Za poplatníky podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona se považují též hospodářské organizace městského hospodářství, u nichž je uplatněn stejný režim hospodaření jako u hospodářských organizací komunálních služeb a místního průmyslu. ¹

Hospodářskými organizacemi zemědělské výroby a zemědělských služeb [ § 2 odst. 1 písm. d) zákona] jsou:

Strojní a traktorové stanice, n. p.

Opravny zemědělských strojů, o. p.

Biovety

Státní plemenářské podniky

Zemědělské zásobovací a nákupní podniky

Zemědělské potřeby, n. p.

Agroservis, n. p., Tachov

Chmelařství, o. p., Žatec

Sempra, o. p., Praha

Zeleninové a kvetinové semená, n. p., Bratislava

Závody organických hnojív, n. p., Bratislava

Rašelina, n. p., Soběslav

Státní rybářství, o. p.

Podnik pre šľachtenie a rozmnožovanie hydiny, n. p., Chorvatský Grob

Podnik pro šlechtění drůbeže, n. p., Chrustenice

Drůbežnictví Xaverov, o. p., Horní Počernice

Hydinársky štátny majetok, Bratislava

Podnik pro výrobu vajec, drůbeže a vepřového masa, n. p., Cheb

Velkovýkrmny, o. p.

Statky a lesy, n. p., Sokolov (v odvětví paliv a energetiky)

Rekultivace, n. p., Havířov

Velkochov laboratorních zvířat, n. p., Praha-Lysolaje.

Ostatními socialistickými organizacemi [ § 2 odst. 1 písm. f) zákona], pokud jejich vztah ke státnímu rozpočtu není upraven jinými právními předpisy, ² jsou zejména:

Jinými organizacemi než socialistickými, které jsou právnickými osobami [ § 2 odst. 1 písm. g) zákona] se rozumějí zejména církevní organizace, spolky, nadace, společnosti s ručením omezeným apod. Daňová povinnost těchto organizací není dotčena, je-li na jejich majetkovou podstatu zavedena národní správa.

Výrobními a pracovními družstvy pro občany s těžším zdravotním poškozením [ § 2 odst. 2 písm. a) zákona] jsou:

Karko, Ústí nad Labem

Obzor, Gottwaldov

Obzor, Košice

Obzor, Plzeň

Obzor, Praha

Úsvit, Bratislava

Žiara, Zvolen.

Za hospodářská (účelová) zařízení svazů invalidů [ § 2 odst. 2 písm. a) zákona] se považují jen taková zařízení, která zaměstnávají převážně (nad 50 %) občany s těžším zdravotním poškozením a splňují podmínku, že nejméně 80 % pracovníků jsou občané se změněnou pracovní schopností.

Organizace uvedené v § 2 odst. 2 písm. e) zákona a jejich hospodářská zařízení jsou osvobozeny od důchodové daně jen za podmínky, provádějí-li odvody svým vyšším orgánům nejméně ve výši 65 % ( § 16 zákona) ze základu daně ze zisku ( § 4 zákona), popř. 20 % ze základu daně ze zisku nepřesahujícího 80 000 Kčs ( § 22 odst. 1 zákona). ³

Trvalou hospodářskou činností se rozumí činnost směřující k dosahování zisku, převyšují-li tržby a výnosy z ní plynoucí částku 80 000 Kčs ve zdaňovacím období, a to bez ohledu na délku jejího trvání. Za trvalou hospodářskou činnost se vždy považuje provozování obchodní činnosti organizacemi, kterým byly přiznány obchodní srážky.

Za trvalou hospodářskou činnost společenských organizací ve smyslu zákona se nepovažuje činnost, která se omezuje jen na plnění vlastního poslání těchto organizací podle stanov (s výjimkou hospodářské činnosti směřující k dosahování zisku).

