4/1976 Sb. znění účinné od 1. 4. 1976 do 30. 6. 2000
Čl. I Vyhláška ministerstva dopravy č. 132/1964 Sb. , o železničním přepravním řádu, ve znění vyhlášky č. 98/1966 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odst. 1 na konci se vypouštějí slova „a vozových zásilek na dráze Dopravního podniku města Ostravy “.
2. V § 7 odst. 1 písm. f) se na začátku vypouští slovo „neobvyklé “ a na konci se vypouští tečka a připojují se slova v závorce „(mimořádné zásilky) “.
3. § 12 odst․ 2 se doplňuje ustanovením písm. f), které zní:
„f) číslo jízdenky. “.
4. V § 13 odst. 1 druhé větě se nahrazují slova „Správa dráhy “ slovem „Železnice “.
5. § 16 odst. 7 poslední věta zní:
„Kdo poruší zákaz kouření, zaplatí pokutu Kčs 30,-. “
6. Ve všech ustanoveních vyhlášky č. 132/1964 Sb. ve znění vyhlášky č. 98/1966 Sb. se slova „jídelní a bufetový “ nahrazují slovem „restaurační “.
7. V § 17 odst. 4 se doplňuje větou, která zní:
„V restauračních vozech není dovoleno kouřit. Kdo poruší tento zákaz, zaplatí pokutu Kčs 30,-. “
8. § 18 odst. 2 zní:
„(2) Cestující jsou povinni šetřit dopravní prostředky a zařízení železnice a nesmějí je poškozovat a znečišťovat. Za poškození, znečištění nebo dojde-li znečištěním i k poškození dopravních prostředků popřípadě zařízení železnice, zaplatí cestující pokutu Kčs 30,- a náhradu stanovenou tarifem nebo ve výši nákladů spojených s opravou. “.
9. V § 23 odst. 3 poslední větě se slovo „neprojetou “ nahrazuje slovem „projetoU “.
10. § 24 odst. 1 druhá věta zní:
„Zavazadlo se může skládat nejvýše ze tří kusů a váha jednoho kusu nesmí převyšovat váhu 15 kg. “
11. § 30 odst. 1 první věta před středníkem zní:
„Občané mohou prodávat jako spěšninu předměty, které lze snadno nakládat a vykládat a u nichž váha jednoho kusu nepřevyšuje 15 kg; “.
12. § 31 odst. 2 druhá věta zní:
„Části orámované silnými čárami vyplňuje odesílatel, ostatní železnice. “
13. § 33 odst. 3 zní:
„(3) Odesílatel není povinen oznámit zamýšlený podej spěšniny, hodlá-li v témže dni podat k přepravě nejvýše tři spěšniny, z nichž se každá skládá nejvýše ze tří kusů a nepřevyšuje-li váha jednotlivých kusů 15 kg a celková váha jedné spěšniny 45 kg. “
14. V § 33 odst. 5 poslední větě na konci se vypouštějí slova „a váhu zboží v egalizovaných obalech. “
15. § 34 odst. 6 zní:
„(6) U zásilek, které dojdou do stanice určení v pracovní dny po 16 hodině, v sobotu, v neděli a ve svátek kdykoliv, staví se dodací lhůta po dobu od příchodu spěšniny do stanice až do 8. hodin nejbližšího pracovního dne. “
16. § 44 odst. 1 zní:
16. § 44 odst. 1 zní:
„(1) Stanice je povinna podat odesílateli, popřípadě příjemci zprávu o době přichystání vozu k nakládce nebo vykládce, a to bude-li vůz přichystán v denní době, nejpozději 2 hodiny a bude-li vůz přichystán v noční době, nejpozději 3 hodiny před jeho přichystáním na všeobecné nakládkové a vykládkové koleje. Pro podávaní zpráv o přichystání vozů na jedné koleje nebo jiná místa platí zvláštní předpisy, popřípadě dohody. “
17. § 45 odst. 5 zní:
„(5) Pro ukládání zboží určeného k přepravě po železnici nebo došlého po železnice přenechává železnice do dočasného užívání přepravci podle možnosti volná prostranství nebo skladiště ve stanicích za podmínek sjednaných ve smlouvě o dočasném užívání složišť a skladišť. “
18. V § 45 odst. 14 třetí větě na konci se slova „přepravní skříně “ nahrazují slovem „kontejneru. “
19. § 55 odst. 2 zní:
„(2) Stanice určení vydá nákladní list příjemci,
a)
prokáže-li se průkazem totožnosti, byla-li zpráva o době přichystání vozu podána telefonicky; je-li příjemcem organizace, je třeba též prokázat, že pracovník jedná za organizaci,
b)
odevzdá-li stanici určení telegramů nebo dálnopis, byla-li zpráva o době přichystání vozu podána telegraficky nebo dálnopisně; nebyl-li příjemci telegram poštou doručen a pošta mu podala zprávu jen telefonicky, prokáže-li se průkazem totožnosti; je-li příjemcem organizace, je třeba též prokázat, že pracovník jedná za organizace. “.
20. § 56 odst. 11 část věty za středníkem zní:
„stanice na cestě zpraví o provedení změny odesílací stanici a podle okolností i původní stanici určení. “
21. V § 73 nadpis zní:
„Lhůty pro podávání reklamací. Zánik práv “
22. V § 73 odst. 2 se slovo „zdrženého “ v závorce nahrazuje slovy „poplatky za pobyt vozu “.
Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1976.
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck
