Silničním provozem se rozumí provoz na pozemních komunikacích ¹ (dále jen "silnice").

Každý účastník silničního provozu je povinen chovat se ukázněně, pozorně a ohleduplně, neohrožovat bezpečnost a plynulost silničního provozu, jeho účastníky ani sebe nebo majetek. Přitom je povinen přizpůsobit svoje chování stavebnímu stavu a povaze silnice ² a situaci v silničním provozu.

Každý účastník silničního provozu je povinen dbát dopravních značek a dopravních zařízení, uposlechnout pokynů a výzev příslušníků Sboru národní bezpečnosti (dále jen "příslušník") a pokud je to v této vyhlášce dále stanoveno, i pokynů jiných osob.

Dopravními značkami a dopravními zařízeními, jejichž vyobrazení, čísla a význam jsou uvedeny v příloze, která tvoří součást této vyhlášky, může být silniční provoz upraven odchylně od pravidel silničního provozu. Přitom pokyny světelných signálů mají přednost před dopravními značkami a pokyny příslušníka, popřípadě orgánů vojenské pořádkové služby, mají přednost též před pokyny světelných signálů.

Osoba, která by pro svůj věk, sníženou tělesnou nebo duševní schopnost mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, popřípadě bezpečnost vlastní, se smí zúčastnit silničního provozu jen tehdy, je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo.

Řidičem může být jen osoba k řízení dostatečně tělesně a duševně schopná, která v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla a předpisy o silničním provozu; řidič motorového vozidla nebo tramvaje je povinen mít u sebe doklady předepsané pro řízení a provoz vozidla.

Řidič smí předat řízení vozidla jen osobě, která splňuje podmínky ustanovení odstavce 1 a jejíž schopnost k řízení není snížena ( § 4 odst. 2).

Nemůže-li vozidlo bezpečně ovládat jen řidič a vyžaduje-li to bezpečnost silničního provozu, je řidič povinen, pokud tuto povinnost nemá provozovatel vozidla ( § 6 odst. ³, přibrat potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob.

Řidič je povinen:

Řidič nesmí řídit vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena požitím alkoholického nápoje před jízdou nebo během jízdy. Totéž platí, je-li jeho schopnost k řízení snížena požitím narkotik nebo léků, únavou, nevolností, úrazem, nemocí apod.

Řidič je povinen na výzvu příslušníka podrobit se dechové zkoušce, zda nepožil alkoholický nápoj a podle výsledku této zkoušky popřípadě i lékařskému vyšetření a odběru krve. Lékařskému vyšetření a odběru krve je řidič povinen se podrobit i bez dechové zkoušky, je-li nepochybné, že požil alkoholický nápoj. Řidiči motorového vozidla, který odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo lékařskému vyšetření či bezdůvodně odmítne odběr krve, zadrží příslušník do dalšího rozhodnutí řidičský průkaz.

Zjistí-li řidič během jízdy, že vozidlo nebo náklad nesplňuje podmínky ustanovení odstavce 1 písm. a), je povinen pokud možno závadu odstranit na místě. Nemůže-li tak učinit, smí v jízdě pokračovat přiměřenou rychlostí jen do nejbližšího místa, kde lze závadu odstranit nebo kde vyřadí vozidlo z provozu. Přitom je povinen učinit taková opatření, aby během jízdy nebyla ohrožena bezpečnost ani plynulost silničního provozu, bezpečnost osob nebo majetku a nedošlo k poškozování silnice.

Řidič motocyklu a jeho spolujezdec nesmějí za jízdy kouřit. Řidič motocyklu je povinen chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem (brýlemi, ochranným štítkem apod.), pokud tím není snížena bezpečnost jízdy (v mlze, při sněžení, v dešti apod.). Řidič motocyklu o objemu válců vyšším než 50 cm3 je povinen vždy užívat za jízdy řádně upevněné ochranné přilby. Jeho spolujezdec je povinen ochranné přilby užívat za jízdy mimo obec; pro spolujezdce v postranním vozíku tato povinnost neplatí.

Řidič motorového vozidla a osoby sedící na sedadlech povinně vybavených bezpečnostními pásy jsou povinni se připoutat těmito pásy za jízdy mimo obec.

Řidič motorového vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg a řidič jízdní soupravy nebo zvláštního motorového vozidla je povinen jet ze svahu vždy se zařazeným rychlostním stupněm. Řidič jiného motorového vozidla je povinen tak učinit, vyžaduje-li to bezpečnost jízdy.

Sněhových řetězů nesmí řidič motorového vozidla užít, pokud vozovka není pokryta takovou sněhovou vrstvou, aby jí sněhové řetězy nepoškozovaly. Pneumatik s protiskluzovými hroty může řidič užívat jen za stanovených podmínek.

Provozovatel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném technickém stavu. Nesplňuje-li vozidlo a náklad stanovené podmínky [ § 4 odst. 1 písm. a)], nesmí provozovatel přikázat ani dovolit, aby ho bylo užito k jízdě.

Provozovatel vozidla nesmí svěřit řízení vozidla osobě, která nesplňuje podmínky ustanovení § 3 odst. 1 a § 4 odst. 2.

Pokud je provozovateli známo, že během jízdy nebude moci vozidlo ovládat jen řidič a že to bude vyžadovat bezpečnost silničního provozu, je povinen zajistit, aby k jízdě byl přibrán potřebný počet způsobilých a náležitě poučených osob.

Provozovatel vozidla odpovídá za to, že barevné provedení a označení jeho vozidla bude provedeno tak, aby nebylo zaměnitelné a barevným provedením a označením vozidel Sboru národní bezpečnosti. ³

"Účastníkem silničního provozu" se rozumí osoba, která se přímým způsobem na tomto provozu podílí (řidiči, spolujezdci, chodci, jezdci na zvířatech, osoby přibrané k zajištění bezpečnosti silničního provozu nebo některých jízdních úkonů apod.).

"Řidičem" se rozumí osoba, která řídí motorové nebo nemotorové vozidlo anebo tramvaj.

"Motorovým vozidlem" se rozumí vozidlo určené pro přepravu osob nebo nákladů všeho druhu pohybující se motorickou silou po silnici.

"Zvláštním motorovým vozidlem" se rozumí zemědělské a lesnické traktory (dále jen "traktory"), jednonápravové kultivační traktory a jejich přívěsy, samojízdné sklizňové zemědělské a lesnické stroje, pojízdné pracovní stroje a motorové ruční vozíky.

"Nemotorovým vozidlem" se rozumí vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly (jízdní kolo, potahové vozidlo, ruční vozík apod.).

"Jízdní soupravou" se rozumí souprava složená z tažného nebo z tažného a tlačného motorového vozidla a jednoho nebo dvou přípojných vozidel.

"Veřejným prostředkem hromadné přepravy osob" se rozumí autobus veřejné hromadné přepravy osob, trolejbus a tramvaj․

"Tramvají" se rozumí samostatně jedoucí kolejový motorový vůz nebo souprava složená z více motorových vozů anebo z motorového vozu a jednoho nebo více připojených vlečných vozů.

"Vozovkou" se rozumí část silnice určená především pro provoz motorových vozidel; zpravidla je ohraničena vodorovnou dopravní značkou č. V

"Krajnicí" se rozumí část silnice od okraje vozovky k okraji silnice.

"Tramvajovým pásem" se rozumí část vozovky určená především pro provoz tramvají. "Zvýšený tramvajový pás" je pás oddělený obrubníky určený jen pro provoz tramvají.

"Chodníkem" se rozumí komunikace v obci určená především pro chodce, oddělená od silnice výškově nebo jiným způsobem.

"Křižovatkou" se rozumí místo, v němž se protínají nebo stýkají trasy dvou nebo více silnic. Za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty na silnici.

"Křižovatkou s řízeným provozem" se rozumí křižovatka, kde je provoz řízen světelnými signály, příslušníkem, popřípadě orgánem vojenské pořádkové služby.

"Hranicí křižovatky" se rozumí příčná čára přerušovaná (č. V 5a, č. V 5b a č. V 5c) nebo příčná čára souvislá (č. V 6a a č. V 6b); kde taková čára není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení vozovky.

