Tato vyhláška upravuje postupy ústředních orgánů a orgánů středního článku řízení (dále jen "orgány hospodářského řízení") a organizací ¹ při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu (dále jen "dodavatelsko-odběratelské vztahy"), zejména v období přípravy prováděcích státních a hospodářských plánů, včetně zvláštní části státních plánů, ² a některé postupy při vzniku hospodářských závazkových vztahů. Vyhláška současně stanoví způsob vydávání plánovacích aktů a uplatňování bilančních gescí a podrobněji upravuje projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úsecích dodávek

Obdobně jako organizace postupují koncernové podniky, pokud v souladu se statutem koncernu vystupují svým jménem v hospodářských vztazích; ³ funkci středního článku řízení podle této vyhlášky plní koncern.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy v procesu tvorby a zajišťování střednědobých (pětiletých) státních a hospodářských plánů se projednávají v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním opatřením.

Projednáváním dodavatelsko-odběratelských vztahů podle této vyhlášky se rozumějí postupná jednání vyúsťující v souhrnná jednání po vydání směrnic pro vypracování prováděcích plánů (dále je "směrnice"), zaměřená na přípravu návrhů prováděcích státních a hospodářských plánů organizací a orgánů hospodářského řízení.

Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů probíhá plynule tak, aby v souladu se směrnicemi zabezpečilo zejména

Přípravou pro projednání dodavatelsko- odběratelských vztahů jsou předběžná jednání (výměna informací) o směrech dalšího formování potřeb národního hospodářství a zdrojů a s tím spojeného formování dodavatelsko-odběratelských vztahů na jednotlivých stupních řízení s ohledem na potřeby přípravy plánů.

Orgány hospodářského řízení jsou povinny organizovat ve vzájemné součinnosti projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů ⁴ tak, aby výsledky mohly být zapracovány do návrhů prováděcích hospodářských plánů na všech stupních řízení. Dále jsou povinny se zřetelem ke specifickým podmínkám hospodářských odvětví a úseků, které řídí, sledovat a analyzovat vývoj dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména s ohledem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů a řešit rozpory, popř. navrhovat způsob jejich řešení příslušným orgánům ( § 5 odst. 4 a 5).

Organizace jsou povinny projednat podle této vyhlášky dodavatelsko-odběratelské vztahy týkající se

Dohodnou-li se na tom zúčastněné organizace nebo stanoví-li tak orgány hospodářského řízení, projednávají se dodavatelsko-odběratelské vztahy i v případech, na něž se ustanovení odstavce 2 nevztahuje.

Orgány hospodářského řízení se mohou dohodnout, že dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednají na jejich úrovni. Výsledky jednání jsou povinny shodně dovést na podřízené organizace, pro které jsou závazné.

Rozpory mezi organizacemi o tom, které dodávky a poddodávky, popřípadě která výrobní zařízení podle odstavce 2 jsou rozhodující, jsou povinny rozhodnout ve vzájemné dohodě nadřízené orgány středního článku řízení, a to nejpozději do 10 dnů poté, co byly o rozhodnutí požádány.

Dodavatelské o odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů vycházet především ze směrnic a rozpisu prováděcích státních plánů. Projednávají-li se tyto vztahy po uzavření smluv o přípravě dodávek, popřípadě až po uzavření hospodářských smluv o dodávkách, vychází se též z těchto smluv.

Dodavatelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny využívat všech možností komplexní socialistické racionalizace ke zvýšení dodávkové pohotovosti a kvality dodávek; jsou povinny včas informovat své odběratele o svých nových záměrech v rozvoji výrobních a odbytových programů a podle potřeby je s hlavními odběrateli konzultovat. ⁵

Dodavatelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou oprávněny vyžadovat od příslušných odběratelských organizací a orgánů hospodářského řízení spolupráci při řešení problémů materiálně technického zásobování a dodavatelsko-odběratelských vztahů (informace o vývoji a cyklech spotřeby, spotřebitelských zásob atd.); nemohou však ve své pravomoci zavádět požadavkový systém (požadavkové řízení). Tato povinnost spolupráce se netýká odběratelů, jejichž ústřední orgány jsou v Jednotných metodických pokynech ⁶ zvlášť označeny. ⁷

Odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou povinny své potřeby uplatňovat tak, aby včas a racionálně zabezpečily stanovené, popřípadě připravované úkoly prováděcích státních a hospodářských plánů. Jsou povinny využívat možnosti komplexní socialistické racionalizace ke snižování měrné spotřeby výrobků, udržovat pouze nezbytné spotřebitelské zásoby a neprodleně informovat své dodavatele o závažných změnách svých potřeb v množství, sortimentu i čase.

Odběratelské organizace a orgány hospodářského řízení jsou oprávněny vyžadovat od příslušných dodavatelských organizací a orgánů hospodářského řízení spolupráci při řešení svých odběratelských problémů (např. poradenské a podobné obchodně technické služby, konzultace v otázkách normování zásob a racionalizace výrobních zásob).

Jestliže organizace nesplní povinnost vzájemně se informovat o svých nových záměrech (odstavec 2) nebo o závažných změnách svých potřeb (odstavec 4), má se za to, jde-li o dlouhodobé dodavatelsko-odběratelské vztahy, že dodávky budou uskutečňovány v návaznosti na jejich dosavadní rozsah a strukturu.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají v hloubce a struktuře diferencované podle podmínek jednotlivých hospodářských odvětví a úseků (technologická povaha výrobků, směny jejich užití a okruhy spotřebitelů, organizace odbytových cest, rozhodovací stupně atd.).

Jde-li o výrobky, u kterých byl stanoven bilanční gestor, projednávají dodavatelsko-odběratelské vztahy odběratelské, popřípadě dodavatelské orgány středního článku řízení ⁸ s příslušným bilančním gestorem. Ve spojitosti s tím probíhají i potřebná jednání po dodavatelské i odběratelské linii. Je-li bilančním gestorem ústřední orgán, jednají s ním ústřední orgány odběratelů, popřípadě dodavatelů; v návaznosti na to probíhají jednání na nižších stupních řízení.

O výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů se pořizují protokoly, není-li dále stanoveno jinak. Protokoly musí obsahovat nejméně údaje umožňující zpracování příslušných částí návrhů hospodářských plánů a rozbor případných rozporů spolu a návrhy na jejich řešení. Organizace v protokolu zpravidla též uvedou, jak jsou nebo budou projednané dodavatelsko-odběratelské vztahy smluvně zabezpečeny.

Rozpory vzniklé při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů, které se nepodaří odstranit běžným jednáním, popřípadě zvláštními postupy stanovenými nadřízenými orgány, předloží organizace k rozhodnutí orgánům středního článku řízení; předpokladem je, že o nich předtím bezúspěšně jednali vedoucí (ředitelé) těchto organizací nebo jimi pověření náměstci. Rozbory, které orgány středního článku řízení nevyřeší, mohou být předloženy k rozhodnutí ústředním orgánům. Předpokladem je, že se rozpory týkají zabezpečení připravovaných úkolů prováděcích státních plánů a že o nich bezúspěšně jednaly statutární orgány nebo jimi pověření náměstci. Ústřední orgány mohou dohodnout, ve kterých dalších případech jim mohou nebo musí být rozpory předkládány.

Rozpory předkládané k rozhodnutí nadřízeným orgánům musí být doloženy protokoly. Nadřízené orgány rozhodnou rozpory ve vzájemné dohodě bez zbytečného prodlení, nejpozději však ve lhůtách stanovených pro jednotlivé etapy plánovacího procesu, a rozhodnutí sdělí zúčastněným organizacím.

Protokol v rozsahu, ve kterém není rozporný, je dokladem o tom, že v době jeho pořízení byla dodávka v souladu s možnostmi dodavatele a potřebou odběratele. ⁹ Požádá-li o to některá organizace, je tento protokol též podkladem, na jehož základě je druhá organizace povinna uzavřít smlouvu o přípravě dodávek, pokud příslušné předpisy ¹⁰ nestanoví ještě další podmínky. To platí obdobně pro rozhodnutí nadřízených orgánů.

