Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

129/1979 Sb. znění účinné od 1. 1. 1980 do 31. 12. 1987

129

 

VYHLÁŠKA

federálního ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 23. října 1979

o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých

k dosavadní práci v podzemí hlubinných dolů

 

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem paliv a energetiky, federálním ministerstvem hutnictví a těžkého strojírenství a federálním ministerstvem financí, ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a s Ústřední radou odborů stanoví k provedení usnesení předsednictva vlády Československé socialistické republiky ze dne 29. března 1979 č. 92 podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, § 275 odst. 3 zákoníku práce a v souladu s § 7 odst. 2 zákona č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků:

ČÁST PRVNÍ

(§ 1)

§ 1

Rozsah platnosti

(1)

Vyhláška se vztahuje na pracovníky zaměstnané v hornictví pod zemí v hlubinných dolech, kteří se stali vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvale nezpůsobilými k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce, a to pro

a)

onemocnění nemocí z povolání nebo ohrožení touto nemocí nebo

b)

prošlou expoziční dobu nebo

c)

pracovní úraz 1 nebo

d)

jiné onemocnění vznikající nebo podstatně se zhoršující vlivem pracovního prostředí, pokud není dále stanoveno jinak ( § 7 odst. 5).

(2)

Při posuzování expoziční doby pro účely této vyhlášky se organizace řídí opatřením příslušného orgánu státní zdravotní správy.

(3)

Seznam onemocnění vznikajících nebo podstatně se zhoršujících vlivem pracovního prostředí stanovený ministerstvy zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky je uveden v příloze k této vyhlášce.

ČÁST DRUHÁ

Pracovní uplatnění (§ 2-5)

§ 2

(1)

Pracovníka uvedeného v § 1 odst. 1 organizace zpravidla

a)

převede na jinou vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu nebo

b)

převede na jinou vhodnou práci na povrchu dolu nebo

c)

uvolní do jiné organizace v rámci téže výrobní hospodářské jednotky nebo

d)

uvolní do jiné organizace mimo výrobní hospodářskou jednotku.

(2)

Při převádění těchto pracovníků na jinou práci nebo při jejich uvolňování do jiné organizace se postupuje podle příslušných ustanovení zákoníku práce [zejména § 36, § 37 odst. 1 písm. a) a odst. 2, 4 a 5, - 43 a § 46 odst. 1 písm. d)]

(3)

Organizace je povinna vést evidenci o převedení pracovníka na jinou práci a v potvrzení o zaměstnání ( § 60 odst. 1 zákoníku práce) uvést důvod uvolnění pracovníka.

(4)

Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle příslušných právních předpisů, s výjimkou předpisů o sociálním zabezpečení, nebo podle příslušných ustanovení kolektivních smluv vázány na celkovou dobu zaměstnání (praxe) nebo na nepřetržité trvání pracovního poměru, posuzují se tyto skutečnosti, jako kdyby ke změně nebo skončení předchozího pracovního poměru nedošlo․

§ 3

(1)

Výrobní hospodářské jednotky zabezpečují, aby jimi řízené organizace využívaly při řešení nového pracovního uplatnění převáděných nebo uvolňovaných pracovníků především všech možností jejich účelného umístění na jiných svých pracovištích nebo na pracovištích téže výrobní hospodářské jednotky.

(2)

Organizace jsou povinny ve spolupráci s příslušnými orgány státní zdravotní správy a okresními národními výbory a v dohodě s příslušnými odborovými orgány vypracovat podle pokynů výrobní hospodářské jednotky seznamy prací a pracovišť vhodných pro převáděné a uvolňované pracovníky. 2 Přitom zabezpečí, aby seznamy prací a pracovišť byly pravidelně, nejméně jednou za dva roky, doplňovány a upravovány v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky a aby na práce a pracoviště uvedené v seznamech byli zařazováni přednostně pracovníci převádění a uvolňovaní na základě této vyhlášky.