"Obcí" se rozumí zastavěná oblast, jejíž začátek a konec je vyznačen dopravními značkami (č. D 39a a č. D 39b).

"Překážkou silničního provozu" se rozumí vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu (náklad, materiál nebo jiné předměty, popřípadě i vozidlo ponechané na silnici, závady ve sjízdnosti silnice, znečištěná silnice apod.).

"Sníženou viditelností" se rozumí období, kdy účastníci silničního provozu dostatečně zřetelně nevidí sebe navzájem ani předměty na silnici (od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště apod.).

"Dát přednost v jízdě" se rozumí povinnost řidiče počínat si tak, aby řidič vozidla, který má přednost v jízdě, nemusel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy.

"Neohrozit jiného účastníka silničního provozu" se rozumí povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníkovi nevzniklo žádné nebezpečí.

"Neomezit jiného účastníka silničního provozu" se rozumí povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníkovi nijak nepřekážel.

"Zastavením" se rozumí uvedení vozidla do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu.

"Zastavením vozidla" se rozumí přerušení jízdy z důvodů vyvolaných silničním provozem a nezávislých na vůli řidiče.

"Stáním" se rozumí uvedení vozidla do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení.

"Dopravní nehodou" se rozumí událost v silničním provozu, při níž dojde k usmrcení nebo zranění osob anebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla.

Konstrukční a provozně technické podmínky, jimž musí vozidla odpovídat v silničním provozu, stanoví vyhláška o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, z jejíchž ustanovení vyplývá i vysvětlení příslušných pojmů. Pro tramvaje platí též příslušná ustanovení Pravidel technického provozu městských drah. ⁴

Na silnici se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky.

Na krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a stání a jestliže je to nutné při objíždění a vyhýbání; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti.

Na silnici s vozovkou o třech jízdních pruzích vyznačených na vozovce podélnými čarami přerušovanými se jezdí v pravém jízdním pruhu; střední jízdní pruh slouží k předjíždění v obou směrech, popřípadě k objíždění. To platí obdobně vždy, je-li na vozovce vyznačen podélnými čarami přerušovanými lichý počet jízdních pruhů.

Mimo obec se na silnici a vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy jezdí v pravém jízdním pruhu. V ostatních jízdních pruzích smí řidič jet, jestliže je to nutné k objíždění nebo k předjíždění. Při odbočování vlevo je řidič povinen užít levého jízdního pruhu.

V obci smí řidič motorového vozidla na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu. Pak se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.

Je-li mimo obec na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou řidiči jet souběžně, aniž by se považovalo za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu (dále jen "souběžná jízda"). Totéž platí i v obci, kde jízdní pruhy na vozovce vyznačeny nejsou.

Na silnici s vozovkou o třech nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg, řidič jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m a řidič zvláštního motorového vozidla užít k jízdě výhradně dvou jízdních pruhů nejbližších k pravému okraji vozovky.

Předjíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li řidiče vozidel jedoucích v jízdním pruhu, do kterého přejíždí; přitom je povinen vždy dát znamení o změně směru jízdy. Tam, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, aniž by bylo jasné, který z nich je průběžný, nesmí řidič jedoucí v levém jízdním pruhu ohrozit řidiče jedoucího v pravém jízdním pruhu. Průběžným jízdním pruhem se rozumí ten, ve kterém řidič pokračuje v jízdě, aniž by měnil její směr.

Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely ustanovení odstavců 6 a 8 jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel o třech a více kolech v jízdním proudu za sebou.

Je-li provoz ve vyznačeném jízdním pruhu řízen světelnými signály střídavě pro jeden i druhý směr jízdy, řídí se řidič světelnými signály uvedenými v ustanovení § 39 odst. 5. Řidič nesmí přejíždět do jízdního pruhu, do kterého byl pro něho světelným signálem vjezd zakázán.

Poděl nástupního nebo ochranného ostrůvku je řidič povinen jet vpravo, vlevo smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo jestliže je to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla anebo nákladu. Při jízdě podél nástupního nebo ochranného ostrůvku je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti.

Na tramvajový pás smí řidič motorového nebo nemotorového vozidla vjet v podélném směru jen tehdy, vyžadují-li to zvláštní okolnosti zejména při objíždění, předjíždění, odbočování nebo vjíždění na silnici; zvýšený tramvajový pás smí přejíždět jen v příčném směru, a to na místě k tomu přizpůsobeném. Přitom nesmí tramvaj ohrozit ani omezit v jízdě.

Za vozidlem veřejného prostředku hromadné přepravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, je řidič vozidla povinen zastavit vozidlo; jsou-li v zastávce vozidla dvě, je povinen zastavit za druhým vozidlem. V jízdě smí řidič pokračovat teprve tehdy, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují. To neplatí, zastavuje-li autobus, popřípadě trolejbus u okraje vozovky.

Je-li jízdní pruh vyhrazen pro autobusy nebo trolejbusy městské hromadné přepravy osob tak, že je na vozovce vyznačen dopravní značkou č. V 14 s nápisem "BUS" a řidiči ostatních vozidel jsou na to předem upozorněni dopravní značkou č. D 32a, platí pro řidiče ostatních vozidel přiměřeně ustanovení odstavce 2 o vjíždění na tramvajový pás i ustanovení § 15 odst. 4 a 5.

Zařazují-li se řidiči autobusu nebo trolejbusu, pro které je jízdní pruh vyhrazen podle odstavce 4, opět do proudu ostatních vozidel, jsou řidiči těchto vozidel povinni jim to umožnit. a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla; přitom je řidič autobusu nebo trolejbusu povinen dbát zvýšené opatrnosti, dát vždy znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče ostatních vozidel. Je-li vyhrazený jízdní pruh vybaven zvláštními světelnými signály, zejména je-li vyznačen na tramvajovém pásu, řídí se řidič autobusu nebo trolejbusu těmito signály.

Kde tramvaj jede po zvýšeném tramvajovém pásu nebo kde tramvaj, autobus nebo trolejbus městské hromadné přepravy osob jedou po vyznačeném jízdním pruhu vyhrazeném pro autobusy nebo trolejbusy městské hromadné přepravy osob, nejde o předjíždění, jedou-li řidiči ostatních vozidel rychleji nebo pomaleji.

Předjíždí se vlevo. Vpravo se předjíždí jen vozidlo, které mění směr jízdy vlevo, není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy. Tramvaj se předjíždí vždy vpravo.

Řidič nesmí předjíždět:

Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, je povinen dát znamení o změně směru jízdy a nesmí přitom ohrozit řidiče jedoucí za ním.

Řidič, který při předjíždění vybočil ze směru své jízdy, je povinen se zařadit co nejdříve před vozidlo nebo vozidla, která předjel; přitom je povinen dát znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla nebo vozidel, které předjel.

Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění.

Rychlost jízdy je řidič povinen přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které může předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

Řidič motorového vozidla, které má na zádi povinně vyznačenou nejvyšší povolenou rychlost, nesmí tuto rychlost překročit. Jde-li o jízdní soupravu, nesmí řidič překročit nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy.

V obci v době od 5 do 23 hodin smí jet řidič motorového vozidla rychlostí nejvýše 60 km za hodinu, pokud dopravní značkou č. B 20a není povolena vyšší. Je-li v obci dopravní značkou č. B 20a stanovena rychlost jízdy nižší než 60 km za hodinu, nesmí řidič motorového vozidla tuto rychlost překročit ani v době od 23 do 5 hodin.

Řidič je povinen zachovávat takovou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, aby mohl včas snížit rychlost jízdy, popřípadě zastavit vozidlo, jestliže sníží řidič jedoucí před ním náhle rychlost jízdy nebo vozidlo náhle zastaví.

Řidič motorového vozidla o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg, jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m a zvláštního motorového vozidla je povinen mimo obec zachovávat za vozidlem jedoucím vpředu takovou vzdálenost, aby se předjíždějící vozidla mohla před něho bezpečně zařadit. To neplatí na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyznačených na vozovce. Povinnost zachovávat stanovenou vzdálenost za vozidlem jedoucím vpředu nemá řidič uvedených vozidel ani tehdy, když sám předjíždí nebo se k předjíždění připravuje, ani při souběžné jízdě.

