| 1. | V § 5 odst. 3 písm. a) se čárka za poslední větou nahrazuje středníkem a připojuje se tento text: „předběžnou cenu nelze použít pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven předběžný nebo konečný cenový limit, a pro výrobek, pro nějž je dohodnut limit kupní ceny, jestliže kupní cena je základem pro tvorbu velkoobchodní, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny; postup projednání předběžných cen používaných pro sestavení propočtů nebo rozpočtů staveb se řídí zvláštním předpisem, 64) „. |
| 2. | § 5 odst. 3 písm. b) zní: „b) | evidenční velkoobchodní ceny vývozu a evidenční velkoobchodní ceny dovozu; evidenční velkoobchodní ceny vývozu se uplatňují u výrobků, které se jen vyvážejí; tvoří se obdobnými způsoby jako velkoobchodní ceny výrobků dodávaných do tuzemska; budou-li tyto výrobky dodávány do tuzemska, nutno stanovit jejich velkoobchodní ceny; rozsah uplatňování, způsob tvorby a cenové řízení evidenčních velkoobchodních cen dovozu stanoví příslušný cenový úřad,“. |
|
| 3. | V § 8 odst. 2 písm. a) se čárka za poslední větou nahrazuje středníkem a připojuje se tento text: „dodavatel může se souhlasem příslušného cenového úřadu dohodnout s odběratelem, že některé závazné podmínky státní nebo oborové normy, platné v době vypracování návrhu ceny, se z hlediska stanovení výše ceny nepovažují za podstatné a při jejich změně nevzniká nový výrobek podle § 11,“. |
| 4. | § 11 odst. 2 se doplňuje ustanovením označeným písmenem d), které zní: „d) | má stanovenou maloobchodní cenu podle § 129 odst. 1 písm. ch) nebo odst. 7 a jeho prodej zavádí organizace státního nebo družstevního obchodu.“. |
|
| 5. | V § 11 se připojují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Novým výrobkem rovněž není výrobek, u něhož se ve srovnání s porovnatelným výrobkem nebo dosud vyráběnými výrobky, jejichž ceny se tvoří podle § 23 a 24, dosáhlo úspor nebo záměn přímého materiálu označeného jako podstatná kvalitativní podmínka, aniž se zhoršily ostatní podstatné kvalitativní podmínky výrobku. Dodržení ostatních podstatných kvalitativních podmínek se prokazuje souhlasem odběratele (hlavních odběratelů) a u opakovaně dodávaných výrobků také písemným vyjádřením buď státní zkušebny, anebo odborně příslušné organizace určené dohodou dodavatele s odběratelem, že úspora nebo záměna přímého materiálu nezhoršuje zejména jakost, funkční vlastnosti a životnost výrobku pro odběratele. O těchto výrobcích vede organizace evidenci v tomto členění: c) | vliv úspory nebo záměny na náklady na přímý materiál (úspora na jeden výrobek v absolutní hodnotě a v procentech k nákladům na přímý materiál), |
d) | procento plánovaného zisku výrobku (ze zpracovacích nákladů, popřípadě z jiné základny stanovené cenovým orgánem) včetně vlivu úspory podle písmena c). |
Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na případy, kdy rozhodnutím příslušného cenového úřadu o způsobu tvorby cen nebo o postupu při záměně a úspoře přímého materiálu je nový výrobek vymezen jinak. (7) Pro výrobky uvedené v odstavci 6, i když je zachováno jejich dosavadní označení (název), potvrdí orgán nebo organizace oprávněné stanovit cenu nového výrobku platnost dosavadní ceny v rozhodnutí vydaném podle § 98 odst. 4. Jako způsob tvorby cen uvede, že jde o převzatou cenu dosavadního výrobku s uvedením čísla výměru nebo rozhodnutí, jímž byla cena stanovena. Pro tyto výrobky neplatí ustanovení § 77.“. |
| 6. | V § 12 odst. 4 se první věta doplňuje slovy: „popřípadě příslušným národním výborem.“. |
| 7. | § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Přímý materiál (1) Spotřeba přímého materiálu se kalkuluje podle platných cenových normativů materiálové spotřeby, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkuluje podle platných celostátních nebo oborových technickohospodářských norem, a nejsou-li, kalkuluje se na základě podnikových spotřebních materiálových norem. Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se do spotřeby přímého materiálu promítají úspory a záměny dosažené u porovnatelného výrobku a vyjádřené v jeho operativní kalkulaci nebo v jiném druhu kalkulace vlastních nákladů a dalších složek ceny (dále jen „kalkulace“), 65) jehož používání pro tvorbu cen je stanoveno příslušným cenovým úřadem. Bude-li u nového výrobku dosaženo dalších úspor a záměn, které nebyly promítnuty do cenové kalkulace porovnatelného výrobku, postupuje se podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8. (2) Přímý materiál se oceňuje platnými velkoobchodními cenami nebo odbytovými cenami stanovenými podle § 45 odst. 5; velkoobchodními cenami s daní z obratu nebo maloobchodními cenami se přímý materiál oceňuje v případech, kdy je organizace povinna nakupovat za tyto ceny. Použití jiných druhů cen a cen základních v době, kdy jsou platné zvýhodněné nebo znevýhodněné ceny, se řídí rozhodnutím příslušného cenového úřadu. Za podmínek uvedených v odstavci 4 se přímý materiál oceňuje plánovanými cenami podle platných odvětvových, oborových nebo vnitropodnikových ceníků. (3) Jestliže lze použít ke stejnému účelu rozdílné, ale zaměnitelné přímé materiály s rozdílnou výší cen a tyto materiály nejsou podstatnou kvalitativní podmínkou, započítají se do cenové kalkulace nového výrobku ty ceny přímých materiálů, které jsou používány při výrobě porovnatelného výrobku v době sestavení návrhu ceny nového výrobku. Materiály, které nejsou používány u porovnatelného výrobku nebo nové materiály použité u výrobků, jejichž ceny se tvoří individuální kalkulací, se započítávají v ceně propočtené váženým průměrem z cen platných v době zpracování návrhu ceny a