Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

309/1921 Sb. znění účinné od 6. 9. 1921 do 31. 7. 1950

309

 

Zákon

ze dne 12. srpna 1921

 

proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních.

 

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1)

Kdo s někým (jeho rodinou, příbuzným neb osobou pod jeho ochranou jsoucí) zle naloží nebo mu způsobí újmu na těle, svobodě, cti, majetku nebo výdělku, nebo mu takovou újmou pohrozí, nebo vědomě využitkuje bezprostředně mu hrozící tísně nebo využije svého postavení jako úředník, učitel, duchovní nebo zaměstnavatel, chtěje tím bezprávně na něm vynutiti, aby něco konal, opomenul, nebo snášel, dopouští se útisku, bez újmy trestnosti činu podle jiných ustanovení trestních.

(2)

Stávku nebo výluku nelze považovati za újmu ve smyslu odstavce prvního, leč by byly namířeny proti jednotlivým zaměstnancům, z pohnutek národnostních, náboženských anebo politických․

§ 2.

(1)

Útisk tresce se jako přestupek soudy vězením od osmi dnů do tří měsíců.

(2)

Byl-li trestný čin spáchán s použitím zbraně, tresce se jako přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců.

§ 3.

Vznikla-li z trestného činu škoda na majetku nebo na výdělku, může soud vedle trestu na svobodě na návrh poškozeného k uspokojení jeho nároků soukromoprávních podle volného uvážení uložiti odškodné v penězích až do výše 5000 Kč.

§ 4.

(1)

Kdo úmyslně sám nebo ve spojení s jinými zmaří nebo ruší shromáždění zákonně svolané, zabráněním nebo ztěžováním přístupu osobám oprávněným k účastenství, neoprávněným vniknutím, zatlačením osob přítomných aneb osob k řízení a zachování pořádku povolaných anebo neuposlechnutím jejich formálních nařízení, vztahujících se ke průběhu shromáždění, bude potrestán soudem pro přestupek vězením od jednoho týdne do tří měsíců.

(2)

Za přitěžujících okolností, zejména proti strůjci a účastníkům zmaření napřed smluveného, jest nalézti na tuhé vězení až do šesti měsíců.

(3)

U shromáždění, které nebylo svoláno podle zákona spolkového, jest považovati svolavatele neb osoby jimi ustanovené za osoby povolané k řízení shromáždění a ku zachování pořádku v něm.

§ 5.

Kdo neoprávněným způsobem účastní se shromáždění zákonně svolaného, obmezeného na určitou skupinu osob, na členy některého spolku anebo na pozvané účastníky a neopustí shromáždění přes vyzvání osob, jež jsou povolány shromáždění říditi a pořádek zachovávati, bude potrestán soudem pro přestupek trestem na penězích od 100 do 1000 Kč, v případě nedobytnosti vězením od 24 hodin do jednoho týdne.

§ 6.

Pokus činů uvedených v §§ 1 a 4 jest trestný.

§ 7.

(1)

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 19. prosince 1919, č. 662 Sb. z. a n., se zrušuje. Řízení na jeho podkladě zahájená buďtež však podle něho ukončena.

(2)

Dále se zrušuje § 177 zák. čl. V. z roku 1878 a § 3 zákona ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z.

(3)

Pokud § 4 zákona ze dne 7. dubna 1870, č. 43 ř. z., a § 20 zák. čl. LXIII. z r. 1912 odvolávají se na tato zrušená ustanovení, nastupuje místo nich § 1 tohoto zákona.

§ 8.

Trestné činy, spáchané před účinností tohoto zákona, buďte - pokud bylo by bývalo lze stíhati je podle § 177 zák. čl. V. z roku 1878 - trestány, jsou-li tu podmínky § 1 tohoto zákona, podle ustanovení § 2.

§ 9.

Tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti a národní obrany.

T. G. Masaryk v. r.

Černý v. r.

Dr. Popelka v. r.

Husák v. r.