Řidič, který nehodlá nebo nemůže předjet tramvaj, je povinen jet za tramvají v takové vzdálenosti, aby umožnil bezpečné předjetí řidičům ostatních vozidel.

Před odbočováním na křižovatce nebo na polní nebo lesní cestu anebo na místa ležící mimo silnici (pozemek, garáž, parkoviště, čerpací stanice, tovární, nádražní a letištní prostory, obratiště tramvají apod.) je řidič povinen dát znamení o změně směru jízdy. Při odbočování nesmí řidič ohrozit řidiče jedoucí za ním; zvýšené opatrnosti je povinen dbát zejména před odbočováním na polní nebo lesní cestu anebo místa ležící mimo silnici.

Vyžadují-li to okolnosti (při přepravě dlouhého nákladu apod.), je řidič povinen zajistit bezpečné odbočení pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

Před odbočováním vpravo je řidič povinen zajet co nejblíže k pravému okraji vozovky; musí-li přitom s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu vybočit ze směru své jízdy vlevo, dává vždy jen znamení o změně směru jízdy vpravo. Před odbočováním vlevo je povinen zajet co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky. Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, míjejí se vlevo.

Řidič odbočující vlevo je povinen dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech.

Tramvaj, která při odbočování vpravo křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě.

Řidič přijíždějící na křižovatku po silnici označené jako vedlejší je povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím po silnici označené jako hlavní.

Nevyplývá-li přednost v jízdě z ustanovení odstavce 1, je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava.

Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat za křižovatkou v jízdě, takže by byl nucen zastavit vozidlo v křižovatce.

Na příkaz dopravní značky "Stůj, dej přednost v jízdě!" (č. C 2) je řidič povinen zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled.

Při vjíždění na silnici z polní nebo lesní cesty anebo z míst ležících mimo silnici je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím po silnici.

Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, je řidič povinen zajistit bezpečné vjetí na silnici pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

Vozidla vjíždějící na silnici musí být předem očištěna, aby neznečišťovala silnici. Dojde-li přesto k jejímu znečištění, je povinen silnici neprodleně očistit řidič vozidla nebo organizace, která znečištění zavinila.

Řidič nesmí ohrozit chodce:

Řidič nesmí vjet na vyznačený přechod pro chodce, nedovoluje-li mu situace pokračovat za přechodem v jízdě, takže by byl nucen na přechodu zastavit vozidlo.

Řidič nesmí otáčet a couvat:

Vyžadují-li to okolnosti, zejména nedostatečný rozhled, je řidič povinen zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

Řidič nesmí zastavit a stát:

Zastavit a stát smí řidič jen:

Při zastavení a stání je řidič povinen co nejlépe využít místa a vždy dbát, aby neznemožnil ostatním řidičům vyjetí z řady stojících vozidel. Motocykly bez postranního vozíku mají v obci zastavit a stát pokud možno kolmo nebo šikmo k okraji silnice; není-li to možné nebo vhodné, smějí zastavit a stát po dvou vedle sebe rovnoběžně s okrajem silnice.

Zajíždí-li řidič při zastavení nebo stání k okraji silnice nebo chodníku, je povinen vždy dát znamení o změně směru jízdy.

Řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno výstražným trojúhelníkem nebo jiným rovnocenným zařízením, je povinen tohoto trojúhelníku nebo zařízení užít při nouzovém stání (závada na vozidle nebo nákladu, dopravní nehoda, náhlá nevolnost apod.). Trojúhelník nebo zařízení je řidič povinen umístit na okraji vozovky, kolmo k její ose a tak, aby bylo pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelné, a to ve vzdálenosti nejméně 50 m za vozidlem. V obci může být tato vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší. Je-li motorové vozidlo vybaveno zvláštním zařízením umožňujícím výstražnou funkci směrových světel, je řidič povinen ho užít po dobu, než trojúhelník nebo zařízení umístí na vozovce.

Na silnicích označených jako silnice I. třídy (č. D 40a a č. D 40b) a za snížené viditelnosti i na ostatních silnicích s výjimkou polních a lesních cest je mimo obec zakázáno zastavení a stání jinde než na místech označených jako parkoviště. Na vyznačeném okruhu (č. D 2) je zakázáno stání. Tyto zákazy neplatí, jde-li o nouzové stání.

Vyžadují-li to místní podmínky, může být v obcích nebo v jejich částech zakázáno stání vozidlům určitého druhu na stanovenou dobu dopravní značkou č. F 5a.

Řidič, který zastavil nebo stál a opět vyjíždí od kraje silnice nebo od chodníku, nesmí ohrozit ostatní účastníky silničního provozu, zejména řidiče jedoucích vozidel. Přitom je povinen vždy dát znamení o změně směru jízdy. Řidičům autobusů nebo trolejbusů veřejné hromadné přepravy osob jsou v obci řidiči ostatních vozidel povinni umožnit vyjetí ze zastávky nebo ze zastávkového pruhu, a to snížením rychlosti jízdy, popřípadě i zastavením vozidla. Řidiči autobusů nebo trolejbusů nesmějí v těchto případech ohrozit zejména řidiče jedoucí stejným směrem.

Otvírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob.

Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, je povinen učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu a nemohla ho neoprávněně užít jiná osoba. Je-li vozidlo povinně vybaveno zařízením proti neoprávněnému použití, je řidič povinen ho užít. Řidič motorového vozidla nebo jízdní soupravy povinně vybavených zakládacími klíny je povinen jich užít, je-li třeba zajistit vozidlo nebo soupravu proti pohybu.

Před označeným železničním přejezdem je řidič povinen počínat si zvlášť opatrně. Zejména je povinen se přesvědčit, zda může vjet na železniční přejezd. To neplatí, uvědomuje-li ho pomalu kmitající bílé světlo, ⁵ že se k železničnímu přejezdu neblíží vlak nebo železniční vozidlo.

Vjíždět na železniční přejezd je zakázáno:

Řidiči se před železničním přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijeli. Nejde-li o souběžnou jízdu, smějí řidiči přejíždět přes železniční přejezd jen v jednom jízdním proudu.

Řidič je povinen 30 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 30 km za hodinu. Svítí-li pomalu kmitající bílé světlo, je povinen 50 m před železničním přejezdem a při jeho přejíždění jet rychlostí nejvýše 50 km za hodinu.

Před železničními přejezdy, u kterých je umístěna dopravní značka "Stůj, dej přednost v jízdě!" (č. C 2), je řidič povinen zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má náležitý rozhled.

Ustanovení této vyhlášky platná pro železniční přejezdy se vztahují též na přejezdy označené jako vlečkový přejezd (č. A 27) s výjimkou nejvyšší povolené rychlosti podle ustanovení odstavce 4 a zákazu předjíždění podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d).

Znamení o změně směru jízdy je řidič povinen dát kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky také vždy, když mění směr jízdy, vybočuje z něho nebo vyžaduje-li to bezpečnost anebo plynulost silničního provozu.

Znamení je řidič povinen dát včas a zřetelně s ohledem na okolnosti silničního provozu, zejména na vozidla jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.

Znamení dává řidič směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává řidič znamení upažením. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané směrovými světly nebo upažením (pro šířku nákladu nebo za snížené viditelnosti apod.) dostatečně viditelné, musí dát znamení jiným zřetelným způsobem (způsobilou a náležitě poučenou osobou apod.). Jinak smí řidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým způsobem, aby neohrozil ani neomezil jiné účastníky silničního provozu.

Znamení dávané směrovými světly ponechá řidič jen po dobu, po kterou mění směr jízdy, vybočuje z něho nebo pokud nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení upažením dává řidič jen před započetím jízdního úkonu.

V obci smí řidič dávat zvukové výstražné znamení jen tehdy, jestliže je to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí; mimo obec i k upozornění řidiče, kterého hodlá předjíždět.

Řidič motorového vozidla a tramvaje smí dávat místo zvukového výstražného znamení světelné výstražné znamení; k upozornění řidiče, kterého hodlá předjíždět, je smí dávat i v obci.

Světelné výstražné znamení se dává zapínáním tlumených nebo dálkových světel a za snížené viditelnosti přepínáním tlumených a dálkových světel.