Zprávy o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů spolu se závěry, včetně návrhů na řešení případných rozporů, předkládají

organizace nadřízeným orgánům středního článku řízení a tyto orgány ústředním orgánům ve stanovených lhůtách, ¹¹ nestanoví-li nadřízené ústřední orgány ve vzájemné dohodě lhůty kratší; zprávy a protokoly musí být podepsány statutárními orgány,

ústřední orgány Státní plánovací komisi a plánovacím komisím republik ve stanovených lhůtách; ¹¹ zprávy a protokoly musí být podepsány vedoucími ústředních orgánů nebo jejich náměstky.

Zprávy musí obsahovat zejména komplexní zhodnocení a rozbor rozporů v dodavatelsko-odběratelských vztazích, které se nepodařilo odstranit ani jednáním ústředních orgánů podle odstavce 4 a které se týkají zabezpečení připravovaných úkolů prováděcích státních plánů.

Úkoly plánu v dodavatelsko-odběratelských vztazích ukládají orgány hospodářského řízení

U staveb stanovených jako úkoly státního plánu pro přípravu k zahájení v dalších letech je rozpisem úkolů státního plánu též určení v úvahu předcházejících vyšších dodavatelů, provedené na základě zpracovaného projektového úkolu ( § 15 odst. 2).

Po rozpisu prováděcích státních a hospodářských plánů dokončí příslušné dodavatelské a odběratelské orgány hospodářského řízení a organizace jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích; projednají zejména úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů, vyplývající z potřeb zabezpečení prováděcích státních plánů.

Plánovací akty se vydávají v případech uvedených v § 115 odst. 2 hospodářského zákoníku, jde-li o úkoly prováděcího státního plánu podle § 24 odst. 1 zákona o národohospodářském plánování, a to podle konkrétních podmínek a potřeb zabezpečení těchto úkolů.

Plánovacími akty jsou za podmínek dále stanovených

Plánovací akt musí stanovit předmět a čas (období) plnění dodávky, a to alespoň v hloubce odpovídající Seznamu surovin, materiálů a výrobků stanovenému pro vypracování návrhů prováděcích plánů, a musí označit jejího odběratele po dohodě s jeho nadřízeným orgánem, pokud již z předmětu plnění nevyplývá jednoznačně, která organizace je odběratelem. U rozpisu úkolů dodávek souborů strojů a zařízení nebo dodávek stavebních částí se předmět vymezuje v návaznosti na úvodní projekt.

Stanoví-li tak směrnice, jsou plánovacími akty i rozepsané úkoly směrnic, pokud jsou jako plánovací akty označeny a mají-li jejich náležitosti. Úkoly směrnic se v takovém případě považují za úkoly státního plánu.

Orgány hospodářského řízení vydávají plánovací akty pro podřízené dodavatelské organizace

Pro změny nebo zrušení plánovacích aktů platí obdobně podmínky a postup jako při jejich vydávání. ¹⁵

Rozpis úkolu prováděcího státního plánu, i když není plánovacím aktem, protože nemá náležitosti podle § 9 odst. 3, osvědčuje, že dodávka je v souladu s možnostmi dodavatele a že jde o zabezpečení potřeb, které jsou ve státním plánu uvedeny jako přednostní. ¹⁶

Úkol prováděcího hospodářského plánu, jímž příslušný orgán hospodářského řízení uloží dodavateli dodávkovou povinnost vůči určitému odběrateli, osvědčuje, že dodávka je v souladu s možnostmi dodavatele. ¹⁶

Bilanční gescí u výrobků se rozumí soustředění činností spojených s průzkumem, rozborem, ověřováním a aktivním ovlivňováním potřeb národního hospodářství a jejich optimálním zabezpečením zdroji z tuzemské výroby a z dovozu, zpravidla na jednom místě v celé ČSSR.

