Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

1. 11. 2018, [Právní zpravodaj]
Zrušení karenční doby

Poslanci schválili poskytování náhrady mzdy již od prvního dne pracovní neschopnosti.

Dne 31. 10. 2018 Poslanecká sněmovna schválila poslanecký návrh novely zákoníku práce.

Cílem návrhu je alespoň zčásti napravit sociální situaci zaměstnanců s nízkými příjmy a zaměstnanců sociálně slabých (zejména matek samoživitelek či invalidů).

Navrhuje se proto zrušit institut karenční doby, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrada mzdy nebo platu, případně plat či jiný příjem. Podle § 192 ZPr náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn․

Změny se dotknou:

zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce,

zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,

zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,

zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu,

zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání,

zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),

zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),

zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,

zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů,

zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

Jako kompenzace se v § 7 ScZabPjst navrhuje snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení u zaměstnavatele z 25 % na 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho z 2,3 % na 2,1 % na nemocenské pojištění a u osoby samostatně výdělečně činné z 2,3 % na 2,1 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 3 ScZabPjst, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění.

Návrh ustál hlasování o zamítnutí.

Schválený pozměňovací návrh poslance Karla Raise přináší zvláštní úpravu pracovní doby akademických pracovníků. Akademický pracovník bude povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. Jde-li o výkon jiné práce (tedy práce související s přímou pedagogickou činností a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti), bude vykonávat akademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí.

Návrh míří do Senátu.