Užití výstražného znamení je řidič povinen omezit na dobu nezbytně nutnou.

Jedoucí motorové vozidlo, jízdní souprava a tramvaj musí mít za snížené viditelnosti rozsvíceno stanovené osvětlení. Světelné zařízení nesmí být zakryto nebo znečištěno. Řidič nesmí jet jenom s obrysovými světly. Je-li vozovka souvisle a dostatečně osvětlena, nesmí řidič jet s dálkovými světly.

Dálková světla je řidič povinen včas ztlumit před setkáním s protijedoucím vozidlem a také tehdy, mohl-li by oslnit řidiče motorového vozidla jedoucího před ním, jiného účastníka silničního provozu nebo strojvedoucího vlaku, řidiče železničního vozidla nebo řidiče plavidla.

Řidič motorového vozidla, který zastavil vozidlo před železničním přejezdem, nesmí za snížené viditelnosti ponechat rozsvícena dálková světla a pokud by mohl oslnit řidiče vozidel v protisměru, ani tlumená světla.

Světel do mlhy smí řidič užívat jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště, a to vždy současně s obrysovými nebo tlumenými světly. Za stejných podmínek smí řidič užívat i mlhového koncového světla. Řidič motorového vozidla, které není vybaveno světlomety do mlhy, musí mít za mlhy, sněžení nebo hustého deště rozsvícena tlumená světla. Hledacího světlometu nesmí řidič užít za jízdy.

U motorového vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž celková šířka nebo délka svými rozměry nebo rozměry nákladu přesahují stanovené míry, musí být i za snížené viditelnosti rozsvícena tlumená světla.

U jedoucího jízdního kola a potahového vozidla musí být za snížené viditelnosti rozsvíceno stanovené osvětlení.

Není-li vozidlo stojící na silnici za snížené viditelnosti mimo parkoviště dostatečně osvětleno veřejným osvětlením, musí být osvětleno alespoň na straně ke středu vozovky buď obrysovými a koncovými světly nebo parkovacími světly; není-li jimi vozidlo vybaveno, musí být osvětleno na straně ke středu vozovky alespoň jedním světlem viditelným zpředu i zezadu. Toto světlo nesmí být umístěno dále než 40 cm od bočního obrysu vozidla.

U nemotorových ručních vozíků s celkovou šířkou větší než 60 cm postačuje vybavení stanovenými odrazkami.

Zůstane-li motorové vozidlo při čerpání pohonných hmot na silnici, nesmí řidič zajíždět k čerpací stanici z protisměru.

U čerpací stanice se řidič nesmí vzdalovat od motorového vozidla; řidiči i přepravovaným osobám je zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor vozidla. Při čerpání pohonných hmot je řidič povinen zastavit motor a vypnout zapalování. Pokud je k vytápění vozidla použito nezávislého topení, je řidič povinen je vypnout již před příjezdem k čerpací stanici.

Vozidla s právem přednostní jízdy mají při čerpání pohonných hmot přednost.

Při vlečení motorového vozidla smí řidič jet rychlostí nejvýše 60 km za hodinu.

Užije-li se při vlečení motorového vozidla lana, musí být jeho délka taková, aby vzdálenost mezi vozidly nebyla menší než 2,5 m a větší než 6 m; užije-li se spojovací tyče, smí být tato vzdálenost menší než 2,5 m. Spojnice musí být zřetelně viditelná a označena (tyč červenobílými pruhy o šířce 75 mm, lano červeným praporkem nebo štítkem o rozměru nejméně 20X20 cm).

Motorové vozidlo se smí vléci jen tehdy, má-li v pořádku řízení a jestliže je řízeno řidičem, který splňuje podmínky ustanovení § 3 odst. 1 a § 4 odst. 2. U motorového vozidla vlečeného na laně musí být kromě toho účinné brzdy. Řidiči vlečeného a vlečného vozidla jsou povinni předem dohodnout způsob dorozumívání během jízdy. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, je-li motorové vozidlo vlečeno pomocí zvláštního zařízení (vyprošťovací podvozek, jeřáb apod.).

Za snížené viditelnosti musí být u vlečeného vozidla rozsvíceno stanovené osvětlení. Při poruše tohoto osvětlení musí být vozidlo osvětleno na straně ke středu vozovky vpředu bílým neoslňujícím světlem a vzadu alespoň jedním červeným světlem; tato světla musí být dobře viditelná a nesmějí být umístěna dále než 40 cm od bočního obrysu vozidla. U vlečného vozidla musí být i za nesnížené viditelnosti rozsvícena tlumená světla.

Vlečení více než jednoho motorového vozidla nebo motorového vozidla s přívěsem je zakázáno. Smí se však vléci motorové vozidlo s návěsem. Za motorovým vozidlem s přívěsem se nesmí vléci jiné motorové vozidlo. Motorové vozidlo vlečené pomoci zvláštního zařízení a autobus se smějí vléci jen bez přepravovaných osob; nákladní automobil bez osob přepravovaných na jeho ložném prostoru. Motocykl bez postranního vozíku se nesmí vléci nebo užít jako vlečné vozidlo.

V období od 15. dubna do 30. září je na silnicích označených jako silnice I. třídy (č. D 40a a č. D 40b) nebo jako dálková silnice pro mezinárodní provoz (č. D 41) zakázána jízda motorovým vozidlům o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg a zvláštním motorovým vozidlům

Vyžaduje-li to plynulost silničního provozu (v rekreačním zimním provozu apod.), může být zakázána jízda na určitých silnicích nebo jejich úsecích pro vozidla určitého druhu a na stanovenou dobu dopravní značkou č. B 12 doplněnou popřípadě dodatkovou tabulkou s vhodným nápisem.

Zákaz jízdy podle ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na autobusy, vozidla ozbrojených sil, ozbrojených sborů a na vozidla užitá k nezbytné zemědělské sezónní přepravě nebo k nakládce a vykládce železničních vagónů, jakož i při živelní pohromě.

K užívání jednonápravových kultivačních traktorů, motorových dopravních vozíků i ručních motorových vozíků v silničním provozu, s výjimkou účelových komunikací, je provozovatel povinen si vyžádat povolení okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti, který stanoví podmínky nutné k zajištění plynulosti silničního provozu (trasy, dobu apod.).

Příslušník může na místě zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to zajištění plynulosti silničního provozu.

Řidiči vozidel, kteří na sebe upozorňují zvláštními výstražnými znameními podle odstavce 2 (dále jen "vozidla s právem přednostní jízdy") nejsou povinni dodržovat ustanovení částí II, IV a VI této vyhlášky, vyžaduje-li to nezbytně plnění jejich zvláštních úkolů; tím nejsou zproštěni povinnosti dbát potřebné opatrnosti. To platí obdobně i pro skupiny vozidel doprovázených vpředu, a jde-li o více než tři vozidla, i vzadu, vozidlem ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru se zvláštními výstražnými znameními podle odstavce 2; u doprovázených vozidel musí být v takovém případě vždy rozsvícena tlumená světla.

Řidiči vozidel požární ochrany, zdravotnické a důlní záchranné služby, ozbrojených sil a ozbrojených sborů užívají při plnění zvláštních úkolů zvukového znamení s pronikavým tónem (sirénou) doplněného modrými světly; řidiči vozidel požární ochrany, pokud nejsou vybavena těmito výstražnými znameními, užívají zvukového znamení "Hoří" doplněného modrými nebo červenými světly.

Řidiči ostatních vozidel jsou povinni vozidlům s právem přednostní jízdy umožnit bezpečné projetí, zejména křižovatkou a jestliže je to nutné i zastavit vozidlo na takovém místě, aby jim nepřekáželi. Je-li modré světlo rozsvíceno na stojícím vozidle, jsou řidiči ostatních vozidel povinni podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavit vozidlo.

Řidiči vozidel vybavených zvláštními výstražnými světly oranžové barvy smějí znamení těchto světel užívat jen tehdy, mohla-li by být jejich jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. Přitom nejsou povinni dodržovat ustanovení části II, IV a VI této vyhlášky, u kterých to není možné pro zvláštní povahu těchto vozidel. Tím nejsou zproštěni povinnosti dbát potřebné opatrnosti. Řidiči ostatních vozidel jsou v takovém případě povinni podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavit vozidlo.

