Návrh na ujednání pojistné smlouvy učiněný pojistiteli je závazný jen, jsou-li všeobecné pojistné podmínky obsaženy v návrhovém listu, jehož bylo užito k návrhu, nebo byly-li navrhovateli odevzdány dříve, než byl návrh učiněn.

Kdo navrhne pojistiteli, aby byla ujednána, prodloužena nebo změněna pojistná smlouva, jest návrhem vázán, jakmile byl návrh prohlášen nebo došel pojistitele, a to, není-li stanovena kratší lhůta, do čtrnácti dnů, má-li však rozhodnutí o návrhu předcházeti lékařská prohlídka, do jednoho měsíce, počítajíc ode dne, kdy návrh byl prohlášen nebo odeslán. Vázanost však nenastává, jestliže odvolání návrhu dojde pojistitele zároveň s návrhem nebo již dříve.

Delší lhůtu lze stanoviti toliko písemným ujednáním, ve kterém budiž poslední den lhůty určen podle kalendáře.

Odchyluje-li se obsah pojistky od závazného návrhu (§ 1, odst. 1), a neodporuje-li pojistník do měsíce po přijetí pojistky (§ 8), platí, že pojistník odchylku schválil.

Toto schválení buď však předpokládáno pouze tehdy, upozornil-li pojistitel pojistníka zvláštním písemným sdělením, které mu zaslal zároveň s pojistkou, na jednotlivé odchylky, na to, že může pro odchylky od svého návrhu do měsíce podati odpor, jakož i na to, že jinak by odchylky platily za schválené. Toto sdělení smí obsahovati pouze upozornění na jednotlivé odchylky a poučení podle věty prvé.

Nevyhoví-li pojistitel ustanovením odstavce 2, buďte odchylky pojistky od návrhu pokládány za bezúčinné a obsah návrhu pojistníkova za sjednaný.

Ujednání, jímž se pojistník vzdává práva odporovati smlouvě pro omyl, je neplatné.

Odpověděl-li pojistník při sjednávání smlouvy nesprávně nebo neúplně na otázky o závažných okolnostech nebezpečí, které mu byly pojistitelem určitě a přesně dány v dotazníku nebo jiné písemné formě, může pojistitel odstoupiti od smlouvy, jako by nebyla ujednána (odstup).

Nebyla-li otázka dána tímto způsobem anebo nebyla-li dána vůbec, může pojistitel odstoupiti jen, jestliže pojistník uzavíraje smlouvu zamlčel závažnou okolnost nebezpečí v úmyslu způsobiti škodu (obmyslně) nebo jestliže ji udal nesprávně z hrubé nedbalosti.

Závažné jsou okolnosti nebezpečí, které jsou způsobilé, aby měly vliv na rozhodnutí pojistitele ujednati smlouvu vůbec nebo za smluvených podmínek. Každá okolnost nebezpečí, na kterou jest dána písemná otázka pojistitelova v přesném znění, platí v pochybnosti za závažnou.

jestliže pojistitel přijímaje návrh věděl anebo musil věděti, že pojistník odpověděl na danou otázku neúplně nebo nesprávně nebo že závažnou okolnost nebezpečí zamlčel neb udal nesprávně;

jestliže pojistník na otázku o některé okolnosti nebezpečí vůbec neodpověděl, ledaže v tom bylo nutno spatřovati přisvědčení nebo popření podle toho, jak byla otázka dána a jak souvisí s jinými otázkami;

jestliže pojistník nezavinil nesprávnost nebo neúplnost odpovědi (§ 3, odst. 1);

jestliže pominula zamlčená nebo nesprávně neb neúplně udaná okolnost nebezpečí dříve, než nastala pojistná příhoda, nebo jestliže neměla vlivu ani na vznik pojistné příhody ani na rozsah plnění, k němuž jest pojistitel zavázán, ledaže pojistník jednal obmyslně.

Ujednal-li pojistník smlouvu zástupcem, dlužno při právu pojistitelově k odstupu přihlížeti také k vědomosti, obmyslnosti a k zavinění tohoto zástupce.

To neplatí, jednala-li osoba, kterou pojistitel pověřil zprostředkováním neb ujednáním pojistných smluv, zároveň za pojistníka.