Bilanční gesce se zpravidla uplatňuje u vybraných výrobků, jejichž hmotné bilance a plány rozdělení jsou zcela nebo částečně stanoveny jako závazné v prováděcím státním plánu. K uplatnění bilanční gesce je nutný předchozí souhlas vlády ČSSR nebo orgánu jí zmocněného.

Funkci bilančního gestora vykonává obvykle orgán středního článku řízení. Může ji též vykonávat

Bilanční gesce je nástrojem zvláště intenzívní a kvalifikované spolupráce bilančního gestora s organizacemi na gesci zúčastněnými. Cílem bilanční gesce je optimálně zabezpečit uspokojení odůvodněných potřeb národního hospodářství, především potřeb označených v prováděcích státních plánech a právních předpisech jako přednostní, dodávkami výrobků v náležitém množství, sortimentu, jakosti a čase. K dosažení tohoto cíle jsou bilanční gestor a na gesci zúčastněné organizace povinni usilovat především o zvýšení efektivnosti využití dané zdrojové základny pomocí racionalizačních opatření.

Zřízením bilanční gesce nejsou dotčeny platné vztahy organizační nadřízenosti a podřízenosti. Úkoly plánu se ukládají po organizační linii. Bilanční gestor nemá přikazovací právo vůči organizacím, které mu nejsou organizačně podřízeny; je však oprávněn požadovat řešení vyskytujících se problémů.

Hlavním úkolem bilančního gestora je organizování dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména připravovat a sestavovat návrh příslušné bilance a plánu rozdělení, propojovat dodavatele a odběratele z hlediska sortimentní skladby dodávek, a to podle hmotných bilancí a plánů rozdělení schválených v prováděcích státních plánech a podle jejich rozpisu, vyhodnocovat výsledky projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a navrhovat opatření a řešení problémů vyskytujících se v této oblasti.

Formy a způsob provádění bilanční gesce musí odpovídat specifickým podmínkám jednotlivých případů a určují se smlouvou, kterou bilanční gestor a organizace ne gesci zúčastněné spolu uzavřou podle platných předpisů. Uzavření takové smlouvy mohou příslušné orgány podle potřeby nařídit. ¹⁷

Smlouvou se především vymezí rozsah a způsob spolupráce bilančního gestora s organizacemi na gesci zúčastněnými

při provádění průzkumu, rozboru, ověřování a aktivním ovlivňování potřeb národního hospodářství,

při zabezpečování uspokojení potřeb národního hospodářství zdroji z tuzemské výroby a z dovozu, a to jak opatřeními, která jsou zúčastněné organizace povinny provést ve své pravomoci, tak opatřeními, která doporučí příslušným nadřízeným orgánům a spotřebitelům,

při zpracování konkrétní zakázkové náplně (objednávek), jejím zabezpečování ve výrobě a dovozem a při jednáních se spotřebiteli a dodavateli s tím spojených,

při rozpisu prováděcími státními plány stanovených závazných hmotných bilancí a plánů rozdělení na zúčastněné dodavatele a odběratele, jakož i při konkrétním rozhodování o využití prostředků na dovoz. Smluvně vymezený rozsah a způsob spolupráce musí přitom vycházet ze způsobu provedení rozpisu závazných hmotných bilancí a plánů rozdělení.

Bilanční gestor je povinen vyžadovat aktivní spolupráci hlavních odběratelů, zejména při ověřování národohospodářské efektivnosti, rozsahu, sortimentní skladby, kvality a času jimi požadovaných dodávek, jakož i jejich odběratelských zásob. Tato povinnost spolupráce se netýká odběratelů, jejichž ústřední orgány jsou v Jednotných metodických pokynech zvlášť označeny. ¹⁸ Podle potřeby stanoví podrobnější postupy Státní plánovací komise v Jednotných metodických pokynech.

Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v investiční výstavbě se zaměřuje především na jejich soustavné a postupné vyjasňování při zabezpečování přípravy a realizace staveb. Postupuje se diferencovaně, s ohledem na konkrétní stupeň připravenosti nebo rozestavěnosti jednotlivých akcí, a současně se využijí i výsledky projednávání podle zvláštních předpisů nebo opatření. ¹⁹ Projednávání se zaměří:

U staveb, stanovených jako úkoly státního plánu pro přípravu k zahájení v dalších letech, určí dodavatelské ústřední orgány na základě zpracovaného projektového úkolu na žádost investorských ústředních orgánů do jednoho měsíce v úvahu přicházející vyšší dodavatele, pokud podle rozhodnutí příslušných orgánů nebude stavba zabezpečována jiným způsobem; současně určí rozsah, ve kterém mají tito dodavatelé povinnost zabezpečovat přípravu staveb. ²³

Dodávky a práce pro stavby projednají investorské organizace s dodavatelskými organizacemi v tomto pořadí:

Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů musí zabezpečovat výstavbu podle schválené přípravné a projektové dokumentace; u staveb stanovených státním plánem jako závazné úkoly musí zabezpečovat lhůty dokončení stavby a získání stanovených kapacit.

Zvláštní formou protokolu o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů je režim výstavby, ¹⁹ pokud obsahuje všechny náležitosti protokolu.

Na základě rozpisu směrnic jsou odběratelské a dodavatelské organizace povinny podrobně projednat, popřípadě zpřesnit

Objemy dodávek organizace projednají v hloubce a struktuře odpovídající příslušným formulářům Jednotných metodických pokynů; jsou přitom povinny:

dodržet limity stanovené směrnicemi,

zabezpečovat termíny stanovené pro zpracování a schválení úvodního projektu,

zabezpečovat lhůty dokončení stavby a získání kapacity stanovené státním plánem, zejména u staveb stanovených jako závazný úkol,

přihlížet k uzavřeným smluvním vztahům a režimům staveb.

Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u staveb stanovených jako závazné úkoly prováděcího státního plánu se pořizují pro každou jednotlivou stavbu alespoň v rozsahu údajů uvedených v příslušných formulářích Jednotných metodických pokynů. Nedojde-li k dohodě o objemu dodávek, musí být rozpor v protokole podrobně objasněn, a to se stanovisky odběratele i dodavatele a s návrhy na jeho řešení. Protokoly předkládané nadřízeným orgánům vždy po dodavatelské i odběratelské linii musí obsahovat v příloze potřebný souhrn v ukazatelích příslušných formulářů Jednotných metodických pokynů. U staveb podle § 15 odst. 1 písm. b) se uvede pouze informace o stavu zabezpečení spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby a budoucího dodavatelského systému.

V protokolech o jednání na úrovni ústředních orgánů musí být potvrzeny roční objemy dodávek a prací pro stavby stanovené jako závazné úkoly prováděcího státního plánu, a to v návaznosti na uzavřené režimy.

U ostatních staveb projednají jejich zajištění investorské a dodavatelské organizace. Výsledky jednání u staveb nad 2 mil. Kčs se uvedou na příslušných formulářích Jednotných metodických pokynů.

Jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích jsou zaměřena především na vyjasnění základních proporcí dodavatelsko-odběratelských vztahů, na přípravu a na zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod a na hlubší konkretizaci vztahů při dodávkách výrobků, zejména výrobků s delšími výrobními a dodávkovými cykly s ohledem na zajištění úkolů pětiletých plánů.

V období přípravy směrnic probíhají běžná jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi organizacemi zahraničního obchodu a dalšími organizacemi oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti (dále jen "organizace zahraničního obchodu") ²⁶ a tuzemskými dodavatelskými a odběratelskými organizacemi; podle potřeby se vedou tato jednání i na úrovni orgánů středního článku řízení, popřípadě též na úrovni ústředních orgánů.

Na základě rozpisu směrnic, který federální ministerstvo zahraničního obchodu provede na organizace zahraničního obchodu a dodavatelské a odběratelské ústřední orgány po organizační linii na podřízené orgány a organizace, jsou organizace zahraničního obchodu a tuzemské dodavatelské a odběratelské organizace, popřípadě orgány středního článku řízení, povinny projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy v hloubce a struktuře navazující přiměřeně na formuláře Jednotných metodických pokynů.

Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle odstavce 3 musí být zaměřeno na zabezpečení směrnic, na úkoly, na nichž se federální ministerstvo zahraničního obchodu dohodne s příslušnými ústředními orgány, a na zajištění závazků vyplývajících z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí. Současně se projednají i další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků na vyšší technickou úroveň výrobků, jejich kvalitu, nové druhy zboží a obměny sortimentů, zlepšení adjustace, úrovně balení apod.

Pokud v době, kdy organizace jsou povinny projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou již potvrzeny návrhy na dovoz, nahrazují potvrzené návrhy na dovoz protokol o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle této vyhlášky.

Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla a dodavatelskými orgány středního článku řízení, a to na základě výsledků jednání vedených s tuzemskými dodavatelskými organizacemi. ²⁷

Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku dovozu pořizují organizace zahraničního obchodu zpravidla s odběratelskými orgány středního článku řízení, výjimečně s odběratelskými ústředními orgány. ²⁸

Organizace zahraničního obchodu předají protokoly pořízené podle odstavce 1 a 2 spolu se zprávou o zajištění vývozních a dovozních úkolů federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu; dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení předají tyto protokoly se zprávou nadřízeným ústředním orgánům. Ve zprávách musí být podrobněji osvětleno především zajištění závazků z dlouhodobých obchodních dohod, včetně závazků týkajících se specializace a kooperace a ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí.

Za účelem sortimentního vyjasňování dodávek pro vývoz, které stanoví směrnice a prováděcí státní plány rozvoje národního hospodářství v souhrnném hodnotovém vyjádření, uzavírají organizace smlouvy o přípravě dodávek.

Neuzavřou-li organizace smlouvy o přípravě dodávek pro vývoz na celý objem úkolů směrnic anebo prováděcího státního plánu shodně na ně rozepsaných v souhrnném hodnotovém vyjádření nebo neuzavřou-li smlouvy o přípravě dodávek vůbec, a dojde-li k rozporům o věcné náplni rozpisu, řeší tyto rozpory nadřízené orgány. Nedojde-li k dohodě těchto orgánů, je rozpis prováděcího státního plánu v souhrnném hodnotovém vyjádření nepokrytý smlouvami o přípravě dodávek plánovacím aktem, na jehož základě budou dodávky uskutečňovány ve stejném poměru zbožové struktury a časového členění jako dosud.

Plánovací akt vznikne též v tom případě, jestliže nadřízené orgány rozepíší úkol prováděcího státního plánu stanovený v souhrnném hodnotovém vyjádření zcela nebo zčásti shodně po dodavatelské i odběratelské linii na své podřízené organizace v hrubším sortimentním členění, než stanoví § 9 odst. 3, a jestliže takový rozpis shodně označí jako plánovací akt.

Pro první čtvrtletí následujícího roku se uzavírají smlouvy o přípravě dodávek pro vývoz alespoň na takový objem, který odpovídá prvnímu čtvrtletí běžného roku.

Uzavřené smlouvy o přípravě dodávek na úseku dovozu jsou podkladem pro uvolňování devizového krytí.

Je-li vydán plánovací akt o dodávce z dovozu, je povinen uzavřít smlouvu o dodávce též odběratel na žádost dodavatele.

Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu investičních celků se zaměřuje na jejich soustavné a postupné vyjasňování v souladu se stupněm informací získaných při jednáních se zahraničním zákazníkem a s postupem projektové přípravy v tuzemsku; tomu se přizpůsobuje i obsah protokolů. Z tohoto hlediska se projednávají vývozního odběratele a hlavního dodavatele a hlavního dodavatele s jeho dodavateli, popřípadě projednávání na nižších dodavatelských stupních zaměří:

Organizace, která při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů potvrdí zabezpečení hmotných dodávek, nesmí na žádost odběratele odmítnout uzavření smlouvy na dodávku, a to v rámci jejího dohodnutého rozsahu.