Ustanovení odstavce 4 platí obdobně pro skupiny (kolony) vozidel ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů doprovázené vpředu i vzadu vozidlem užívajícím uvedených zvláštních výstražných světel.

Řidič a každý, kdo způsobí na silnici překážku, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li se ten, kdo překážku způsobil, postarat sám o její odstranění nebo neučiní-li tak, odstraní překážku organizace, které přísluší správa silnice. Je-li známo, kdo překážku způsobil, odstraní se překážka na jeho náklad.

Není-li možno překážku neprodleně odstranit, je povinen ten, kdo ji způsobil, označit ji tak, aby účastníci silničního provozu mohli překážku včas zpozorovat (červeným praporkem apod.); za snížené viditelnosti je povinen překážku označit červeným světlem. Jde-li o překážku vytvořenou motorovým vozidlem, které je povinně vybaveno výstražným trojúhelníkem nebo jiným rovnocenným zařízením, je řidič povinen ho užít. Ten, kdo překážku způsobil, musí to poté ohlásit příslušníkovi.

Vytvoří-li překážku silničního provozu vozidlo ponechané na místě, kde je zakázáno zastavení nebo stání anebo nepojízdné vozidlo, rozhodne o jejím odstranění podle okolností zejména s ohledem na situaci v silničním provozu příslušník, a to na náklad provozovatele vozidla.

Organizace, kterým přísluší správa silnice, se řídí při označování překážek trvalejší povahy ustanoveními této vyhlášky o dopravních značkách a dopravních zařízeních.

Účastníci dopravní nehody jsou povinni poskytnout podle svých schopností a možností první pomoc zraněné osobě, neprodleně přivolat odbornou pomoc a na požádání si navzájem prokázat svou totožnost.

Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen:

Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení, ke zranění nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí nebo na jiném majetku částku 1000 Kčs, jsou účastníci nehody povinni:

Poškození silnice nebo obecně prospěšného zařízení, k němuž došlo při dopravní nehodě, jsou její účastníci povinni vždy neprodleně ohlásit příslušníkovi.

Přepravované osoby nesmějí svým chováním ohrozit bezpečnost silničního provozu, zejména tím, že by omezovaly řidiče v bezpečném ovládání vozidla, setrvávaly na místech, kde by byly ohroženy, vyhazovaly předměty na silnici apod. Řidič nesmí připustit, aby byl překročen povolený počet přepravovaných osob a podle svých možností ani to, aby přepravované osoby porušily povinnosti pro ně stanovené (připoutat se bezpečnostními pásy, užít ochranné přilby apod.).

V motorovém vozidle a v přívěsu určeném pro přepravu osob, v osobním dodávkovém automobilu a v postranním vozíku motocyklu se smějí na místech k tomu určených přepravovat osoby až do přípustné užitečné hmotnosti; počet osob starších 12 let však nesmí převyšovat počet povolených míst. Osoba mladší 12 let se nesmí přepravovat na předním sedadle.

Ustanovení odstavce 2 platí i pro přepravu osob v kabině pro řidiče nákladního nebo dodávkového automobilu anebo zvláštního motorového vozidla; v kabině zvláštního motorového vozidla však smějí být přepravovány jen osoby starší 15 let.

V dodávkovém automobilu o užitečné hmotnosti do 900 kg se smějí v prostoru pro náklad přepravovat nejvýše 4 osoby starší 15 let; přitom nesmí být ohrožena jejich bezpečnost.

Na ložném prostoru nákladního nebo dodávkového automobilu o přípustné užitečné hmotnosti nad 900 kg se smí bez povolení přepravovat nejvýše 6 osob starších 15 let určených k naložení nebo složení nákladu; přitom nesmí být ohrožena jejich bezpečnost. Taková přeprava je zakázána na jiných než shora uvedených motorových vozidlech a na sklápěcích automobilech.

Na jiných přívěsech, než které jsou určeny pro přepravu osob, je přeprava osob, s výjimkou ustanovení § 34, zakázána.

Na druhém sedadle motocyklu se smí přepravovat osoba starší 7 let, a to jen tehdy, je-li motocykl vybaven odpovídajícími opěrami pro nohy a byla-li při schválení technické způsobilosti motocyklu taková přeprava povolena. Boční posed spolujezdce není dovolen.

Cestující veřejného prostředku hromadné přepravy osob je povinen chovat se při čekání, nastupování, za jízdy a při vystupování tak, aby neohrožoval bezpečnost nebo plynulost silničního provozu; zejména nesmí v zastávce bez nástupního ostrůvku vstupovat do vozovky, pokud veřejný prostředek hromadné přepravy osob nezastaví; přitom je povinen uposlechnout pokynů pracovníka dopravního podniku. Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvody, aby cestující na pokyn tohoto pracovníka vystoupili nebo nastoupili mimo zastávku a přitom vstoupili do vozovky, je tento pracovník oprávněn zastavovat jiná vozidla.

Řidič veřejného prostředku hromadné přepravy osob se nesmí za jízdy bavit s jinými osobami, jíst, pít a kouřit, rozjíždět se před uzavřením dveří a otevírat dveře před zastavením vozidla ani vpouštět cestující do kabiny nebo prostoru vyhrazeného pro řidiče.

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro nepravidelnou přepravu osob veřejnými prostředky hromadné přepravy osob a autobusy neveřejné, tj. závodové a podobné přepravy osob. Na dodržování těchto ustanovení přepravovanými osobami je povinna dbát osoba k tomu určená.

Podrobnosti o přepravě osob veřejnými prostředky hromadné přepravy osob, zejména povinnosti i práva jejich řidičů a průvodčích, upravují zvláštní předpisy. ⁶

Zastávky veřejného prostředku hromadné přepravy osob lze zřídit jen tam, kde to neohrožuje bezpečnost a plynulost silničního provozu; ke zřízení zastávky je třeba souhlasu okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti. Podrobnosti upravují zvláštní předpisy.

Na ložném prostoru nákladního nebo dodávkového automobilu o užitečné hmotnosti vyšší než 900 kg je dovoleno přepravovat více než 6 osob na základě povolení okresního národního výboru, jestliže je to nezbytně nutné ke splnění hospodářských úkolů a nelze-li užít vozidla určeného k přepravě osob. Okresní národní výbor vydává povolení pro jednotlivou přepravu nebo na určitou dobu, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Povolení musí mít řidič u sebe. Na dálnici a silnici pro motorová vozidla se taková přeprava nepovoluje.

K přepravě se smí užít jen automobilu, jehož technickou způsobilost přezkoušel okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti a neuplynulo-li od přezkoušení více než 6 měsíců. Automobil smí řídit jen řidič starší 21 let, který má v řízení takového vozidla nejméně dvouletou praxi.

Počet přepravovaných osob nesmí překročit u dodávkového automobilu o užitečné hmotnosti

od 900 do 1500 kg 10 osob;

u nákladního automobilu o užitečné hmotnosti

od 1501 do 2500 kg 15 osob,

od 2501 do 5000 kg 20 osob,

od 5001 do 7000 kg 30 osob,

od 7001 kg 40 osob.

Osoby mladší 15 let je dovoleno přepravovat jen tehdy, jsou-li doprovázeny osobou starší 18 let.

Automobil musí být opatřen sedadly s opěradlem připevněným k vozidlu, přičemž jeho stěny musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly, a pokud nejde o automobil se skříňovou karosérií, i napjatou plachtou.

Přepravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyklánět se ani vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z vozidla; za to odpovídá osoba, kterou určí provozovatel vozidla z přepravovaných osob.

Rychlost jízdy nákladního nebo dodávkového automobilu hromadně přepravujícího osoby nesmí překročit 60 km za hodinu. Další podmínky pro hromadnou přepravu osob mohou být stanoveny v povolení vydaném okresním národním výborem.