Pojistitel může odstoupiti jen do měsíce potom, kdy zvěděl o vadnosti údajů; k platnosti odstupu se vyžaduje písemného prohlášení.

Odstoupí-li pojistitel, náleží mu prémie až do konce pojistného období, ve kterém zvěděl o vadnosti údajů.

Smlouva jest neplatná, pokud v době, kdy byla ujednána, buď již nastala příhoda, která, kdyby nastala za trvání pojištění, by byla pojistnou příhodou, nebo již pominula možnost, že pojistná příhoda nastane.

Je-li však ujednáno, že se má pojištění vztahovati na dobu před ujednáním smlouvy, jest smlouva jen potud neplatná, pokud při jejím ujednání buď pojistitel věděl, že pojistná příhoda nemůže nastati, nebo pojistník věděl, že příhoda již nastala.

Věděl-li pojistník, nikoli však pojistitel při ujednání smlouvy, že příhoda již nastala, náleží pojistiteli prémie až do konce pojistného období, ve kterém se to dověděl.

Byla-li smlouva ujednána zástupcem pojistníkovým, budiž přiměřeně užito ustanovení § 5.

Pojistitel jest povinen vydati pojistníkovi listinu o pojistné smlouvě pojistitelem řádně podepsanou (pojistku).

Pojistka obsahuj všeobecné pojistné podmínky a všechna ujednaná zvláštní ustanovení smlouvy.

Návrhový list a pojistky buďte snadno a zřetelně čitelné.

Odchyluje-li se obsah pojistky od závazného návrhu (§ 1, odst. 1), budiž na prvé straně pojistky výrazným způsobem vyznačeno, že sdělení podle § 2, odst. 2 bylo pojistníkovi zasláno a že odchylky od návrhu byly také v pojistce přesně a význačně uvedeny.

Pojistník může žádati, aby mu byla pojistka zničená nebo ztracená na jeho útraty nově vyhotovena.

Splnění této žádosti může pojistitel učiniti závislým na předchozím umoření pojistky, je-li povinen podle smlouvy plniti majiteli nebo doručiteli nebo jen na předložení nebo vrácení pojistky.

Umořovati pojistky jest příslušný okresní soud, jenž je obecným soudem pojistníkovým. Ohlašovací lhůta jest pro všechny druhy pojistek šestiměsíční.

Pojistník může kdykoli na své útraty žádati opisy veškerých prohlášení, která učinil proti pojistiteli hledíc na smlouvu sám nebo za něho někdo jiný. Pojistitel upozorniž jej na toto právo v pojistce. Na útraty opisů dejž, žádá-li se o to, pojistník zálohu.

Potřebuje-li pojistník těchto opisů k jednáním, která jsou vázána určitou lhůtou, a nebyly-li mu již dříve pojistitelem vydány, nezapočítává se do lhůty doba od vyžádání až do dojití opisů.

Ujednání, že spory z pojistné smlouvy mají býti rozhodnuty rozhodčím soudem, jest neplatné.

Lze však ujednati, že výši plnění, k němuž jest pojistitel zavázán, má stanoviti rozhodčí soud․ O smlouvě o rozhodčích, o složení rozhodčího soudu a o řízení platí předpisy civilního soudního řádu o rozhodčím řízení. Tohoto ujednání se pojistitel nemůže dovolávati, odpírá-li plniti.

Má-li pojistník svůj obecný soud v tuzemsku, buďte žaloby z pojistného poměru proti němu podávány u soudu, u něhož má svůj obecný soud.

Pojistník může býti žalován z pojistného poměru, který se týká provozu jeho závodu (živnostenského, zemědělského a pod.), také u soudu, v jehož obvodě je tento závod.

Připouští se ujednání, že žaloby proti pojistníkovi lze podati u soudu v sídle krajského soudu, v jehož obvodu jest pojistníkovo bydliště nebo jeho závod.

Příslušnost veškerých jiných soudů ve sporech proti pojistníkovi jest vyloučena.

Pojistitel může býti z pojistného poměru žalován také u soudu, v jehož obvodu jest jeho pobočný závod (filiálka), který smlouvu uzavřel, nebo u obecného soudu pojistníkova.

