Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu a z majetku, vybírané ve prospěch každého smluvního státu, jeho nižších správních útvarů a jeho územních korporací, ať je způsob vybírání jakýkoli.

Za daně z příjmu a z majetku se považují daně vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku nebo z jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně daní ze zisků, pocházejících ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daně z objemu mezd, placené podniky, a daně z přírůstku hodnoty.

Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou obzvláště:

Pokud jde o Belgii:

Pokud jde o Československo:

Ustanovení této smlouvy upravující zdanění zisků podniků se analogicky použijí na československou daň z objemu mezd.

Smlouva se bude také vztahovat na budoucí daně totožné nebo obdobné povahy, které se připojí k současným daním nebo které je nahradí. Příslušné úřady smluvních států si budou oznamovat změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových zákonech.

Ve smyslu této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad:

Každý výraz, který není jinak definován, má pro aplikaci této smlouvy smluvním státem smysl, který je mu určen právními předpisy zmíněného státu, které upravují daně, jež jsou předmětem této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad.

Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě" označuje ve smyslu této smlouvy jakoukoli osobu, jejíž příjem nebo majetek je podroben dani v tomto státě z důvodu jejího bydliště, stálého pobytu, sídla vedení, nebo každého jiného kritéria obdobné povahy.

Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v obou smluvních státech, rozhodne se případ podle těchto pravidel:

Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle ustanovení odstavce 1 sídlo v obou smluvních státech, předpokládá se, že má sídlo v tom smluvním státě, v němž je sídlo jejího skutečného vedení.

Výraz "stálá provozovna" označuje ve smyslu této smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vykonává zcela nebo zčásti svoji činnost.

Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:

Za stálou provozovnu se nepovažuje:

Osoba jednající v jednom smluvním státě pro účet podniku druhého smluvního státu - jiná než zástupce mající nezávislé postavení, o němž pojednává odstavec 5 - se považuje za stálou provozovnu podniku v prvním státě, jestliže je v tomto státě vybavena plnou mocí, kterou tam obvykle využívá a která jí dovoluje uzavírat smlouvy jménem podniku, pokud činnost této osoby není omezena na nákupy zboží pro podnik.

Za stálou provozovnu podniku jednoho smluvního státu se ve druhém smluvním státě nepovažuje pouhá skutečnost, že tam podnik vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo každého jiného prostředníka majícího nezávislé postavení, pokud tyto osoby jednají v řádném rámci své činnosti.

Skutečnost, že společnost, která má sídlo v jednom smluvním státě, kontroluje nebo je kontrolována společností, která má sídlo v druhém smluvním státě, nebo která tam vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo ne) nestačí sama o sobě učinit z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.

Příjmy plynoucí z nemovitého majetku včetně příjmů ze zemědělského nebo lesního hospodářství podléhají zdanění v tom smluvním státě, v němž je tento majetek umístěn.

Výraz "nemovitý majetek" je definován ve shodě s právem toho smluvního státu, v němž jsou nemovitosti umístěny. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství, mrtvý a živý inventář zemědělských a lesních hospodářství, práva, na která se vztahují ustanovení občanského práva o vlastnictví půdy, požívání nemovitého majetku a práva na proměnlivá nebo pevná plnění za těžení nebo za přivolení k těžbě nerostných ložisek, pramenů a jiného půdního bohatství. Lodi, čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.

Ustanovení odstavce 1 se použijí na příjmy plynoucí z přímého hospodaření nebo užívání, z nájmu nebo pachtu, právě tak jako z každého jiného způsobu exploatace nemovitého majetku.

Ustanovení odstavců 1 a 3 se použijí rovněž na příjmy plynoucí z nemovitého majetku podniku i na příjmy z nemovitého majetku sloužícího výkonu svobodného povolání.

Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, podléhají zisky podniku zdanění v druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat zmíněné stálé provozovně.

Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by mohla docílit, kdyby jako samostatný podnik vykonávala totožné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a obchodovala zcela nezávisle s podnikem, jehož je stálou provozovnou.

Při výpočtu zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené na cíle sledované touto stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných administrativních výloh takto vynaložených, ať ve státě, v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.

