V rámci informačního servisu, kterým se Vám snažíme pomoci zorientovat se v současné neustále se měnící a vyvíjející situaci v souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19) a s přijímanými vládními opatřeními, Vám přinášíme vybrané informace z oblasti veřejných zakázek.
Předně je třeba konstatovat, že vyhlášený nouzový stav ani s epidemií COVID-19 související opatření přijatá vládou bez dalšího nemají přímý vliv na probíhající zadávací řízení nebo plnění smluv, které jsou veřejnými zakázkami. To samozřejmě neznamená, že v aktuální mimořádné situaci v oblasti veřejného zadávání nevzniká řada právních otázek - níže naleznete přehled těch nejdůležitějších praktických témat, která nyní s klienty řešíme.
Probíhající zadávací řízení
Lhůty v zadávacím řízení
Na probíhajících zadávacích řízeních se nouzovým stavem bez případného zásahu zadavatele nic nemění - zahájená zadávací řízení tedy běží dál, a to včetně všech lhůt: stěžejní lhůty pro podání nabídek a na ni navázané lhůty pro podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám apod․
Je zřejmé, že zadavatel disponuje pouze lhůtami, které je oprávněn (povinen) v zadávacím řízení stanovit. Zákonem stanovené lhůty (např. lhůta pro podání námitek, lhůta pro oznámení o výsledku zadávacího řízení, lhůta pro sdělení o zrušení zadávacího řízení atd.) nelze ani v důsledku vyhlášeního nouzového stavu ze strany zadavatele jakkoli modifikovat.
Existuje nějaká cesta pro prodloužení lhůty pro podání nabídek?
Dodavatelé mají samozřejmě možnost žádat zadavatele o prodloužení lhůty pro podání nabídek. Je na uvážení zadavatele, zda na základě jím posouzené situace, okolností souvisejících se zadávanou veřejnou zakázkou a důvodů uvedených dodavatelem pro případné prodloužení lhůty pro podání nabídek, tuto lhůtu prodlouží; zásadně však platí, že zadavatel není povinen lhůtu pro podání nabídek prodloužit. Na druhou stranu má zároveň zadavatel vždy možnost o prodloužení lhůty pro podání nabídek rozhodnout i z vlastní iniciativy. Domníváme se, že s ohledem na současnou mimořádnou situaci je na místě, aby zadavatelé v rámci možností lhůtu pro podání nabídek prodlužovali, a to zejména v situacích, kdy konec lhůty spadá do období vyhlášeného nouzového stavu.
Pokud zadavatel k úpravě (prodloužení) lhůty pro podání nabídek přistoupí, je vždy zapotřebí, aby beze zbytku dodržel veškeré povinnosti týkající se uveřejnění (profil zadavatele, Věstník veřejných zakázek, TED - zde záleží na typu veřejné zakázky a vedeného zadávacího řízení).
Co dělat v případě, kdy zadavatel stanovil lhůtu pro určitý úkon a dodavatel má problém včas reagovat ?
Je třeba připomenout rovněž lhůty, které poskytuje zadavatel dodavateli, kterého např. žádá o vysvětleni nabídky (objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů), vyzývá k předložení dokladů o kvalifikaci nebo o skutečném vlastníkovi, vyzývá k uzavření smlouvy, atd. Zadavatel má v takových případech stanovit dodavateli lhůtu přiměřenou danému požadavku (zásada přiměřenosti) a zákon zároveň v mnoha případech umožňuje stanovenou lhůtu prodloužit. Dodavatelům lze doporučit, aby v případě, že v dané lhůtě zadavateli řádně odpovědět nestačí, obratem zadavatele požádali o prodloužení lhůty s patřičným odůvodněním. Zadavatel také může zmeškání lhůty prominout.
Postup v zadávacím řízení
Zákon zásadně nestanoví lhůty, v nichž má zadavatel provést jednotlivé stěžejní úkony v zadávacím řízení (hodnocení nabídek, posouzení podmínek účasti apod.). Z obecných právních principů a základních zásad lze dovozovat, že by tak měl činit bez zbytečných prodlev. Je zřejmé, že aktuální situace (např. omezení pracovní kapacity na straně zadavatele nebo dodavatele) může být důvodem pro to, že se některé úkony zdrží.
V této souvislosti je třeba upozornit na úskalí, které může přinést stanovení zadávací lhůty (zadávací lhůtu je zadavatel povinen stanovit v případě, že po dodavatelích účastnících se zadávacího řízení požaduje poskytnutí jistoty) .
Pokud zadavatel v zadávacím řízení zadávací lhůtu (tj. lhůtu, během které nesmějí účastníci ze zadávacího řízení odstoupit) stanovil, převzal tím na sebe zákonem stanovenou povinnost zásadně během této lhůty odeslat oznámení o výběru dodavatele. Pokud tak zadavatel neučiní (např. proto, že s ohledem na aktuální situaci prostě nestihl provést či dokončit potřebné úkony), ze zákona platí, že zadávací řízení je ukončeno. Zadavatel v takovém případě navíc účastníkům zadávacího řízení uhradí účelně vynaložené náklady spojené s jejich účastí v zadávacím řízení. Zákon v této souvislosti umožňuje, aby se na jiném řešení zadavatel s účastníky zadávacího řízení dohodl - osud zadávacího řízení tak může záviset na ochotě dodavatelů na takovou dohodu přistoupit.
Je tedy zapotřebí, aby zadavatelé hlídali běh zadávací lhůty (pokud ji ve svém zadávacím řízení stanovili) a přizpůsobili mu postup v zadávacím řízení tak, aby dostáli své zákonné povinnost, případně aby věc řešili jiným způsobem zákonem předjímaným.
Plnění existujících smluv
Ani plnění existujících smluv, které jsou veřejnými zakázkami, nemusí být nouzovým stavem a vyhlášenými opatřeními nutně dotčeno. Je tedy třeba, aby zadavatelé i dodavatelé veškeré své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy plnili; nouzový stav není sám o sobě důvodem, aby kterákoli ze stran přestala své závazky plnit, a vždy je třeba zkoumat dopad konkrétních opatření vlády.
Pokud by však k nějakému nepříznivému vývoji u kterékoli ze smluvních stran došlo, lze z pohledu zakázkové úpravy v krajním případě uvažovat mj. o změně závazku ze smlouvy.
Změna závazku ze smlouvy
Zákon sice určité změny závazků umožňuje, nicméně stanoví zásadu, že se nesmí jednat o podstatnou změnu závazku . Podstatnou změnou závazku je především taková změna, která by
| - | umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně, |
| - | měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo |
| - | vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky. |
Zákon dále stanoví několik skutkových podstat změn smlouvy, při jejichž naplnění se o zakázanou podstatnou změnu závazku jednat nebude. V aktuální situaci lze uvažovat např. o možnosti „dovolené“ změny závazku, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
| - | potřeba změny vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, příslušná změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky a |
| - | hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnoty všech takových změn. |
U změny závazku ze smlouvy, která je veřejnou zakázkou, je třeba mít na paměti, že z pohledu soukromého práva se jedná o změnu smlouvy, pro niž je zásadně zapotřebí písemná forma - typicky dodatek ke smlouvě, na němž se obě strany musí dohodnout.
Právní úpravu změny závazků je dále třeba vykládat restriktivně; při jakékoli úvaze o změně závazku je tedy nutná především pečlivá analýza naplnění všech zákonem stanovených podmínek.
***
Pro další podrobnosti týkající se dopadů koronavirové epidemie na smluvní vztahy odkazujeme na speciální vydání Legal Alertu z 20. března 2020, které se této problematice zevrubně věnovalo.