Pro oznámení a prohlášení, která má pojistník nebo osoba třetí podle tohoto zákona učiniti proti pojistiteli, lze smluviti písemnou formu.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, působí prohlášení, které se má učiniti proti jiné osobě, teprve od doby, kdy jí dojde.

Lhůta pro oznámení nebo prohlášení jest zachována, odešle-li se oznámení nebo prohlášení v této lhůtě.

Změnil-li pojistník svůj byt, aniž oznámil změnu pojistiteli, dostačí k prohlášení, jež je potřeba dáti pojistníkovi, odešle-li se dopis do jeho posledního bytu, který je pojistiteli znám. Prohlášení působí od doby, ve které by došlo pojistníka při pravidelné dopravě, kdyby změna bytu nenastala.

Týká-li se pojistný poměr závodu a přeloží-li se závod, užije se přiměřeně ustanovení odstavce 1.

Je-li doba pojištění stanovena podle dnů, týdnů, měsíců nebo podle doby zahrnující několik měsíců, počíná se pojistitelova zavázanost, není-li nic jiného smluveno, v poledne dne, kterého se smlouva ujedná, a končí se v poledne posledního dne doby pojištění.

Ostatně se přiměřeně užije na všechny lhůty ustanovené v tomto zákoně a ve smlouvě příslušných ustanovení obchodního zákona o lhůtách při plnění obchodů.

Prodlouží-li se pojistný poměr mlčky, trvá nadále po dobu jednoho pojistného období. Bylo-li ujednáno, že takový pojistný poměr se má pokládati za prodloužený, nebude-li vypovězen před uplynutím smluvní doby, platí prodloužení vždy nejvýše na jedno pojistné období.

Byl-li pojistný poměr sjednán na neurčitou dobu (trvalé pojištění), může býti kteroukoli stranou vypovězen jen pro konec běžného pojistného období. Výpovědní lhůta musí býti pro obě strany stejná a nesmí činiti méně než jeden měsíc a více než tři měsíce. Tohoto práva výpovědi lze se souhlasně vzdáti pro určitou dobu s účinností pro obě strany.

Nároky z pojistné smlouvy se promlčují ve třech letech. Promlčení se počíná ukončením kalendářního roku, ve kterém bylo lze žádati plnění. Právo na důchod se promlčuje v deseti letech; promlčení se počíná ukončením kalendářního roku, ve kterém bylo lze žádati plnění důchodu.

Byl-li nárok pojistiteli ohlášen, staví se promlčení až do doby, kdy dojde písemné rozhodnutí pojistitelovo.

Ujednání, že pojistitel bude prost závazku plniti, nebude-li nárok na plnění ohlášen pojistiteli do určité lhůty, jest neplatné.

Lze však ujednati, že pojistitel bude prost závazku plniti, nebude-li nárok na plnění uplatněn u soudu do určité lhůty. Lhůta nesmí činiti méně než šest měsíců a počíná se koncem dne, kterého došel nebo při pravidelné dopravě by došel pojistníka nebo oprávněného doporučený dopis pojistitelův, jímž zamítl nárok proti němu vznesený udávaje lhůtu a právní následek jejího uplynutí.

Prohlášením konkursu na jmění pojistitelovo se zrušuje pojistná smlouva, při pojištění proti škodě však teprve, když uplyne měsíc po prohlášení konkursu.

Pojistitel si může pro případ prohlášení konkursu nebo zahájení vyrovnacího řízení o jmění pojistníkově vyhraditi právo vypověděti smlouvu s výpovědní lhůtou jednoho měsíce.

Zanikne-li pojistná smlouva podle odstavce 1 nebo 2, jest pojistitel povinen vrátiti zaplacené prémie připadající na dobu po zániku smlouvy.

Pojistník jest povinen zapravovati ujednanou prémii.

Není-li ve smlouvě ustanoveno jinak, budiž první nebo jediná prémie zaplacena ihned po ujednání smlouvy, každá následná prémie prvního dne pojistného období.

Platiti první nebo jedinou prémii jest pojistník zavázán toliko tehdy, když mu byla doručena pojistka, ledaže vyhotovení pojistky bylo vyloučeno.

Za pojistné období podle tohoto zákona pokládá se doba jednoho roku, není-li prémie vyměřena podle kratších období.

