Při hodnocení a ověřování tvůrčí způsobilosti vědeckotechnických pracovníků se rozlišují tři stupně, pro jejichž přiznání platí tyto předpoklady:

Přiznáním stupně III se ověřuje základní tvůrčí způsobilost, přiznáním stupně II resp. I vyšší tvůrčí způsobilost.

Příprava k získání kvalifikace vědeckotechnického pracovníka a další zvyšování jeho kvalifikace probíhá podle plánu osobního rozvoje pracovníka a je nedílnou součástí jeho pracovních úkolů.

Plán osobního rozvoje pracovníka vychází ze současných i perspektivních potřeb a úkolů pracoviště, ze zařazení pracovníka v pracovním procesu a ze závěrů jeho periodických atestací. Obsahuje program komplexně pojatého odborného růstu pracovníka. Stanoví zejména cíle, úkoly, lhůty a způsob průběžné a závěrečné kontroly, délku příslušného cyklu organizovaného zvyšování kvalifikace ( § 6 odstavec 2), jakož i praxe a stáže. které má pracovník absolvovat.

Plán osobního rozvoje pracovníka připravuje podle pokynů vedoucího organizace a za účasti pracovníka jeho přímý nadřízený a schvaluje jej vedoucí organizace.

Péče o zvyšování kvalifikace pracovníků patří k povinnostem všech pracovníků. Výsledky práce na tomto úseku se hodnotí jako jejich ostatní základní úkoly.

Vedoucí pracovníci jsou povinni vytvářet materiálně technické a jiné podmínky potřebné k soustavnému zvyšování kvalifikace vědeckotechnických pracovníků.

Ke zvyšování kvalifikace vědeckotechnických pracovníků lze využívat všech forem výchovy a vzdělávání dospělých na vysokých školách i v podnikové a mimoškolské výchově a vzdělávání.

Získávání a zvyšování kvalifikace vědeckotechnických pracovníků se uskutečňuje ve třech cyklech podle stupně vědeckotechnické kvalifikace, k němuž směřuje.

V základním cyklu se připravují pracovníci s vysokoškolským vzděláním k získání základní tvůrčí způsobilosti. Vedoucí organizace do něho vybírá pracovníky, kteří se již zúčastnili řešení výzkumných či vývojových úkolů a získali počáteční zkušenosti z uplatňování jejich výsledků v praxi. Vedoucí organizace určí v každém jednotlivém případě zkušeného školitele, který pomáhá pracovníku při zvyšování kvalifikace a hodnotí plnění jeho plánu osobního rozvoje.

V základním cyklu jsou hlavními formami zvyšování kvalifikace organizované, komplexně pojaté odborné vzdělávání a vedení při výkonu pracovní funkce. Vzdělávání se uskutečňuje zejména kursy, semináři, přednáškami, postgraduálním studiem na vysokých školách, konzultacemi, studijními pobyty v tuzemsku i v zahraničí.

Ve vyšším cyklu se připravují pracovníci k dosažení vyšší tvůrčí způsobilosti, již odpovídá vědeckotechnický kvalifikační stupeň II. Vedoucí organizace do něho vybírá pracovníky, kteří již dosáhli stupně III a ve své praxi i studiu osvědčili předpoklady pro další zvyšování tvůrčí způsobilosti.

Vedle forem uplatňovaných v základním cyklu se v tomto cyklu využívá praxe ve výkonu svěřené funkce a na ni navazujícího samostatného studia.

V průběhu vyššího cyklu musí pracovník zejména získat zkušenosti v samostatném řešení problému, ve spolupráci s praxí při realizaci inovací, v obhajobě vlastních výsledků, v jejich zveřejňování a v poradenské činnosti.

V nejvyšším cyklu se připravují pracovníci k dosažení vyšší tvůrčí způsobilosti, jíž odpovídá vědeckotechnický kvalifikační stupeň I. Vedoucí organizace do něho zařazuje na základě užšího náročného výběru pracovníky, kteří již dosáhli vědeckotechnického kvalifikačního stupně II. Přitom přihlíží ke schopnosti pracovníka zvládnout systematicky širokou odbornou tématiku, vést kolektiv lidí, rozvíjet jejich schopnosti a mobilizovat je k řešení náročných úkolů.

V tomto cyklu se uplatní zejména samostatné studium a plánovité ukládání úkolů zvlášť náročných na pohotové a všestranné uplatnění tvůrčích schopností. Obsahem zvyšování kvalifikace je zejména studium otázek práce s lidmi a řízení tvůrčí činnosti, zvládnutí problémů odborných i otázek politického, ekonomického a sociálního rozvoje společnosti, dále metody výkonu řídících, koncepčních, prognostických, výchovných, poradenských a podobných činností.

Stupeň II se zpravidla přiznává vědeckotechnickým pracovníkům, kteří již získali stupeň III, stupeň I se zpravidla přiznává vědeckotechnickým pracovníkům, kterým byl již přiznán stupeň II.