Pokud je v některém smluvním státě obvyklé určovat zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nebrání žádné ustanovení odstavce 2, aby tento smluvní stát určil zisky, jež mají být zdaněny, takovým rozdělením, jaké je obvyklé; přijatá metoda dělení musí však být taková, aby výsledek byl v souladu se zásadami, stanovenými v tomto článku.

Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.

Zisky, které se mají přičíst stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců vypočítají každý rok podle téže metody, pokud neexistují závažné a dostatečné důvody pro jiný postup.

Jestliže zisky zahrnují části příjmu, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku.

Zisky plynoucí z provozování lodí a letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.

Zisky plynoucí z provozování člunů používaných ve vnitrozemské plavbě podléhají zdanění jen ve smluvním státě, v němž je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.

Jestliže sídlo skutečného vedení podniku námořní dopravy nebo vnitrozemské plavby je na palubě lodi nebo člunu, považuje se toto sídlo za umístěné ve smluvním státě, v němž se nachází domovský přístav této lodi nebo tohoto člunu, nebo není-li domovský přístav, ve smluvním státě, kde provozovatel lodi nebo člunu má bydliště či sídlo.

Ustanovení odstavce 1 se použijí také na zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo na mezinárodní provozní organizaci.

se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo financování podniku druhého smluvního státu, nebo

podílejí-li se tytéž osoby přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo financování podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu,

a jsou-li v jednom i v druhém případě oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích spojeny podmínkami přijatými nebo jim uloženými, které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou být do zisků tohoto podniku včleněny a následkem toho zdaněny zisky, které bez těchto podmínek by byly docíleny jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám nemohly být ve skutečnosti docíleny.

Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, podléhají zdanění v tomto druhém státě.

Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle zákonů tohoto státu. Jestliže však osoba, která dividendy pobírá, je jejich skutečným příjemcem, nemůže daň takto stanovená přesáhnout 15 % hrubé částky zmíněných dividend.

Ustanovení tohoto odstavce se nedotýkají zdanění zisků společnosti, které slouží k vyplácení dividend.

Výraz "dividendy", použitý v tomto článku, označuje příjmy plynoucí z akcií, požitkových listů, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných podílů na zisku s výjimkou pohledávek, právě tak jako příjmy z jiných společenských účastí, které jsou postaveny na roveň příjmům z akcií daňovými předpisy státu, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy. Tento výraz označuje rovněž příjmy - i když jsou vypláceny ve formě úroků - podléhající zdanění jako příjmy z kapitálu vloženého společníky do společnosti, které mají sídlo v Belgii a které nejsou společnostmi akciovými.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí tehdy, jestliže příjemce dividend mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě vykonává v druhém smluvním státě, v němž má sídlo společnost vyplácející dividendy, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné, a jestliže s nimi je ve skutečnosti spojena účast, na jejímž základě se dividendy vyplácejí. V tomto případě podléhají dividendy zdanění v tomto druhém státě podle jeho právních předpisů.

Jestliže společnost, mající sídlo v jednom smluvním státě, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát vybrat žádnou daň z dividend vyplácených společností mimo území tohoto druhého státu, pokud tyto dividendy nejsou vypláceny osobě mající bydliště či sídlo v tomto druhém státě, nebo pokud účast, na jejímž základě se dividendy vyplácejí, není ve skutečnosti spojena se stálou provozovnou nebo se stálou základnou, které jsou umístěny v tomto druhém státě, ani vybrat žádnou daň z nerozdělených zisků společnosti z titulu zdanění nerozdělených zisků, ani když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmu, které pocházejí z tohoto druhého státu.

Úroky, mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, podléhají zdanění v tomto druhém státě.

Takové úroky mohou však být zdaněny ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu. Jestliže však osoba, která úroky pobírá, je jejich skutečným příjemcem, daň takto stanovená nemůže překročit 10 % jejich částky.