Snížil-li pojistitel prémii vzhledem k ujednané smluvní době a zruší-li se předčasně smlouva, může žádati, aby byla doplacena částka, o kterou by prémie byla bývala výše vyměřena, kdyby smlouva byla ujednána toliko na dobu, po kterou skutečně trvala. Vypoví-li se pojistná smlouva podle § 61, nelze se domáhati tohoto doplatku.

Prémiemi podle tohoto zákona jsou též příspěvky, jež se platí při ústavech vzájemně pojišťujících (přirážky, doplatky atd.). Mají-li se takové příspěvky platiti teprve po uplynutí pojistného období, pro něž jsou určeny, nebuď užito předpisů § 29.

Za dobu placení pokládá se, platí-li se prémie poštou, doba, kdy byla prémie odeslána poštou nebo byla na poště poukázána nebo zaplacena.

Pokud již způsob placení neposkytuje plátci dostatečného listinného osvědčení, má pojistitel potvrzovati platby prémií, aniž musí plátce o to žádati.

Placení prémie zástavním věřitelem neb obmyšleným. Rozsah zástavního práva na pojistné pohledávce.

Pojistitel je povinen přijmouti splatné prémie nebo jinaké platy, náležející mu z pojistné smlouvy, i když pojistník k placení nesvolí, též od zástavního věřitele neb od obmyšleného, jenž nabyl práva na plnění pojistitelovo (§ 127, odst. 1).

Zástavní právo na pojistné pohledávce lze uplatniti též pro takové částky a jich úroky, jež vynaložil zástavní věřitel k zapravení prémií nebo jinakých platů náležejících pojistiteli ze smlouvy.

Není-li zaplacena včas první nebo jediná prémie, může pojistitel odstoupiti od smlouvy, pokud není placeno. Neuplatní-li u soudu nárok na prémii do tří měsíců ode dne splatnosti, platí, že odstoupil od smlouvy.

Není-li prémie ještě zaplacena v době, kdy pojistná příhoda nastala, je pojistitel prost závazku plniti.

Uplatnil-li však pojistitel nárok u soudu ve lhůtě tří měsíců, jest zavázán plniti, nastane-li pojistná příhoda v době, za kterou prémii vymáhá, jakkoli prémie není zaplacena v době, kdy příhoda nastala. Je však prost závazku plniti, vzdal-li se nároku ještě před vznikem pojistné příhody.

Není-li následná prémie zaplacena v den splatnosti, budiž pojistník na své útraty písemně vybídnut, aby platil, a uvědomen zároveň o právních následcích dalšího prodlení v placení, při čemž mu budiž dána dodatečná lhůta aspoň jednoho měsíce. Tohoto vybídnutí není třeba, byl-li pojistník nejdříve osm dní přede dnem splatnosti písemně upomenut o placení a zároveň uvědomen o právních následcích prodlení v placení a byla-li mu udělena dodatečná lhůta aspoň jednoho měsíce ode dne splatnosti.

Prodlévá-li pojistník při uplynutí dodatečné lhůty s placením prémie, může pojistitel, pokud nebylo zaplaceno, zrušiti pojistnou smlouvu s okamžitým účinkem (vypověděti bez výpovědní lhůty). Neuplatní-li se u soudu nárok na prémii do tří měsíců po uplynutí dodatečné lhůty, platí to za výpověď.

Nastane-li pojistná příhoda po uplynutí dodatečné lhůty a prodlévá-li pojistník s placením prémie v době, kdy příhoda nastala, jest pojistitel prost závazku plniti.

Uplatnil-li pojistitel nárok na zaplacení dlužné prémie u soudu, platí tu předpisy § 28, odst. 3.

Učinil-li pojistník při ujednání smlouvy vadné údaje o některé závažné okolnosti nebezpečí (§ 3, odst. 1), je-li však odstup pojistitelův vyloučen, ježto nelze pojistníkovi přičítati viny, může pojistitel, pokud mu podle zásad pro jeho obchodování rozhodných přísluší pro vyšší nebezpečí vyšší prémie, žádati do jednoho měsíce potom, kdy zvěděl o vadnosti údajů, písemně, aby pojistník platil od počátku běžného pojistného období vyšší prémie a příslušný rozdíl za toto období doplatil ve lhůtě jednoho měsíce. Neprojeví-li pojistník v této lhůtě souhlas s vyšší prémií, může pojistitel do jednoho měsíce smlouvu vypověděti bez výpovědní lhůty; na tento právní následek budiž pojistník upozorněn v písemné žádosti pojistitelově.

