1. Účel a podstata
Spor o vyloučení věci ze soupisu nastává, pokud osoba odlišná od dlužníka (vylučovatel) tvrdí, že věc neměla být do soupisu zahrnuta proto, že to vylučuje právo této osoby k sepsané věci nebo že tu je jiný důvod, pro který neměla být věc do soupisu zahrnuta.
Vylučovací (nebo též excindační) spor je zvláštním druhem incidenčního sporu, v rámci nějž soud závazně rozhoduje, zda určitá věc do majetkové podstaty náleží, či nikoliv. Pro svoji podobnost lze přiměřeně aplikovat judikaturu NS k vylučovacím sporům dle zákona o konkursu a vyrovnání.,
Vylučovací žaloba je procesní žalobou, jejímž prostřednictvím se v incidenčním řízení pro dobu trvání insolvenčního řízení (zásadně) konečným způsobem vymezuje příslušnost určité věci k majetkové podstatě a ve kterém se soud o právu založeném předpisy práva hmotného vyjadřuje jen jako o otázce předběžné. V řízení o této žalobě jde o to, zda je dán (jakýkoliv) důvod, pro který má být dotčená věc ze soupisu vyloučena, nebo zda je zde (jakýkoliv) důvod, jenž vyloučení věci ze soupisu ve vztahu ke konkrétnímu vylučovateli brání.
Vylučovací žaloba je svou povahou žalobou určovací, naléhavý právní zájem se však u ní neprokazuje (nezkoumá se), neboť plyne přímo z dikce § 225 odst. 1 InsZ. Na spornou věc zahrnutou do soupisu se po dobu trvání účinků soupisu (tedy např. dokud není věc ze soupisu vyloučena) pohlíží jako na majetek dlužníka.
2. Důvody pro vyloučení věci ze soupisu
Přípustné důvody pro vyloučení (vedou k úspěchu vylučovatele, tedy k vyloučení věci ze soupisu) jsou následující: vylučovatel je a) vlastníkem věci, pokud není důvodem soupisu (také) pravomocné rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě, a to i když je sporná věc předmětem zajištění pro pohledávku, jejímž dlužníkem je insolvenční dlužník (neuplatní se tak opačné závěry vyplývající z § 27 odst. 5 KV). Typicky je dlužník jen schovatelem, skladovatelem či obhospodařovatelem věci nebo ji má u sebe jako zhotovitel za účelem provedení díla či jako nájemce; b) vlastníkem věci, kterou nabyl od dlužníka po prohlášení konkursu, aniž by tím byl porušen § 246 InsZ; c) zajištěným věřitelem, jehož právo na uspokojení pohledávky ze zajištění zaniklo v průběhu insolvenčního řízení zpeněžením předmětu zajištění, peněžní prostředky představující výtěžek zpeněžení se stále nacházejí v majetkové podstatě a jsou rozpoznatelné, pokud se vylučovatel domáhá vyloučení těchto peněz; nebo že d) vylučovatel prokáže, že tu je jiný důvod, pro který neměla být věc zahrnuta do soupisu.
Nepřípustnými důvody pro vyloučení (vedou k neúspěchu vylučovatele, tedy k zamítnutí vylučovací žaloby) jsou, a) dovolává-li se vylučovatel svého vlastnického práva k věci, avšak tvrdí skutečnosti, na jejichž základě mu nemohlo podle hmotného práva vlastnické právo vzniknout; nebo b) je-li tvrzeným důvodem pro vyloučení vlastnické právo vylučovatele nebo tvrzení, že věc nebyla dlužníkem zcizena neúčinným jednáním, pokud je důvodem pro soupis věci pravomocné rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým bylo vyhověno odpůrčí žalobě.