Vědeckotechnický kvalifikační stupeň může být výjimečně přiznán i pracovníku s nižším než vysokoškolským vzděláním, prokázal-li výsledky své práce, že si osvojil znalosti na úrovni vysokoškolského vzdělání.

O přiznání stupně pracovníku rozhoduje resortní atestační komise, zřízená u ústředního orgánu nadřízeného organizaci, k níž je pracovník v pracovním poměru.

Ústřední orgán může zřídit několik resortních atestačních komisí. V tom případě jim vymezí okruhy organizací, o jejichž návrzích rozhodují, a ve sporných případech rozhoduje o tom, která z komisí je k projednání návrhu příslušná.

Na základě dohody zúčastněných ústředních orgánů lze zřídit společnou resortní atestační komisi.

Stupeň přiznaný resortní atestační komisí má platnost pro všechny organizace, o jejíchž návrzích na přiznání stupňů resortní atestační komise rozhoduje.

Při přechodu vědeckotechnického pracovníka do jiné organizace, o jejíchž návrzích na přiznání stupňů rozhoduje jiná resortní atestační komise, může vedoucí této organizace po vyjádření atestační komise organizace uznat platnost přiznaného stupně i pro tuto organizaci, nestanoví-li jinak ústřední orgán této organizaci nadřízený.

Resortní atestační komise má nejméně devět členů. Jejího předsedu a členy jmenuje vedoucí ústředního orgánu, u něhož se komise zřizuje, a to předsedu, případně i některé další členy z vedoucích pracovníků ústředního orgánu, ostatní členy z vedoucích pracovníků středního článku řízení a zástupců realizační praxe a z odborníků nejvyšší kvalifikace v příslušných oborech, zejména například z vědeckých a vědeckopedagogických pracovníků ČSAV, SAV a vysokých škol a výzkumných a vývojových pracovníků nejvyšší kvalifikace. Členem resortní atestační komise je zástupce příslušného odborového orgánu a zpravidla i zástupce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, popřípadě ministerstva výstavby a techniky republiky. Předseda komise může k jejímu jednání přizvat další odborníky, kteří se ho účastní s hlasem poradním, nebo si vyžádat posudky dalších odborníků nebo institucí.

Ke jmenování za člena resortní atestační komise je třeba souhlasu organizace (orgánu), jehož je ten, kdo má být jmenován, pracovníkem.

Vedoucí ústředního orgánu, u něhož se resortní atestační komise zřizuje, určí způsob zajišťování administrativních prací spojených s činností komise, zejména vedení evidence rozhodnutí.

Návrh na rozhodnutí resortní atestační komise předkládá této komisi vedoucí organizace, k níž je pracovník v pracovním poměru.

Jde-li o organizaci, která není přímo řízená ústředním orgánem, předkládá návrhy její vedoucí prostřednictvím orgánu, který v oboru působnosti tohoto ústředního orgánu plní funkci středního článku řízení.

Orgán uvedený v odstavci 2 usměrňuje vypracovávání návrhů pro resortní atestační komisi v podřízených organizacích, posuzuje tyto návrhy po stránce věcné i formální a podle potřeby je vrací podřízené organizaci k doplnění. Při předložení návrhu resortní atestační komisi vyjadřuje k němu své stanovisko.

Neodpovídá-li obsah návrhu podle odstavce 1 navrženému vědeckotechnickému kvalifikačnímu stupni, může orgán uvedený v odstavci 2 návrh zamítnout nebo při předložení návrhu resortní atestační komisi navrhovaný vědeckotechnický kvalifikační stupeň snížit.

Vedoucí organizace, který předkládá návrh na rozhodnutí resortní atestační komise, zabezpečí předchozí projednání návrhu v orgánech společenských organizací a v atestační komisi organizace.

Návrhy na přiznání stupně vedoucím organizací přímo řízených ústředním orgánem a předsedům atestačních komisí těchto organizací předkládá resortní atestační komisi pověřený náměstek (zástupce) vedoucího příslušného ústředního orgánu. Vypracování návrhů na přiznání vědeckotechnického kvalifikačního stupně vedoucím organizací, které nepodléhají přímo ústřednímu orgánu, a předsedům atestačních komisí těchto organizací zajišťuje orgán uvedený v odstavci 2 a předkládá je resortní atestační komisi.

Resortní atestační komise je schopna usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Návrh je přijat, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů, nejméně však čtyři členové. Hlasování je veřejné. O jednání komise se pořizuje zápis.

Resortní atestační komise je oprávněna si vyžádat od navrhovatele další doplnění podkladů nezbytné k objektivnímu rozhodnutí. Svým rozhodnutím resortní atestační komise buď přizná navrhovaný vědeckotechnický kvalifikační stupeň, popřípadě přizná stupeň nižší, nebo návrh zamítne.

Resortní atestační komise sdělí své rozhodnutí navrhovateli do třiceti dnů od zasedání komise, na němž rozhodla. Zamítavé rozhodnutí musí být zdůvodněno. Proti zamítavému rozhodnutí může navrhovatel do dvou měsíců od doručení rozhodnutí podat resortní atestační komisi rozklad. Podává-li rozklad vedoucí organizace, projedná jej v atestační komisi organizace.

Byl-li návrh na přiznání vědeckotechnického kvalifikačního stupně zamítnout, lze další návrh, odůvodněný nově vzniklými skutečnostmi, podat nejdříve po roce od rozhodnutí o předcházejícím návrhu.

Vedoucí organizace oznámí písemně rozhodnutí resortní atestační komise pracovníku do patnácti dnů od doručení rozhodnutí. Záznamy o rozhodnutích resortní atestační komise se zakládají do osobních spisů pracovníka.

Periodickou atestací se hodnotí pracovní výsledky vědeckotechnického pracovníka a plnění plánu jeho osobního rozvoje v uplynulém období. Toto období je nejdéle čtyřleté.

Závěry periodické atestace mají povahu doporučení pro vedoucího organizace.

Periodické atestace vědeckotechnických pracovníků provádějí atestační komise zřízené v organizacích uvedených v § 1 (atestační komise organizace). Vyžaduje-li to velikost organizace nebo tematická členitost její výzkumné či vývojové činnosti, může být zřízeno několik atestačních komisí. Složení atestační komise organizace schvaluje pro organizace přímo řízené ústředním orgánem tento ústřední orgán, pro ostatní organizace orgán plnící funkci středního článku řízení. Atestační komise organizace se také vyjadřuje k návrhům, které vedoucí organizace předkládá resortní atestační komisi.

Předsedou komise je vedoucí organizace nebo jiný vedoucí pracovník organizace jim pověřený. Vedoucí organizace jmenuje nejméně čtyři další členy komise, z nichž nejméně po jednom členu z řad odborníků činných jednak v oborově příbuzných výzkumných nebo vývojových pracovištích, jednak v oblasti realizační praxe, a to se souhlasem jejich vedoucích. Dalšími členy komise jsou zástupci společenských organizací na pracovišti, jmenovaní na jejich návrh.

Pro hodnocení jednotlivých pracovníků může předseda komise přizvat k jejímu jednání další odborníky, kteří se ho účastní s hlasem poradním, nebo si od nich vyžádat písemné posudky.

Vedoucí hodnoceného pracovníka určený vedoucím organizace připraví podle jeho pokynů pro jednání komise potřebné podklady s návrhem závěrů a zúčastní se jednání komise bez práva hlasovat. Hodnocený pracovník připojí k návrhu závěrů své stanovisko.

Atestační komise organizace je schopna usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Návrh je přijat, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů, nejméně však tři členové. Hlasování je veřejné. O jednání komise se pořizuje zápis. Vedoucí hodnoceného pracovníka mu do patnácti dnů písemně oznámí závěry z periodické atestace.

Periodické atestace vedoucích organizací a předsedů atestačních komisí organizací provádějí resortní atestační komise na základě podkladů připravených pracovníky, které tím pověří příslušný ústřední orgán; u vedoucích organizací, které nepodléhají přímo ústřednímu orgánu, a u předsedů atestačních komisí těchto organizací připravuje tyto podklady pracovník pověřený orgánem, který plní funkci středního článku řízení. Závěry z těchto atestací resortní atestační komise písemně oznámí hodnoceným do třiceti dnů. Jde-li o vedoucího nebo předsedu atestační komise organizace, která nepodléhá přímo ústřednímu orgánu, činí resortní atestační komise toto oznámení prostřednictvím orgánu, který plní úlohu středního článku řízení.

Plán periodických atestací je součástí plánu kádrové práce organizace.

Závazným obsahem závěru atestační komise organizace při periodických atestacích je zhodnocení vývoje tvůrčí způsobilosti pracovníka na základě zhodnocení výsledků jeho práce a plnění plánu jeho osobního rozvoje a stanovisko k dosavadnímu vědeckotechnickému kvalifikačnímu stupni pracovníka.

Záznamy o závěrech z periodických atestací se zakládají do osobních spisů pracovníků.

Resortní atestační komise zřízené podle § 11 vyhlášky č. 32/1976 Sb. plní funkci resortních atestačních komisí podle § 11 této vyhlášky, atestační komise pracovišť zřízené podle § 16 citované vyhlášky plní funkci atestačních komisí organizací podle § 17 této vyhlášky.

Vědeckotechnické kvalifikační stupně přiznané a opatření učiněná podle vyhlášky č. 32/1976 Sb. jsou vědeckotechnickými kvalifikačními stupni přiznanými a opatřeními učiněnými podle této vyhlášky.