Nedohodnou-li se organizace při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů o zajištění hmotných dodávek v rozsahu dodávky vývozního investičního celku, projednají nadřízené orgány do jednoho měsíce rozpor mezi organizacemi a nebrání-li tomu vážné důvody, uloží organizacím povinnost uzavřít smlouvu podle příslušných ustanovení hospodářského zákoníku.

Dovozní odbytovou gescí ²⁹ se rozumí soustředěné provádění odbytu výrobků z dovozu, zpravidla hromadně nebo sériově vyráběných a určených pro širší okruh odběratelů, jedinou tuzemskou organizací (dovozním gestorem), obvykle odbytovou organizací. Na hospodářských úsecích řízených v působnosti orgánů republik mohou být dovozní odbytové gesce zřízeny samostatně pro území každé republiky.

Dovozní odbytová gesce se zpravidla vztahuje na všechny dovážené výrobky určeného druhu. Je-li to účelné, může se vztahovat pouze na výrobky dovážené z některých států, zejména u dovozů prováděných v rámci mezinárodní specializace a kooperace; její předmět může být vymezen i s ohledem na jiná důležitá hlediska.

Dovozní gestor všechny dovážené výrobky určeného druhu nakupuje od příslušných organizací zahraničního obchodu a dodává je tuzemským odběratelským organizacím.

O zřizování dovozních odbytových gescí, jejich předmětu a rozsahu rozhodují a dovozní gestory určují ústřední orgány jim nadřízené, a to po projednání a federálním ministerstvem zahraničního obchodu a hlavními odběratelskými ústředními orgány a se souhlasem Státní plánovací komise a plánovacích komisí republik nebo republiky, pro jejíž území se zřizuje. Podnět ke zřízení dovozní odbytové gesce mohou dát i odběratelské ústřední orgány.

V období přípravy směrnic projednají dodavatelské a odběratelské ústřední orgány základní proporce připravovaných úkolů a orientačních ukazatelů prováděcích státních plánů. Současně mohou dohodnout okruh dalších ukazatelů (sortimentních položek, popřípadě jejich skupin), které stanoví shodně po dodavatelské i odběratelské linii jako úkoly, popřípadě orientační ukazatele svých hospodářských plánů.

Na základě rozpisu směrnic projednají odběratelské organizace s dodavatelskými organizacemi jak celkové objemy dodávek, tak jejich sortimentní skladbu, a to v hloubce a struktuře odpovídající

Protokoly o výsledcích projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů ³⁰ musí obsahovat závěry v hloubce a struktuře podle § 24 odst. 2. Protokoly musí navazovat na příslušné formuláře Jednotných metodických pokynů.

Dodavatelské a odběratelské orgány středního článku řízení, a obdobně též organizace řízené přímo ústředními orgány, pořídí souhrnné protokoly, obsahující celkový přehled výsledků jednání jim podřízených organizací i jednání vlastních a převedou je do příslušných formulářů podle Jednotných metodických pokynů, popřípadě resortních dodatků k nim. Tyto formuláře, doložené protokoly v případech rozporů, předloží svým nadřízeným ústředním orgánům, a to se zprávou, obsahující příslušný komentář; přitom uvedou přehled rozporů, které je nutno rozhodnout spolu s návrhem na řešení.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy se projednávají na všech stupních řízení důsledně v odběratelském členění podle republik z hlediska určení dodávek.

Stanoví-li směrnice pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky, že rozepsané úkoly směrnic jsou plánovacími akty, uzavřou dodavatelské a odběratelské organizace ke splnění těchto úkolů hospodářské smlouvy podle zvláštního předpisu. ³¹

Nestanoví-li směrnice pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky, že rozepsané úkoly směrnic jsou plánovacími akty, projednají dodavatelské a odběratelské organizace úkoly směrnic v podrobnostech nezbytných pro vypracování návrhu státního plánu rozvoje vědy a techniky a o výsledcích těchto jednání pořídí protokoly s náležitostmi podle § 5 odst. 3 této vyhlášky. Protokoly předkládají organizace koordinačním ústředním orgánům ³² jako přílohy k návrhům na zařazení úkolů do státního plánu rozvoje vědy a techniky.