Dalšími nepřípustnými důvody jsou, domáhá-li se vylučovatel vyloučení c) věcí určených druhově, nejedná-li se o případ vyloučení výtěžku zpeněžení sporné věci; vylučovací žalobou se lze domáhat toliko věcí individuálně určených; k věcem určeným druhově má věřitel podat přihlášku (ne/peněžité) pohledávky; d) věci, která byla již před podáním žaloby (v insolvenčním řízení) zpeněžena, pokud se včas (současně) nedomáhá také neplatnosti smlouvy, jíž byla věc zpeněžena, dle § 289 odst. 3 InsZ, event. neplatnosti veřejné dražby (§ 24 VeřDr); e) peněz získaných zpeněžením věci před zahájením insolvenčního řízení, a to i když tyto peníze jsou v majetkové podstatě rozpoznatelné (vylučovatel má svůj nárok uplatnit přihláškou); nebo f) peněz získaných inkasem nájemného za užívání věci, o níž vylučovatel tvrdí, že k ní má vlastnické právo (je nerozhodné, zda podal též vylučovací žalobu ohledně této věci), a to i když tyto peníze jsou v majetkové podstatě rozpoznatelné.
Nepřípustným důvodem také je, tvrdí-li vylučovatel g) jen to, že právo insolvenčního správce zapsat věci do soupisu se promlčelo či prekludovalo, že věc nesepsal bez zbytečného odkladu, atp.; nebo h) že věc, jejíhož vyloučení ze soupisu se domáhá, není vůbec v majetkové podstatě sepsána, je to samo o sobě důvodem k zamítnutí vylučovací žaloby; vylučovatel se např. domáhá vyloučení věci, která zanikla reálným rozdělením na více (nových) věcí nebo (pře/z)pracováním v novou věc. Jinak řečeno, ze soupisu nelze prostřednictvím vylučovací žaloby vyloučit to, co v ní sepsáno není, tím méně to, co v právním slova smyslu neexistuje.
Konečně jako nepřípustné důvody lze označit ty, že vyloučení pohledávky se domáhá i) nikoli osoba, která tvrdí, že je vlastníkem pohledávky, nýbrž osoba povinná k jejímu zaplacení, tedy dlužníkův dlužník, neboť domněnka, dle níž je žalovaná pohledávka do soupisu pojata oprávněně, ještě neosvědčuje nárok na žalované plnění; j) směnečný dlužník, domáhá-li se vyloučení směnky, z níž je zavázán; k) soudní exekutor, domáhá-li se vyloučení svých nákladů (pohledávky za sebou odpovídající jejich výši), které si v rámci usnesení podle § 46 odst. 7 EŘ odpočetl, jež ale insolvenční správce sepsal spolu se zbytkem výtěžku dražby věci povinného (dlužníka) provedené exekutorem; l) osoba, která bance (insolvenční dlužnici) svěřila peněžní prostředky za účelem uskutečnění platebního styku, nebo osoba, která bance svěřila peníze jako vklad, domáhá-li se vrácení těchto peněz (jde o pohledávku, která musí být přihlášena); m) dlužníkův manžel, domáhá-li se vyloučení věci náležející do (nevypořádaného) společného jmění dlužníka a tohoto manžela jen proto, že jde o majetek v SJM; n) družstvo, domáhá-li se vyloučení družstevního podílu ze soupisu, neboť družstvo nemůže družstevní podíl nabýt; nebo o) akciová společnost, domáhá-li se vyloučení akcií na jméno s argumentem, že převoditelnost akcií je ve smyslu § 270 až 272 ZOK omezena.
3. Vyrozumění o soupisu a poučení o možnosti podat vylučovací žalobu
Insolvenční správce zapisuje věci náležející do majetkové podstaty do soupisu samostatnými položkami. Pokud sepisovaná věc nenáleží dlužníku nebo její zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k ní třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují, insolvenční správce to do soupisu k dané položce poznamená.
Tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí věci do soupisu („vyrozumění“). V rozporu se všeobecně přijímaným míněním mám za to, že insolvenční správce nevyrozumí osobu uplatňující právo k věci, která byla sepsána z titulu pravomocného rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě, kde vylučovací žaloba není přípustná (jedná se o případy upravené v § 111, 240, 241 a 242 InsZ). Není zde totiž nijak sporné, že věc má být do soupisu sepsána, a případná vylučovací žaloba by musela být, jako podaná osobou neoprávněnou, odmítnuta. To se netýká plnění ušlého z podstaty jednáním dlužníka po prohlášení konkursu dle § 246 InsZ, které insolvenční správce sepíše do soupisu bez dalšího a nabyvatele věci o tom vyrozumí; prostředkem obrany nabyvatele věci je podání vylučovací žaloby. Vyrozumění má insolvenční správce povinnost vydat a zaslat bez ohledu na to, zda má k majetkové podstatě dispoziční oprávnění. Náležitosti vyrozumění upravuje § 13a JŘIns.
Informování dotčených osob o soupisu sporného majetku a poučení o možnostech obrany proti němu je smyslem § 224 odst. 2 InsZ. Vyrozumění nezakládá aktivní legitimaci k podání vylučovací žaloby, ale časově ohraničuje lhůtu, v níž ji lze nejpozději podat; to představuje další účel vyrozumění, totiž snahu o co nejrychlejší zjištění (postavení najisto) rozsahu věcí zpeněžovaných v insolvenčním řízení.
Vyrozumění se doručuje zásadně vždy osobě (jejímu zákonnému zástupci), která k sepsané věci uplatňuje své právo, a to i tehdy, je-li tato osoba v pozici přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení zastoupena. Výjimkou z řečeného pravidla je, pokud již tato osoba v insolvenčním řízení ohlásila své zastoupení ve věci jednání o sepsané věci.
4. Předpoklady úspěchu ve vylučovacím sporu
Nejvyšší soud se opakovaně zabýval předpoklady, za nichž (jedině) může být vylučovací žalobě vyhověno. Těmito předpoklady (vycházeje z textu insolvenčního zákona) jsou:
a) | Vylučovací žaloba došla soudu nejpozději poslední den lhůty určené této osobě k podání žaloby. |
b) | Vylučovací žaloba byla podána osobou odlišnou od dlužníka. |
c) | Žalovaným je insolvenční správce, event. (oproti konkursním poměrům nově) dlužník, pokud již insolvenční řízení skončilo. |
d) | Označená věc byla insolvenčním správcem vskutku pojata (zahrnuta) do soupisu. |
e) | Sporna věc je nadále v soupisu sepsána; tedy do soupisu byla zahrnuta a nebyla v mezidobí ze soupisu vyřazena, vyloučena nebo vyňata, z majetkové podstaty vyjmuta či zpeněžena (a v majetkové podstatě se nenachází ani výtěžek tohoto zpeněžení). Je nerozhodné, zda insolvenční správce věc skutečně drží, nebo je v držení třetí osoby. |
f) | Osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokázala, že tato věc neměla (nebo ke dni rozhodnutí o žalobě již nemá) být do soupisu zahrnuta. |
g) | Osoba, která se domáhá vyloučení věci ze soupisu, prokázala, že právo, které vylučuje zahrnutí věci do soupisu, svědčí jí, nebo že je tu jiný důvod, pro který věc neměla být zahrnuta do soupisu; v takovém případě je žalobce k podání vylučovací žaloby aktivně věcně legitimován jen tehdy, zasahuje-li soupis do jeho právní sféry (jeho právní sféry se týká „jiný důvod, pro který neměl být majetek zahrnut do soupisu“). Tento předpoklad se uplatní i v případě, kdy předmětem žaloby je požadavek na vyloučení výtěžku zpeněžení sporné věci. |
Je-li předmětem vylučovací žaloby výtěžek zpeněžení sporné věci, nemohou se úvahy soudu při rozhodování o tom, zda požadované peněžité plnění přísluší k majetkové podstatě či zda je dán (jakýkoli) důvod, pro který by mělo být toto plnění ze soupisu vyloučeno, týkat jiné částky než té, která byla zpeněžením sporné věci do majetkové podstaty získána. Insolvenční správce s takovou částkou v průběhu vylučovacího řízení nesmí nakládat způsobem, jenž by učinil vylučovací žalobu bezpředmětnou. Podle § 47 odst. 2 věty poslední KVOŘ 1931 platilo, že nebyla-li ještě zpeněžená sporná věc zaplacena, mohl vylučovatel žádat, aby mu byl nárok na její zaplacení insolvenčním správcem postoupen.