§ 4

(1)

Výrobní hospodářské jednotky a jimi řízené organizace jsou povinny pečovat o změnu a rozšíření odborné kvalifikace převáděných a uvolňovaných pracovníků. Za tím účelem organizují zejména

a)

krátkodobé přeškolovací kursy,

b)

dlouhodobé kursy pro zaškolení, popřípadě přeškolení na povolání nejméně III. kvalifikačního stupně v rozsahu teoretické a praktické výuky nad 150 hodin,

c)

přeškolovací kursy v rozsahu teoretické výuky nad 150 hodin ukončené závěrečnou kvalifikační zkouškou pro příslušné dělnické povolání; tato zkouška se v působnosti resortů federálního ministerstva paliv a energetiky a federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství klade na roveň závěrečné učňovské zkoušce.

(2)

Přijetí do kursu ani vykonání závěrečné kvalifikační zkoušky není vázáno na splnění podmínky předchozí praxe v oboru, pro který má být pracovník zaškolen nebo přeškolen.

(3)

Pracovníci jsou po dobu zaškolování nebo přeškolování zabezpečeni podle platných předpisů. 3 Při cestách do místa školení a zpět se jim poskytuje náhrada jízdních výdajů jako při pracovní cestě. 4

(4)

Bližší podmínky pro zaškolování a přeškolování, zejména učební plány, délku doby zaškolení nebo přeškolení pro jednotlivá povolání a organizaci závěrečných kvalifikačních zkoušek upravují předpisy vydané příslušnými ústředními orgány a v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

§ 5

Výrobní hospodářské jednotky a jimi řízené organizace začlení do komplexních programů péče o pracovníky, popřípadě do plánů sociálního rozvoje konkrétní opatření k řešení pracovních a životních podmínek převáděných a uvolňovaných pracovníků a věnují jim individuální péči v zájmu urychlení jejich pracovní a společenské adaptace na novém pracovišti.

ČÁST TŘETÍ

Hmotné zabezpečení (§ 6-13)

§ 6

(1)

Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1, kteří byli převedeni na jinou práci nebo uvolněni do jiné organizace ( § 2 odst. 1), nebo jimiž byl přiznán invalidní důchod, se poskytne za podmínek dále uvedených odstupné ( § 7 a 8), mzdové vyrovnání ( § 9), zvláštní příspěvek horníků ( § 10 a 11) a věrnostní přídavek horníků nebo jeho náhrada ( § 13). Pracovníkům uvolněným do jiné organizace v rámci téže výrobní hospodářské jednotky se rovněž přizná za podmínek dále uvedených zvýhodnění, pokud jde o stabilizační půjčky a příspěvky na bytovou výstavbu.

(2)

Důchodové zabezpečení pracovníků uvedených v § 1 odst. 1 upravují předpisy o sociálním zabezpečení. 5

(3)

Poskytování deputátního uhlí a dříví pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1, pokud pracují v uhelném průmyslu, upravuje předpis federálního ministerstva paliv a energetiky.

Odstupné

§ 7

(1)

Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1 může organizace poskytnou odstupné. Jeho výše se stanoví zejména podle nového pracovního zařazení pracovníka s ohledem na jeho zdravotní stav a vzhledem k potřebám výrobní hospodářské jednotky.

(2)

Odstupné až do výše dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku lze poskytnout pracovníkům převedeným na jinou vhodnou práci v podzemí hlubinného dolu.

(3)

Odstupné až do výše čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku lze poskytnou pracovníkům převedeným na jinou vhodnou práci na povrchu dolu.

(4)

Odstupné až do výše šestinásobku průměrného měsíčního výdělku lze poskytnout pracovníkům uvolněným do jiné organizace téže výrobní hospodářské jednotky nebo mimo výrobní hospodářskou jednotku. Do stejné výše lze poskytnou odstupné i pracovníkům, kteří se stanou v době výkonu práce v podzemí hlubinného dolu plně invalidními.

(5)

Odstupné až do výše šestinásobku průměrného měsíčního výdělku lze poskytnou též pracovníkům uranového průmyslu, kteří vykonávají alespoň po dobu 10 let práci v podzemí uranových dolů, při níž jsou vystaveni specifickému pracovnímu riziku, a uzavřou dohodu o prodloužení práce v podzemí uranových dolů nejméně na dobu jednoho roku; uzavřou-li tuto dohodu, přísluší jim za jedenáctý a každý další rok odpracovaný v podzemí uranových dolů další odstupné ve výši jednonásobku průměrného měsíčního výdělku. Celkové odstupné nesmí u těchto pracovníků přesáhnout desetinásobek průměrného měsíčního výdělku používaného v době uzavření dohody.

