Dne 26. 4. 2017 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně poslanecký návrh novely zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
Cílem návrhu je připomenout pražské události z konce října a průběhu listopadu 1939 a následnou popravu devíti představitelů studentských organizací, která proběhla 17. 11. 1939.
Proto se navrhuje změnit název státního svátku 17․ listopadu z původního „Den boje za svobodu a demokracii“ na „Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva“.
Podobnou změnu obsahoval též schválený pozměňovací návrh poslankyně Heleny Válkové k poslaneckému návrhu, jehož cílem bylo připomenout historickou událost sňatku Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského (rodičů Karla IV․) dne 31․ 8․ 1310, a to formou nového významného dne: 31. srpen – „Spojení přemyslovské a lucemburské dynastie“, který Poslanecká sněmovna dne 19. 4. 2016 nakonec nepřijala (PZ 135/2016).
Zákon č. 245/2000 Sb. odlišuje tři kategorie pamětihodných dat:
| - | 7 státních svátků, |
| - | 7 ostatních svátků, |
| - | 11 významných dnů. |
Státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu, významné dny jsou dny pracovními.
Senát aktuálně projednává poslanecký návrh dvou nových významných dnů (PZ 165/2017):
| - | 9. březen (1944) – „Vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau“ (během této největší masové vraždy československých občanů zahynulo během několika hodin 3791 či 3792 mužů, žen a dětí), |
| - | 18. červen (1942) – „Den hrdinů druhého odboje“ (sedm československých parašutistů vyslaných do vlasti z Velké Británie svedlo sedmihodinový hrdinský boj s osmi stovkami příslušníků Waffen-SS a gestapa). |
Poslední novela č. 359/2015 Sb. zařadila Velký pátek mezi ostatní svátky (PZ 337/2015).
Předposlední novela č. 162/2013 Sb. zavedla dva nové významné dny: 16. leden – Den památky Jana Palacha a 28. březen – Den narození Jana Ámose Komenského (PZ 153/2013).
Poslanecké kluby ODS a TOP 09 nesouhlasily s možností schválení návrhu již v prvním čtení. Návrh ustál hlasování o zamítnutí a poté byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jakožto výboru garančnímu.