Ustanovení odstavců 1 a 6 neplatí pro hromadnou přepravu osob nákladním nebo dodávkovým automobilem požární ochrany při plnění jejích úkolů, automobilem plnícím výcvikové úkoly Svazu pro spolupráci s armádou a pro přepravu osob při živelní pohromě. Na nákladní a dodávkové automobily přepravující příslušníky ozbrojených sil, ozbrojených sborů a Lidových milicí se nevztahují ustanovení odstavců 1 až 4 a 6.

Na ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je dovoleno přepravovat osoby jen na pracoviště a zpět, jestliže je to nezbytně nutné k plnění hospodářských úkolů. K přepravě se nesmí užít nákladního dvoukolového přívěsu a takového sklápěcího přívěsu, který nemá vyklápěcí korbu pevně zajištěnou svorníky.

Při přepravě osob podle odstavce 1 musí být dodrženy tyto podmínky:

Při přepravě nákladu nesmí být překročena užitečná hmotnost vozidla, zatížení náprav a přípustné rozměry stanovené pro vozidlo včetně nákladu. Náklad musí být na vozidle řádně umístěn a upevněn, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, neznečišťoval nebo nepoškozoval silnici, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a nezakrýval stanovené osvětlení, odrazky, poznávací značky vozidla a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu (plachta, řetězy, lana apod.). Předměty, které lze snadno přehlédnout (jednotlivé tyče, roury apod.), nesmějí po straně vyčnívat.

Přečnívá-li náklad vozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 m nebo přečnívá-li náklad do strany u motorového vozidla vnější okraj obrysových světel více než 40 cm a u nemotorového jeho okraj více než o 40 cm, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 30X30 cm; za snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou a vzadu červeným světlem a červenou odrazkou. Odrazky nesmějí být trojúhelníkového tvaru a smějí být umístěny nejvýše 1,20 m nad rovinou vozovky.

Povinnost označit náklad přečnívající vozidlo do strany za nesnížené viditelnosti podle odstavce 2 neplatí pro vozidla přepravující zemědělské výrobky; za snížené viditelnosti se užije světla nebo odrazek.

Při přepravě zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče nebo osob přepravovaných ve vozidle ani bezpečnost silničního provozu.

Nakládání a skládání nákladu na silnici je dovoleno jen tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést mimo silnici (ve dvoře, v průjezdu apod.). Složení a naložení nákladu musí být provedeno co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu. Není-li možno složený náklad neprodleně odstranit ze silnice, platí ustanovení o překážkách silničního provozu.

Podrobnosti o přepravě nákladu upravují zvláštní předpisy. ⁷

V silničním provozu se užívají svislé dopravní značky (na tabulích), vodorovné dopravní značky (na vozovce a součástech silnice) a dopravní zařízení.

Svislé dopravní značky jsou:

Pokyny přenosných svislých dopravních značek mají přednost před pokyny trvalých svislých dopravních značek, pokud bezpečnost silničního provozu nevyžaduje, aby tyto byly dočasně zrušeny zakrytím.

Vodorovných dopravních značek (č. V 1a až č. V 14) se užívá buď ve spojení se svislými dopravními značkami (popřípadě s dopravními zařízeními), jejichž údaje zdůrazňují nebo upřesňují, anebo samostatně. Vodorovné dopravní značky jsou na vozovce vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem. Hřebů se užívá jen u přerušovaných čar v obci a k doplnění dopravní značky vyznačující okraj vozovky (č. V 4). Při přechodné úpravě se k vyznačení dočasně nutné změny užívá odchylných barev a popřípadě hřebů k zlepšení viditelnosti.

Dojde-li při změně místní úpravy silničního provozu výjimečně na přechodnou dobu ke změně svislých dopravních značek, mají pokyny těchto značek přednost před pokyny vodorovných dopravních značek.

Dopravními zařízeními jsou zejména:

V silničním provozu se smí užívat dopravních značek a dopravních zařízení jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Silniční provoz se v míře nezbytně nutné upraví, omezí nebo zastaví dopravními značkami a dopravními zařízeními, vyžadují-li to místní podmínky, stavba, údržba nebo ochrana silnice nebo jiný důležitý veřejný zájem (dále jen "místní úprava silničního provozu").

Zda, kde a jakých dopravních značek a dopravních zařízení se má užít a jaké místní úpravy silničního provozu mají být provedeny v jednotlivých případech, stanoví:

Při stavbách a rekonstrukcích silnic v prováděném stavebním řízení a při povolování uzavírek a objížděk platí obdobně ustanovení odstavců 1 a 2.

Na práce na silnici, které nevyžadují ani částečného uzavření silnice, stačí upozornit na dobu nezbytně nutnou dopravní značkou č. A 15 nebo červeným praporkem a za snížené viditelnosti červeným nebo přerušovaným oranžovým světlem. Označit pracoviště je povinna organizace, která práce provádí.

Při rozhodování o povolení vyhrazeného parkoviště si národní výbor vyžádá souhlas okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti. Parkoviště je možno vyhradit jen pro dobu nezbytně nutnou (dny, hodiny).

Veškeré dopravní značky musí být prováděny podle vzorů uvedených v příloze. Stanovené tvary symbolů svislých dopravních značek se nesmějí nijak měnit; to však neplatí pro značky se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, číslicemi apod., které jsou uvedeny jen jako vzory. Podrobnosti o rozměrech, barvách a přesném provedení a umísťování dopravních značek, dopravních zařízení i světelných signalizačních zařízení upravuje zvláštní předpis.

Na dopravních značkách a na jejich sloupcích nebo na dopravních zařízeních je zakázáno umísťovat cokoliv, co nesouvisí se značkou nebo zařízením. V blízkosti silnice je zakázáno umísťovat předměty nebo zařízení, které by mohly vést k záměně s dopravní značkou nebo dopravním zařízením, které by je zakrývaly nebo svou úpravou zmenšovaly jejich význam anebo oslňovaly či rozptylovaly pozornost účastníka silničního provozu způsobem ohrožujícím bezpečnost tohoto provozu. Toto ustanovení nesmí být porušeno zejména při umísťování prostředků prostorové propagace při silnicích, k němuž udělují povolení příslušné orgány státní správy podle zvláštních předpisů.

Pro plnění některých úkolů, při nichž se musí užít silnice (při měření apod.), může příslušný dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti povolit k zajištění bezpečnosti pracovníků a k upozornění účastníků silničního provozu na použitá vozidla, přístroje apod. užívání přenosných dopravních značek, popřípadě dopravních zařízení (dopravní kužele apod.). Organizace, které přísluší správa silnice, smí užívat přenosných dopravních značek a dopravních zařízení bez povolení. Organizace, které přísluší péče o čistotu silnice, smí se souhlasem okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti užívat při občasném důkladném čištění vozovky přenosné dopravní značky č. B 29 s vyznačením doby její platnosti. V Praze, Bratislavě, Brně a Ostravě povolují užívání přenosných dopravních značek, popřípadě dopravních zařízení národní výbory. Přenosné dopravní značky a dopravní zařízení smějí být umísťovány jen na dobu nezbytně nutnou.

Při řízení provozu na křižovatce se užívá světelných signálů tříbarevné soustavy s plnými kruhovými světly nebo se světly se směrovými šipkami (č. S 1a až č. S 3b apod.); směrové šipky ukazují, pro který směr je signál určen.

Při řízení provozu na křižovatce:

Na znamení signálu doplňkové zelené šipky umístěného v úrovni signálu s červeným světlem a svítícího současně s červeným nebo žlutým světlem smí řidič jet jen ve směru, kterým šipka ukazuje. Přitom je povinen dát přednost v jízdě řidičům jedoucím ve volném směru a nesmí ohrozit chodce přecházející ve volném směru, kteří již vstoupili do vozovky.

Tam, kde se užívá světelného rychlostního signálu s proměnným signálním znakem (č. S 8a) nebo rychlostního signálu s více proměnnými signálními znaky (č. S 8b), označuje rozsvícená číslice rychlost v kilometrech za hodinu, při jejímž dodržení dojede řidič k dalšímu světelnému signálu se svítícím zeleným světlem.

Používá-li se týž jízdní pruh střídavě pro jeden i druhý směr jízdy, je provoz na tomto jízdním pruhu řízen světelným signálem pro zakázaný vjezd (č. S 5a) a signálem pro volný vjezd do jízdního pruhu (č. S 5b). Při změně svítí po dobu potřebnou k vyklizení signál pro zakázaný vjezd současně pro oba směry.

