Epidemie koronaviru SARS-CoV-2 má důsledky i pro trestní právo hmotné, a to jak vzhledem k vyhlášení nouzovému stavu, tak i vzhledem k samotné epidemii.
Některé trestné činy ve skutkové podstatě výslovně obsahují podmínku, že ke spáchání činu dojde za nouzového stavu. Jedná se o:
| • | ohrožení devizového hospodářství (§ 247 TrZ) |
| • | nenastoupení služby v ozbrojených silách (§ 372 TrZ) |
| • | vyhýbání se výkonu služby (§ 384 odst. 1 TrZ) |
Větší význam však epidemie má jakožto přitěžující okolnost. Podle § 42 písm. j) TrZ je obecnou přitěžující okolností, pokud pachatel „spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace“.
Podle § 2 písm. b) ZKrŘ se krizovou situací rozumí nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.
Kvalifikované skutkové podstaty některých trestných činů podmiňují svoji aplikaci spácháním trestného činu „za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“. Spáchání trestného činu za krizové situace zde ovšem výslovně uvedeno není. Konkrétně se jedná o:
| • | šíření nakažlivé lidské nemoci (§ 152 odst. 2 písm. b) TrZ) |
| • | šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (§ 153 odst. 2 písm. b) TrZ) |
| • | ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156 odst. 2 písm. b) TrZ) |
| • | ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti (§ 157 odst. 2 písm. b) TrZ) |
| • | krádež (§ 205 odst. 4 písm. b) TrZ) |
| • | zpronevěra (§ 206 odst. 4 písm. c) TrZ) |
| • | podvod (§ 209 odst. 4 písm. c) TrZ) |
| • | lichva (§ 218 odst. 3 písm. a) TrZ) |
| • | šíření poplašné zprávy (§ 357 odst. 4 písm. a) TrZ) |
Zaprvé je nutné upozornit, že kvalifikované skutkové podstaty jsou použitelné již na základě existence samotné pandemie․ Oproti tomu Nejvyšší státní zastupitelství překvapivě spojovalo jejich aplikovatelnost až s trváním nouzového stavu, a to bez bližší argumentace, ačkoliv tomu znění TrZ neodpovídá.
Druhou spornou otázkou je, zda se zmíněné kvalifikované skutkové podstaty aplikují vždy, pokud je daný trestný čin spáchán v příslušném období (tj. postačí časová souvislost), anebo se vyžaduje, aby spáchaný čin měl i věcnou souvislost s pandemií. Nejvyšší státní zastupitelství vycházelo z teze, že během nouzového stavu se okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby použije bez dalšího. Takto během roku 2020 zpravidla rozhodovaly krajské soudy a judikoval tak i čtvrtý senát Nejvyššího soudu. Celkově bylo 91 % případů krádeží spáchaných během jarního nouzového stavu podřazeno pod přísnější sazbu.
Takový přístup je však kritizovatelný s poukazem na nutnost příčinného vztahu mezi jednáním a kvalifikovanou skutkovou podstatou, požadavek přiměřenosti trestních sankcí (§ 38 TrZ) a zásadu subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 TrZ), a to se zvláštním ohledem na úpravu recidivy krádeže (§ 205 odst. 2 TrZ). Tak Krajský soud v Plzni (9 To 208/2020) odmítl aplikovat § 205 odst. 4 písm. b) TrZ v případě krádeže alkoholických nápojů spáchané během jarního nouzového stavu, jelikož neshledal zvýšenou společenskou škodlivost. Potřebu věcné souvislosti byla vyjádřena v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 7 Tdo 10/2021 – přičemž v uvedeném případě však byla dovozena, což aprobovalo i usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. IV. ÚS 962/21. V případě krádeže balení bonbonů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 6 Tdo 1330/2020, tuto otázku postoupilo velkému senátu.
Velký senát NS v rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, judikoval, že zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty může být naplněn tím, že pachatel se dopustil krádeže v době výskytu epidemie. Nestačí zde ovšem jen časová a místní souvislost spáchaného činu s takovou událostí, ale je nutná i určitá věcná souvislost s ní, tedy že se tato událost konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže – např. tehdy, jestliže zmíněná událost či navazující opatření umožnily či usnadnily spáchání trestného činu, nebo pokud pachatel počítal s tím, že mu to umožní uniknout jeho odhalení a dopadení, anebo svůj čin zaměřil přímo proti těmto opatřením a omezením, aby je mařil či ztěžoval apod. V návaznosti na toto rozhodnutí posléze Nejvyšší soud vyhověl dovoláním obviněných z bagatelních krádeží běžně dostupného zboží, jako i dovolánímu nejvyššího státního zástupce a stížnostem ministryně spravedlnosti pro porušení zákona; stejně tak Ústavní soud vyhověl stížnosti vůči odmítavému usnesení Nejvyššího soudu.
Novela § 274 TrŘ, účinná k 7. 12. 2021, Nejvyššímu soudu umožňuje projednávat stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání.
Podle § 14 PandZ, je-li trestný čin spáchán v době pandemické pohotovosti a trestněprávní předpisy s touto okolností spojují použití vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující okolnost, soud k této okolnosti přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie.
Epidemie může mít také obsahovou souvislost se skutkovými podstatami některých trestných činů, jako je šíření nakažlivé lidské nemoci (§ 152 TrZ) a šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (§ 153 TrZ), úvěrový podvod (§ 211 TrZ) či šíření poplašné zprávy (§ 357 TrZ); v souvislosti s certifikátem EU COVID přichází v úvahu trestný čin padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 TrZ).
K trestným činům šíření nakažlivé lidské nemoci a šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti je třeba dodat, že vláda nařízením stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci (§ 154 TrZ). Jedná se o nařízení č. 453/2009 Sb., do jehož přílohy byla nařízením č. 75/2020 Sb. s účinností od 13. 3. 2020 doplněna nemoc COVID-19.
Pandemie viru SARS-CoV-2 má vliv i na výkon trestu odněti svobody. Mimořádným opatřením účinným do 13. 2. 2022 se zakazovaly návštěvy ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence. Opatření dále Vězeňské službě nařizovalo umisťovat ve věznicích odsouzené vykonávající trest odnětí svobody tak, aby nebyli společně umístěni odsouzení s nákazou onemocněním covid-19, odsouzení podezřelí z nákazy a odsouzení bez podezření z nákazy. Na podkladě zásahových žalob posuzoval Krajský soud v Ostravě zákonnost umístění vězně do izolační cely (65 A 102/2020-26) a zrušení vycházek (65 A 113/2020-35).
Novelizovaný § 24 VězSl umožňuje povolat k plnění úkolů Vězeňské služby příslušníky Policie České republiky.
Podle Nejvyššího soudu (8 Tdo 834/2020) pandemie může být důvodem pro odklad výkonu trestu vyhoštění, pokud by jinak byla výrazně ztížena možnost návratu do ČR ze státu s vysokým rizikem onemocnění a došlo by tak k nepřiměřenému zásahu do rodinného života.
Poslední aktualizace: 17. 3. 2022
Kompletní přehled o právních důsledcích koronaviru a odkazy na další články a jiné zajímavé zdroje naleznete v našem rozcestníku.
