Vkladní knížky (listy) vydávati smějí jen osoby uvedené v §u 2 tohoto zákona.

Vkladní knížkou (vkladním listem) ve smyslu tohoto zákona jest podle své zevnější podoby každá stvrzenka o zúročitelném peněžním vkladu, jejíž vydatel vyhradil si splatiti vklad toliko na její předložení.

Ve příčině právní povahy vkladní knížky (vkladního listu), vázání vkladu, umoření vkladní knížky (vkladního listu), zúročení a promlčení vkladu platí obdobně ustanovení §§ 10 až 12 zák. ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., kterým se upravují právní poměry spořitelen.

Ustanovení zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n., o výhradném právu spořitelen používati pro vkladní knížku označení "spořitelní knížka" a ustanovení k němu se vztahující zůstávají nedotčena.

záložny utvořené z fondů kontribučenských a berních, pokud jsou pod veřejným dozorem;

záložny utvořené na základě spolkového zákona ze dne 26. listopadu 1852, čís. 253 ř. z., úvěrní společenstva (družstva), zřízená podle zákona o výdělkových a hospodářských společenstvech ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z., a úvěrní družstva, zřízená podle uh. zák. čl. ze dne 16. května 1875, čís. XXXVII, o obchodním zákonu, nebo uh. zák. čl. ze dne 11. července 1898, čís. XXIII, o hospodářských a živnostenských společenstvech úvěrních, jestliže uvedené ústavy jsou pod dozorem svazu (ústředí) zmocněného podle platných zákonů k jejich revisi; u svazů těchto ústavů může dozor svazový nahrazen býti dozorem podle §u 14 zák. ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. z,, o revisi výdělkových a hospodářských družstev a jiných spolků, úvěrním společenstvem (družstvem) podle tohoto odstavce jest společenstvo, které podle svých stanov i ve skutečnosti provozuje výlučně nebo z převážné části úvěrní obchody;

zemské úvěrní ústavy oprávněné k tomu podle svých stanov a

za podmínek §u 3 společnosti akciové a společnosti s ručením obmezeným provozující bankovní a peněžní obchody.

Společnosti akciové a společnosti s ručením obmezeným mohou vydávati vkladní knížky (listy) jen na základě výslovného povolení státní správy.

Pokud takové povolení bylo již uděleno, zůstává v platnosti, jestliže dotyčné společnosti do jednoho roku ode dne vyhlášení tohoto zákona ministerstvu financí prokáží:

Ve všech ostatních případech oprávnění společností akciových a společností s ručením obmezeným přijímati vklady na vkladní knížky (listy) zaniká a může býti znovu nabyto povolením ministerstva financí. Toto povolení může ministerstvo financí uděliti, jestliže bylo prokázáno splnění podmínek shora pod lit. a) až c) uvedených.

Průkaz podle odst. 2., lit. a), může býti v případech odst. 2. a 3. nahrazen průkazem, že členové představenstva zřídili k výhradnému uspokojení vkladatelů na knížky jistotu uvedenou v odst. 2., lit. b).

Společnostem (odst. 1.), které oprávnění toho dosud neměly, může býti oprávnění vydávati vkladní knížky (listy) uděleno ministerstvem financí, prokáží-li:

Průkazy v odst. 2., lit. b), a odst. 5., lit. c), naznačené, dlužno obnoviti do 14 dnů po každé změně v osobách členů představenstva.

Jistoty, zřízené podle ustanovení tohoto paragrafu [odst. 2., lit. b), odst. 4. a 5., lit. c)], musejí býti uloženy v cenných papírech sirotčí jistoty a chovány odděleně od jmění ústavu.

Prohlášení členů představenstva, jímž se tito zavazují zříditi jistotu, zmíněnou v odst. 2., lit. b), a v odst. 5., lit. c), jakož i věnovací prohlášení, jimiž jistoty tyto se zřizují, jsou poplatků a kolků prosta.

Peněžní ústavy, uvedené v §u 2, lit. a) až c), a peněžní ústavy oprávněné podle §u 3 k vydávání vkladních knížek (listů), smějí své pokladniční přebytky ukládati v tuzemsku u ústavů státních a zemských a kromě toho u ústavů, které jsou oprávněny k vydávání vkladních knížek (listů), ústavy uvedené v §u 2, lit b), mohou své pokladniční přebytky ukládati též u svých svazů (ústředí), spravujících přebytky přičleněných ústavů a podrobených revisi podle §u 2 nebo §u 14 zák. ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. z., po případě u svého ústředí zřízeného zákonem ze dne 15. dubna 1919, čís. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů družstev na Slovensku.