struktury nákupu plánovaného nejméně pro prvý rok výroby. Tyto ceny se současně zahrnou do vnitropodnikových ceníků materiálů. (4) Plánované ceny podle vnitropodnikových ceníků materiálů je možno použít, pokud byly sestaveny v souladu s předpisy o účetnictví a pokud v účetnictví zjištěné rozdíly mezi těmito cenami a cenami skutečnými, zvýšenými výjimečně o náklady pořízení podle odstavce 5, nepřesahují v uplynulém kalendářním roce 1,5 %; je-li rozdíl vyšší, upraví se vnitropodnikový ceník materiálů. Rozdíl 1,5 % se posuzuje za celkovou spotřebu materiálu v organizaci. Do tohoto rozdílu se u dováženého materiálu nezapočítávají rozdíly mezi kupní a velkoobchodní cenou. Úprava vnitropodnikového ceníku materiálů v případech, kdy rozdíl bude vyšší než 1,5 %, musí být provedena nejpozději do 30. června roku následujícího po vzniku rozdílu s tím, že nový vnitropodnikový ceník platí od tohoto data pro oceňování přímého materiálu v cenových kalkulacích nových výrobků dodávaných po 1. lednu dalšího roku. Organizace, které používají oborové nebo odvětvové ceníky materiálů, oznamují rozdíly vyšší než 1,5 % cenovému úřadu, který ceník schválil. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na kalkulace upravené zvláštním předpisem. 65) (5) K platným velkoobchodním cenám, odbytovým cenám podle § 45 odst. 5, velkoobchodním cenám s daní z obratu, popřípadě maloobchodním cenám nelze připočítávat a do plánovaných cen vnitropodnikových ceníků materiálů nelze zahrnovat podíl zásobovací režie, ani jiné náklady pořízení (odbytové přirážky, náklady na přepravu, nakládání, vykládání apod.), které se kalkulují zpravidla do nepřímých nákladů, s výjimkou případů schválených federálním ministerstvem financí v dohodě s Federálním cenovým úřadem. (6) V cenové kalkulaci se nepřipouští průměrování cen přímého materiálu, nejde-li o průměrování zahrnuté ve vnitropodnikových, oborových, popřípadě odvětvových cenících nebo průměrování podle odstavce 3. Příslušný cenový úřad může stanovit jiný postup. (7) Vedlejší výrobky, 66) neplnohodnotný materiál a odpad vznikající při výrobě výrobku se v jeho cenové kalkulaci oceňují cenou možného použití. Cena možného použití se určí z ceny pro převažující způsob použití těchto materiálů, snížené o případné náklady na jejich potřebnou úpravu, dopravu apod. U vedlejších výrobků se kromě toho odečítá jejich kalkulovaný zisk. (8) Vedlejší výrobky, neplnohodnotný materiál a odpad, použité jako přímý materiál při výrobě, se v cenové kalkulaci oceňují stanovenou cenou. Není-li tato cena stanovena, oceňují se a) | cenou plnohodnotného materiálu, jestliže použití neplnohodnotného materiálu nebo odpadu nezhoršuje podstatné kvalitativní podmínky výrobku proti podmínkám dosahovaným při použití plnohodnotného materiálu, nebo |
b) | nižší cenou 67) než je cena plnohodnotného materiálu, přičemž nutné zvýšení nákladů spojené s jejich použitím lze promítnout do zpracovacích nákladů; tímto postupem nesmí dojít k vyšším vlastním nákladům výroby než při ocenění podle písmena a). |
(9) Při poddodávkách se postupuje přiměřeně podle odstavců 1 až 6.“. |
| 8. | V § 23 odst. 8 se slova „nejvýše však o 10 %“ nahrazují slovy „nejvýše však o 20 %“. |
| 9. | § 30 odst. 2 se doplňuje ustanovením označeným písmenem e), které zní: „e) | u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu, zejména u výrobků rozvojových výrobních programů a výrobků vyráběných v mezinárodní socialistické kooperaci.“. |
|
| 10. | V § 30 odst. 4 prvá věta včetně poznámky zní: „Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu s opatřeními k centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě, 7) k zabezpečování výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a s dalšími opatřeními přijatými cenovými úřady a ostatními příslušnými orgány k podpoře optimální struktury dodávek požadované odběrateli.“, „7) | Vyhláška č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.“. |
|
| 11. | § 30 odst. 6 se doplňuje ustanovením označeným písmenem e), které zní: „e) | u dalších výrobků podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu, zejména u výrobků útlumových výrobních programů.“. |
|
| 12. | V § 30 odst. 7 se slova „podle odstavce 6 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „podle odstavce 6 písm. a), b) a e)“. |
| 13. | V § 30 odst. 7 se na konci připojuje tato věta: „Tento dodatkový odvod provádí organizace místo slevy nebo snížení ceny bez rozhodnutí příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru vždy, jde-li o a) | vyvážené výrobky, na něž se vztahuje cenové zvýhodnění, |
b) | výrobky zařazené do třetího stupně jakosti, patřící do odvětví potravin a pochutin a výrobky ostatních odvětví, jejichž maloobchodní ceny zahrnují rozdílovou daň z obratu, |
c) | výrobky technicky zastaralé, pro něž výrobní organizace nenavrhla snížení ceny podle § 33 odst. 1, |
d) | výrobky, které nebyly dodány v době platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do třetího stupně jakosti nebo v době, kdy jsou technicky zastaralé, ačkoliv měly být dodány podle plánu odbytu, nebo není-li sestaven v potřebném členění, podle dodávkových hospodářských smluv.“. |
|
| 14. | V § 30 odst. 8 poslední věta zní: „Cenové znevýhodnění se dále neuplatňuje u dodávek výrobků pro vývoz, jestliže velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vývozu nejsou vyšší než jejich kupní ceny dosažené při vývozu nebo jestliže tak v zájmu podpory plnění vývozních úkolů rozhodne ústřední orgán nadřízený výrobci po projednání s příslušnou plánovací komisí a ministerstvem financí a s federálním ministerstvem zahraničního obchodu.“. |