Při řízení provozu před přechodem pro chodce nebo před příjezdem ke křižovatce anebo před nepřehledným místem platí obdobně ustanovení odstavce 2. Na signál "Stůj!" popřípadě "Pozor!" je řidič povinen zastavit vozidlo před příčnou čarou souvislou (č. V 6a a č. V 6b) a tam, kde taková čára není, před světelným signálem.

Přerušované žluté světlo svítící na křižovatce při vypnutí světelných signálů nebo ve spojení s dopravní značkou č. C 2 apod. anebo samostatně na jiných nebezpečných místech upozorňuje řidiče na nutnost zvýšené opatrnosti. Svítí-li toto světlo na křižovatce, nejde o křižovatku s řízeným provozem.

Při řízení provozu při částečných uzavírkách silnice, při práci na silnici nebo z jiných důvodů se užívá přenosných signálních zařízení tříbarevné nebo dvoubarevné soustavy s plnými kruhovými světly. Ustanovení odstavce 2 pak platí obdobně. Na znamení signálu "Stůj!", popřípadě "Pozor!" je řidič povinen zastavit vozidlo před světelným signálem.

Ve zvláštních případech, například k zabezpečení vjezdu tramvají na silnici se užívá červeného nepřerušovaného světla, jemuž předchází žluté nepřerušované světlo; řidič je povinen zastavit vozidlo před příčnou čarou souvislou (č. V 6a a č. V 6b) a tam, kde taková čára není, před světelným signálem.

Dvěma přerušovanými červenými světly umístěnými vedle sebe se zabezpečuje vjezd na silnici pro vozidla požární ochrany; řidič je povinen zastavit vozidlo před tímto světelným signálem.

Pro chodce se užívá signálů dvoubarevné soustavy:

Tam, kde jsou zvláštní světelné signály pro chodce vybaveny tlačítkem, smí chodec po stisknutí tlačítka vstoupit do vozovky teprve na znamení signálu "Volno".

Jsou-li na stezkách pro cyklisty zřízeny zvláštní světelné signály (č. S 7a, č. S 7b a č. S 7c), platí obdobně ustanovení odstavce 2. To platí i tehdy, je-li červené, žluté a zelené kruhové světlo doplněno jen bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola.

Jsou-li zřízeny zvláštní signály pro tramvaje, pak jejich význam pro řidiče tramvají vyplývá z toho, která světla jsou rozsvícena (č. S 9a až S 9g). Těchto signálů se může užít i na jízdních pruzích vyhrazených pro autobusy nebo trolejbusy městské hromadné přepravy osob.

Provoz řídí příslušník ve stejnokroji změnou postoje a pokyny paží; přitom zpravidla užívá směrovku, kterou drží v pravé ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidiče i chodce:

Při pokynech "Stůj" a "Volno" může příslušník upažit obě nebo jednu paži; obě paže může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d ).

Příslušník může při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v odstavci 1 i jiné potřebné pokyny ("Zrychlit jízdu!" krčením upažené paže přes střed těla, "Zpomalit jízdu!" kýváním upažené paže nahoru a dolů apod.). K zdůraznění svého pokynu může příslušník užít znamení píšťalkou.

Ustanovení odstavců 1 až 3 platí i při řízení provozu orgánem vojenské pořádkové služby.

Zastavovat vozidla smějí jen:

Znamení k zastavení vozidla dávají osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) vztyčením paže nebo zastavovacím terčem (č.Z 5a); za snížené viditelnosti dávají znamení k zastavení vozidla červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu. Z jedoucího vozidla dávají toto znamení kýváním upažené paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem, popřípadě rozsvícením světelného nápisu "STOP" umístěného na vozidle. Pro pracovníky dráhy platí při zastavování vozidel ustanovení § 21 odst. 2 písm. d). Jiné osoby uvedené v odstavci 1 písm.e) dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží; smějí však též užívat zvláštního zastavovacího terče (č.Z b). Při trhacích pracích v kamenolomech apod. se užívá červeného praporku.

Znamení k zastavení vozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem na okolnosti silničního provozu tak, aby řidič mohl bezpečně zastavit vozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti silničního provozu.

Chodec je povinen chodit po chodníku, a to vpravo; kde není chodník, je povinen chodit po levé krajnici. Plynulost silničního provozu nesmějí chodci omezovat zejména tím, že bezdůvodně vytvářejí skupiny. Jiní účastníci silničního provozu nesmějí chodníku užívat, pokud v této vyhlášce není stanoveno jinak.

Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku nebo na krajnici, je povinen, nebrání-li tomu zvláštní okolnosti, jít při levém okraji vozovky. Osoba, která se pohybuje pomocí ručního vozíku pro tělesně postižené osoby, smí užívat chodníku, krajnice nebo vozovky; jde-li o ruční vozík s pomocným motorkem, nesmí jeho rychlost při jízdě po chodníku překročit 4 km za hodinu.

Kde není chodník ani krajnice nebo je-li chodník nebo krajnice neschůdná, je chodec povinen jít, pokud tím není ohrožena jeho bezpečnost a nebrání-li tomu zvláštní okolnosti, co nejblíže při levém okraji vozovky. Osoba, která se pohybuje pomocí ručního vozíku s pomocným motorkem pro tělesně postižené osoby, je však vždy povinna jet při pravém okraji vozovky.

Chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe, pokud tím, zejména za snížené viditelnosti nebo za zvýšeného provozu, neohrozí nebo neomezí silniční provoz.

Je-li v blízkosti křižovatka s provozem řízeným světelnými signály nebo přechod se světelnými signály pro chodce, smějí chodci přecházet jen po přechodu. Je-li v blízkosti nadchod nebo podchod, jsou chodci povinni je užívat. Dopravní značkou č. C 9 může být chodcům i v jiných případech přikázáno, aby užili přechodu, nadchodu nebo podchodu.

Na vyznačeném přechodu pro chodce je chodec povinen přecházet v pravé polovině. Mimo vyznačené přechody smí přecházet vozovku jen kolmo ke směru silničního provozu. Před vstupem do vozovky je povinen se přesvědčit, zejména s ohledem na překážku, která mu popřípadě brání v rozhledu, zda tak může učinit bez nebezpečí. Jakmile chodec vstoupí do vozovky, nesmí se tam bezdůvodně zdržovat nebo zastavovat. Chodec nesmí vstupovat do vozovky, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na vozovce, je povinen jim uvolnit cestu.

Chodci, kteří přecházejí na vyznačených přechodech, jsou povinni, vyžaduje-li to hustota a plynulost provozu jedoucích vozidel, brát ohled na řidiče přijíždějících vozidel zejména tím, že nepřecházejí jednotlivě, ale ve skupinách. To platí též, přecházejí-li chodci na křižovatce po nevyznačeném přechodu, vůči řidičům odbočujícím na silnici, po které chodci přecházejí. V jiných případech smějí chodci přecházet vozovku jen s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel, a tak, aby řidiče těchto vozidel nedonutili ke změně směru nebo rychlosti jízdy.

Pro chodce platí přiměřeně i ustanovení o železničních přejezdech ( § 21) a dopravních nehodách ( § 30).

Ustanovení odstavců 1 až 8, pokud z nich nevyplývá jinak, platí i pro osobu, která vede psa, tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro nemocné nebo tělesně postižené osoby nebo ruční vozík s celkovou šířkou menší než 60 cm.

Osoby pracující na silnici nejsou povinny dodržovat ta ustanovení, u nichž to není možné pro povahu jejich práce, a jsou-li zřetelně označeny.

Pochodující útvar (útvar ozbrojených sil, pohřební průvod apod.) musí být za snížené viditelnosti označen vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu rovněž po obou stranách červeným světlem.

Za dodržování ustanovení odstavce 1 a ustanovení uvedených v § 47 věta třetí odpovídá vedoucí pochodujícího útvaru.