Nepřevezme-li však pojistitel podle zásad pro jeho obchodování rozhodných vyšší nebezpečí ani za vyšší prémii, může do jednoho měsíce potom, kdy zvěděl o vadnosti údajů, smlouvu vypověděti písemným prohlášením s výpovědní lhůtou aspoň jednoho měsíce.

Zruší-li se smlouva podle odstavce 1 nebo odstavce 2, náleží pojistiteli ujednaná prémie až do konce pojistného období, ve kterém zvěděl o vadnosti údajů, působí-li však výpověď teprve v následujícím pojistném období, až do ukončení pojistného poměru.

Byla-li ujednána vyšší prémie pro určité okolnosti nebezpečí zvyšující a pominuly-li nebo pozbyly-li významu tyto okolnosti v době od podání návrhu do jeho přijetí anebo po ujednání smlouvy, může pojistník žádati, aby pro budoucí pojistná období byla prémie přiměřeně snížena.

Totéž platí, bylo-li vyměření vyšší prémie způsobeno mylnými údaji pojistníkovými o takové okolnosti.

Bylo-li smluveno, že porušení závaznosti, která se má proti pojistiteli splniti před pojistnou příhodou, má míti za následek ztrátu práva na plnění pojistitelovo, a byla-li závaznost porušena, může pojistitel, pokud nenastala pojistná příhoda, smlouvu bez výpovědní lhůty vypověděti do měsíce potom, kdy zvěděl o porušení závaznosti, ledaže pojistník toto porušení nezavinil.

Nastala-li pojistná příhoda, aniž byla před tím dána výpověď, nemůže se pojistitel dovolávati úmluvy průpadní, nemá-li pojistník viny nebo nemělo-li porušení závaznosti, která byla převzata ke zmenšení nebezpečí nebo k zamezení vyššího nebezpečí, vlivu ani na vznik pojistné příhody ani na objem plnění pojistitelova. Totéž platí, jestliže uplynula lhůta pro výkon výpovědního práva pojistitelova (odstavec 1) a výpověď dána nebyla.

Průpadní úmluvy učiněné pro případ porušení závaznosti, která se má splniti po pojistné příhodě, nemůže se pojistitel dovolávati, nelze-li přičísti pojistníkovi úmysl nebo hrubou nedbalost nebo nemělo-li porušení vlivu ani na zjištění pojistné příhody ani na zjištění nebo objem plnění pojistitelova.

I když byla pojistná smlouva zrušena, náleží pojistiteli prémie až do konce pojistného období, v němž se dověděl o porušení závaznosti, působí-li však výpověď teprve v následujícím pojistném období, až do ukončení pojistného poměru.

Tato ustanovení se nevztahují na ujednání, že pojistitel má právo při porušení závaznosti, která se má proti němu splniti, žádati smluvenou pokutu nebo vypověděti smlouvu, pokud byla smluvena výpovědní lhůta aspoň jednoho měsíce.

Na zvýšení nebezpečí pojistitelem převzatého se hledí toliko tehdy, je-li závažné a vztahuje-li se na okolnost nebezpečí, která jest uvedena v pojistce nebo na niž byl pojistník při sjednávání smlouvy dotazován (§ 3, odst. 1).

Bylo-li nebezpečí takto zvýšeno po ujednání smlouvy, může pojistitel smlouvu vypověděti.

Bylo-li nebezpečí zvýšeno bez přičinění pojistníkova nebo byl-li pojistník donucen okolnostmi na jeho vůli nezávislými je přivoditi nebo dopustiti, zachovejž pojistitel výpovědní lhůtu aspoň jednoho měsíce.

Pojistitelovo právo výpovědi zanikne, nevykoná-li je do měsíce potom, kdy zvěděl o zvýšení nebezpečí, nebo pominulo-li zvýšení nebezpečí nebo není-li již závažné.

Pojistník je povinen oznámiti zvýšení nebezpečí s jeho vůlí způsobené pojistiteli dříve, než toto zvýšení nebezpečí nastane, jiná zvýšení nebezpečí (§ 33, odst. 3) neprodleně jakmile se dověděl, že nastala.

