Dne 31. března 2020 vláda České republiky schválila návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 (lex covid). Navrhované změny se týkají:
| - | insolvenčního řizení, zejména možnosti a povinnosti podat insolvenční návrh a nového institu mimořádného moratoria; |
| - | exekučního řízení, zejména zastavování exekucí běžících déle než 3 roky; |
| - | ostatních soudních řízení, zejména možnosti prominout zmeškání lhůt; |
| - | fungování obchodních korporací, zejména konání valných hromad a trvání funkcí členů orgánů. |
Vláda žádá Parlament ČR o projednání návrhu co nejdříve ve zkráceném řízení v rámci stavu legislativní nouze, projednání v Poslanecké sněmovně lze předpokládat 7. dubna 2020. Navrhovaná účinnost změn je dnem jejich vyhlášení, s výjimkou změn exekučního řádu, které by měly nabýt účinnosti prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení.
Změny v insolvenčním právu
Úprava insolvenčního řízení by se měla dočkat hned několika významných změn.
První se týkají podávání insolvenčních návrhů.
Ve vztahu k insolvenčním návrhům podávaným dlužníkem předpokládá návrh zákona dočasné zrušení povinnosti právnických osob a fyzických osob - podnikatelů podat insolvenční návrh v okamžiku, kdy se dozví, nebo se mají dozvědět o svém úpadku․ Tato povinnost by měla odpadnout na dobu od počátku účinnosti lex covid do uplynutí šesti měsíců od konce trvání mimořádných opatření proti epidemii se stanoveným nejzazším termínem trvání této úpravy do 31. prosince 2020. Ze zproštění této povinnosti jsou však stanoveny dvě výjimky - insolvenční návrh tak i nadále budou povinni podat dlužníci, u nichž (i) k úpadku došlo již před zavedením mimořádných opatření proti epidemii, nebo (ii) jejichž úpadek nebyl v převážné míře zapříčiněn důsledky těchto opatření.
Na druhou stranu by věřitelé měli mít možnost úspěšně podat insolvenční návrh nejdříve po 31. srpnu 2020. Od účinnosti lex covid až do tohoto data by se totiž k těmto návrhům nepřihlíželo. Pokud by však i přesto věřitel takový insolvenční návrh podal, byl by o skutečnosti, že se k návrhu nebude přihlížet, vyrozuměn usnesením insolvenčního soudu a měl by možnost jej podat po 31. srpnu 2020 znovu.
Návrh zákona dále nově zavádí institut tzv. mimořádného moratoria. Podání návrhu na jeho vyhlášení má být umožněno podnikajícímu dlužníkovi, který se před 12. březnem 2020 nenacházel v úpadku, a to v období do 31. srpna 2020. Podat návrh bude možné jak před zahájením insolvenčního řízení, tak po jeho zahájení na návrh jiné osoby, v tom případě však v patnáctidenní lhůtě od doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi.
Jako dodatečné podmínky, které musí dlužník splňovat, jsou stanoveny následující skutečnosti:
| - | vyhlášení mimořádného moratoria dlužník navrhuje právě v důsledku mimořádných opatření proti epidemii a |
| - | dlužník nevyplatil mimořádné podíly na zisku, nerozdělil vlastní zdroje nebo neposkytl jiné mimořádné plnění svým členům, společníkům či akcionářům, příp. osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu ve dvouměsíční lhůtě předcházející 12. březnu 2020, příp. pokud takové plnění poskytl, bylo mu do okamžiku podání návrhu vráceno. |
Pravdivost těchto skutečností potvrzuje dlužník čestným prohlášením a odpovídá za škodu způsobenou nepravdivým prohlášením. Za tuto škodu dále společně a nerozdílně ručí členové statutárního orgánu dlužníka.
K podání návrhu bude sloužit elektronický formulář, který by po přijetí zákona měl být vzápětí uveřejněn ministerstvem spravedlnosti.
O návrhu rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh dojde.
Bude-li mimořádné moratorium vyhlášeno a zveřejněno v insolvenčnim rejstříku, bude dlužník povinen v co nejvyšší míře usilovat o maximální možné uspokojení věřitelů a dávat společnému zájmu věřitelů přednost před svými vlastními zájmy, či zájmy jiných osob.
Dlužníci kvůli mimořádnému moratoriu nepřijdou o možnost využití veřejné podpory určené ke zmírnění dopadů epidemie. Omezeno naopak bude právo věřitelů na uspokojení ze zajištění a také možnost výkonu rozhodnutí či exekuce. Výše uvedené úkony budou od vyhlášení mimořádného moratoria podléhat restrikcím stanoveným § 109 a násl. Insolvenčního zákona.
Nadto bude dlužníkům umožněno dát přednost úhradě závazků, které mají sloužit k udržení provozu jejich podniku, před již dříve splatnými závazky.