(6)

Pracovníkům uvedeným v odstavcích 2 až 4, kteří v souvislosti s převedením nebo uvolněním do jiné organizace v rámci téže výrobní hospodářské jednotky dosáhli podstatné změny nebo podstatného rozšíření kvalifikace, lze poskytnout další odstupné až do výše čtyřnásobku průměrného měsíčního výdělku. Podmínkou je, že se pracovník v písemné dohodě s dosavadní organizací zaváže vykonávat práci odpovídající nově získané kvalifikaci a setrvat v organizaci po dobu nejméně 5 let nebo vrátit dosavadní organizaci za podmínek upravených v její kolektivní smlouvě toto odstupné ve výši odpovídající délce nesplnění převzatého závazku.

(7)

Odstupné se poskytuje ve výši příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku zjištěného podle § 275 zákoníku práce a prováděcích předpisů k němu po odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, v němž dochází k převedení nebo uvolnění pracovníka.

(8)

Za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace pracovníka se považuje nabytí nových vědomostí a dovedností školením v rozsahu nejméně 150 vyučovacích hodin; přitom u dělnických povolání musí jít o závěrečnou kvalifikační zkoušku, popřípadě o zaškolení nebo přeškolení na povolání nejméně III. kvalifikačního stupně. Jiné případy kvalifikačních změn může za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace uznat příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

§ 8

(1)

Odstupné lze poskytnout bez zřetele, zda pracovníku je přiznán invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo zvláštní příspěvek horníků.

(2)

Odstupné se nezahrnuje do započitatelného výdělku pro výpočet peněžitých dávek nemocenského pojištění ani do hrubých výdělků započitatelných pro účely důchodového zabezpečení. 6

(3)

Bližší podmínky pro poskytování odstupného a jeho výši stanoví kolektivní smlouva.

§ 9

Mzdové vyrovnání

(1)

Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1, kteří byli převedeni na jinou práci nebo uvolněni do jiné organizace ( § 2 odst. 1), přísluší, pokud není dále stanoveno jinak, mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem před převedením nebo uvolněním ( § 275 zákoníku práce a prováděcí předpisy k němu) a hrubým výdělkem dosahovaným na nové práci nebo na novém pracovišti (dále jen "nové pracoviště"), a to od nástupu na novém pracovišti po dobou 3 měsíců. Dochází-li u pracovníka k podstatné změně jeho pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace ( § 7 odst. 8), jichž nemohl bez své viny dosáhnout v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k dosažení či rozšíření kvalifikace, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou kvalifikační zkoušku nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu na novém pracovišti.

(2)

Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny; za něž pracovník pobírá po přechodu na nové pracoviště náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu se stanoví ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral na dřívějším pracovišti, a dávkami přiznanými na novém pracovišti. Neposkytuje se pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.

(3)

Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, kterému přísluší mzda podle § 115 odst. 5 zákoníku práce.

(4)

Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi převedenému na jinou práci dosavadní organizace a uvolněnému pracovníkovi organizace, k níž přešel do pracovního poměru, a to z ostatních osobních nákladů a v termínech určených pro výplatu mzdy. Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí nové organizaci uvolňující organizace z ostatních osobních nákladů, a to po skončení doby, za níž mzdové vyrovnání přísluší.

(5)

Pracovníkům převedeným na jinou práci nebo uvolněným do jiné organizace téže výrobní hospodářské jednotky v důsledku prošlé expoziční doby přísluší nejdéle po dobu jednoho roku od nástupu na novém pracovišti doplatek do průměrného výdělku dosahovaného před převedením nebo uvolněním.

Zvláštní příspěvek horníků

§ 10

(1)

Pracovníkům, kteří byli pro ohrožení nemocí z povolání nebo v důsledku prošlé expoziční doby převedeni na jinou práci nebo uvolněni do jiné organizace ( § 2 odst. 1), poskytne okresní (obvodní) národní výbor (dále jen "národní výbor") zvláštní příspěvek horníků ke zmírnění hmotných a sociálních důsledků spojených se změnou pracovního zařazení (dále jen "zvláštní příspěvek") ve výši 80 % rozdílu mezi průměrným čistým výdělkem před převedením nebo uvolněním a průměrným čistým výdělkem, kterého pracovník dosahuje na novém pracovišti, nejvýše však 1250 ,- Kčs měsíčně.

(2)

Při stanovení výše zvláštního příspěvku se vychází z průměrného výdělku zjištěného podle § 275 zákoníku práce a prováděcích předpisů k němu, přepočteného na jeden měsíc po odečtení daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka ve mzdovém období, v němž mu vznikl nárok na zvláštní příspěvek.

(3)

Zvláštní příspěvek nelze poskytnout, jestliže by jeho výše činila méně než 200 ,- Kčs měsíčně. Neposkytuje se za dobu, po kterou přísluší pracovníkovi mzda podle § 115 odst. 5 zákoníku práce nebo mzdové vyrovnání ( § 9).

(4)

Zvláštní příspěvek se nekrátí po dobu dovolené na zotavenou, po dobu dočasné neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz a po dobu ostatních překážek v práci, s výjimkou překážek v práci, při nichž nepřísluší náhrada mzdy, trvajících nepřetržitě déle než dva týdny; při těchto překážkách v práci se příspěvek krátí až za dobu přesahující dva týdny.

(5)

Výše zvláštního příspěvku se upraví vždy po dvanácti měsících podle průměrného výdělku pracovníka na novém pracovišti dosaženého za toto období. Zvláštní příspěvek se však neupraví, pokud se výše průměrného výdělku na novém pracovišti změní o méně než 10 % průměrného výdělku před převedením nebo uvolněním.

(6)

Zvláštní příspěvek se rovněž upraví na žádost pracovníka, jestliže po jeho stanovení nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracovníků pracujících v podzemí hlubinných dolů, a to podle průměrného výdělku dosahovaného po těchto změnách na práci, kterou pracovník vykonával před převedením nebo uvolněním. Za podstatnou změnu se považuje zavedení nové mzdové soustavy, změna mzdových tarifů a jiná obdobná mzdověpolitická opatření, o nichž to stanoví příslušný ústřední orgán v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, federálním ministerstvem financí, ministerstvy práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a s Ústřední radou odborů.

(7)

Podmínkou přiznání zvláštního příspěvku uvolněnému pracovníku, který nenastoupil nové zaměstnání v rámci téže výrobní hospodářské jednotky, je, že se přihlásí o nové zaměstnání u národního výboru, v jehož obvodu má trvalé bydliště. Národní výbor může žádost o poskytnutí zvláštního příspěvku zamítnout, popřípadě zvláštní příspěvek odejmout, jestliže pracovník bez vážných důvodů odmítne přijmout a vykonávat vhodné zaměstnání, 7 které mu národní výbor nabídne.

(8)

Jestliže pracovník na novém pracovišti vlastním zaviněním dosahuje podstatně nižšího výdělku než pracovníci téže kvalifikace ve stejném povolání, vychází se při stanovení zvláštního příspěvku z průměrného čistého výdělku těchto pracovníků.

(9)

Je-li pracovníku přiznán invalidní, částečný invalidní, starobní nebo osobní důchod, zvláštní příspěvek se nepřizná, popřípadě nárok na zvláštní příspěvek zaniká.

(10)

Zvláštní příspěvek se pro účely náhrady škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zahrnuje jak do průměrného výdělku před vznikem škody, tak i do výdělku po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání. Jestliže předpisy stanoví pro pracovníka výhodnější výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, 8 nezahrnuje se zvláštní příspěvek do průměrného výdělku před vznikem škody.

§ 11

(1)

zvláštní příspěvek se poskytuje na žádost pracovníka nebo na návrh organizace, která pracovníka převedla na jinou práci nebo uvolnila, anebo na návrh organizace, pro kterou byl pracovník uvolněn.

(2)

O přiznání, úpravě výše, popřípadě odnětí zvláštního příspěvku rozhoduje národní výbor příslušný podle místa trvalého bydliště převáděného nebo uvolňovaného pracovníka podle předpisů o správním řízení. 9

(3)

V žádosti nebo návrhu podle odstavce 1 se uvede původní a nové pracoviště (název a sídlo organizace) a důvody převedení nebo uvolnění (podle lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení, popřípadě na základě prošlé expoziční doby), připojí se potvrzení o průměrném výdělku dosahovaném na původním i na novém pracovišti a vyjádření odborového orgánu uvolňující organizace.

(4)

Zvláštní příspěvek přísluší od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po splnění podmínek vzniku nároku, nejdéle však za dobu jednoho roku před podáním žádosti nebo návrhu.

(5)

V rozhodnutí národního výboru se kromě jeho obecných náležitostí 10 uvede doložka, že se zvláštní příspěvek ve stanovené výši poskytuje do té doby, dokud se nezmění skutečnosti rozhodné pro jeho přiznání.

(6)

Pracovník je povinen oznámit národnímu výboru bez zbytečného průtahu všechny skutečnosti, které mají vliv na trvání nároku na zvláštní příspěvek a jeho výši.

(7)

Zvláštní příspěvek vyplácí měsíčně pozadu národní výbor, který rozhodl o jeho přiznání, nejpozději do 23. dne následujícího měsíce.

(8)

Podrobnosti o rozhodování a evidenci o zvláštním příspěvku upravují instrukce ministerstev práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

§ 12

Stabilizační půjčky a příspěvky na bytovou výstavbu

Od pracovníků uvolňovaných do jiné organizace v rámci téže výrobní hospodářské jednotky [ § 2 odst. 1 písm. c)] nebude uvolňující organizace požadovat vrácení půjček a příspěvků poskytnutých na bytovou výstavbu, jestliže se pracovník zaváže nesplněnou dobu stabilizačního závazku splnit v nové organizaci a tento závazek splní. To platí v případech, kdy půjčka na družstevní bytovou výstavbu či příspěvek na individuální bytovou výstavbu byly pracovníku poskytnuty podle vyhlášky č. 160/1976 Sb., o finanční a úvěrové pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, nebo kdy půjčka či příspěvek byly poskytnuty podle dříve platných předpisů (vyhláška č. 191/1964 Sb., vyhláška č. 137/1968 Sb. ve znění vyhlášky č. 14/1969 Sb., popřípadě vyhlášky č. 26/1969 Sb.).

§ 13

Věrnostní přídavek horníků a jeho náhrada

(1)

Pracovníkům uvedeným v § 1 odst. 1, kteří byli převedeni na jinou práci nebo uvolněni do jiné organizace téže výrobní hospodářské jednotky [ § 2 odst. 1 písm. a) až c)], se poskytuje věrnostní přídavek horníků 11 ve výši, ve které by jim příslušel při výkonu práce před převedením nebo uvolněním.

(2)

Pracovníkům uvolněným do jiné organizace mimo výrobní hospodářskou jednotku [ § 2 odst. 1 písm. d)] může organizace poskytnout náhradu věrnostního přídavku horníků podle počtu odpracovaných let v hornictví až do výše šestinásobku částky vyplacené za poslední hornický rok. Tuto náhradu lze poskytnout i pracovníkům, kteří před uvolněním do jiné organizace mimo výrobní hospodářskou jednotku byli převedeni nebo uvolněni podle odstavce 1.

(3)

Podrobnosti pro poskytování náhrady věrnostního přídavku horníků upraví kolektivní smlouva, která též stanoví bližší podmínky pro poskytování věrnostního přídavku horníků pracovníkům uvolněným do jiné organizace mimo výrobní hospodářskou jednotku, pokud výjimečně po přerušení zaměstnání s nárokem na věrnostní přídavek horník znovu nastoupí do hornické organizace.

ČÁST ČTVRTÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 14-18)

§ 14

Splňuje-li pracovník uvedený v § 1 odst. 1 současně podmínky pro hmotné zabezpečení podle jiných předpisů, 12 poskytne se mu hmotné zabezpečení podle předpisů, který je po něho výhodnější.

§ 15

(1)

Hmotné zabezpečení podle této vyhlášky přísluší pracovníkům, u nichž k převedení nebo uvolnění dojde po počátku účinnosti této vyhlášky.

(2)

Nároky, které vznikly pracovníkům přede dnem účinnosti této vyhlášky, se posuzují podle dosavadních předpisů.

(3)

Pracovníkům, kterým byl poskytován zvláštní příspěvek podle dosavadních předpisů ke dni 31. prosince 1979, se však upraví zvláštní příspěvek podle této vyhlášky s účinností od 1. ledna 1980 podle průměrného výdělku zjištěného ke dni 31. prosince 1979. Stejně se postupuje u pracovníků, jimž je zvláštní příspěvek přiznán od 1. ledna 1980.