Z činnosti peněžních ústavů uvedených v §u 2 a to bez rozdílu, vydávají-li vkladní knížky (listy) čili nic, jest, bez újmy ustanovení §u 7, vyloučen obchod se zbožím, úvěrním společenstvům (družstvům) a jejich svazům (ústředím) se však dovoluje obstarávati společný nákup provozovacích potřeb pro členy.

obchodovati se zbožím.

Dovoleny jsou pouze komisionářský velkoobchod se zbožím a surovinami na účet podniků, které jsou s bankou v obchodním spojení, a příležitostná koupě a prodej zboží a surovin k záchraně vlastních pohledávek;

ujednávati obchody, nemovitostní převody v to počítajíc, se členy dozorčí rady nebo takové obchody zprostředkovati; připouští se, aby banka přijímala od členů dozorčí rady úschovy (deposita) nebo vklady,

ujednávati obchody, nemovitostní převody v to počítajíc, za ziskové spoluúčasti zaměstnanců nebo členů správních orgánů společnosti.

Akciové banky nesmějí zásadně beze svolení dozorčí rady se členy svého představenstva, se zmocněnci představenstva nebo se svými zaměstnanci uzavírati právní jednání, z nichž by jim vznikla pohledávka oproti jmenovaným osobám. Výjimky vymezí jednací řád (§ 9). Právní jednání, při jichž uzavření tohoto ustanovení nebylo dbáno, jsou vůči bance právně neúčinná.

Představenstvo akciové banky nesmí pod následky §u 17 poskytovati úvěry přesahující u jednoho dlužníka 10 % vlastních prostředků banky (akciový kapitál a vlastní v poslední bilanci vykázané reservy), leč se souhlasem dozorčí rady.

Členové představenstva akciových bank jsou povinni spravovati jmění společnosti a provozovati její obchody s péčí řádného kupce a zachovávati mlčení o všech okolnostech, o nichž se při výkonu svého úřadu dovědí. Porušení povinnosti mlčenlivosti jest rovněž zanedbáním péče řádného kupce.

Tytéž povinnosti mají též zmocněnci představenstva a všichni zaměstnanci banky.

Představenstvo akciových bank jest povinno v dohodě s dozorčí radou sdělati jednací řád banky, obsahující pravidla o tom, jak dlužno postupovati při správě a obchodech banky vůbec a při poskytování úvěru zvláště, aby aktivita a likvidita banky nebyly ohroženy, aby porušování nebo obcházení tohoto zákona bylo zabráněno a aby dobrá pověst banky netrpěla. Zásady, jež jednací řád každé banky obsahovati musí, stanoví v mezích tohoto zákona ministerstvo financí; jednací řád jest předložiti ministerstvu financí, kteréž má právo naříditi jeho změnu nebo doplnění, aby vyhovoval stanoveným zásadám. Jednací řád jest závazný jak pro společenské orgány správní, tak i pro zaměstnance banky. Porušení jednacího řádu správními orgány společnosti nebo zaměstnanci společnosti jest zanedbáním tímto zákonem uložené péče.

Povinností představenstva akciových bank jest sestaviti ke dni 31. března, 30. června a 30. září každého roku výkazy stavu podle vzorce vydaného ministerstvem financí a výkazy tyto v listech určených stanovami pro vyhlášky společnosti uveřejňovati. Týmž způsobem dlužno uveřejniti také roční bilanci schválenou valnou hromadou.

Ve vkladních knížkách bankou nově vydaných musejí býti označeny listy určené stanovami pro vyhlášky společnosti.

Dozorčí rada musí čítati alespoň 5 fysických a svéprávných osob volených valnou hromadou akcionářů společnosti.

Za členy dozorčí rady nemohou býti voleni členové představenstva nebo jiných správních orgánů společnosti anebo její zaměstnanci.

Rovněž manželství, příbuzenství a švakrovství se členy představenstva nebo s řiditeli společnosti vylučuje volitelnost do dozorčí rady, a to příbuzenství v pobočné linii a švakrovství jen do druhého stupně.

Mají-li býti v téže valné hromadě voleni aspoň 3 členové dozorčí rady, může žádati jedna třetina hlasů zastoupených na valné hromadě, aby každý z nich volen byl zvláště. Ukáže-li se před poslední volbou, že při všech dosavadních volbách aspoň jedna třetina všech odevzdaných hlasů bez úspěchu hlasovala pro touž osobu, dlužno osobu tuto prohlásiti za zvolenu. Tohoto menšinového práva nelze uplatňovati, dokud na jeho základě zvolený zástupce menšiny jest členem dozorčí rady.

