(Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 139/2020, ze dne 29. října 2020)

V posledním čísle našeho Legal Updatu z oblasti veřejných zakázek jsme vás informovali o nedávném rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 31 Af 70/2018, ze dne 27. května 2020. Předmětem rozhodnutí byla otázka, zda je žalobce, Liberecký kraj, povinen uskutečnit nákup akcií a části obchodního závodu v rámci zadávacího řízení jako veřejnou zakázku na dodávky, či nikoliv.

Krajský soud v Brně se ve svém rozhodnutí ztotožnil s argumentací žalobce podloženou současnou evropskou legislativou a připravovanou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) a rozhodl, že akcie, obchodní závod či podíl nelze považovat za předmět veřejné zakázky na dodávky, čímž rovněž přisvědčil názoru žalobce, že předmětem veřejné zakázky na dodávky jsou pouze věci ve smyslu výrobku (produkty)․ Žalobce tak neměl povinnost postupovat podle ZZVZ.

Proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně byla posléze podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten dne 29. října 2020 zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně, přičemž uvedl, že podle současné právní úpravy veřejných zakázek nelze dospět k závěru, že akcie, obchodní závod či podíl nejsou předmětem veřejné zakázky na dodávky. Žalobce tedy podle Nejvyššiho správního soudu nesmí uskutečnit nákup akcií a části obchodního závodu jinak než prostřednictvím zadávacího řízení.

Nejvyšší správní soud tento svůj závěr předně odůvodnil absencí ustanovení v současném znění ZZVZ, které by výslovně vyjímalo nabytí či převod akcií, obchodního závodu či podílu z předmětu veřejné zakázky na dodávky. A dále poukázal na významné rozdíly mezi tuzemskou a evropskou úpravou, v důsledku čehož nelze současné znění ZZVZ vykládat ve světle, pro žalobce výrazně shovívavější, evropské legislativy.

Závěrem poté Nejvyšší správní soud dodal, že si je vědom možných obtíží při vedení korporátních investic v rámci zadávacího řízení, ale zdůraznil, že se stále jedná o postup možný.