pracovními.
Poslanecká sněmovna aktuálně projednává též poslanecký návrh, který mění název státního svátku 17. listopadu z původního „Den boje za svobodu a demokracii“ na „Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva“ (PZ 170/2017).
Naposledy projednávaný návrh, jehož cílem bylo připomenout historickou událost sňatku Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského (rodičů Karla IV․) dne 31․ 8․ 1310, a to formou nového významného dne: 31. srpen – „Spojení přemyslovské a lucemburské dynastie“, dne 19. 4. 2016 Poslanecká sněmovna nepřijala (PZ 135/2016).
Poslední novela č. 359/2015 Sb. zařadila Velký pátek mezi ostatní svátky (PZ 337/2015).
Předposlední novela č. 162/2013 Sb. zavedla dva nové významné dny: 16. leden – Den památky Jana Palacha a 28. březen – Den narození Jana Ámose Komenského (PZ 153/2013).
Návrh míří do Senátu.