| 15. | § 30 odst. 12 se vypouští. |
| 16. | V § 31 odst. 2 druhá věta zní: „U výrobků, popřípadě souhrnu výrobků se dlouhým výrobním cyklem, zejména u provozních souborů a provozních jednotek technologického zařízení a stavebních objektů, může příslušný cenový úřad stanovit delší dobu cenového zvýhodnění, která se počítá ode dne, kdy byl výrobek, popřípadě souhrn výrobků poprvé fakturován.“. |
| 17. | § 32 odst. 2 zní: „(2) Velkoobchodní cena technický pokrokového výrobku může být zvýhodněna nejvýše a) | o částku odpovídající propočtenému ročnímu přínosu vznikajícímu při použití nového výrobku u odběratele, nejvýše však o 25 % základní ceny, |
b) | o 15 % základní ceny, nelze-li z objektivních důvodů přínos vznikající u odběratele propočítat.“. |
|
| 18. | § 33 odst. 1 zní: „(1) Výrobní organizace je povinna navrhnout snížení ceny výrobku měsíc před uplynutím lhůty technickoekonomické životnosti nebo do jednoho měsíce po obdržení rozhodnutí orgánů uvedených v § 122 a 126. Velkoobchodní cena se snižuje o skutečný zisk výrobku zjištěný výslednou kalkulací sestavenou v posledním roce výroby, nejméně však o 15 % ceny.“. |
| 19. | V § 34 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak.“. |
| 20. | § 34 odst. 3 zní: „(3) Velkoobchodní cena výrobku zařazeného do prvního stupně jakosti může být zvýhodněna nejvýše a) | o částku odpovídající ročnímu přínosu vznikajícímu při použití nového výrobku u odběratele, nevýše však o 25 % základní ceny; u spotřebních výrobků lze cenové zvýhodnění do výše 25 % základní ceny uplatnit na základě rozhodnutí příslušného cenového úřadu i bez propočtu přínosu, |
b) | o 15 % základní velkoobchodní ceny v ostatních případech.“. |
|
| 21. | § 34 odst. 4 zní: „(4) Cenově nemohou být zvýhodněny výrobky zařazené státní zkušebnou do prvního stupně jakosti, a) | jestliže cena byla stanovena před vydáním rozhodnutí o zařazení do prvního stupně jakosti a nebyla stanovena některá z cen podle § 5, |
b) | jde-li o potraviny, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak.“. |
|
| 22. | V § 35 odst. 2 písm. a) se slova „5 % z velkoobchodní ceny“ nahrazují slovy „15 % z velkoobchodní ceny“. |
| 23. | V § 35 odst. 2 písm. b) se slova „20 % z velkoobchodní ceny“ nahrazují slovy „30 % z velkoobchodní ceny“. |
| 24. | V § 36 odst. 1 se v poslední větě slova „nejvíce však 10 % propočtové ceny“ nahrazují slovy „nejvíce však 20 % propočtové ceny“. |
| 25. | V § 38 odst. 1 druhá věta zní: „Příslušný cenový úřad může se souhlasem ústředních orgánů nadřízených dodavateli a odběrateli stanovit jiné podmínky pro uplatnění cenového zvýhodnění.“. |
| 26. | § 38 odst. 3 zní: „(3) Zvýhodněné ceny výrobků zařazených do módních novinek nebo výrobků luxusního provedení se sjednávají dohodou mezi dodavatelem a odběratelem s přihlédnutím k podmínkám realizace, zejména nabídky a poptávky.“. |
| 27. | § 39 odst. 1 zní: „(1) K zabezpečení žádoucího vývoje úrovně cen v oborech, kde se uplatňují módní novinky a výrobky luxusního provedení, mohou příslušné cenové úřady na návrh zainteresovaných ústředních orgánů stanovit rozsah módních novinek a výrobků luxusního provedení, na které se vztahuje cenové zvýhodnění.“. |
| 28. | § 47 včetně nadpisu zní: „§ 47 Předběžný cenový limit (1) Předběžný limit velkoobchodní ceny budoucího výrobku se stanoví a) | u státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, jejichž výsledkem má být nový výrobek, u úkolů uvedených v podnikových plánech rozvoje vědy a techniky v rozsahu určeném nadřízeným generálním ředitelstvím, a jde-li o organizace řízené ústředním orgánem, v rozsahu jím stanoveném, |
b) | v dalších případech určených příslušným cenovým úřadem po dohodě s příslušným ústředním orgánem. |
(2) U budoucích výrobků významných ve spotřebě obyvatelstva, které určí příslušný cenový úřad nebo kde to bude požadovat příslušné ministerstvo obchodu republiky, se kromě předběžného limitu velkoobchodní ceny stanoví i předběžný limit maloobchodní ceny. (3) Předběžný limit velkoobchodní ceny se tvoří na základě a) | ukazatelů charakterizujících vztah technických parametrů k platným cenám porovnatelných výrobků, zejména v případech, kdy jde o obměnu výrobků na dosavadní technické úrovni, |
b) | odvození ze zahraničních cenových relací výrobků rozhodujících zahraničních výrobců, zejména v případech, kdy u budoucího výrobku se předpokládá uplatnění zcela nových principů řešení, nových materiálů apod., |
c) | propočtové cenové kalkulace budoucího výrobku odvozené z kalkulace porovnatelného výrobku, s vyjádřením rozdílů v nákladech odpovídajících změnám v rozhodujících technickoekonomických parametrech porovnávaných výrobků; náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; nepřímé náklady, popřípadě ostatní přímé náklady a zisk se započítávají v procentní výši vyplývající z použité kalkulace porovnatelného výrobku; u nových výrobních prostředků je třeba zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru při srovnatelných podstatných kvalitativních podmínkách budoucího a porovnatelného výrobku, |
d) | odvození z předběžného limitu maloobchodní ceny, jde-li o výrobek podle odstavce 2, |
e) | rozboru efektivnosti použití budoucího výrobního prostředku ve srovnání s porovnatelným tuzemským, a není-li, s dovezeným výrobním prostředkem; tímto způsobem se u výrobních prostředků ověřuje výše předběžných limitů velkoobchodních cen vytvořených způsobem podle písmena a) až c) a ke stanovení předběžného limitu velkoobchodní ceny lze tento způsob použít jen v případech, kdy takto vytvořený limit je nižší nebo kdy tak určí orgány uvedené v § 122. |
