970

Dvorní kancelář: dekret z 15. června 1846, všem zemským úřadům

K vyvarování se se obtíží, jež se dle zkušenosti následkem použití stávajících předpisů o nakládání s archeologickým nálezem, jakož v úmyslu napomáhat seznámení a zachování numismatických a jiných starožitných nálezů v zájmu umění a vědy, ráčilo Jeho císařské a královské Veličenstvo podle obsahu nejvyššího výnosu z 31․ března 1846 vydaného císařsko-královskou dvorní komisí pro soudní záležitosti naříditi následující:

1. Ohledně pokladu obecně, jakož i ohledně archeologických nálezů, se nadále vzdává třetiny, jež podle § 399 obecného zákoníku občanského vyhrazuje majetku státu; poklad se proto bez srážky této třetiny rozdělí mezi nálezce a majitele pozemku rovným dílem a při děleném vlastnictví pozemku se díl připadající na vlastníka pozemku rozdělí mezi vrchního vlastníka a vlastníka užitkového

2. Ustanovení §§ 395, 396, 397 a 400 obecného zákoníku občanského zůstávají sice ohledně pokladu a archeologického nálezu v účinnosti, ale od dosavadních předpisů nařizující zaslání takových pro vědu důležitých předmětů veřejným sbírkám a předkupních právech těchto se upouští.

3. Politickým úřadům naleží o nálezech numismatických a archeologických předmětů, které mohou být důležité pro vědu nebo umění, učinit oznámení na politický zemský úřad, aby tato zpráva pro takové předměty existující veřejná zařízení nebo spolky oznámí.

4. Tímto zákonem se na předpisech stran nejvyššího rozhodnutí z 19. září a 23. listopadu 1818 vyhlášených Dekretem soudního dvora z 28. prosince 1818 (Sbírka zákonů politických, 46. sv., strana 269) nic nemění.