Doba působnosti členů dozorčí rady budiž určena stanovami, nesmí však býti delší 5 roků. Opětná volba, vystupujících členů dozorčí rady jest přípustna.

Členství v dozorčí radě zaniká samo sebou, jakmile nastala okolnost, která vylučuje volitelnost.

Není-li podle stanov úřad členů dozorčí rady úřadem čestným, budiž ve stanovách odměna dozorčí rady stanovena pevným ročním penízem.

Dozorčí rada má povinnost dohlížeti s péčí řádného kupce všestranně na správu a k tomu účelu sledovati veškeré obchody společnosti. Dozorčí rada může kdykoliv požadovati vysvětlivky a zprávy a podle svého usnesení buď hromadně nebo některými svými členy nahlížeti v knihy i spisy společnosti i zkoumati její celkový stav, její hotovosti, zásoby cenných papírů, směnek a jiných hodnot. Dozorčí radě přináleží též zkoušeti účetní uzávěrku, výroční zprávu i návrhy na rozdělení čistého zisku a podávati zprávu valné hromadě.

Shledá-li dozorčí rada při výkonu své působnosti přestupky zákona nebo, že se nešetřilo stanov, anebo, zjistí-li nepořádky, které poškozují zájmy společnosti, jest povinna oznámiti to ihned představenstvu, a nesjedná-li toto nápravy, může svolati valnou hromadu, pakliže tak neučiní k jejímu vyzvání představenstvo.

Dozorčí rada jest povinna vyznačiti ve zvláštním dozorčím řádě způsob, kterým bude své povinnosti vykonávati. Zásady, které v dozorčím řádě každé banky obsaženy býti musejí, ustanoví v mezích tohoto zákona ministerstvo financí, kteréž má právo žádati změnu dozorčího řádu nebo jeho doplnění, aby vyhovoval stanoveným zásadám. Porušení dozorčího řádu jest zanedbáním péče uložené dozorčí radě v odst. 1.

Členové dozorčí rady musejí své povinnosti vykonávati osobně a zachovávati mlčení o všech okolnostech, o nichž se při výkonu svého úřadu dovědí. Porušení této povinnosti jest zanedbáním péče dozorčí radě uložené.

Akciové banky, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, jsou povinny zříditi zvláštní kontrolní oddělení z osob nezúčastněných na obchodním provozu.

Přednostu kontrolního oddělení a jeho ostatní členy jmenuje a odvolává představenstvo v dohodě s dozorčí radou.

Povinností tohoto kontrolního oddělení jest kontrolovati ostatní oddělení ústavu, zda jednotlivé obchodní úkony jsou v souhlase se zákonem, stanovami a jednacím řádem banky (§ 9) nebo s instrukcemi, ve smyslu jednacího řádu případně vydanými, a zda vyhovují potřebám bankovní techniky.

Jak se kontrola provádí kontrolním oddělením ústavu, upraví podrobně jednací řád.

Kromě běžných zpráv vedoucím ředitelům podává kontrolní oddělení o výsledku své činnosti písemné zprávy dozorčí radě a to zpravidla v obdobích jednacím řádem stanovených, v případu naléhavé potřeby však i mimo toto období. Opisy uvedených zpráv jest současně předložiti vedoucím ředitelům.

Členové představenstva a dozorčí rady, jakož i vedoucí úředníci společnosti, kteří porušili povinnosti uložené jim zákony, stanovami, jednacím nebo dozorčím řádem anebo smlouvou, ručí společnosti za škodu, která vznikne z obchodu, při němž k porušení došlo, leč by bylo porušení povinnosti dodatečně napraveno před nastalou škodou.

Ustanovením odst. 1. nejsou dotčena obecná ustanovení o náhradě škody.

Ručí-li podle ustanovení tohoto paragrafu více osob za škody, ručí všechny rukou společnou a nerozdílnou, pokud se nedá určiti poměr jejich zavinění.

Vedoucími úředníky ve smyslu ustanovení tohoto paragrafu rozuměti dlužno úředníky, kterým svěřeno bylo vedení banky, pobočného závodu nebo jednotlivých oddělení, zřízených podle jednacího řádu.