Trvalou hospodářskou činností společenských organizací, s výjimkou jejich hospodářských zařízení (podniků), rovněž není: provozování rekreace Revolučního odborového hnutí pro vlastní pracovníky a pracovníky sdružených organizací (včetně jejich rodinných příslušníků), výměnná rekreace Revolučního odborového hnutí, dětská rekreace (včetně výměnné), školy v přírodě, školení v závodních rekreačních zařízeních Revolučního odborového hnutí pro vlastní zaměstnance, jakož i činnost kulturních zařízení Revolučního odborového hnutí provozovaná v rámci schválených zásad Ústřední radou Čs․ revolučního odborového hnutí včetně provozování kin s výjimkou trvale provozované obchodní činnosti (článek 7) těchto zařízení (za trvale provozovanou obchodní činnost se nepovažuje u těchto zařízení maloobchodní činnost a veřejné stravování, na které nebyly přiznány obchodní srážky) a činností, které jsou předmětem podnikání hospodářských organizací. Trvalou hospodářskou činností společenských organizací dále není pořádání sportovních zápasů, závodů, tělovýchovných a kulturních akcí, pořádání příležitostných tanečních zábav a zájezdů, zazvěřování a zarybňování v tuzemsku, postřik stromů a lisování ovoce pro členy. Za trvalou hospodářskou činnost se nepovažuje také provoz sběren Sazky a Sportky a činnost zimních stadiónů, je-li tato činnost provozovaná tělovýchovnými jednotami.

U hospodářských zařízení (podniků) společenských organizací se trvalou hospodářskou činností rozumí veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí.

Podmínkou řádně vedeného účetnictví je též účtování nákladů a výnosů v jejich časové a hospodářské souvislosti.

Jinými výnosy jsou veškeré výnosy jmenovitě neuvedené v § 4 odst. 2 zákona, které poplatník přijal, a to bez ohledu na to, na kterém účtě byly zaúčtovány. Do jiných výnosů se nezahrnují dotace a subvence k výsledku hospodaření ze státního rozpočtu nebo v rámci přerozdělení zisku.

Celkovými náklady podle § 4 odst. 2 zákona jsou

Částkami, o které byl zkrácen bilanční zisk v rozporu s právními předpisy, jsou částky, kterými byly neoprávněně zkráceny výnosy nebo zvýšeny náklady poplatníka. Zjistí-li se tyto položky po předložení ročních účetních výkazů, připočtou se k bilančnímu zisku vykázanému v ročních účetních výkazech.

Částky, které poplatník odvedl do státního rozpočtu z titulu porušení cenových předpisů, ⁴ snižují základ daně ze zisku v roce, ve kterém byl dodatkový odvod v základní výši ⁵ proveden. Pro výpočet rentability se použije zisk snížený o dodatkový odvod v základní výši.

Příspěvky a subvence [ § 5 odst. 1 písm. a) zákona], k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou ty, které poskytuje na základě dobrovolně přijatého závazku, jako např. příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však příspěvky placené v povinné výši oborovým (generálním) ředitelstvím na úhradu nákladů jejich činnosti. Za příspěvky placené podle předpisů se považují členské příspěvky placené vyšším družstevním organizacím, příspěvky družstevních podniků placené družstevním svazům a Ústřední radě družstev v předepsané výši, členské příspěvky, které platí Ústřední rada družstev Mezinárodnímu družstevnímu svazu a příspěvky placené okresním zemědělským sdružením.

Za jiná bezúplatná věnování se považují též náklady na pohoštění a dary nad stanovený limit.

Za placené penále se považuje též penále fakturované za nevrácení obalů. ⁶

Dotacemi určenými k úhradě nákladů u poplatníků podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona, společných družstevních podniků a melioračních družstev [ § 5 odst. 2 písm. b) zákona] jsou stabilizační dotace, účelové dotace do provozu a účelové subvence na úhradu výchovy učňů.

Odpočitatelnou položkou je daň z pozemků ve výši skutečně zaplacené ve zdaňovacím období.

Odpočitatelnou položkou [ § 6 odst. 1 písm. b) zákona] je u oborových (generálních) ředitelství příděl do vlastního fondu technického rozvoje, popřípadě příspěvek do fondu technického rozvoje u ústředního orgánu, ze zisku docíleného z vlastní činnosti.

U podnikové bytové výstavby prováděné dodavatelským způsobem si může poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby jako příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona 50 % z částek, které zaplatí dodavateli na faktury (splátky), ⁷ jde-li o podnikovou bytovou výstavbu prováděnou ve vlastní režii, může si poplatník odečíst v každém roce po dobu trvání výstavby 50 % skutečně vynaložených nákladů na podnikovou bytovou výstavbu. Celkový úhrn odečítaných částek nesmí v obou případech převýšit 50 % rozpočtové ceny. U podnikové bytové výstavby započaté před 1. lednem 1971 u poplatníků podle zákonů o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení ⁸ platných do účinnosti tohoto zákona a před 1. lednem 1972 u ostatních poplatníků, se nehledí k nákladům vynaloženým do té doby. Nelze však odečítat dotace, které byly poskytnuty poplatníkovi na bytovou výstavbu.