Nehledě k ustanovení odstavce 2, podléhají dále uvedené úroky zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má příjemce bydliště či sídlo:

Výraz "úroky" použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakékoli povahy, opatřených i neopatřených hypotekární zárukou nebo klauzulí o účasti na zisku dlužníka, a obzvláště příjmy z veřejných dluhopisů a obligací včetně prémií a losů spojených s těmito cennými papíry, právě tak jako všechny jiné výtěžky postavené na roveň příjmům z půjček nebo stejným způsobem posuzované daňovými předpisy státu, odkud tyto příjmy plynou. Výraz "úroky" však nezahrnuje ve smyslu tohoto článku penále za opožděné placení ani úroky, které se posuzují jako dividendy ve smyslu článku 10 odstavce 3.

Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí jestliže příjemce úroků, který má bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, odkud úroky plynou, průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné, a jestliže pohledávka poskytující úroky, je s nimi skutečně spojena. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

Předpokládá se, že úroky mají zdroj v určitém smluvním státě, je-li dlužníkem tento stát sám, jeho nižší správní útvar, územní korporace nebo osoba mající bydliště či sídlo v tomto státě. Jestliže však dlužník úroků, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, pro kterou byla sjednána půjčka poskytující úrok a která nese ke své tíži tyto úroky, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.

Jestliže částka placených úroků, posuzováno se zřetelem k pohledávce, ze které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi dlužníkem a věřitelem nebo které jeden i druhý udržují se třetími osobami, částku, kterou by byl smluvil dlužník s věřitelem, kdyby nebylo podobných vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Část úroků, která ji přesahuje, zůstává v tomto případě podrobena dani podle právních předpisů každého smluvního státu a podle jiných ustanovení této smlouvy.

Licenční poplatky, mající zdroj v jednom smluvním státě a placené osobě, která má bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, podléhají zdanění jen v tomto druhém státě, jestliže tato osoba je jejich skutečným příjemcem.

Nehledě k ustanovení odstavce 1, mohou být licenční poplatky uvedené v odstavci 3 b) zdaněny také ve smluvním státě, ve kterém je jejich zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu. Daň takto stanovená však nemůže přesáhnout 5 % z hrubé částky licenčních poplatků, jestliže osoba, která licenční poplatky pobírá, je jejich skutečným příjemcem.

Výraz "licenční poplatky" použitý v tomto článku označuje:

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže příjemce licenčních poplatků, mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, buď průmyslovou nebo obchodní činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo svobodné povolání pomocí stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, jsou s nimi skutečně spojeny. V tomto případě se použijí ustanovení článku 7 nebo článku 14 podle toho, o jaký případ jde.

Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj v jednom smluvním státě, jestliže dlužníkem je tento stát sám, jeho nižší správní útvar, územní korporace nebo osoba, mající bydliště či sídlo v tomto státě. Jestliže však dlužník licenčních poplatků, ať má nebo nemá bydliště či sídlo v některém smluvním státě, má v jednom smluvním státě stálou provozovnu, pro kterou byla sjednána smlouva, na jejímž základě se licenční poplatky platí, a která nese ke své tíži tyto licenční poplatky, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom smluvním státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna.

Jestliže částka placených licenčních poplatků, posuzováno se zřetelem na plnění, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů existujících mezi dlužníkem a věřitelem nebo které jeden i druhý udržují s třetími osobami, normální úplatu, kterou by byl smluvil dlužník s věřitelem, kdyby nebylo podobných vztahů, použijí se ustanovení odstavců 1 a 2 jen na tuto naposledy zmíněnou částku. Část platů, která ji přesahuje, zůstává v tomto případě podrobena dani podle právních předpisů každého smluvního státu a podle jiných ustanovení této smlouvy.

Zisky ze zcizení nemovitého majetku, jehož definice je uvedena v článku 6 odstavci 2, podléhají zdanění ve smluvním státě, ve kterém je takový majetek umístěn.

Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí aktiv stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, nebo základního movitého jmění stálé základny, kterou osoba mající bydliště v jednom smluvním státě má v druhém smluvním státě za účelem výkonu svobodného povolání, včetně takových zisků z úhrnného zcizení této stálé provozovny (samotné nebo s celým podnikem) nebo této stálé základny, podléhají zdanění v tomto druhém státě.

Avšak zisky ze zcizení lodí nebo letadel, používaných v mezinárodní dopravě, a movitého majetku, určeného k provozu takových lodí nebo letadel, se zdaní jen ve smluvním státě, ve kterém tento majetek podléhá zdanění podle článku 22 odstavce 3.

