Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

178/1924 Sb. znění účinné od 16. 8. 1924 do 31. 7. 1950

178

 

Zákon

ze dne 3. července 1924

o úplatkářství a proti porušování úředního tajemství

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1

Tohoto zákona lze užíti jen, nelze-li čin potrestati přísněji podle dosavadních zákonných ustanovení, zejména podle X. hlavy prvního dílu (§ 101 až 105) trestního zákona z 27. května 1852, č. 117 ř. z., XLII. hlavy druhého dílu tr. zák. čl. V. z r. 1878 a V. hlavy čtvrté části vojenského trestního zákona z 15. ledna 1855, č. 19 ř. z..

§ 2

(1)

Kdo veřejnému činiteli (§ 6) nebo s jeho vědomím jiné osobě za to, že bude jemu nebo někomu jinému uděleno nějaké oprávnění nebo povolení, poskytnuta výhoda nebo úleva, uzavřena s ním anebo s jiným smlouva nebo vykonán nebo opomenut úkon, k němuž je tento činitel povolán, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne prospěch, na nějž tento činitel nemá práva, trestá se za přečin tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku.

(2)

Šlo-li jen o nepatrný prospěch, není jednání uvedené v odst․ 1 trestné, leda že by činem nebo opomenutím byl dotčen důležitý veřejný zájem. V tomto případě buď vinník potrestán soudem za přestupek vězením od jednoho do čtrnácti dnů nebo trestem peněžitým od 50 Kč do 500 Kč.

(3)

Trestem stanoveným v odst. 1 buď potrestán za přečin, kdo z důvodu tam uvedeného přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne některé osobě, která na to práva nemá, nikoli nepatrný prospěch za to, že osoba ta užije u veřejného činitele svého vlivu.

§ 3

(1)

Veřejný činitel (§ 6), který za to, co uvedeno v § 2, odst. 1, přímo nebo nepřímo žádá nebo sobě nebo jiné osobě dá slíbiti nebo poskytnouti prospěch, trestá se za přečin tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku.

(2)

Šlo-li jen o nepatrný prospěch, není jednání uvedené v odst. 1 trestné, leda že byl činem nebo opomenutím dotčen důležitý veřejný zájem. V tomto případě buď vinník potrestán soudem za přestupek vězením od jednoho do čtrnácti dnů nebo trestem peněžitým od 50 Kč do 500 Kč.

(3)

Trestem stanoveným v odst. 1 buď potrestán za přečin, kdo z důvodu tam uvedeného přímo nebo nepřímo žádá nebo sobě nebo jiné osobě dá slíbiti nebo poskytnouti nikoli nepatrný prospěch, na nějž ani on ani osoba ta práva nemá, za to, že užije u veřejného činitele svého vlivu.

§ 4

Činy uvedené v §§ 2 a 3 jsou trestné jako přečiny nebo přestupky tresty tam uvedenými i tehdy, když ten, kdo prospěch nabídnul, slíbil nebo poskytl, jej žádal, dal sobě nebo jinému slíbiti nebo poskytnouti, učinil tak teprve dodatečně, avšak proto, že byla v § 1 zmíněná oprávnění nebo povolení udělena, výhoda nebo úleva poskytnuty, smlouva uzavřena a určitý úkon vykonán nebo opomenut.

§ 5

(1)

Veřejný činitel uvedený v prvém odstavci § 6, který vyjeví obsah spisu nebo jednání zákonodárného sboru, výboru nebo komise, sboru nebo úřadu, jež vykonávají veřejnou správu, nebo soudu, trestá se, jde-li o spisy nebo jednání podle zákona tajné nebo výslovně za důvěrné prohlášené, soudem za přestupek, nabyl-li vědomosti o obsahu spisů nebo jednání nebo přístupu ke spisům jako veřejný činitel a byl-li činem jeho ohrožen veřejný nebo oprávněný a vážný zájem soukromý.

(2)

Za podmínek uvedených v odst. 1 trestá se veřejný činitel tam označený soudem za přestupek i tehdy, jde-li o spisy nebo jednání soudu nebo úřadů, jež vykonávají veřejnou správu, bylo-li zřejmo, že tyto spisy a jednání podle své povahy měly zůstati utajeny.

(3)

Trestem na přestupky uvedené v odst. 1 a 2 jest trest peněžitý od 50 Kč do 1 000 Kč, za okolností zvláště přitěžujících však tuhé vězení od osmi dnů do tří měsíců.

(4)

Čin je trestný i tehdy, byl-li spáchán v době, kdy vinník nebyl již veřejným činitelem.

(5)

Čin není trestný, vyjevil-li činitel tajemství osobě, jíž k tomu byl podle práva povinen, nebo byl-li zproštěn povinnosti zachovati tajemství nebo stal-li se čin v podání k úřadu, aby zjednána byla náprava.

§ 6

(1)

Veřejnými činiteli uvedenými v předchozích ustanoveních jsou orgány a zaměstnanci státu, země, župy, okresu, obce nebo jiné veřejnoprávní korporace, veřejných podniků, ústavů a fondů.

(2)

Veřejným činitelům uvedeným v odst. 1 jsou vyjímajíc případy § 5 na roveň postaveny orgány a zaměstnanci bank, spořitelen, záložen a jiných peněžních ústavů, hospodářských a výdělečných společenstev a ústavů povinného pojištění, jiných pak soukromých podniků a ústavů, pokud jsou pod státním dozorem.

(3)

Při orgánech složených z několika fysických osob jest činitelem každá osoba, která jest členem tohoto orgánu.

§ 7

Pokus trestných činů podle tohoto zákona jest trestný.

§ 8

Doba náhradního trestu na svobodě za nedobytný trest peněžitý budiž stanovena podle zavinění, nesmí však převyšovati jeden měsíc vězení.

§ 9

Byl-li poskytnut prospěch majetkový, vysloví soud, a to i v případech odsouzení pro trestné činy uvedené v § 1 v rozsudku, že propadá ve prospěch státu.

§ 10

Ustanovení tohoto zákona platí i pro osoby podrobené pravomoci soudů vojenských.

§ 11

(1)

Tento zákon nabývá účinnosti uplynutím čtrnácti dnů po vyhlášení.

(2)

Zrušují se § 104, poslední věta, § 105, odst. 2, poslední věta, a § 311 tr. zák. z 27. května 1852, č. 117 ř. z., §§ 466 a 479 zák. čl. V. z r. 1878, a §§ 465 a 470 téhož zákonného článku ohledně prvního ze dvou v nich uvedených případů, pokud se na tyto případy nevztahují jiná ustanovení těchto paragrafů, a § 568 voj. tr. zák. z 15. ledna 1855, č. 19 ř. z..

§ 12

Vykonati tento zákon ukládá se všem členům vlády.

T. G. Masaryk v. r.

Švehla v. r.,

též za ministry Malypetra a Dr. Hodžu

Šrámek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Stříbrný v. r.

Dr. Franke v. r.

Dr. Beneš v. r.

Udržal v. r.

Habrman v. r.

Srba v. r.

Novák v. r.

též za ministra Bečku

Dr. Markovič v. r.,

též za ministry Bechyně a Dr. Kállaye