Organizovaná skupina školní mládeže smí jít nanejvýše ve dvojstupech a musí být doprovázena osobou starší 15 let, která je dostatečně způsobilá, aby na skupinu řádně dohlížela. Vozovky smí skupina užít jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku nebo po levé krajnici. Musí-li užít vozovky, řídí se skupina též ustanoveními odstavců 1 a 2. Jiné skupiny školní mládeže nebo dětí nepodléhajících školní docházce se řídí ustanoveními pro chodce.

Osoba, která doprovází organizovanou skupinu školní mládeže nebo skupinu dětí nepodléhajících povinné školní docházce, je oprávněna při přecházení vozovky zastavovat vozidla.

Cyklista je povinen jet nebo vést jízdní kolo při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí jízdní kolo vést i po chodníku a mimo obec smí k jízdě nebo vedení kola užívat i pravé krajnice.

Cyklisté smějí jet nebo mohou vést jízdní kolo jen jednotlivě za sebou. Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, jet v těsné blízkosti za motorovým vozidlem, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte s pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 18 let vézt osobu mladší 7 let.

Osoby mladší 10 let smějí na silnici (s výjimkou polních a lesních cest) jezdit na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let, která je dostatečně způsobilá, aby na ně řádně dohlížela. Tím není dotčena zákonná odpovědnost za nezletilé děti.

U jízdního kola se smí užívat přívěsného vozíku, který není širší než 80 cm, má vzadu odrazku červené barvy a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti koncové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen tímto světlem.

Vozkou smí být jen osoba starší 15 let. Vedle potahového vozidla smí jít vozka jen po pravé straně. Před opuštěním vozidla je povinen vozidlo zabrzdit, uvolnit vnitřní postraňky a na svahu založit kola.

Osoba tlačící nebo táhnoucí ruční vozík o celkové šířce větší než 60 cm je povinna jít při pravém kraji vozovky a mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci.

Na silnicích označených jako silnice I. třídy (č. D 40a a č. D 40b) nebo jako dálková silnice pro mezinárodní provoz (č. D 41) je v době od 23 do 4 hodin zakázána jízda s potahovými vozidly a ručními vozíky uvedenými v předchozím odstavci.

Na silnici s výjimkou polních a lesních cest smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Je povinen jet při pravém okraji vozovky; mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci. Jezdci na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou; přitom smějí vést jen jedno zvíře.

Zvířata se smějí vést jen tehdy, jsou-li k sobě spřežena, a to nejvíce po dvou. Na silnici se smějí zvířata hnát jen tak, aby silniční provoz nebyl ohrožován a aby byl co nejméně omezován. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem průvodců starších 15 let.

Od soumraku do svítání je zakázáno užívat k jízdě na zvířatech a k vedení a hnaní zvířat silnic označených jako silnice I. třídy nebo II. třídy (č. D 40a, č. D 40b a č. D 40c) anebo jako dálková silnice pro mezinárodní provoz (č. D 41). Jinde musí být jezdec označen na levé straně neoslňujícím bílým světlem. Útvar jezdců se musí označit obdobně jako pochodující útvar. Průvodce vedených a hnaných zvířat musí být označen neoslňujícím bílým světlem.

Je zakázáno pobíhání domácích zvířat po silnici.

Na dálnici je dovolen provoz jen motorovým vozidlům s konstrukční rychlostí 50 km za hodinu a vyšší, je-li pro ně tato rychlost povolena. Řidičům na dálnici je zakázáno:

Zjistí-li řidič během jízdy na vozidle nebo nákladu závadu, pro kterou nemůže dosáhnout na rovině rychlosti nejméně 50 km za hodinu, musí dálnici opustit na nejbližším výjezdu z ní; silnici pro motorová vozidla musí opustit na nejbližším výjezdu z této silnice nebo nejbližší křižovatce.

Vlečení motorového vozidla je dovoleno jen tehdy, jestliže je to nutné k odstranění nepojízdného vozidla z dálnice; řidič musí s vlečeným vozidlem dálnici opustit na nejbližším výjezdu z dálnice a silnici pro motorová vozidla na nejbližším výjezdu z této silnice nebo na nejbližší křižovatce.

V období od 15. dubna do 30. září je na dálnici zakázán provoz motorovým vozidlům o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg - s výjimkou autobusů - v poslední pracovní den před dnem pracovního klidu v době od 15 do 21 hodin, v první den pracovního klidu v době od 7 do 11 hodin a v poslední den pracovního klidu v době od 15 do 21 hodin.

Řidič smí na dálnici vjíždět a z dálnice vyjíždět jen na místech k tomu určených.

Při vjíždění na dálnici je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům, která jedou po dálnici.

Při vyjíždění z dálnice je řidič povinen se včas zařadit do jízdního pruhu, který odpovídá výjezdu z dálnice, a co nejdříve vjet na zvláštní jízdní pruh určený pro vyjíždění z dálnice (odbočovací pruh).

Hry a sport na silnici je možno provozovat pouze na základě zvláštního povolení.

K pořádání závodů, soutěží a obdobných podniků na silnici, kterými by mohla být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, uděluje povolení okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, nepřesahuje-li podnik jeho obvod, jinak krajský dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti příslušný podle místa, kde podnik začíná, a to vždy po předchozím projednání s příslušnými národními výbory. Ve zvláště závažných případech může povolení udělit ministerstvo vnitra České socialistické republiky nebo ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky, popřípadě federální ministerstvo vnitra; jde-li o dálnici, uděluje se povolení po projednání s federálním ministerstvem dopravy. V povolení musí být stanoveny podmínky pro zajištění bezpečnosti silničního provozu.

V žádosti o povolení podniku uvedeného v odstavci 1 musí být uveden zejména účel a doba konání podniku, návrh trasy s výchozím a cílovým místem, počet účastníků, odpovědný vedoucí a způsob zajištění pořadatelské služby.

Má-li být při pořádání podniku povolena uzavírka nebo objížďka, platí obdobně ustanovení § 38 odst. 3.

Způsob zabezpečení motoristických a podobných podniků stanoví zvláštní předpis.

pro motorová vozidla se vztahují též na trolejbusy, na motorové dopravní vozíky i ruční motorové vozíky a na zvláštní motorová vozidla;

pro přívěsy se vztahují též na návěsy;

pro motocykly se vztahují též na skútry, mopedy a jízdní kola s pomocným motorkem.

Výjimku z této vyhlášky může v jednotlivých případech nebo pro jednotlivé skupiny případů anebo pro určitou silnici povolit příslušný dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, popřípadě ministerstvo vnitra České socialistické republiky nebo ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky. Výjimku celostátního rozsahu povoluje federální ministerstvo vnitra. Je-li nutno povolení výjimky uvést ve všeobecnou známost, učiní se tak způsobem odpovídajícím rozsahu povolené výjimky.

Výjimky z místní úpravy silničního provozu povoluje ten orgán, který místní úpravu stanovil; je-li tímto orgánem dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, rozhoduje po předchozím projednání s příslušným národním výborem a je-li jím národní výbor, rozhoduje po předchozím souhlasu příslušného dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti.

Výjimku, která je v silničním provozu okamžitě třeba, může povolit také příslušník na místě samém.

Povolených výjimek se smí užívat jen v míře nezbytně nutné, s ohledem na okolnosti a ostatní účastníky silničního provozu.

O povolování zvláštního užívání silnice, zejména přepravy zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují stanovenou míru, platí zvláštní předpisy.

Zvláštního označení vozidel č. O 2a a č. O 2b smějí užívat jen osoby, které je obdrží od příslušné organizace Svazu invalidů. Řidiči vozidel s označením č. O 2a nemusí v jednotlivých případech dodržovat zákaz stání vyplývající ze značky č. B 29, jestliže je to naléhavě nutné, a to jen na dobu nezbytně potřebnou a nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti silničního provozu. K výjimkám trvalé povahy musí být vyžádáno povolení podle odstavce 1, popřípadě 2. O zřizování vyhrazených parkovišť pro tyto osoby platí ustanovení § 38 odst. 5.

Dopravní značky a dopravní zařízení nově stanovené v této vyhlášce musí být zavedeny postupně podle dopravního významu silnic nejpozději do 31. prosince 1979. Do té doby současně platí dopravní značky a dopravní zařízení v dosavadní úpravě.

Zrušují se: