135/1975 Sb. znění účinné od 1. 1. 1976 do 31. 12. 1983
135
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 4. prosince 1975
o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 169 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon"):
Nároky na starobní důchod při trvalém zaměstnání
§ 1 Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění), se poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, jestliže jeho hrubý výdělek nečiní více než 800 Kčs měsíčně.
§ 2 (1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění), se poskytuje starobní důchod
a) až do výše 1 100 Kčs měsíčně, je-li zaměstnán 1․ ve výrobě (průmyslové, těžební, zemědělské, lesní, stavební včetně údržby a obnovy, ve výrobě stavebních hmot, při výstavbě, údržbě a obnově inženýrských sítí a komunikací, v družstevní výrobě, v polygrafických provozech, popřípadě v dalších výrobních odvětvích), 2. při provádění služeb včetně oprav, údržby a jiných obdobných prací směřujících k uspokojování potřeb obyvatelstva - v organizacích místního průmyslu, komunálních služeb, ve výrobních družstvech, v rozpočtových organizacích a zařízeních národních výborů pro komunální služby, v drobných provozovnách národních výborů a v bytovém hospodářství národních výborů a družstev, - v obchodě, - ve veřejném, závodním a školním stravování a v ubytovacích zařízeních, - ve zdravotnictví a zařízeních sociální péče včetně pečovatelské služby, - ve veřejné dopravě místní dopravy a v provozu pošt a telekomunikací, - při provozu vodáren a úpraven pitné vody včetně čerpacích stanic a městských čistíren odpadních vod, - při nákupu zemědělských výrobků, - při sběru surovin, 3. při topičských pracích, při pracích při údržbě a úklidu a jako člen závodní stráže, hlídač nebo vrátný, i pokud jde o práce konané v jiných odvětvích, než jsou odvětví uvedená pod č. 1 a 2,
b) v nezměněné výši, koná-li práce mimořádné důležitosti v klíčových odvětvích národního hospodářství, o nichž to rozhodne vláda Československé socialistické republiky.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pracující konající práce administrativní.
§ 3 (1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení, se poskytne tento důchod ve výši jedné poloviny, pokud není pro něj výhodnější úprava podle § 1 nebo § 2, jestliže jeho hrubý výdělek po vzniku nároku na starobní důchod podstatně pokles; přitom je podmínkou, že podstatný pokles výdělku byl způsoben zkrácením pracovního úvazku nebo změnou zaměstnání.
(2) Za podstatný pokles výdělku pracujícího se považuje, jestliže měsíční hrubý výdělek pracujícího je alespoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává starobní důchod, avšak neomezeny podle § 14 odst. 4 zákona.
(3) Polovina starobního důchodu se vypočítává ze starobního důchodu té výše, v níž by náležel ke dni, od něhož se přiznává polovina tohoto důchod. Průměrný měsíční výdělek pracujícího se zjišťuje z hrubých výdělků dosažených před rokem, v němž mu vznikl nárok na starobní důchod; byl-li pracující po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě zaměstnán a nepobíral starobní důchod ani jeho část, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených před rokem, v němž nastal podstatný pokles výdělku po vzniku nároku na důchod, jestliže to je pro pracující výhodnější.
Nároky na důchod při krátkodobém zaměstnání
§ 4 (1) Poživatelům starobního, vdovského a sirotčího důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), kterým by se důchod nevyplácel anebo by se krátil při zaměstnání, se poskytuje důchod v nezměněné výši, jestliže je důchodce krátkodobě zaměstnán po dobu sjednanou nejvýše na 180 pracovních dnů, pokud důchodce skutečně neodpracoval v takto sjednaném krátkodobém zaměstnání v kalendářním roce více než uvedený počet pracovních dnů. Do počtu odpracovaných dnů se započítávají i dny, za které důchodci náleželo nemocenské, náhrada mzdy, u důchodců odměňovaných měsíční mzdou též svátky, i když jim náhrada mzdy za tyto dny nenáleží. Dny, za které náležela náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, se do počtu odpracovaných dnů nezapočítávají.
(2) Důchodcům uvedeným v předchozím odstavci se poskytuje důchod v nezměněné výši také tehdy, jestliže jsou zaměstnáni s pracovním úvazkem takového rozsahu, že v kalendářním roce nepřesáhne 1 200 pracovních hodin.
(3) Konal-li důchodce v témže kalendářním roce jak práce uvedené v odstavci 1, tak práce uvedené v odstavci 2, hodnotí se každý den, ve kterém konal práce uvedené v odstavci 2, jako jeden pracovní den; celková doba trvání všech prací nesmí činit v kalendářním roce více než 180 pracovních dnů.
(4) V případech zvýšené potřeby pracovních sil při mimořádných událostech může být nejvyšší časový rozsah prací stanovený v předchozích odstavcích překročen. O rozsahu takového překročení a o tom, pro které práce se povoluje, rozhodne v případě jednotlivých mimořádných událostí pro organizace řízené federálními ústředními orgány vláda Československé socialistické republiky, pro organizace řízené ústředními orgány republik a národními výbory vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky.
Nároky na starobní důchod při střídání trvalého a krátkodobého zaměstnání
§ 5 Pracujícímu, který po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) konal v kalendářním roce střídavě zaměstnání, při nichž náleží výhoda pobírání starobního důchodu (jeho části) vedle výdělku podle § 2, 3 nebo 4, náleží tato výhoda vždy jen po dobu nepřesahující 180 pracovních dnů; přitom se do počtu těchto dnů započítávají jak dny odpracované v trvalém zaměstnání, tak dny odpracované v krátkodobém zaměstnání. Ustanovení § 4 odst. 1 věty druhé a třetí a odstavců 2 a 3 platí i tu.
Nároky na důchod při pracích podle dohody o pracovní činnosti nebo
při poskytování služeb nebo oprav na základě povolení národního výboru
§ 6 (1) Poživateli starobního důchodu, který koná práce podle dohody o pracovní činnosti, se poskytne tento důchod jen za podmínek a ve výši stanovených v § 1, 2, 4 a 5 pro poskytování starobního důchodu při zaměstnání. Ustanovení § 4 o výplatě vdovského a sirotčího důchodu v nezměněné výši platí obdobně. Nebyl-li v dohodě o pracovní činnosti, uzavřené pro výkon práce podle § 4, dohodnut počet pracovních dnů (odstavec 1) nebo počet pracovních hodin (odstavec 2), počítá se jeden kalendářní týden doby, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, za pět pracovních dnů.
(2) Poživateli starobního důchodu, který poskytuje služby nebo opravy na základě povolení národního výboru, se poskytuje tento důchod jen za podmínek a ve výši stanovených v § 1 a 2 pro poskytování starobního důchodu při zaměstnání.
§ 7 Podle tohoto nařízení se pracujícím rozumí pracovník v pracovním poměru, člen výrobního družstva, člen jednotného zemědělského družstva, voják z povolání, příslušník Sboru národní bezpečnosti a příslušník sboru nápravné výchovy a pracující uvedený v § 3 písm. c) zákona ; zaměstnáním se tu rozumí zaměstnání v pracovním poměru, pracovní činnost v poměru člena výrobního družstva a člena jednotného zemědělského družstva, služba v ozbrojených silách a jiné činnosti uvedené v § 9 odst. 2 písm. a) zákona.
§ 8 (1) Za dobu zaměstnání (prací uvedených v § 6), po kterou se poskytuje starobní důchod nebo jeho část, se nárok na tento důchod nezvyšuje.
(2) Pracující si může zvolit místo výplaty důchodu zvyšování nároku na důchod. Provedená volba nemůže být změněna před uplynutím tří měsíců; jde-li však o případy uvedené v § 4, může důchodce kdykoliv požádat, aby mu byl místo výplaty důchodu zvyšován nárok na starobní důchod. Doba zaměstnání (prací uvedených v § 6) se hodnotí pro zvýšení nároku na důchod ve všech těchto případech podle obecných předpisů ode dne následujícího po uplynutí období, za které byla již vyplacena měsíční splátka důchodu.
§ 9 Po dobu, po kterou náleží podle § 1 až 4, popřípadě § 5, starobní důchod nebo jeho část při zaměstnání, se důchod vyplácí, i když v této době náleží důchodci nemocenské.
§ 10 Organizace je povinna uvést v hlášení orgánu sociálního zabezpečení okolnosti, z nichž je patrno, zda jde o práce, při nichž je důchodce účasten výhod podle tohoto nařízení, popřípadě zda jde o práce uvedené v § 6. Organizace odpovídá podle platných předpisů za škodu vzniklou neoprávněnou výplatou důchodu.
§ 11 (1) Pracující poživatelé starobních důchodů, kteří jsou zaměstnáni ve výrobě, službách a dalšími pracemi uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a jimž po zvýšení podle části osmé zákona se vyplácí starobní důchod v částce vyšší než 1 100 Kčs měsíčně, jsou povinni do 31. ledna 1976 ohlásit trvání takového zaměstnání orgánu důchodového zabezpečení, který důchod vyplácí.
(2) Přesahuje-li v případech uvedených v odstavci 1 výše starobního důchodu po zvýšení částku 1 100 Kčs měsíčně, upraví se vyplácený starobní důchod na tuto částku počínajíc splátkou důchodu splatnou v únoru 1976. Přeplatky vzniklé výplatou splátek starobního důchodu v částce vyšší než 1 100 Kčs měsíčně za únor a březen 1976 nebudou vymáhány, jestliže důchodce splnil svou ohlašovací povinnost.
(3) Pracující poživatelé starobních důchodů, kteří konají práce administrativní v jednotných zemědělských družstvech a jimž podle tohoto nařízení již nenáleží důchod při zaměstnání, jsou povinni trvání takového zaměstnání ohlásit do 10. ledna 1976. Výplata důchodu v těchto případech končí splátkou důchodu splatnou v lednu 1976. Přeplatky vzniklé výplatou splátek důchodu za leden a únor 1976 nebudou vymáhány, jestliže důchodce splnil svou ohlašovací povinnost.
§ 12 Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 2/1971 Sb. , o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům.
§ 13 Tato nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