Zisky ze zcizení všech jiných majetkových hodnot včetně účasti na akciové společnosti, pokud nejsou součástí aktiv stálé provozovny, o níž pojednává odstavec 2, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém má zcizitel bydliště či sídlo.

Příjmy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá za služby poskytované při výkonu svobodného povolání nebo jiné nezávislé činnosti podobné povahy, podléhají zdanění pouze v tomto státě, ledaže tato osoba má pravidelně k dispozici v druhém smluvním státě stálou základnu pro výkon svých činností. Jestliže disponuje takovou základnou, podléhají tyto příjmy zdanění ve druhém státě, avšak pouze v rozsahu, v jakém je lze přičítat činnostem vykonávaným prostřednictvím zmíněné stálé základny.

Výraz "svobodná povolání" zahrnuje obzvláště nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, advokátů, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.

Mzdy, platy a jiné podobné odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá z důvodů placeného zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 16, 18, 19 a 20 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, podléhají odměny přijaté z tohoto titulu zdanění v tomto druhém státě.

Odměny, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá z titulu placeného zaměstnání vykonávaného v druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvním státě, jestliže:

Odměny z titulu placeného zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla v mezinárodní dopravě nebo na palubě člunu používaného ve vnitrozemské plavbě se posuzují jako odměny vztahující se na činnost vykonávanou ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku, a podléhají zdanění v tomto státě.

Tantiemy, náhrady za účast ve správních orgánech a jiné podobné platy, které osoba mající bydliště v jednom smluvním státě pobírá jako člen správní nebo dozorčí rady společnosti, která má sídlo v druhém smluvním státě, podléhají zdanění v tomto druhém státě. Stejně se posuzují odměny komanditistů v komanditní společnosti na akcie, která má sídlo v Belgii.

Normální odměny, které osoby zmíněné v odstavci 1 pobírají v jiném postavení, podléhají zdanění podle případu, o který se jedná, za podmínek stanovených buď v článku 14 nebo v článku 15 odstavci 1 této smlouvy.

Příjmy, které veřejně vystupující profesionálové, jako divadelní, filmoví, rozhlasoví nebo televizní umělci a hudebníci, právě tak jako sportovci, pobírají za svoji osobní činnost v této vlastnosti, podléhají bez ohledu na ustanovení článků 14 a 15 zdanění ve smluvním státě, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány.

Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na příjmy, které v jednom smluvním státě pobírají osoby, zmíněné v odstavci 1, jako členové personálu organizací druhého smluvního státu, které nesledují výdělečné cíle.

Jestliže příjem z činností vykonávaných osobně veřejně vystupujícími umělci nebo sportovci je vyplácen jiné osobě, než umělci nebo sportovci, může být bez ohledu na ustanovení článků 7, 14 a 15 zdaněn ve smluvním státě, ve kterém jsou vykonávány činnosti umělce nebo sportovce.

Penze a jiné podobné platy poukazované z důvodu dřívějšího zaměstnání osobě, která má bydliště v některém smluvním státě, podléhají s výhradou ustanovení článku 19 odstavce 1 zdanění jen v tomto státě.

Penze a jiné dávky, pravidelné i nepravidelné, poukazované na základě sociálního zákonodárství některého smluvního státu tímto státem, některým jeho nižším správním útvarem nebo některou jeho územní korporací nebo právnickou osobou veřejného práva tohoto státu, podléhají zdanění jen v tomto státě.

Platy, včetně penzí, vyplácené jedním smluvním státem, jeho nižším správním útvarem nebo některou jeho územní korporací buď přímo, nebo prostřednictvím fondů, které zřídily, fyzické osobě z důvodů služeb prokázaných tomuto státu, tomuto nižšímu správnímu útvaru nebo této územní korporaci při výkonu funkcí veřejného charakteru, podléhají zdanění jen v tomto státě.

Toto ustanovení se však nepoužije, jestliže příjemce těchto platů je státním občanem druhého smluvního státu a není současně státním občanem prvního státu.

Ustanovení článků 15, 16 a 18 se použijí na platy nebo penze poukazované z důvodů služeb prokázaných v rámci průmyslové nebo obchodní činnosti, vykonávané jedním ze smluvních států, některým jeho nižším správním útvarem nebo územní korporací.