Pro posouzení, zda jde o podnikovou bytovou výstavbu, na niž lze příspěvek podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona odpočítávat od bilančního zisku, je rozhodující zejména dodržení těchto podmínek:

Pokud jsou v rámci podnikové bytové výstavby budovány i obchodní prostory, kanceláře, provozovny apod., vyloučí se náklady na pořízení těchto prostorů z rozpočtové ceny.

Sdruží-li se několik podniků ke společnému provádění podnikové bytové výstavby tak, že jeden z nich je investorem, mohou si příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu za podmínek shora uvedených odečítat jednotliví účastníci sdružení, a to poměrnou částkou podle výše účasti.

Za odpočitatelnou položku [ § 6 odst. 2 písm. f) zákona] se považují u poplatníků podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona, společných družstevních podniků a melioračních družstev příplatky charakteru prémií, stanovené příslušným ministerstvem zemědělství a výživy v dohodě s příslušným ministerstvem financí.

Objem mzdových prostředků a průměrný počet pracovníků předchozího roku se stanoví za účelem metodické srovnatelnosti podle předpisů federálního ministerstva práce a sociálních věcí a podle předpisů Federálního statistického úřadu platných pro běžný rok. Průměrnou mzdou pro účely daně z objemu mezd je průměrná roční mzda pracovníka organizace.

U pracovníků, kteří nebyli u poplatníka po celý kalendářní rok zaměstnáni, a u nichž nelze daň z individuálních mezd podle § 9 odst. 3 zákona vypočítat z celoroční mzdy, se přihlíží při výpočtu této daně ke mzdě přepočtené v poměru k době, po kterou pracovní poměr trval. Přitom se započítává i každý započatý měsíc. Přepočet se provádí i u pracovníků, kterým odměna za práci byla vyplacena v rámci ostatních osobních výdajů. V případech, kdy není vykazován odpracovaný čas, považuje se vyplacená odměna pro účely daně z individuálních mezd za jednorázovou měsíční odměnu.

Poplatníci, u nichž se prolíná činnost podléhající dani ze zisku s činností nepodléhající této dani, platí daň z objemu mezd za pracovníky, kteří provádějí činnost podléhající dani ze zisku; jestliže pracovníci vykonávají jak činnost podléhající dani ze zisku, tak činnost nepodléhající dani ze zisku, platí poplatníci daň z objemu mezd za tyto pracovníky stejně, jako kdyby vykonávali pouze činnost podléhající dani ze zisku.

Praporem, popřípadě standartou postaveným na roveň Rudému praporu páté pětiletky jsou: Standarta Klementa Gottwalda, Rudý prapor sovětských horníků, Rudý prapor budovatelů tranzitního plynovodu, Standarta rudného hornictví Rudý prapor sovětských železničářů, popřípadě další, o nichž tak bude rozhodnuto.

Poplatníky zabývajícími se převážně obchodní činností ( § 11 odst. 1 zákona) jsou organizace, u nichž činí tržby z obchodní činnosti za předcházející kalendářní rok více než polovinu z tržeb organizace z výrobních činností, nevýrobních činností a dotací zvyšujících tržby; u organizací, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr těchto tržeb v plánu organizací. Za obchodní činnost se považuje maloobchodní a velkoobchodní činnost, veřejné stravování, ubytovací služby, služby cestovního ruchu, propagační, reklamní a inzertní služby (včetně průzkumu trhu, komerčního výtvarnictví a aranžování). Za obchodní činnost se však nepovažuje sběrová činnost podniků a činnost podniků Sběrné suroviny.

Provozují-li poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. a) až c) a písm. f) zákona, s výjimkou společných družstevních podniků a melioračních družstev, činnost obchodní i neobchodní, použije se u nich sazby platné pro činnost, která převažuje. Pro posouzení, která činnost převažuje, rozhoduje objem tržeb z obchodní a neobchodní činnosti v předcházejícím zdaňovacím období; přitom se u poplatníků podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona nepřihlíží k tržbám ze zásobování opravářských podniků náhradními díly.

Seznam vybraných činností ( § 15 odst. 2 zákona) je uveden v příloze č. 1.

Příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 10 % u organizací s převážně neobchodní činností, uvedených v příloze č. 1, se vypočte ze základu ( § 10 odst. 2 zákona), který odpovídá podílu tržeb za vybrané činnosti (služby) z celkových tržeb a výnosů organizace. Tento podíl se vypočte s přesností na setiny (bez zaokrouhlování).

Za nezemědělskou činnost pro účely této daně se považují:

Za zemědělské organizace ve smyslu odstavce 1 se považují: organizace podléhající důchodové části zemědělské daně, ¹⁰ společné družstevní podniky, meliorační družstva, organizace uvedené v článku 1 odst. 2, hospodářské organizace vojenských lesů a statků, školní statky a školní polesí, školní zemědělské a lesní podniky, okresní výstavbová bytová družstva, výzkumné ústavy zabývající se rostlinnou a živočišnou výrobou a zemědělské závody u podniků cukrovarnického průmyslu.

Celkové tržby, které jsou rozhodné pro výpočet podílů tržeb z nezemědělské činnosti podle odstavce 1; tvoří:

tržby z výrobních činností ¹¹

aktivování investic ¹²

tržby z nevýrobních činností ¹³

dotace k tržbám. ¹⁴

Tržby z nezemědělské činnosti podle odst. 1 se zjistí z tržeb z výrobních činností ¹⁵ a z tržeb nevýrobních činností. /16/ Při provádění generálních oprav agregátů zemědělských strojů a traktorů tzv. výměnným způsobem (bez montáže) se započte do tržeb z nezemědělské činnosti pouze obdržená obchodní srážka. U společných družstevních podniků, které zajišťují stavební materiál pro členské organizace, se do tržeb z nezemědělské činnosti zahrnuje toliko odbytová přirážka, kterou tyto podniky fakturují členským organizacím. U strojních a traktorových stanic se do tržeb z nezemědělské činnosti nezahrnují tržby za technologická zařízení (včetně montáže) dodávaná okresním zemědělským stavebním podnikům, pokud jde o zařízení staveb pro zemědělskou výrobu. Do tržeb z nezemědělské činnosti se dále nezahrnují tržby z provozování závodní jídelny. Prodává-li organizace zemědělské výroby zabitou drůbež vlastního odchovu a výkrmu, započtou se do tržeb z nezemědělské činnosti tržby za zabitou drůbež snížené o náklady na její odchov a výkrm. Při prodeji drůbeže ve vlastní maloobchodní prodejně nebo pohostinství se tržby za zabitou drůbež nesnižují.

Podíl tržeb z nezemědělské činnosti z celkových tržeb je rozhodující pro výpočet zvýšení sazby daně ze zisku a s výjimkou organizací vojenských lesů a statků i pro výpočet základu a odvodu příspěvku na sociální zabezpečení; výpočet se provádí s přesností na setiny.

Seznam preferovaných učebních oborů pro poskytování slev z daně ze zisku na výchovu učňů je uveden v příloze č. 2.

Slevy z daně na výchovu učňů se poskytují podle skutečného stavu učňů k 31. prosinci kalendářního roku, za který se daň vyměřuje.

Internátní výukou mimo podnik se rozumí výuka učňů v samostatném odborném internátním učilišti. Přitom není rozhodující, je-li učiliště ve správě poplatníka nebo jiné organizace; výuka může být kombinována i s praktickým výcvikem učňů (cyklická výuka). Soustředěnou výukou se rozumí skupinová výuka v učebním středisku pod vedením samostatného mistra výuky nebo jiného pracovníka pověřeného vedením výuky.

Nově vzniklým družstvům invalidů nebo podnikům invalidů se sníží daň o 30 % ( § 22 odst. 3 zákona) po předložení potvrzení o jejich charakteru, které vydá příslušný svaz popř. ústřední odvětvový orgán na základě vyjádření příslušného ministerstva práce a sociálních věcí nebo orgánu jím pověřeného.

Družstva invalidů nebo podniky invalidů jsou povinny oznámit změnu charakteru družstva nebo podniku do 15 dnů místně příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně.

Seznam vybraných činnosti (služeb) je uveden v příloze č. 1.

Podíl tržeb za vybrané činnosti (služby) se vypočítá ze součtu tržeb za vybrané činnosti z výrobních a nevýrobních činností k celkovým tržbám a výnosům s přesností na setiny (bez zaokrouhlování).

Procento slevy daně ze zisku podle § 22 odst. 4 zákona se vypočte tak, že podíl tržeb za vybrané činnosti (služby) vyjádřený v procentech se vynásobí koeficientem 0,4; tato sleva však může činit maximálně 40 % daně ze zisku připadající na tržby za vybrané činnosti (služby).