§ 16

Odstraňování tvrdostí

Jestliže by při provádění této vyhlášky vznikly tvrdosti, může federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřední radou odborů povolit v jednotlivých odůvodněných případech výjimku z ustanovení vyhlášky, pokud nejde o rozsah hmotného zabezpečení. Návrh předkládá po projednání s příslušným odborovým orgánem příslušný federální ústřední orgán, a jde-li o návrh ústředního orgánu republiky, i v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky.

§ 17

Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. července 1970 čj. F V/1-662/70-1142 o opatřeních k prohloubení hmotného a sociálního zabezpečení uvolňovaných a převáděných pracovníků v hornictví se zrušuje.

§ 18

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1980.

Ministr:

Štancel v. r.

Příloha k vyhlášce č. 129/1979 Sb.

SEZNAM ONEMOCNĚNÍ

vznikajících nebo podstatně se zhoršujících vlivem

pracovního prostředí na pracovištích hlubinného hornictví

 

1.

Chronická obstruktivní plicní choroba

Rámcový návod pro hodnocení: Za podstatné zhoršení se považuje objektivně prokazatelné zhoršení spirometrických funkcí na 75 % náležité hodnoty a případně i pod tuto hranici. Při hodnocení se přihlíží též ke zhoršujícímu vlivu nadměrného kuřáctví.

2.

Přetlaková choroba (primární esenciální hypertenze)

Rámcový

návod pro hodnocení: Objektivně prokazatelná změna stadia hypertenze, vznik komplikací.

3.

Rozsáhlé žilní městky (varixy) dolních končetin

Rámcový

návod pro hodnocení: Rozšíření varixů na celou dolní končetinu, vznik atrofických změn, chronický kožní vřed u varikózního komplexu.

4.

Bolestivé páteřní syndromy (bolestivé vertebrogenní syndromy)

Rámcový návod pro hodnocení: Opakovaný výskyt po dobu nejméně jednoho roku se zkracováním intervalu mezi atakami, průkaz objektivních známek.

5.

Reumatické zánětlivé choroby kloubů a svalů

 

(progresivní polyartritida, Spondylartritida ankylopoetica, koxartróza, deformace).

Rámcový

návod pro hodnocení: Přechod do vyššího stadia postižení, průkaz aktivity onemocnění, ve vlhkém a studeném pracovním prostředí.

6.

Deformační artrózy a poúrazové změny na velkých kloubech

Rámcový návod pro hodnocení: Výrazné anatomické (rentgenové) a funkční zhoršování, soustavně léčené po dobu nejméně jednoho roku, ve vlhkém a studeném pracovním prostředí.

7.

Plísňová onemocnění, psoriáza a chronické ekzémy kůže

Rámcový návod pro hodnocení: Šíření chorobného procesu na další oblasti kůže, opakovaný výskyt i při soustavném léčení po dobu nejméně jednoho roku, který znemožňuje nebo výrazně omezuje zdravotní způsobilost k práci na pracovištích hlubinného hornictví.

8.

Zhoršení funkce zraku nebo sluchu

Rámcový návod pro hodnocení: Stavy po úrazech a onemocněních se zhoršující se tendencí, pokles zrakových funkcí nebo oblasti sluchu pod hodnoty stanovené bezpečnostními předpisy.

9.

Vředová choroba žaludku a dvanáctníku

Rámcový návod pro hodnocení: zvýšený počet recidiv, zřetelné zkrácení klidových intervalů v posledních dvou letech, zhoršující se stav výživy (pokles tělesné váhy), nutnost trvalého dietního stravování.

10.

Trvalé poruchy krvetvorby u horníků uranového průmyslu

Rámcový návod pro hodnocení: Anémie trvající déle než jeden rok s poklesem červených krvinek pod 3,5 miliónů v mm3 obtížně léčitelné; pokles bílých krvinek pod 3500 a jejich trvalý vzestup nad 10 000 v mm3.

11.

Zánět zevního zvukovodu

Rámcový návod pro hodnocení: Opakovaný zánět zevního zvukovodu se zřejmou příčinnou souvislostí se zvýšenou prašností na pracovišti.