Ústavy, jichž oprávnění vydávati vkladní knížky (listy) zůstane podle §u 3 v platnosti anebo které se podle §u 3 ucházeti chtějí o udělení oprávnění toho, povinny jsou státi se členy revisního a důvěrnického společenstva s ručením obmezeným, zřízeného podle zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z. Společenstvo toto nepodléhá revisi podle zák. ze dne 10. června 1903, čís. 133 ř. z., nýbrž revisi jeho provádí ministerstvo financí.

Osoby, které jsou povinny učiniti zákonné kroky k založení tohoto společenstva (zakladatelé), ustanoví ministerstvo financí.

Zakladatelé společenstva jsou povinni, dříve než zažádají o zápis společenstva do rejstříku společenstevního, předložiti stanovy společenstva, a to nejdéle do tří měsíců po svém ustanovení, ministerstvu financí ku schválení. Pokud tento zákon neustanovuje jinak, musejí stanovy vyhovovati zákonu ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. z.

Změna stanov vyžaduje souhlasu ministerstva financí.

K působnosti společenstva náleží:

Za souhlasu vlády může společenstvo po příslušném doplnění stanov rozšířiti svou působnost i na jiné úkoly dotýkající se společných zájmů ústavů v něm sdružených.

Dobrovolně mohou přistoupiti též jiné protokolované bankovní ústavy (firmy) bez rozdílu, jaká jest jejich právní forma. O žádosti za přijetí rozhoduje v tomto případě představenstvo společenstva podle volného uvážení s konečnou platností.

Akciové společnosti a společnosti s ručením obmezeným, které jsou členy společenstva, musejí převzíti na každých i počatých 250.000 Kč svého splaceného kapitálu akciového (kmenového) jeden podíl, jehož výši určí stanovy společenstva.

Počet podílů jiných členů určí představenstvo při přijetí podle volného uvážení.

Pokud výtěžky jmění společenstva nepostačí k úhradě výdajů, jsou členové společenstva povinni přispívati k jejich úhradě poměrně podle počtu svých podílů. Bližší ustanovení o těchto příspěvcích obsanujtež stanovy společenstva.

Revise [§ 21, odst. 1., lit. a)] provádí společenstvo zvláštním revisním oddělením. Představenstvo jmenuje přednostu i ostatní členy revisního oddělení; jejich služební poměr ku společenstvu upravuje se služební smlouvou. Jak přednosta revisního oddělení, tak jeho zástupce složí při nastoupení své služby do rukou ministra financí nebo jeho zástupce slib, že budou plniti svědomitě povinnosti uložené jim tímto zákonem. Odvolání přednosty a ostatních členů revisního oddělení může se státi jen se souhlasem ministra financí.

Přednosta i členové revisního oddělení ztrácejí svůj úřad pravoplatným odsouzením pro přečin podle §u 32, odst. 2., nebo pravoplatným odsouzením pro jiný trestný čin ku ztrátě volebního práva do obcí.

Revisoři společenstva mají právo vstoupiti při revisi do obchodních a provozovacích místností členů, nahlížeti do všech knih a dokladů, požadovati zprávy a objasnění od členů, jejich zástupců, úředníků a zřízenců, prohlížeti stav pokladny, cenné papíry, dluhopisy a jiné hodnoty.

Při započetí revise povinni jsou prokázati se dekretem revisního oddělení, jímž se revise nařizuje.

Revisní oddělení společenstva může kdykoliv požadovati od členů společenstva výkazy o aktivech a pasivech ke zjištění solventnosti a likvidnosti.

Revisní oddělení jest oprávněno žádati reeskontní místa o sdělení rozsahu použitého eskontního a reeskontního úvěru členů společenstva a jejich dlužníků a navzájem může k žádosti reeskontních míst sdělovati celkovou závaznost členů. Revisní oddělení má též právo žádati od peněžních ústavů potvrzení o správnosti salda uložených přebytků člena.

Na žádost člena společenstva může revisní oddělení vykonati též revisi jeho dlužníka, svolí-li k tomu.

O výsledku revise podají revisoři písemnou zprávu přednostovi revisního oddělení, který sdělí její obsah revidovanému ústavu - a to, je-li zřízena dozorčí rada, prostřednictvím jejím - a současně dodá stejnopis revisní zprávy vládnímu komisaři, byl-li ustanoven. Budou-li shledány podstatné závady, vyzve přednosta revisního oddělení zákonné zástupce ústavu k provedení nápravy v přiměřené lhůtě.

Dozorčí rada a představenstvo jsou povinny o revisní zprávě pojednati, usnesení učiniti a vytčené závady odstraniti ve lhůtě stanovené revisním oddělením.