(4) Předběžný limit maloobchodní ceny se tvoří a) | způsobem uvedeným v odstavci 3 písm. a) a b) vyjádřeným v maloobchodní ceně, |
b) | na základě předběžného limitu velkoobchodní ceny s připočtením ostatních složek maloobchodní ceny ve stanovené výši. |
(5) Pro použití způsobu tvorby předběžného limitu velkoobchodní nebo maloobchodní ceny platí pořadí uvedené v odstavcích 3 a 4 podle možnosti jejich uplatnění. Stanoví-li se předběžný limit maloobchodní ceny podle odstavce 4 písm. a), odvodí se vždy z něho předběžný limit velkoobchodní ceny. (6) Předběžný limit velkoobchodní nebo maloobchodní ceny může být upraven po projednání s jeho navrhovatelem, budoucím výrobcem a odběratelem a se souhlasem příslušného cenového úřadu podle předpokládaných podmínek realizace tak, aby vyjadřoval plánované záměry ve struktuře spotřeby a odpovídal zásadám sociální, zdravotní a kulturní politiky státu. (7) Při rozhodování o dani z obratu zahrnované do limitů maloobchodních cen se postupuje podle § 120.“. |
| 29. | § 48 včetně nadpisu zní: „§ 48 Konečný cenový limit (1) Konečný cenový limit se stanoví po ukončení výroby prototypu, zkušební série nebo jiného obdobného výsledku vývoje (dále jen „prototyp“) a po rozhodnutí o jeho zavedení do výroby. (2) Konečné limity velkoobchodních cen se tvoří, pokud rozhodnutím příslušného cenového úřadu není pro jejich tvorbu v příslušném oboru nebo skupině výrobků stanoven závazný způsob, takto: a) | v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. a), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem; přitom se vychází z technickoekonomických parametrů dosažených u schváleného prototypu, |
b) | v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. b), tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny stejným způsobem s tím, že se jeho výše zdůvodní propočtem obdobným způsobu uvedenému v písmenu a) nebo c) tohoto odstavce, |
c) | v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny byl vytvořen podle § 47 odst. 3 písm. c) nebo e), se konečný limit velkoobchodní ceny tvoří na základě propočtové cenové kalkulace; náklady na přímý materiál a náklady na přímé mzdy se určují pomocí ukazatelů vyjadřujících vztah mezi velikostí rozhodujících parametrů a výší nákladů těchto položek kalkulace porovnatelných výrobků patřících do stejné skupiny výrobků jako budoucí výrobek; výše ostatních přímých nákladů, pokud se kalkulují podle § 18 odst. 1 písm. b), a výše nepřímých nákladů se započítávají pomocí sazeb za obor, popřípadě za skupinu výrobků, je-li tak pro tvorbu cen stanoveno, zjištěných ze skutečných nákladů výrobní organizace v minulém roce; zisk se započítává sazbou zjištěnou podle skutečného zisku výrobní organizace v minulém roce, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jinak, |
d) | v případě, kdy předběžný limit velkoobchodní ceny nebyl stanoven, tvoří se konečný limit velkoobchodní ceny některým ze způsobů podle § 47 odst. 3 písm. a), b) a c), a to v pořadí uvedeném v § 47 odst. 5. |
(3) Použitý způsob tvorby konečného limitu velkoobchodní ceny výrobního prostředku musí zabezpečovat snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru budoucího výrobku ve srovnání s cenou vyráběného porovnatelného výrobku. Je-li nutno užitné vlastnosti budoucího výrobku vyjádřit více technickoekonomickými parametry, jejichž vliv na výši konečného limitu velkoobchodní ceny nelze s dostatečnou přesností určit, musí konečný limit velkoobchodní ceny zabezpečovat snížení nákladů u odběratele. Přináší-li budoucí výrobní prostředek mimoekonomické účinky, jako zvýšení bezpečnosti práce, snížení hlučnosti provozu, zlepšení pracovního prostředí, zvýšení ochrany životního prostředí, započítává se do limitu zdůvodněná výše nákladů spojených s jejich dosažením a ovlivňuje tím i ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru. (4) Návrhy konečných limitů velkoobchodních cen se vypracovávají pro výrobky a) | které jsou výsledkem řešení státních, resortních a oborových úkolů plánu rozvoje vědy a techniky a úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pro něž měl být podle § 47 odst. 1 písm. a) stanoven předběžný limit velkoobchodní ceny, |
b) | v případech uvedených v § 47 odst. 1 písm. b), |
c) | které budou dodávány z nových výrobních kapacit získaných investiční výstavbou, a to v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, 68) |
d) | jestliže tak v jednotlivých případech stanoví příslušný cenový úřad, odvětvový ústřední orgán nadřízený dodavateli nebo příslušný národní výbor u budoucích výrobků, jejichž vývoj a příprava nejsou zahrnuty do plánu rozvoje vědy a techniky, a dále jestliže tak stanoví příslušný národní výbor u úkolů podnikových plánů rozvoje vědy a techniky organizací řízených nebo spravovaných národními výbory (dále jen „řízené“), |
e) | jestliže jejich stanovení požaduje hlavní odběratel rozhodujícího množství budoucího výrobku nebo výrobce finálního výrobku, pokud jde o konečný limit velkoobchodní ceny subdodávky, která významně ovlivňuje konečný limit velkoobchodní ceny, popřípadě velkoobchodní cenu finálního výrobku. |
(5) Návrhy konečných limitů maloobchodních cen se vypracovávají pouze v případech, a) | kdy nebyl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a příslušný cenový úřad nebo ministerstvo obchodu republiky požaduje stanovení konečného cenového limitu; konečný limit maloobchodní ceny se tvoří způsobem uvedeným v § 47 odst. 4 s tím, že při postupu podle § 47 odst. 4 písm. b) se vychází z konečného limitu velkoobchodní ceny, |
b) | kdy byl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny a je třeba případnou změnu výše konečného limitu velkoobchodní ceny posoudit i z hlediska vlivu na výši maloobchodní ceny. |