Protokoly podle odstavce 2 jsou podkladem pro uzavření hospodářských smluv podle zvláštního předpisu. ³¹

Postup uvedený pro projednávání úkolů v odstavcích 1 a 2 platí i pro projednávání poddodávek (dílčí úkoly, etapy, popřípadě části řešení úkolů) pro tyto úkoly.

Po rozpisu směrnic projednají organizace přepravců s příslušnými organizacemi veřejné dopravy své přepravní požadavky tak, aby mohly být podkladem pro uzavření hospodářských smluv o přípravě přeprav podle příslušných předpisů, ³⁴ popřípadě pro vypracování návrhů plánů přepravy dopravních organizací.

Ústřední orgány a orgány středního článku řízení přepravců i dopravy působí k tomu, aby jimi řízené organizace uzavíraly včas hospodářské smlouvy o přípravě přeprav.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy u ostatních dodávek, zejména dodávek pro výrobu, kompletaci a údržbu se projednávají diferencovaně s ohledem na povahu výrobků, o které jde (výrobky hromadné, velkosériové, malosériové, nestandardní - kusové, stavební práce, náhradní díly), zejména s ohledem na výrobní a dodávkové cykly a stabilitu vztahů a se zvláštním zřetelem na zabezpečení úkolů prováděcích státních plánů.

Požádá-li odběratelský (dodavatelský) orgán středního článku řízení nejpozději do konce prvního čtvrtletí běžného roku o souhrnné projednání důležitých dodavatelsko-odběratelských vztahů za všechny podřízené organizace na příští rok, je dodavatelský (odběratelský) orgán středního článku řízení povinen tomuto požadavku vyhovět. Podle povahy jednotlivých případů mohou být tímto souhrnným projednáním pověřeny podřízené organizace.

Dodavatelsko-odběratelské vztahy podle odstavce 1 se projednávají v rámcové hloubce a struktuře, na které se organizace dohodnou. Základním východiskem přitom je Seznam surovin, materiálů a výrobků stanovený pro vypracování návrhů prováděcích plánů nebo jiná přiměřená nomenklatura odpovídající podmínkám a povaze daných vztahů.

Dodavatelské a odběratelské ústřední orgány ve vzájemné dohodě stanoví, s ohledem na rozsah a význam konkrétních dodavatelsko-odběratelských vztahů, v kterých případech se jednání podle odstavce 2 musí vést.

Výsledky projednají dodavatelsko-odběratelských vztahů podle odstavce 2 musí být dovedeny na podřízené organizace, pro které jsou závazné.

Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle § 32 a 33 u výrobků, které jsou obsaženy v Seznamu surovin, materiálů a výrobků stanoveném pro vypracování návrhů prováděcích plánů, se po dodavatelské linii promítnou do příslušných návrhů bilancí. V komentáři k nim se zaujme stanovisko k nedořešeným rozporům a navrhne se další postup. Po odběratelské linii budou výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů vyjádřeny v příslušném formuláři podle Jednotných metodických pokynů a v komentáři k němu.

Výsledky projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů u ostatních výrobků se po dodavatelské i odběratelské linii promítají do návrhů hospodářských plánů zúčastněných organizací.

Úkoly plánu se rozumějí úkoly plánu uložené podle § 23 odst. 1, popřípadě § 27 odst. 1 zákona o národohospodářském plánování.

Vyžádají-li si to zvláštní podmínky jednotlivých hospodářských odvětví a úseků, vydají ústřední orgány ve vzájemné dohodě podrobnější pokyny pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů. ³⁶ O vydání těchto pokynů informují ústřední orgány Státní plánovací komisi, Státní arbitráž Československé socialistické republiky a plánovací komise republik.

Lhůta uvedená v § 33 odst. 2 se pro rok 1976 prodlužuje do 31. května 1975.

vyhláška Státní plánovací komise č. 33/1972 Sb., o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu,

výnos Státní plánovací komise ze dne 7. srpna 1972 o projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v přepravě, jehož vydání bylo oznámeno v částce 21/1972 Sb.