Nestane-li se tak, nebo dojde-li k neshodě mezi revisním oddělením a revidovaným ústavem, předloží revisní oddělení věc ministerstvu financí, které rozhodne s konečnou platností.

Představenstvo ani členové společenstva nemají práva žádati beze svolení revidovaného ústavu za sdělení revisní zprávy. Naproti tomu ministerstvo financí může kdykoliv nahlédnouti do revisních zpráv uložených u revisního oddělení, nesmí však zpráv těchto použíti pro účely berní a to ani ohledně revidovaných ústavů, ani jejich zákazníků.

Zprávy, podání a oznámení úřadům podle tohoto ustanovení i s přílohami jsou prosty poplatků.

Kdo, nemaje k tomu podle ustanovení části I. tohoto zákona práva, vydává vkladní knížky (listy) nebo listinné doklady o vkladech, které svou zevnější formou nebo svým zněním anebo vnitřní úpravou jsou způsobilé vzbuditi domnění, že běží o vkladní knížku, trestá se, není-li čin přísněji trestný, politickým (policejním) úřadem (administrativní policejní vrchností) první stolice pokutou od 1.000 Kč do 10.000 Kč a, je-li nedobytná, vězením (uzamčením) od 10 dnů do tří měsíců. Stejně se trestá také spoluvina na těchto přestupcích. Z nálezu lze se odvolati do 15 dnů ode dne doručení; o odvolání rozhoduje s konečnou platností politický úřad (administrativní policejní vrchnost) druhé stolice.

Při opětovném odsouzení buď majitele nebo jeho zástupců, pokud jednali z příkazu nebo s vědomím majitele, může býti kromě toho odňato živnostenské oprávnění, při jehož výkonu, naznačený přestupek byl spáchán.

Za pokuty, uložené zaměstnancům nebo zákonitým zástupcům, ručí v případě nedobytnosti ústav nebo firma, v jejímž jméně pachatel jednal.

Potrestáním vinníka podle ustanovení tohoto paragrafu není dotčeno zákonné právo správních úřadů k jinakému zakročení.

Kdo vědomě porušil ustanovení §u 7, lit. b) nebo c), trestá se soudem, není-li čin přísněji trestný, za přečin vězením (uzamčením) od 3 dnů do 3 měsíců nebo peněžitým trestem od 5.000 Kč dá 100.000 Kč.

Stejně trestá se soudem jako přečin porušení povinné mlčenlivosti (§ 9, odst. 1. a 2., a § 12, odst. 4.), byla-li tím způsobena bance škoda. Tento přečin stíhá se toliko na soukromou obžalobu banky.

Kdo vědomě jako člen představenstva nebo jiného společenského orgánu správního, jako likvidátor, člen dozorčí rady nebo jako zmocněnec společnosti v zápise o schůzi společenských orgánů, v účetní uzávěrce, bilanci, obchodní zprávě, ve výkazu sestaveném podle §u 9, odst. 4., nebo ve veřejném vyzvání k upisování akcií majetkové hodnoty nebo závazky společnosti vědomě nesprávně uvede anebo okolnosti důležité pro seznání pravého stavu jmění společnosti zamlčí a tím vzbuzuje víru v lepší stav jmění společnosti, nežli jaký ve skutečnosti jest, trestá se soudem, není-li čin přísněji trestný, za přečin vězením (uzamčením) od 14 dnů do jednoho roku. Vedle trestu vězením může býti uložen trest peněžitý od 5.000 Kč do 100.000 Kč.

Pokus přečinu jest trestný.

Členové revisního oddělení (§ 26) povinni jsou zachovávati i po svém vystoupení ze služeb společenstva mlčení o tom, co při revisi nebo z revisních zpráv seznali o poměrech revidovaného ústavu nebo jeho zákazníků, a jest jim zakázáno, aby z důvodu výkonu svého úřadu od kohokoliv sobě nebo jinému odměny, dary nebo prospěchy slíbiti nebo poskytnouti dali.

Přestoupení těchto ustanovení trestá se na soukromou obžalobu společenstva nebo dotyčného ústavu soudem jako přečin vězením (uzamčením) do 6 měsíců a peněžitým trestem do 50.000 Kč. Pokus přečinu jest trestný. Přijaté odměny a dary propadají ve prospěch státu.

Kromě toho jest porušení povinnosti i zákazu vysloveného v odst. 1., jakož i vůbec každé jiné hrubé porušení služební povinnosti zaměstnancem revisního oddělení důvodem k okamžitému rozvázání služební smlouvy.