Dne 22. 4. 2020 Poslanecká sněmovna nepřijala vládní návrh novely daňového řádu ve znění pozměňovacích návrhů Senátu ani nesetrvala na své verzi návrhu.
Cílem návrhu bylo zjednodušení a zrychlení administrativy pro daňové subjekty i správce daně.
Nově koncipovaná daňová informační schránka (§ 69 DŘ) daňovému subjektu měla umožnit
| a) | získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace v daňové informační schránce soustředěny, |
| b) | získávat vybrané informace o svých právech a povinnostech, |
| c) | činit podání s využitím vybraných informací, které o něm správce daně zpracovává (například předvyplňování daňových přiznání). |
Schránka také měla zjednodušit pověření jiné osoby k vyřizování daňových záležitostí․
Elektronizace měla být podpořena zejména prodloužením lhůty pro podání daňového přiznání u daní z příjmů o 1 měsíc v případě podání elektronicky (§ 136 odst. 2 DŘ) a kratší lhůtou pro vrácení vratitelného přeplatku v případě elektronicky podaných žádostí.
Zefektivnění procesu daňové kontroly měla přinést korespondenční forma komunikace – oznámení. Oznámení doručované v souvislosti s daňovou kontrolou nemělo obsahovat odůvodnění a neměly proti němu uplatnit opravné prostředky.
Komplexní revize úroků v daňovém řádu měla znamenat mimo jiné
− snížení reparačních úroků na úroveň standardního úroku z prodlení uplatňovaného v soukromoprávní oblasti – výše úroku z prodlení bude odpovídat výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (pokles o 6 % na 10 %),
− snížení kompenzačního úroku z posečkání hrazeného daňovým subjektem – výše úroku z posečkané částky bude odpovídat polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení podle tohoto zákona (pokles o 3 %),
− zvýšení kompenzačního úroku z daňového odpočtu vypláceného daňovému subjektu – výše úroku z vratitelného přeplatku bude odpovídat výši úroku z prodlení (nárůst o 2 %).
Návrh měl umožnit vyplatit formou zálohy část nárokovaného daňového odpočtu, která není ze strany správce daně prověřována kontrolním postupem. V případě, kdy tak stanoví zákon, měl vzniknout daňovému subjektu nárok na zálohu na daňový odpočet ve výši odpovídající té části daňového odpočtu nárokovaného v jím podaném daňovém tvrzení, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci
| a) | daňové kontroly, která není zahajována v plném rozsahu, |
| b) | zahajovaného postupu k odstranění pochybností, nebo |
| c) | prováděné daňové kontroly. |
Správce daně rozhodnutím měl přidělit daňovému subjektu vlastní identifikátor v případě, že o jeho přidělení daňový subjekt, který je fyzickou osobou a který jej dosud nemá přidělen, požádá; takto přidělený vlastní identifikátor měl tvořit kmenovou část daňového identifikačního čísla (v DIČ tak nahradí rodné číslo).
Schválený pozměňovací návrh rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny zachovával toleranční dobu 5 pracovních dnů po termínu pro podání hlášení, vyúčtování, následného hlášení nebo dodatečného vyúčtování (§ 250 odst. 2 DŘ).
Schválený pozměňovací návrh poslance Romana Onderky zvyšoval minimální hranici vzniku pokuty za opožděné tvrzení daně z navrhovaných 500 Kč (nyní 200 Kč) na 1000 Kč (§ 250 odst. 3 DŘ).
Schválený pozměňovací návrh poslankyně Miloslavy Vostré reagoval na nález Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. Pl․ ÚS 19/17 (SR 1/2020 s. 11), který ruší § 72 odst. 1 DŘ. Návrh upravoval náležitosti formulářového podání, kterým se pro účely správy daní bude rozumět daňové tvrzení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, včetně příloh, které jsou jejich součástí.
Senátoři mimo jiné navrhovali
− zmocnit Ministerstvo financí ke stanovení formátu a struktury elektronického formulářového podání s využitím dálkového přístupu pro jednotlivé druhy daní,
− vypustit navrženou výjimku z povinnosti správce daně bezpodmínečně předem uvědomit osoby účastnící se úkonu o pořizování obrazového nebo zvukového záznamu o skutečnostech dokumentujících průběh úkonu (§ 80 odst. 4 DŘ),
− stanovit, že má-li dojít k zahájení daňové kontroly před vyměřením daně, uvede správce daně v oznámení rovněž důvody pro zahájení daňové kontroly,
− určit, že pokud správce daně nezačne spolu se zahájením daňové kontroly nebo bez zbytečného odkladu po tomto zahájení zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně, bude daňová kontrola zahájena až dnem, kdy tyto úkony správce daně skutečně provede,
− nastavit minimální lhůtu 15 dnů pro vyjádření daňového subjektu k výsledku kontrolního zjištění, na jehož základě má dojít k vydání rozhodnutí o stanovení daně; daňový subjekt se měl moci vzdát práva na stanovení lhůty pro případné vyjádření ústně do protokolu,
− vypustit navržené pravidlo, že při určení výše úroku z prodlení se přihlíží pouze k přeplatku, který byl použit k úhradě nedoplatku, u kterého úrok z prodlení vzniká,
− omezit uplatnění úroku z prodlení nejdéle za 5 let prodlení,
− stanovit, že v případě, že bylo na daňovém subjektu vymáháno neoprávněně, bude mu náležet za dobu neoprávněně vedeného exekučního řízení úrok z nesprávně stanovené daně ve dvojnásobné výši než úrok z prodlení; nárok na tento úrok neměl vzniknout, pokud bude neoprávněnost exekuce způsobena pozdějším vyslovením neúčinnosti doručení rozhodnutí nebo navrácením lhůty v předešlý stav.
Legislativní proces tohoto návrhu končí.
