Ministr vnitra J. Hamáček dne 8. 6. 2020 informoval veřejnost, že jeho rezort připravil komplexní návrh novely ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Předloha mj. upravuje postup vlády při vyhlašování stavu nebezpečí, zakotvení Ústředního krizového štábu do Ústavy, jakož i právo vlády požadovat po Parlamentu projednání vládních návrhů ve zrychleném režimu. Součástí novely ústavního zákona č. 110/1998 Sb. budou i doprovodné návrhy zákonů, které mají následovat předložený legislativní návrh.

Příprava novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR reaguje dle Ministerstva vnitra na průběh epidemie koronaviru, který ukázal, že bezpečnostní a krizová legislativa ČR potřebuje zásadně upravit tak, aby stát dokázal ještě lépe zvládat různé druhy krizí a epidemií․ Jako hlavní problém MV identifikovalo „nemožnost vlády“ vyhlašovat na centrální úrovni stav nebezpečí. Ten je dnes obsažen pouze v krizovém zákoně a vyhlásit ho může jen hejtman pro konkrétní kraj. Proto MV navrhuje zakotvit stav nebezpečí, jako jakýsi „mezistupeň“ mezi běžným stavem a stavem nouze, na ústavní úrovni v rámci ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Nově by tak mohla stav nebezpeči, kromě hejtmanů, vyhlásit i vláda pro celou ČR nebo její část, což by mělo umožnit lépe reagovat na situaci, kdy ohrožení života, zdraví, majetku, životního prostředí nebo bezpečnosti nedosahuje značného rozsahu, a není tak nutné vyhlásit stav nouze. Během stavu nebezpečí bude možné na nezbytně nutnou dobu omezit vlastnické právo, svobodu pohybu a pobytu, právo pokojně se shromažďovat, podnikat, či právo na nedotknutelnost osoby a obydlí. Na rozdíl od stavu nouze však nebude možné omezit právo na stávku.

Návrh také na ústavní úrovni zakotvuje Ústřední krizový štáb jako pracovní orgán vlády pro řešení stavů ohrožujících bezpečnost republiky i právo vlády požadovat v nouzovém stavu po Parlamentu projednat vládní návrhy do 72 hod. v Poslanecké sněmovně a do 24 hod. v Senátu. Ve stavu nebezpečí by vláda toto právo neměla. Rozhodnutí vlády o stavu nebezpečí by mohla stejně jako u stavu nouze zvrátit Poslanecká sněmovna.

Na základě zkušenosti s odkladem doplňovacích voleb do Senátu návrh také doplňuje a zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb tak, aby již nevznikaly výkladové pochybnosti při jeho aplikaci.

Vzápětí po představení návrhu jej začalo MV projednávat s ostatními rezorty a úřady, které promítnou navržené změny do krizového zákona a dalších zákonů, např. do zákona o ochraně veřejného zdraví nebo energetického zákona.