Další výhodou pro dlužníky má být nemožnost, aby dodavatel ukončil smlouvy na dodávky energií a surovin, či jiného zboží a služeb, které k okamžiku vyhlášení mimořádného moratoria trvají nejméně tři měsíce z důvodu prodlení úhrady nebo zhoršení majetkových poměrů dlužníka. Navíc nebude až na výjimky možné ani odepřít plnění z takové smlouvy, příp. její pokračování.
Věřitelům naopak nezačnou, příp. nadále nebudou běžet po dobu trvání mimořádného moratoria lhůty k uplatnění práv vůči dlužníkovi.
Základní doba trvání mimořádného moratoria bude nejvýše tříměsíční, s tím, že bude možné podat návrh na jeho prodloužení o další tři měsíce. Aby byl takový návrh úspěšný, bude nezbytné přiložit jak seznam dlužníkových závazků, tak i písemné prohlášení většiny věřitelů, že s jeho prodloužením souhlasí.
Konec mimořádného moratoria pak může nastat na základě jedné z následujících skutečností:
| - | podání insolvenčního návrhu dlužníkem; |
| - | zrušení insolvenčním soudem, uvedl-li dlužník v návrhu na vyhlášení mimořádného moratoria nepravdivé údaje, příp. sledoval-li jeho vyhlášením nepoctivý záměr; |
| - | rozhodnutí insolvenční ho soudu o jeho skončení na základě návrhu dlužníka; |
| - | vyhlášení „běžného“ moratoria; |
| - | uplynutí doby trvání mimořádného moratoria. |
Bylo-li trvání mimořádného moratoria prodlouženo, může jej soud zrušit také na návrh většiny věřitelů.
Významnou změnou, která stojí za povšimnutí, je také návrh, aby se doba, kdy budou dlužníci zproštěni povinnosti podat insolvenční návrh, nezapočítávala do doby rozhodné pro možnost podání odpůrčí žaloby. Takto by věřitelé neměli být zbaveni možnosti domáhat se neúčinnosti právních jednání dlužníka, které by zkracovaly možnost jejich uspokojení, nebo zvýhodňovaly některé z věřitelů oproti ostatním.
Změny v exekučním řádu
Návrh zákona předpokládá, že exekutoři budou moci (nikoli povinni) i bez návrhu zastavovat exekuce, ve kterých nedošlo v posledních 3 letech ani k vymožení částky ke krytí nákladů exekuce nebo kde ve stejné době nebyl zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.
Oprávněný bude obecně moci tomuto zastavení předejít zaplacením další zálohy na náklady exekuce k výzvě exekutora. U mnoha typů pohledávek (např. výživné nebo ze škod na zdraví) bude ale k pokračování exekuce postačovat další sdělení oprávněného.
Toto opatření podle nás bezprostředně nesouvisí se současnou situací ohledně koronaviru a uvažuje se o něm již delší dobu.
Prominutí zmeškání lhůt v soudních řízeních
Návrh zákona předpokládá přijetí možnosti žádat o prominutí zmeškání lhůty nebo navrácení lhůty z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, a to v:
| - | občanském soudním řízení, |
| - | exekučním řízení, |
| - | ve správním soudnictví, |
| - | řízení před Ústavním soudem |
(ve všech těchto případech do 15 dnů od odpadnutí překážky),
| - | insolvenčním řízení ( do 7 dnů od odpadnutí překážky), - trestním řízení (do 3 dnů od odpadnutí překážky ) a souvisejících řízeních. |
Krizová opatření týkající se fungování obchodních korporací
Návrh zákona zakládá po dobu trvání mimořádných opatření možnost pro orgány obchodní korporace (např. valnou hromadu či kolektivní statutární orgán) rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků (např. videokonference) i tehdy, nepřipouští-li to společenská smlouva nebo stanovy. Tím ale nejsou dotčeny situace, kdy zákon vyžaduje přijetí určitého rozhodnutí ve formě notářského zápisu.
Pokud v době trvání nebo v době 1 měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho funkční období po dobu 3 měsíců od skončení mimořádného opatření při epidemii. Nesouhlasí-li člen voleného orgánu s prodloužením, je povinen doručit nesouhlas před uplynutím svého funkčního období právnické osobě.
Pokud uplynulo funkční období člena voleného orgánu v době mezi přijetím mimořádného opatření a dnem nabytí účinnosti zákona, jeho funkce se dle návrhu zákona obnoví, souhlasí-li s tím a nebyl-li v mezidobí za něj zvolen nebo jmenován jiný člen orgánu. Funkce člena orgánu se obnoví doručením souhlasu s obnovením funkce obchodní korporaci a zaniká uplynutím 3 měsíců po skončení mimořádného opatření.
Pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince 2020.