Konečný limit maloobchodní ceny může příslušný cenový úřad dále upravit podle předpokládaných podmínek realizace. (6) Návrh konečného limitu velkoobchodní ceny se nepředkládá, jestliže organizace, která jej má vypracovat, v téže době předloží návrh velkoobchodní ceny. (7) Příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor může na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny stanovit přímo velkoobchodní cenu. U nestandardních výrobků může uplatnit stejný postup organizace pověřená působností stanovit velkoobchodní cenu, jestliže návrh konečného cenového limitu je vytvořen cenovým porovnáním, které prokazuje snížení ukazatele ceny na jednotku rozhodujícího technickoekonomického parametru, a jestliže s tím souhlasí odběratel. Takto vytvořené velkoobchodní ceny podléhají registraci 69) u příslušného cenového úřadu. V rozhodnutí o ceně se uvádí, že cena byla stanovena na základě návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny. (8) Stanovit konečný cenový limit vyšší než předběžný cenový limit nebo stanovit vyšší cenu než je konečný cenový limit může jen příslušný cenový úřad.“. |
| 30. | V § 49 odst. 2 se slova „dosažené zahraniční ceny fco československá hranice“ nahrazují slovy „dosažené zahraniční ceny v obchodní paritě“. |
| 31. | § 49 odst. 5 zní: „(5) Výše zahraničních přímých obchodních nákladů, o něž se upravují ceny obchodní parity, se prokazuje kalkulací sestavenou podle příslušných předpisů a v souladu s platným kalkulačním vzorcem. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny prokázat tuzemské odběratelské organizaci odůvodněnost kalkulované výše přímých obchodních nákladů.“. |
| 32. | § 49 odst. 7 zní: „(7) Dohodnuté kupní ceny lze použít pouze v rozsahu určeném rozhodnutím Federálního cenového úřadu.“. |
| 33. | § 52 včetně nadpisu zní: „§ 52 Regulace cen dovozu (1) Pro dovážené výrobky, které významně ovlivňují celkovou úroveň nákladů hlavních odběratelů, se stanoví a) | velkoobchodní ceny, za které výrobky zařazené do I. skupiny regulace dodávají organizace zahraničního obchodu do tuzemska, |
b) | velkoobchodní ceny, popřípadě odbytové ceny, za které se výrobky zařazené do II. skupiny regulace dodávají v tuzemsku, je-li jejich prvním odběratelem určená organizace. |
(2) Zařazení výrobků do jednotlivých skupin regulace, způsob jejich tvorby a postup při cenovém řízení stanoví Federální cenový úřad. 70) Způsob vypořádání rozdílů mezi velkoobchodními cenami uvedenými v odstavci 1 a běžnými kupními cenami stanoví federální ministerstvo financí.“. |
| 34. | V § 53 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „pokud nejsou stanoveny velkoobchodní ceny podle § 52 odst. 1.“. |
| 35. | § 53 odst. 4 se vypouští. |
| 36. | § 63 odst. 2 zní: „(2) Maloobchodní ceny dovážených výrobků včetně dovozu při výměnných akcích tuzemských organizací, s výjimkou opakovaně dovážených výrobků s platnou maloobchodní cenou, se tvoří: a) | porovnáním ceny a podstatných technických parametrů, užitných vlastností, kvality, vybavení a dodacích podmínek dováženého výrobku s porovnatelným tuzemským výrobkem a podle dalších hledisek uvedených v § 29; neexistuje-li tuzemský porovnatelný výrobek, je možno porovnávat s obdobným výrobkem dováženým, |
b) | na základě běžné kupní ceny s připočtením, popřípadě odečtením 1. cenových přirážek nebo srážek v zahraničním obchodě, 2. rozdílu vnitřního trhu, 3. stanovené obchodní srážky z maloobchodních cen tuzemských obchodních organizací, 4. cenového rozdílu ve stanovené výši, 5. případného cenového rozdílu ve výši odpovídající podmínkám realizace, který může být zahrnut pouze se souhlasem příslušného cenového úřadu, |
c) | v případech podle § 129 odst. 7 na základě běžné kupní ceny s s připočtením cenové přirážky (odečtením srážky) v zahraničním obchodě, rozdílu vnitřního trhu a dodatkové daně z obratu, a pokud není stanovena sazba dodatkové daně z obratu nebo je nižší než odbytová přirážka, připočtením odbytové přirážky; cenový rozdíl se zahrnuje pouze ve stanovených případech a ve stanovené výši, |
d) | jinými způsoby, pokud je jejich používání schváleno příslušným cenovým úřadem.“. |
|
| 37. | V § 63 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Použití způsobu tvorby maloobchodních cen podle odstavce 2 písm. a) nebo b), popřípadě jejich kombinace stanoví příslušný cenový úřad.“. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6. |
| 38. | § 65 odst. 3 zní: „(3) Prostředky z cenových rozdílů v maloobchodních cenách tuzemských i dovážených výrobků, zjištěné jako rozdíly mezi fakturovanými obchodními cenami a stanovenými (sjednanými) maloobchodními cenami sníženými o stanovené celkové obchodní srážky, se zúčtovávají, používají a vypořádávají podle zvláštních předpisů. 71) Ve stanovených případech se zúčtovávají s rizikovým fondem, v němž tvoří samostatnou složku.“. |
| 39. | V § 68 odst. 4 se slova „na dobu 6 měsíců“ nahrazují slovy „na omezenou dobu, zpravidla 6 měsíců“. |