 

Poznámky:

 

-

Lékařská poradní komise (LPK) 13) při vydávání posudku se řídí rámcovými návody uvedenými u jednotlivých položek.

 

13)

Ustanovení § 26 odst. 3směrnic č. 49/1967 Věst. ministerstva zdravotnictví ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. ministerstva zdravotnictví ČSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci a směrnic č. 17/1970 Vest. Ministerstva zdravotnictva SSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, doplněk závazné opatření č. 8/1972 Vest. MZ SSR.

-

Posuzování nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání se řídí zvláštními předpisy. 14)

14)

Instr. č. 25/1973 Věst. ministerstva zdravotnictví ČSR a Instr. č. 4/1974 Vest. Ministerstva zdravotníctva SSR, Hlášení a evidence nemocí z povolání, profesionálních otrav a jiných poškození na zdraví z práce.



Poznámky pod čarou:

Tím nejsou dotčeny povinnosti organizací podle § 85 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. 6. 1971 čj. II/3-190/71-7208 Šm o odměňování pracovníků po dobu zaškolování (reg. v částce 13/1971 Sb.), popřípadě vyhláška č. 8/1967 Sb., o poskytování pracovního volna a o hospodářském zabezpečení pracovníků při účasti na odborném školení organizovaném formou krátkodobého internátního soustředění.

§ 5 vyhlášky č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, ve znění vyhlášky č. 57/1979 Sb.

Nárok na starobní důchod těmto pracovníkům vzniká od 55. roku věku, jestliže byli zaměstnáni celkem nejméně 25 let a z toho vykonávali alespoň 15 let v podzemí hlubinných dolů zaměstnání I. pracovní kategorie odůvodňující nárok na starobní důchod v 55 letech. Jestliže se tito pracovníci stanou před vznikem nároku na starobní důchod invalidními nebo částečně invalidními, mají nárok na invalidní, popřípadě částečný invalidní důchod jako pracovníci konající zaměstnání I. pracovní kategorie, pokud splňují ostatní podmínky pro přiznání takového důchodu (- 167 zák. č. 121/1975 Sb. a usnesení vlády ČSSR, ze dne 9. září 1968 č. /320/.

Pro účely pracovněprávní se odstupné nezahrnuje do základu pro výpočet průměrného výdělku [ § 1 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 112/1975 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku.]

§ 37 odst. 4 zákoníku práce.

Např. § 52 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 47 zákona č. 71/1967 Sb.

Zákon č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

Např. vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb.

Poznámky pod čarou:
1
2

Tím nejsou dotčeny povinnosti organizací podle § 85 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

3

Výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. 6. 1971 čj. II/3-190/71-7208 Šm o odměňování pracovníků po dobu zaškolování (reg. v částce 13/1971 Sb.), popřípadě vyhláška č. 8/1967 Sb., o poskytování pracovního volna a o hospodářském zabezpečení pracovníků při účasti na odborném školení organizovaném formou krátkodobého internátního soustředění.

4

§ 5 vyhlášky č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, ve znění vyhlášky č. 57/1979 Sb.

5

Nárok na starobní důchod těmto pracovníkům vzniká od 55. roku věku, jestliže byli zaměstnáni celkem nejméně 25 let a z toho vykonávali alespoň 15 let v podzemí hlubinných dolů zaměstnání I. pracovní kategorie odůvodňující nárok na starobní důchod v 55 letech. Jestliže se tito pracovníci stanou před vznikem nároku na starobní důchod invalidními nebo částečně invalidními, mají nárok na invalidní, popřípadě částečný invalidní důchod jako pracovníci konající zaměstnání I. pracovní kategorie, pokud splňují ostatní podmínky pro přiznání takového důchodu (- 167 zák. č. 121/1975 Sb. a usnesení vlády ČSSR, ze dne 9. září 1968 č. /320/.

6

Pro účely pracovněprávní se odstupné nezahrnuje do základu pro výpočet průměrného výdělku [ § 1 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 112/1975 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o zjišťování průměrného výdělku.]

7

§ 37 odst. 4 zákoníku práce.

8

Např. § 52 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

9

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

10

§ 47 zákona č. 71/1967 Sb.

11

Zákon č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků.

12

Např. vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 4/1979 Sb.