V Poslanecké sněmovně čeká na projednání ve 3. čtení očekávaná rozsáhlá novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Novela“). Novela přináší celou řadu změn, ze kterých nejvýznamnější budou popsány níže.

První důležitou změnou je změna koncepce stanovení práva na dovolenou a její délku. Novelou má zaniknout typ dovolené za odpracované dny. Dovolená se tak bude z hlediska typů členit již jen na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část nebo na dodatkovou dovolenou.

Zásadní koncepční změna přináší odpadnutí podmínky pro vznik nároku na dovolenou spočívající v povinnosti odpracovat šedesát dnů a délku odvozovat od počtu kalendářních měsíců, namísto toho je nová koncepce založena na odpracované týdenní pracovní době zaměstnance, z níž se odvozuje jeho právo na dovolenou, k níž se poměřuje i čerpání této dovolené (při tom se respektuje výměra dovolené stanovená v týdnech dovolené za kalendářní rok)․ Novelizací této části zákona předkladatel reagoval na dlouhodobou kritiku ze stran zaměstnanců i odborné veřejnosti a snažil se najít spravedlivější přístup pro čerpání dovolené .

Krácení dovolené se upravuje pouze pro případ neomluveného zameškání směny zaměstnancem. Krátit půjde jen o počet neomluveně zameškaných hodin (dosud bylo možné krátit dovolenou o 1 -3 dny za jednu neomluvenou směnu), neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.

Dále se má zavést možnost převedení části dovolené, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, do následujícího roku, a to na základě písemné žádosti zaměstnance.

Hlavni novinkou však je zavedení tzv. sdíleného místa. Jedná se o zásadní průlom do pravidla, že směny zaměstnance určuje zaměstnavatel. Díky institutu sdíleného pracovního místa může zaměstnavatel uzavřít se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce dohody, na základě kterých si budou zaměstnanci na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.

Novela též výrazně zasáhne do konceptu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, který je nyní velice široký, a více ho přiblíží unijní úpravě, což umožní více vycházet z evropské judikatury. K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů bude docházet, jen pokud převod činnosti kumulativně naplní nově stanovené znaky, které lze popsat jako definici hospodářské jednotky.

Další změny se týkají doručování písemností. Osobně bude povinnost doručovat zaměstnanci pouze na pracovišti zaměstnavatele. Dále se stanoví určitá míra odpovědnosti zaměstnance v oblasti písemného oznámení změny jeho aktuální doručovací adresy. Také se navrhuje stanovit zvláštní podmínky pro doručování do datové schránky (ovšem jen s písemným souhlasem zaměstnance)

V neposlední řádě Novela implementuje směrnici EP a Rady (EU) 2018/957, která prohlubuje práva vyslaných zaměstnanců zejména při dlouhodobém vyslání (12, resp. 18 měsíců) a přeshraničním vysílání agenturních zaměstnanců.