| 40. | § 70 včetně nadpisu zní: „§ 70 Díly pro výrobní a náhradní spotřebu (1) Díly pro náhradní spotřebu (dále jen „náhradní díly“) jsou pro cenové účely díly zařazené Federálním statistickým úřadem v příslušných oborech jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků do skupin 9 a 0, popřípadě do skupiny 8 a výrobky oborů určených příslušným cenovým úřadem po dohodě s Federálním statistickým úřadem. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí v hospodářské smlouvě a ve faktuře. Určení pro náhradní spotřebu se nemusí prokazovat u dodávek dílů opravárenským a odbytovým organizacím, pokud cenový úřad nestanoví jinak. Cenový úřad může pro cenové účely stanovit další podmínky pro posouzení výrobku jako náhradního dílu. (2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení buď pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny. (3) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který vyrábí finální výrobek, se tvoří z dílčích kalkulací jednotlivých dílů, sestavených v položkách přímých nákladů z operativní kalkulace výrobku, k němuž jsou určeny, a pomocí stanovených sazeb v položkách nepřímých nákladů (popřípadě ostatních přímých nákladů) a zisku; u náhradních dílů se zisk započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů. (4) Velkoobchodní ceny náhradních dílů i dílů vyráběných pro výrobní spotřebu dodavatelem, který nevyrábí finální výrobek, se tvoří individuální kalkulací; zisk u náhradních dílů se započítává ve výši 100 % ze zpracovacích nákladů. (5) Maloobchodní ceny náhradních dílů se tvoří podle § 63 odst. 1 písm. b). (6) Příslušný cenový úřad stanoví, v kterých případech se ceny náhradních dílů tvoří cenovým porovnáním nebo způsobem odchylným od ustanovení odstavců 3 až 5. (7) Ceny renovovaných náhradních dílů, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem, nesmí přesáhnout 80 % ceny nového náhradního dílu.“. |
| 41. | § 71 odst. 3 zní: „(3) Do kalkulace podle odstavce 2 se zahrnuje zisk ve výši: a) | 20 % ze zpracovacích nákladů u hospodářských organizací, pokud není příslušným ústředním orgánem se souhlasem příslušného cenového úřadu stanovena jiná sazba, |
b) | 15 % ze zpracovacích nákladů u příspěvkových organizací. |
Výše zisku podle písmena a) a b) může být snížena dohodou dodavatele (řešitele) s odběratelem.“. |
| 42. | V § 73 odst. 1 se slova „až o 10 %“ nahrazují slovy „až o 20 %“. |
| 43. | § 73 odst. 2 zní: „(2) Neodpovídají-li výsledky výzkumných a vývojových prací zaviněním řešitele předpokladům státního, resortního nebo oborového plánu rozvoje vědy a techniky nebo hospodářské smlouvě, sníží orgán nebo organizace na zdůvodněný návrh zadavatele cenu, kterou stanovila. Cena se sníží na částku odpovídající stupni použitelnosti výsledků pro zadavatele, u hospodářských organizací však nejméně o 15 % ceny.“. |
| 44. | § 74 odst. 2 písm. e) se vypouští. |
| 45. | § 78 včetně nadpisu zní: „§ 78 Ceny výrobků při převodech výroby Při převodu výroby se cena výrobku nemění, pokud nejde o převod z organizace v cenové působnosti národního výboru do organizace v jiné cenové působnosti. V tomto případě se cena stanoví jako pro nový výrobek, nejde-li o výrobek patřící do oboru, popřípadě skupiny výrobků, u nichž bylo provedeno sjednocení cen na celém území Československé socialistické republiky; proti dosud platné ceně lze takto stanovit vyšší cenu jen se souhlasem cenového úřadu.“. |
| 46. | § 95 odst. 2 písm. b) se vypouští. |
| 47. | § 100 odst. 3 zní: „(3) Náležitosti návrhu evidenční velkoobchodní ceny vývozu, způsob jeho předkládání a projednání dohodne organizace pověřená jejím stanovením s příslušnou organizací zahraničního obchodu. Podmínkou stanovení evidenční velkoobchodní ceny vývozu je dohoda těchto organizací o její výši. Pro řešení sporů platí ustanovení § 99. Evidenční velkoobchodní ceny vývozu nemusí být stanoveny cenovými výměry; pro evidenci o jejich stanovení jsou závazné údaje § 98 odst. 4.“. |
| 48. | § 100 odst. 4 se vypouští. |
| 49. | Za § 100 se vkládá nový § 100a, který včetně nadpisu zní: „§ 100a Cenové řízení u cenových limitů (1) Předběžný limit velkoobchodní ceny v případech podle § 47 odst. 1 písm. a) a jeho změny navrhuje organizace, která řeší úkol plánu rozvoje vědy a techniky, popřípadě organizace, která vyvíjí výrobek, u něhož má být stanoven předběžný limit velkoobchodní ceny, pokud jeho návrh nepředloží přímo odběratel. Návrh předběžného limitu velkoobchodní ceny se projednává v úvodním oponentním řízení. 72) Jestliže se úvodní oponentní řízení nekoná, projedná se návrh s odběratelem (hlavními odběrateli) a s předpokládaným výrobcem. Organizace navrhující předběžný limit velkoobchodní ceny spotřebního výrobku zašle návrh též příslušnému cenovému úřadu a ministerstvům obchodu republik nebo jinému ústřednímu orgánu nadřízenému budoucímu odběrateli, jde-li o výrobek, který není prodáván organizacemi státního obchodu. Ústřední orgán nadřízený budoucímu odběrateli určí organizaci nebo orgán, který předloží návrh předběžného limitu maloobchodní ceny. Návrh předběžného limitu maloobchodní ceny se projednává současně s návrhem předběžného limitu velkoobchodní ceny. (2) Návrh předběžného limitu velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny podle § 47 odst. 1 písm. a) a odst. 2 obsahuje tyto náležitosti: a) | označení vyvíjeného výrobku, |
b) | číslo úkolu a druh plánu rozvoje vědy a techniky, |
c) | hlavní údaje o zadání úkolu včetně hlavních technickoekonomických parametrů vyvíjeného výrobku, |
d) | způsob tvorby předběžného cenového limitu, |
e) | návrh předběžného cenového limitu a zdůvodnění jeho výše, |
f) | termín ukončení vývoje a termín zavedení do výroby, |
g) | další náležitosti podle specifických podmínek jednotlivých úkolů. |