Při meziročním růstu tržeb za vybrané činnosti (služby) proti předcházejícímu roku (období) se procento slevy (40 %) na dani ze zisku

při přírůstku tržeb za zvyšuje o %

vybrané činnosti v %

do 4 1,- á

nad 4 do 10 4,- + 2,- á

nad 10 16,- + 3,- á,

přičemž činitel "á" se rovná procentu meziročního přírůstku tržeb za vybrané činnosti přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma s přesností na setiny.

Výsledné procento vypočtené slevy se stanoví s přesností na setiny (bez zaokrouhlování) a může činit maximálně 70 % z daně ze zisku, připadající na tržby za vybrané činnosti (služby).

Podíl tržeb za vybrané činnosti a meziroční růst těchto tržeb se vypočte tak, že při výpočtu musí být zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.

Podkladem pro výpočet měsíčních záloh na daň ze zisku, na daň z objemu mezd a na příspěvek na sociální zabezpečení je schválený roční finanční plán organizace. Do doby, než schválí tento plán nadřízený orgán, platí předběžný plán organizace.

Dojde-li během roku ke změnám finančního plánu, které mají vliv na výši vypočtených záloh, je poplatník povinen předložit do osmi dnů nový propočet záloh orgánu vykonávajícímu správu daně a dále platit měsíční zálohy podle nového výpočtu. Výše měsíčních záloh do té doby splatných se nemění.

Při výpočtu daně ze zisku se po uplynutí čtvrtletí upravuje bilanční zisk o připočitatelné a odpočitatelné položky ( § 5 a 6 zákona) podle skutečnosti od začátku roku do konce čtvrtletí, za které se provádí výpočet.

Při výpočtu záloh na daň ze zisku se přihlíží ke snížení podle § 22 odst. 2 a 3 zákona. Sleva na výchovu učňů se přitom vypočte ze stavu plánovaného k 31. prosinci běžného kalendářního roku a v průběhu zdaňovacího období se nepřihlíží ke skutečnému stavu.

Poplatníci, kteří mají nárok na snížení daně podle § 22 odst. 4 zákona, nebo u nichž se zvyšuje sazba daně ze zisku podle § 17 zákona, odvádějí měsíční zálohy na daň ze zisku podle plánované skladby činností. Při výpočtu daně ze zisku po uplynutí čtvrtletí se zjistí, kolik činí toto snížení nebo zvýšení podle skutečné skladby činností.

Zjistil-li orgán vykonávající správu daně, že poplatník si vypočetl zálohy podle plánu nesprávně nebo na základě nesprávně stanoveného plánu, vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví nově zálohy podle vlastního výpočtu a uloží poplatníkovi doplatit rozdíl do 15 dnů.

Ustanovení poslední věty § 29 odst. 1 písm. a) zákona se použije v tom případě, kdy podle očekávané skutečnosti bude celoroční povinnost daně ze zisku vyšší než odvedené zálohy na tuto daň. V opačném případě se přeplatek na žádost organizace přeúčtuje na úhradu záloh na daň z objemu mezd nebo na úhradu záloh na příspěvek na sociální zabezpečení.

U poplatníků se sezónní činností stanoví orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka měsíční zálohy na daň zpravidla ve výši 1/3 čtvrtletní povinnosti vyplývající z rozdělení celoroční daňové povinnosti na jednotlivá čtvrtletí na základě sezónních výkyvů v tvorbě zisku za předchozí rok. Měsíční zálohy lze též stanovit podle rozpisu plánu, který provede organizace v rámci své čtvrtletní povinnosti na jednotlivé měsíce. Obdobně je možno postupovat i v jiných odůvodněných případech.

U poplatníků, u nichž celková roční daňová povinnost činila v uplynulém roce méně než 10 000,- Kčs, stanoví orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka, že poplatník neprovádí čtvrtletní zálohy podle § 29 odst. 2 zákona, nýbrž že vyrovná daňovou povinnost do lhůty pro podání přiznání k dani, aniž by platil zálohy.

Daň se platí na příslušné účty státního rozpočtu nebo národního výboru vedené u Státní banky československé pro orgán vykonávající správu daně. Příspěvek na sociální zabezpečení se odvádí na samostatný účet státního rozpočtu vedený Státní bankou československou pro orgán vykonávající správu příspěvku.