Dne 15. 10. 2019 Poslanecká sněmovna setrvala na své verzi vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Cílem návrhu je harmonizace právního řádu se zavedením elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronického legislativního procesu (projekt e-Sbírka a e-Legislativa) zákonem č. 222/2016 Sb. (PZ 225/2016).
Návrh obsahuje technické změny zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákona o Ústavním soudu․
Návrh dále terminologicky mění řadu zákonů v souvislosti se sjednocením Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv do jedné Sbírky zákonů a mezinárodních smluv.
Účinnost zákona č. 222/2016 Sb. se odkládá o dva roky na 1. 1. 2022.
Návrh je aktualizací původního vládního návrhu změnového zákona, který Senát dne 14. 8. 2019 zamítl.
Schválené pozměňovací návrhy poslance Marka Bendy
| - | ukládají povinnost předkládat informativní přehled veřejnoprávních povinností a hrozících sankcí vyplývajících z návrhu právního předpisu či jeho pozměňovacího návrhu a z ratifikovaných mezinárodních smluv, a to formou stanovené tabulky; tento přehled nebude přílohou právního předpisu, ale jeho návrhu, resp. pozměňovacích návrhů, a na rozdíl od důvodové zprávy bude v průběhu legislativního procesu a v případě zásahu Ústavního soudu aktualizován (srov. dříve projednávaný právní elektronický systém pro podnikatele – PZ 324/2017), |
| - | stanoví, že pro předložení pozměňovacího, popřípadě jiného návrhu poslancem k projednání ve výboru se obdobně použijí ustanovení o předkládání pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů Poslanecké sněmovně ve druhém čtení návrhu zákona (§ 94 odst. 1 JŘPS), |
| - | určují, že není-li stanoveno jinak, právní předpisy budou nabývat účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku; vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, bude lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu. |
Schválené pozměňovací návrhy ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny mimo jiné
| - | opět odkládají účinnost zákona č. 222/2016 Sb. (původně byla navržena k 1. 1. 2021), |
| - | stanoví, že Sbírka zákonů a mezinárodních smluv, databáze informací o aktech a informace zveřejňované v elektronickém systému tvorby právních předpisů se budou zpřístupňovat rovněž jako otevřená data ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, |
| - | upřesňují, že správce elektronického systému tvorby právních předpisů bude dbát na ochranu soukromí uživatelů systému; elektronický systém tvorby právních předpisů bude muset při tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů umožnit uživatelům plnohodnotně pracovat s nástroji systému i bez připojení k počítačové síti, a to až do předložení návrhu, stanoviska nebo připomínky k projednání, a takovým způsobem, aby informace o použití nástrojů systému nebyly dále postupovány, zaznamenávány nebo jinak zpracovávány a nebyly tak zjistitelné ani správcem tohoto systému. |
Schválený pozměňovací návrh poslance Jana Hamáčka z návrhu vypouští novely zákonů, pro jejichž schválení je třeba výslovného souhlasu obou komor Parlamentu České republiky (čl. 40 Úst). Jednalo se o technické a terminologické změny zákona o jednacím řádu Senátu a volebních zákonů. Senát údajně podmiňoval jakékoli změny svého jednacího řádu tím, že bude předložena novela Ústavy, která prodlouží dobu pro projednávání návrhů zákonů Senátem na 60 dnů.
Komplexní pozměňovací návrh Senátu měl vypustit všechny navržené změny kromě odložení účinnosti zákona č. 222/2016 Sb. na 1. 1. 2022. Senátoři požadovali všechny ostatní změny dopracovat ve vytvořeném mezidobí a předložit je společně v jednotném změnovém zákoně.
Návrh míří k prezidentu republiky.