Jakékoli odměny profesorů a jiných členů vyučujícího personálu, mající bydliště v jednom smluvním státě, kteří se zdržují dočasně ve druhém smluvním státě, aby tam vyučovali nebo pracovali na vědeckých výzkumech po dobu nepřesahující dva roky na universitě nebo na jiném vzdělávacím ústavu úředně uznaném, podléhají zdanění jen v prvém státě.

Fyzická osoba, která bezprostředně před svým odjezdem do jednoho smluvního státu má bydliště ve druhém smluvním státě a která se zdržuje dočasně v prvním smluvním státě pouze jako studující na universitě nebo na jiném úředně uznaném vzdělávacím ústavu tohoto prvního státu nebo jako stážista, je v prvním státě osvobozena od daně ze všech částek, které obdrží z pramenů umístěných mimo tento první stát na úhradu svých výloh pobytu, studia nebo praxe.

Jmění pozůstávající z nemovitého majetku, tak jak je definován v článku 6 odstavci 2, podléhá zdanění ve smluvním státě, v němž je tento majetek umístěn.

Jmění pozůstávající z movitého majetku, který je součástí aktiv stálé provozovny podniku, nebo z movitého majetku, který tvoří stálou základnu sloužící k výkonu svobodného povolání, podléhá zdanění ve smluvním státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna nebo stálá základna.

Lodi a letadla, používané v mezinárodní dopravě, a čluny, používané ve vnitrozemské plavbě, právě tak jako movitosti určené k jejich provozování, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kterém je umístěno sídlo skutečného vedení podniku.

Všechny ostatní části majetku osoby, mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě, včetně účasti na akciové společnosti, podléhají zdanění jen v tomto státě.

V Belgii:

V Československu:

Příslušníci jednoho smluvního státu, ať mají či nemají bydliště či sídlo v některém smluvním státě, nejsou podrobeni v druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které by byly jiné nebo tíživější než ty, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni příslušníci tohoto druhého státu, nacházející se ve stejné situaci.

Osoby bez státního občanství, které mají bydliště v některém smluvním státě, nejsou podrobeny v jednom ani v druhém státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které by byly jiné nebo tíživější než ty, kterým jsou nebo budou moci být podrobeni příslušníci tohoto druhého státu, nacházející se ve stejné situaci.

Zdanění stálé provozovny, kterou podnik jednoho smluvního státu má v druhém smluvním státě, se neprovede v tomto druhém státě způsobem méně příznivým než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tutéž činnost.

Toto ustanovení nemůže být vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal osobám majícím bydliště v druhém smluvním státě osobní srážky, slevy a snížení daně z důvodů osobní situace nebo nákladů na rodinu, které přiznává osobám, které na jeho území mají bydliště.

S výjimkou případů, na které se aplikuje článek 9, článek 11 odstavec 7 a článek 12 odstavec 6, jsou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy, placené podnikem jednoho smluvního státu osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, odpočitatelné pro stanovení zdanitelných zisků tohoto podniku za stejných podmínek, jako by byly placeny osobě mající bydliště či sídlo v prvním státě.

Stejně tak dluhy podniku jednoho smluvního státu vůči osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě jsou odčitatelné pro stanovení zdanitelného jmění tohoto podniku za stejných podmínek, jako by byly dlužny osobě, mající v prvním státě bydliště či sídlo.

Podniky jednoho smluvního státu, jejichž jmění je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo drženo nebo kontrolováno osobou nebo osobami majícími bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, nejsou podrobeny v prvém smluvním státě žádnému zdanění nebo povinnostem s ním spojeným, které by byly jiné nebo tíživější než ty, kterým jsou nebo budou moci být podrobeny jiné podniky téže povahy tohoto prvého státu.

Žádné ustanovení tohoto článku nemůže být vykládáno tak, že nedovoluje, aby Belgie:

Výraz "zdanění" označuje v tomto článku daně jakékoli povahy nebo názvu.