(3) Návrh konečného limitu velkoobchodní ceny předkládá budoucí výrobce výrobku nejpozději do 3 měsíců od rozhodnutí o zavedení do výroby podle § 48 odst. 1. Není-li výrobce určen, předkládá návrh organizace určená dodavatelským ústředním orgánem, popřípadě národním výborem. Organizace navrhující konečný limit velkoobchodní ceny spotřebního výrobku v případech, kdy nebyl stanoven předběžný limit maloobchodní ceny, nebo v případech podle § 48 odst. 5 písm. b) zašle návrh konečného limitu velkoobchodní ceny též ministerstvům obchodu republik nebo jinému ústřednímu orgánu nadřízenému budoucímu odběrateli, jde-li o výrobek, který není prodáván organizacemi státního obchodu. Tyto orgány určí orgán nebo organizaci, která předloží návrh konečného limitu maloobchodní ceny, jestliže bude o jeho stanovení rozhodnuto podle § 48 odst. 5. Pro cenové řízení o konečných cenových limitech platí přiměřeně ustanovení této části vyhlášky; náležitosti návrhu konečného limitu velkoobchodní ceny upravuje rozhodnutí cenových úřadů. 73) Návrhy konečných cenových limitů, které stanoví příslušný cenový úřad, předkládají ústřední orgány nadřízené organizacím, které návrhy vypracovaly. (4) Předběžný cenový limit u úkolů plánu rozvoje vědy a techniky je součástí návrhu na zařazení úkolů do plánu a stanoví se současně s rozhodnutím o zařazení úkolu do tohoto plánu. Pro stanovení konečného cenového limitu platí lhůty podle § 98 odst. 1 a 2. (5) Registraci u příslušného cenového úřadu podléhají návrhy předběžných limitů velkoobchodních cen, stanovovaných podle § 129 odst. 1 písm. c) u úkolů oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, dále návrhy předběžných limitů maloobchodních cen a návrhy konečných cenových limitů velkoobchodních a maloobchodních cen, k jejichž stanovení mají podle části osmé působnost organizace a jiné orgány než cenové úřady. Podmínky registrace stanoví příslušný cenový úřad. 73) (6) Předepsané údaje 73) o stanovení předběžného nebo konečného limitu velkoobchodní ceny, který nestanoví příslušný cenový úřad a který není uveden v odstavci 5, zasílá organizace, která jej navrhla, do jednoho měsíce od jeho stanovení příslušnému cenovému úřadu k evidenci. (7) O stanovených konečných cenových limitech vedou orgány a organizace evidenci v rozsahu podle § 98 odst. 4. (8) Pro řešení sporů o výši předběžných limitů maloobchodních cen a konečných cenových limitů platí ustanovení § 99.“. |
| 50. | § 101 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Organizace, popřípadě orgány, pověřené stanovením ceny nebo cenových limitů předkládají jejich návrhy k registraci v případech, kdy to ukládá tato vyhláška nebo zvláštní rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Cenový úřad do 15 dnů od doručení návrhu oznámí registrační číslo nebo v téže lhůtě určí pověřené organizaci další postup pro stanovení ceny nebo cenového limitu. Platnost cen a cenových limitů předkládaných k registraci se stanoví dnem uvedeným v oznámení registračního čísla. Cenový úřad může pro registraci stanovit odchylný postup.“. |
| 51. | § 102 odst. 5 zní: „(5) Příslušný cenový úřad může povolit odchylky z ustanovení předchozích odstavců.“. |
| 52. | § 107 odst. 2 začínající slovy „Cenovou dokumentaci je orgán nebo organizace ....“ se označuje jako odstavec 3 a zní: „(3) Cenovou dokumentaci uvedenou v odstavci 2 je orgán nebo organizace povinna uchovávat a) | jde-li o dokumentaci podle písmena a) a b) nejméně 3 roky po skončení platnosti dokumentace, |
b) | jde-li o dokumentaci podle písmena c) až ch) nejméně 5 let od stanovení ceny nového výrobku nebo od změny ceny toho kterého výrobku.“. |
|
| 53. | § 107 odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. |
| 54. | § 112 odst. 1 písm. c) zní: „c) | nedodržení platné ceny, nejde-li o slevu podle § 42 nebo o prodej zemědělských výrobků nákupní organizace za vyšší než platnou cenu na základě ohodnocení těchto výrobků nákupní organizací,“. |
|
| 55. | § 112 odst. 1 písm. g) zní: „g) | prodeje za cenu nestanovenou příslušným orgánem nebo organizací nebo nesjednanou předepsaným způsobem a v případech nedodržení postupu podle § 69 odst. 5,“. |
|
| 56. | § 112 odst. 1 se doplňuje ustanoveními označenými písmeny ch) a i), který znějí: „ch) | čerpání investičních prostředků z jiných než vlastních zdrojů nebo úvěru na úhradu částky přesahující cenu odpovídající cenovým předpisům, |
i) | porušení povinnosti předložit návrh cenového limitu nebo stanovit cenový limit v případě, kdy je to povinností organizace.“. |
|
| 57. | § 112 odst. 2 zní: „(2) Neoprávněně získané prostředky se vypočítávají z druhu ceny, u níž bylo zjištěno porušení cenových předpisů. U dodávek uskutečněných za obchodní ceny nebo za velkoobchodní ceny s daní z obratu se vypočítávají neoprávněně získané prostředky pouze z velkoobchodní ceny, jestliže se jí porušení týká. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. d) se vypočítávají z rozdílu mezi cenou odpovídající podstatným kvalitativním a dodacím podmínkám dodaného výrobku a vyúčtovanou cenou. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. ch) se vypočítávají z částky přesahující cenu podle cenových předpisů, a to podílem, jímž se jiné zdroje než vlastní a úvěr podílejí na celkových investičních prostředcích.“. |
| 58. | § 113 odst. 2 zní: „(2) Úhrn neoprávněně získaných prostředků, zjištěných jiným kontrolním orgánem než uvedeným v odstavci 1, určuje kontrolovaná organizace vyčerpávajícím způsobem nebo podle rozhodnutí kontrolního orgánu výběrovým způsobem. Kontrolovaná organizace vyčíslí neoprávněně získané prostředky ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem; v případě dokladové revize nebo při zjišťování těchto prostředků výběrovým způsobem vyčíslí je nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy byla seznámena s protokolem o provedené kontrole.“. |
| 59. | V § 113 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zjištěním úhrnu neoprávněně získaných prostředků vyčerpávajícím způsobem se rozumí vyčíslení těchto prostředků podle všech proplacených faktur nebo jiných dokladů, na jejichž základě byly prostředky v kontrolovaném období neoprávněně získány. Zjištění tohoto úhrnu výběrovým způsobem se provádí na základě reprezentativního výběru případů určených ke kontrole z celkového objemu dodávek realizovaných v kontrolovaném období. Zjištěné procento neoprávněně získaných prostředků u vybraných případů se použije při výpočtu neoprávněně získaných prostředků z celkového objemu realizovaných dodávek.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. |
| 60. | V § 117 odst. 4 písm. a) se slova „a b) a odst. 7“ nahrazují slovy „,b) a c), dále podle písm. d), jestliže rozhodl o uplatnění konečného limitu velkoobchodní ceny, podle § 48 odst. 5 písm. a) nebo b), jestliže rozhodl o uplatnění konečného limitu maloobchodní ceny, a podle § 48 odst. 8,“. |
| 61. | V § 118 odst. 3 písm. b) se slova „a b) a odst. 7“ nahrazují slovy „,b) a c), dále podle podle písm. d), jestliže rozhodly o uplatnění konečného limitu velkoobchodní ceny, podle § 48 odst. 5 písm. a) nebo b), jestliže rozhodly o uplatnění konečného limitu maloobchodní ceny, a podle § 48 odst. 8,“. |
| 62. | V § 122 odst. 2 písm. a) se v první větě za slova „vědy a techniky“ vkládají tato slova: „a předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení těchto úkolů,“. |
| 63. | V § 126 odst. 1 písm. a) se slova „a b) a odst. 7“ nahrazují slovy „a c), odst. 8 a v případech, kde si stanovení konečných cenových limitů vyhradí cenové úřady,“. |
| 64. | § 126 odst. 3 zní: „(3) Ministerstva stanoví a) | ceny a změny cen za řešení úkolů příslušného resortního plánu rozvoje vědy a techniky, |
b) | předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení úkolů resortních a ve vyhrazeném rozsahu oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky podle § 47 odst. 1 písm. a), nebo na základě rozhodnutí v případech podle § 47 odst. 1 písm. b), |
c) | konečné limity velkoobchodních cen v případech, kdy podle § 48 odst. 4 písm. d) rozhodla, že má být vypracován jejich návrh, nebo na základě pověření, |
d) | ceny a změny cen za řešení úkolů státního plánu ekonomického výzkumu po dohodě s Radou ekonomického výzkumu, |
e) | sazby nepřímých nákladů, zisku a hodinové zúčtovací sazby pro tvorbu cen výzkumných a vývojových prací přímo řízeným organizacím.“. |
|
| 65. | V § 126 odst. 7 se v sedmém řádku vypouštějí slova „a služeb“. |
| 66. | V § 126 odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Ministerstva obchodu republik stanoví předběžné limity maloobchodních cen podle § 47 odst. 2 a konečné limity maloobchodních cen podle § 48 odst. 5, pokud si jejich stanovení nevyhradí příslušný cenový úřad. Dále stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků, není-li stanoveno jinak.“. |
| 67. | § 128 odst. 2 zní: „(2) Svazy spotřebních družstev a) | stanoví maloobchodní ceny výrobků prodávaných výhradně v síti jejich organizací, popř. v síti jiných obchodních systémů zásobovaných těmito výrobky z velkoobchodních skladů spotřebních družstev 1. z tuzemské výroby s výjimkou maloobchodních cen potravinářských a tabákových výrobků, jejichž maloobchodní ceny stanoví příslušný cenový úřad, 2. z dovozu v rozsahu stanoveném Federálním cenovým úřadem, |
b) | stanoví v rozsahu pověření maloobchodní ceny výrobků prodávaných souběžně s jinými organizacemi, |
c) | předkládají Federálnímu cenovému úřadu návrhy obchodních srážek u výrobků podle písmena a) a b), |
d) | zabezpečují u výrobků prodávaných souběžně s jinými organizacemi opatření pro doprodeje podle § 126 odst. 9 v dohodě s ústředními orgány těchto organizací.“. |
|
| 68. | § 129 odst. 1 písm. c) zní: „c) | stanoví evidenční velkoobchodní ceny vývozu, pokud příslušný cenový úřad nerozhodne jinak, předběžné limity velkoobchodních cen u oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pokud si jejich stanovení nevyhradí nadřízené ministerstvo, konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 4 písm. e), dále předběžné a konečné cenové limity v rozsahu podle pověření,“. |
|
| 69. | V § 129 odst. 1 písm. n) se slova „a b) a odst. 7,“ nahrazují slovy „b), c) a odst. 8,“. |
| 70. | § 129 odst. 3 písm. b) se vypouští. |
| 71. | § 129 odst. 3 písm. c) zní: „c) | maloobchodní ceny výrobků z dovozu v rozsahu stanoveném Federálním cenovým úřadem,“. |
|
| 72. | § 129 odst. 6 zní: „(6) Výrobní organizace přímo řízené ústředními orgány mají působnost podle odstavce 1 písm. b) až g) a i) až s). Výrobní organizace uvedené v § 127 odst. 3 až 5 mají působnosti podle odstavce 1 písm. b) až g), i) kromě oprav výrobních prostředků a cen prací průmyslové povahy, podle písm. j) až s), podle odstavce 7 a § 48 odst. 4 písm. e).“. |
| 73. | V § 129 odst. 7 se ve třetím řádku vypouštějí slova „porovnatelných“, v pátém a šestém řádku slova „jiným socialistickým organizacím při bezhotovostním prodeji nebo“, a v ustanovení písmena a) se vypouštějí slova „společně s velkoobchodními cenami“. |
| 74. | V § 129 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Jestliže výrobek s maloobchodní cenou stanovenou podle odstavce 1 písm. ch) nebo podle odstavce 7 převezme dodatečně do prodeje organizace státního nebo družstevního obchodu, stanoví se maloobchodní cena podle odstavce 3 nebo podle § 128 odst. 2 písm. a) nebo b). Takto stanovená maloobchodní cena je pro organizace uvedené v odstavcích 1 a 7 platná nejpozději po uplynutí tří měsíců od účinnosti rozhodnutí o této ceně. Rozhodnutí o ceně (výměr) jim organizace podle odstavce 3 nebo orgány podle § 128 odst. 2 zasílají neprodleně podle předem dohodnutého rozdělovníku.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. |
| 75. | § 131 odst. 2 a 3 se vypouštějí. |