Předpokladem úspěchu ve vylučovacím sporu naopak (oproti konkursním poměrům nově) není požadavek, aby v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci, trvaly účinky insolvenčního řízení. Vylučovací spor (má-li podobu vyloučení sepsané věci, nikoliv výtěžku zpeněžení) totiž může pokračovat i po skončení insolvenčního řízení zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení; nebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění reorganizačního plánu; anebo rozhodnutím, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení. Vylučovací spor se v takovém případě považuje za spor o určení, zda věc náležela do podstaty dlužníka ke dni skončení insolvenčního řízení. Žalovaným se namísto insolvenčního správce stává bez dalšího dlužník. Je otázkou, zda by analogicky (při absenci výslovné zákonné úpravy) nemohl být spor o vyloučení nevydaného výtěžku zpeněžení považován za spor o zaplacení.
5. Subjekty vylučovacího sporu
5.1 Aktivní legitimace
Vylučovací žalobu může podat osoba, která tvrdí, že označená věc neměla být do soupisu zahrnuta, protože to vylučuje její právo k věci, nebo tu je jiný důvod, pro který neměla být zahrnuta do soupisu, zasahuje-li soupis do její právní sféry.
Vylučovatelem může být jen osoba od dlužníka odlišná. Podá-li vylučovací žalobu dlužník, soud ji odmítne jako podanou osobou, která k tomu není oprávněna. Má-li dlužník za to, že do soupisu byla zapsána věc, která do podstaty nepatří dle § 207 či 208 InsZ, má se domáhat vynětí věci ze soupisu dle § 226 InsZ, nikoliv podávat vylučovací žalobu.
Sepsal-li insolvenční správce do soupisu jako věc v právním smyslu společné části domu a pozemku, je společenství vlastníků bytových jednotek v tomto domě aktivně legitimováno k podání vylučovací žaloby ohledně takové věci.
5.2 Pasivní legitimace
Žaloba může být podána (vždy) jen proti insolvenčnímu správci. Pokud v průběhu vylučovacího sporu skončilo insolvenční řízení, nastupuje na místo žalovaného insolvenčního správce dlužník.
Žaloba naopak nesmí být podána proti dlužníkovi, „majetkové podstatě“ či ohlášenému společníkovi insolvenčního správce, který je veřejnou obchodní společností.
6. Podání vylučovací žaloby
Vylučovací spor je sporem incidenčním, k jehož projednání je věcně příslušným krajský soud, před nímž probíhá insolvenční řízení. Žaloba musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy vylučovateli bylo doručeno vyrozumění.
Dojde-li vylučovací žaloba příslušnému soudu po uplynutí lhůty 30 dnů, soud ji odmítne pro opožděnost. Prominutí zmeškání lhůty ani její prodloužení není přípustné.
Chybí-li ve vyrozumění o zahrnutí věci do soupisu některá z nezbytných náležitostí, nemůže jeho doručení přivodit počátek běhu lhůty k podání vylučovací žaloby. Tím spíše takový závěr platí, nebylo-li vyrozumění vylučovateli doručeno vůbec. V obou případech lhůta k podání žaloby na vyloučení sporné věci ze soupisu neskončí dříve než zpeněžením této věci, a lhůta na vyloučení výtěžku zpeněžení sporné věci neskončí dříve než vydáním tohoto výtěžku věřitelům či nerozpoznatelným smíšením s ostatními penězi v majetkové podstatě.
Mám za to, že pokud vylučovatel podal žalobu, aniž by byl insolvenčním správcem vyrozuměn o zahrnutí sporné věci do soupisu, a o této žalobě bylo rozhodnuto jinak než vyhověním, nemůže vylučovatel při nezměněném důvodu soupisu podat novou vylučovací žalobu, tvrdíce podání žaloby ve lhůtě s odůvodněním, že nebyl řádně vyrozuměn. Podáním původní vylučovací žaloby se tak lhůta k jejímu podání uzavřela bez zřetele k tomu, že vylučovatel nebyl insolvenčním správcem vyrozuměn.
7. Další osud sporné věci
7.1 Úspěch vylučovatele
Právní mocí rozhodnutí o vyloučení přechází dispoziční oprávnění k věci zpět na vylučovatele. Insolvenční správce je povinen upravit soupis tak, že do něj zapíše den a důvod vyloučení věci.
Má-li insolvenční správce vyloučenou věc v držení, je povinen ji bez zbytečného odkladu vydat vylučovateli (není-li zde jiný právní důvod, pro který je insolvenční správce oprávněn věc držet). Jiná je situace, pokud je vylučovaná věc předmětem nájmu třetí osoby. Vylučovatel v takovém případě vstupuje do práv pronajímatele a věc je (nadále) v držení nájemce.
Je-li insolvenční správce účastníkem soudního řízení o vyloučené věci (typicky pohledávky ve sporu o zaplacení), stává se vylučovatel účastníkem namísto insolvenčního správce, aniž by o tom soud vydával jakékoliv rozhodnutí. Všechny zde uvedené závěry se týkají i věcí ze soupisu vyřazených dle § 217 odst. 2 InsZ.
7.2 Neúspěch vylučovatele
Nebyla-li vylučovací žaloba podána, platí, že označená věc je do soupisu pojata oprávněně; totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu odmítl či zamítl nebo jestliže řízení zastavil. Jedná se o právní domněnku vyvratitelnou (nikoliv nevyvratitelnou a již vůbec ne o fikci). Tato domněnka je zde již od okamžiku soupisu (opak by delegitimoval oprávnění insolvenčního správce s věcí nakládat). Zatímco však ve vylučovacím sporu může vylučovatel namítat složité skutkové i právní konstrukce, po marném vylučovacím sporu (marném uplynutí lhůty k jeho zahájení) však mohou k vyřazení věci ze soupisu ve smyslu § 217 odst. 2 InsZ vést jen úvahy po skutkové i právní stránce triviální, nenáležitost věci do soupisu musí být jednoznačná.
Lze tak hovořit o zostřené vyvratitelné právní domněnce. Právě úprava § 217 odst. 2 je dokladem vyvratitelnosti řečené domněnky; jednalo-li by se totiž o domněnku nevyvratitelnou, nebylo by možné nikdy po skončení vylučovacího sporu ve smyslu § 217 odst. 2 uzavřít, že nějaká věc má být ze soupisu vyřazena (což by byl výklad contra legem, nebo by vedl ke schizofrennímu postupu, kdy by platila oprávněnost soupisu věci, kterou současně insolvenční správce vyřazuje, neboť do majetkové podstaty zjevně nepatří).
Bude-li věc, která byla předmětem neúspěšného vylučovacího sporu, v dalším průběhu insolvenčního řízení vyjmuta z majetkové podstaty postupem dle § 227 InsZ nebo vyřazena ze soupisu postupem dle § 217 odst. 2 InsZ a je-li vskutku vlastnictvím neúspěšného vylučovatele, nabývá tento ze zákona k věci dispoziční oprávnění. Může se domáhat vydání věci obecnou vindikační žalobou podanou proti jejímu držiteli (nemá-li ten k jejímu držení jiný, např. užívací důvod). Před vyjmutím či vyřazením však vylučovatel s takovou žalobou (ať už podanou proti komukoliv) úspěšný být nemůže.
8. Střet více soupisů
Práva a povinnosti spojené se soupisem věci do soupisu svědčí insolvenčnímu správci, který věc sepsal jako první. Druhý správce se závěru prvního správce o náležitosti věci do majetkové podstaty spravované prvním správcem může bránit jen podáním vylučovací žaloby. To samé platí při střetu konkursního řízení dle zákona o konkursu a vyrovnání a insolvenčního řízení dle insolvenčního zákona.