Jestliže se osoba, mající bydliště či sídlo v některém smluvním státě domnívá, že opatření učiněná jedním smluvním státem nebo oběma státy mají nebo budou mít za následek pro ni zdanění, které není v souladu s touto smlouvou, může, nezávisle na opravných prostředcích, které poskytuje vnitrostátní zákonodárství těchto států, předložit příslušnému úřadu smluvního státu, ve kterém má bydliště či sídlo, písemnou a odůvodněnou žádost o revizi tohoto zdanění. Aby tato žádost mohla být přijata, musí být předložena ve lhůtě dvou roků ode dne, kterého bylo poprvé doručeno opatření, které má za následek zdanění, které není v souladu s touto smlouvou.

Příslušný úřad zmíněný v odstavci 1 se bude snažit, aby otázku upravil cestou přátelské dohody s příslušným úřadem druhého smluvního státu za účelem zamezení zdanění, které není ve shodě s touto smlouvou, jestliže reklamace se mu bude zdát oprávněná a jestliže sám nebude s to najít uspokojivé řešení.

Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit cestou přátelské dohody obtíže, nebo odstranit pochybnosti, které mohou vzniknout při aplikaci této smlouvy.

Příslušné úřady smluvních států se dohodnou ve věci administrativních opatření nutných k provádění ustanovení této smlouvy a obzvláště ve věci důkazů, které mají předložit osoby mající bydliště či sídlo v některém z těchto států, aby v druhém státě dosáhly osvobození nebo snížení daní, která jsou předvídána touto smlouvou.

Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat informace nutné pro aplikaci ustanovení této smlouvy a vnitrostátních zákonů smluvních států, vztahujících se na daně, o nichž pojednává tato smlouva, v rozsahu, pokud zdanění, které předvídají, se řídí touto smlouvou.

Všechny informace takto vyměněné budou považovány za tajné a mohou být sděleny kromě poplatníka a jeho zmocněnce jen osobám nebo úřadům, pověřeným stanovením nebo vybíráním daní, o nichž tato smlouva pojednává, nebo přezkoumáním námitek a opravných prostředků k nim se vztahujících, a soudům pro účely trestního řízení.

Ustanovení odstavce 1 nemohou být v žádném případě vykládána tak, že ukládají jednomu ze smluvních států povinnost:

Ustanovení této smlouvy neomezují zdanění společnosti, která má sídlo v Belgii, podle belgických právních předpisů v případě zpětné koupě vlastních akcií nebo podílů nebo při rozdělení jejího společenského jmění.

Ustanovení této smlouvy se nedotýkají daňových výsad, které požívají členové diplomatických misí a konzulárních úřadů buď podle obecných pravidel mezinárodního práva nebo podle ustanovení zvláštních dohod.

Pro účely této smlouvy se členové diplomatické mise nebo konzulárního úřadu jednoho smluvního státu, pověření v druhém smluvním státě nebo ve třetím státě, kteří jsou státními občany vysílajícího státu, považují za osoby mající bydliště v tomto státě, jestliže jsou tam podrobeni stejným povinnostem ve věci daní z příjmu a z majetku, jako občané mající v tomto státě bydliště.

Tato smlouva se nepoužije na mezinárodní organizace, jejich orgány a jejich funkcionáře ani na osoby, které jsou členy diplomatické mise nebo konzulárního úřadu třetího státu, jestliže se zdržují na území jednoho smluvního státu a nejsou považováni za osoby mající bydliště v jednom nebo druhém smluvním státě ve věci daní z příjmu a z majetku.

Příslušné úřady smluvních států se stýkají přímo za účelem aplikace této smlouvy.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Bruselu co nejdříve.

Tato smlouva nabude platnosti patnáctý den po výměně ratifikačních listin a bude se aplikovat:

na daně vybírané srážkou u pramene z příjmů, které byly připsány ve prospěch nebo vyplaceny nejpozději 31. prosince roku, ve kterém byla smlouva vypovězena;

na ostatní daně vyměřené z příjmů za daňová období, která budou končit nejpozději 31. prosince téhož roku;

na daně z majetku, vyměřené z majetkových hodnot existujících 1. ledna téhož roku.

Na důkaz toho zmocněnci obou států podepsali tuto smlouvu a připojili na ni své pečeti.

Dáno v Praze dne 19. června 1975 ve dvou vyhotoveních v jazyce francouzském.