Je-li důvodem soupisu do dvou podstat vlastnické právo a vedle tohoto stojící pravomocné rozhodnutí o odpůrčí žalobě, náleží věc do druhé majetkové podstaty. Mám za to, že je-li důvodem soupisu do dvou podstat vlastnické právo dlužníka v insolvenčním řízení a vedle tohoto stojící dřívější soupis z důvodu zástavního práva zajišťujícího dlužníkovým majetkem dluh úpadce v konkursním řízení dle zákona o konkursu a vyrovnání, prosadí se dřívější soupis zástavy.
Je-li věc ve společném jmění manželů – dlužníků, jejichž úpadek není řešen ve společném insolvenčním řízení dle § 394a InsZ, je obecně vzato přípustný dvojí soupis téže věci (s poznámkou, že důvodem soupisu je SJM, nikoliv vlastnické právo dlužníka). Pravidla pro vypořádání tohoto SJM a pro právo přednosti zpeněžení stanoví § 274 InsZ.
9. Střet vylučovací žaloby a SJM
Výlučný majetek manžela dlužníka nabytý po právní moci rozhodnutí o zúžení SJM nenáleží do podstaty dlužníka, a to ani tehdy, přihlásí-li věřitel do insolvenčního řízení pohledávku směřující společně vůči dlužníku a jeho manželovi a vzniklou v době před rozhodnutím o zúžení SJM.
Obranou manžela dlužníka proti soupisu věci patřící do SJM není (bez dalšího) vylučovací žaloba, nýbrž žaloba na vypořádání SJM. V ní se bude dlužníkův manžel domáhat vypořádání SJM, event. bude tvrdit, že nebyly splněny podmínky pro postup insolvenčního správce dle § 274 odst. 1 InsZ (zahrnutí celého – předluženého – SJM do podstaty). Unese-li ohledně této skutečnosti i břemeno důkazní, přistoupí soud k vypořádání SJM dle obecných pravidel. Po právní moci rozhodnutí, pokud insolvenční správce sám ze soupisu nevyřadí věc přikázanou manželovi, může dlužníkův manžel podat stran této věci vylučovací žalobu.
10. Střet neplatného a neúčinného jednání (vylučovací a odpůrčí žaloby)
10.1 Neúčinné jednání dlužníka
Má-li insolvenční správce za to, že dlužník zcizil věci sice platným, avšak neúčinným jednáním, bude jeho postup záležet na konkrétní skutkové podstatě neúčinnosti. Jedná-li se o neúčinné jednání dle § 246 odst. 2 InsZ, bez dalšího věc zahrne do soupisu a nabyvatele věci o tom vyrozumí; prostředkem obrany nabyvatele věci je podání vylučovací žaloby a tvrzení, že o neúčinné jednání nešlo. Jde-li o případy neúčinného jednání upravené v § 111, 240, 241 a 242 InsZ, insolvenční správce podá odpůrčí žalobu. Věc do soupisu zahrne až na základě pravomocného rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým bylo této žalobě vyhověno. Dřívější zahrnutí věci do soupisu je důvodem pro úspěch vylučovací žaloby.
10.2 Pochybnosti o platnosti dlužníkova jednání
Složitá situace nastává, pokud dlužník zcizil věc, která by mohla náležet do majetkové podstaty, a insolvenční správce má pochybnosti, zda se tak stalo platným nebo neúčinným jednáním. Typicky zcizení věci úmyslně zkracujícím jednáním dlužníka, kde neplatné a neúčinné jednání odlišuje toliko (ne)existence úmyslu nabyvatele věci zkrátit uspokojení dlužníkových věřitelů; tento úmysl lze zpravidla zjistit až výslechem jednajících osob.
Pro takový případ se jeví nejvhodnějším, pokud insolvenční správce věc zahrne do soupisu (neboť má pochybnosti) a současně (či až po podání vylučovací žaloby) podá odpůrčí žalobu. Soud řízení o obou žalobách spojí ke společnému projednání; zpravidla je zde totožnost účastníků, vždy pak společná předběžná otázka (ne/platnost dlužníkova jednání).