Opomine-li pojistník učiniti oznámení včas, jest pojistitel prost závazku plniti, nastane-li pojistná příhoda v době, kdy vyšší nebezpečí trvá. Tento právní následek však nenastane:

Jestliže podmínky, za kterých pojistitel je oprávněn pro vadné údaje při ujednání smlouvy nebo podle předpisů o zvýšení nebezpečí k odstupu nebo k výpovědi nebo je prost závazku plniti, tu jsou toliko v příčině některých z věcí nebo z osob, na něž se hromadné pojištění vztahuje, nastane oprávnění nebo zproštění pojistitele pro ostatní věci nebo osoby jen tehdy, když nutno míti za to, že by pojistitel pro tyto věci nebo tyto osoby samy nebyl ujednal smlouvu za stejných ustanovení.

Použije-li pojistitel práva odstupu nebo výpovědi pro některé věci nebo osoby, je pojistník oprávněn vypověděti pojistný poměr pro ostatní věci nebo osoby; výpověď nelze však prohlásiti pro pozdější dobu než pro konec pojistného období, ve kterém nastane účinnost odstupu pojistitelova nebo jeho výpovědi. Vypoví-li pojistník, náleží pojistiteli prémie až do konce běžného pojistného období.

Povinnosti pojistníkovy po pojistné příhodě; nepřípustnost úmluvy o důkazu a splatnosti.

Pojistník je zavázán pojistiteli oznámiti, že nastala pojistná příhoda, neprodleně, jakmile o tom zvěděl.

Dále jest zavázán dáti pojistiteli, žádá-li o to, jakékoli vysvětlení, jehož je třeba ke zjištění pojistné příhody nebo rozsahu plnění pojistitelova, a jemu dovoliti šetření, jichž je k tomu účelu potřebí.

Doklady může pojistitel žádati za náhradu hotových výloh potud, pokud podle slušnosti lze míti za to, že si je může pojistník opatřiti.

Pojistitel se nemůže dovolávati úmluv, podle nichž lze k důkazu určitých skutečností užíti jen určitých průvodních prostředků nebo podle nichž se plnění pojistitelovo stane splatným teprve, když nárok byl zjištěn uznáním nebo smírem nebo pravoplatným rozsudkem.

Závazky pojistitelovy k plnění v penězích jsou splatny za měsíc po oznámení pojistné příhody; nemohou-li však bez viny pojistitelovy v této lhůtě býti ukončena šetření, jež jsou nutna k tomu, aby byla zjištěna pojistná příhoda nebo rozsah plnění pojistitelova neb aby bylo zjištěno, kdo má právo na plnění pojistitelovo, jsou splatny za čtrnáct dnů po ukončení těchto šetření.

Ujednání, jímž se pojistitel zprošťuje závazku platiti úroky z prodlení, nemůže se pojistitel dovolávati.

Nejsou-li do měsíce po oznámení pojistné příhody ještě ukončena šetření, jež jsou konána ke zjištění pojistné příhody a rozsahu plnění pojistitelova, může oprávněný, jehož právo na pojistitelovo plnění je zjištěno, požadovati splátku částkou, kterou při nejmenším podle stavu věci je pojistitel povinen platiti.

Běh této lhůty se staví, pokud z viny pojistníkovy nelze ukončiti šetření.

přejímati návrhy na uzavření, prodloužení nebo změnu pojistné smlouvy, jakož i odvolání takových návrhů;

přejímati od pojistníka prohlášení o výpovědi a odstupu a jinaká prohlášení a oznámení týkající se pojistného poměru;

doručovati pojistky a prodlužovací listy pojistitelem vyhotovené.

Pokud podle tohoto zákona nebo podle smlouvy jest vědomost pojistitelova právně významná, rovná se vědomost plnomocného jednatele v příčině pojištění, jež uzavřel, vědomosti pojistitelově. Avšak vědomost zprostředkujícího jednatele rovná se vědomosti pojistitelově toliko tehdy, jestliže jí jednatel nabyl z oznámení nebo prohlášení, k jichž přejmutí platí za zmocněna.

Ujednání, jež se odchylují od těchto ustanovení v neprospěch pojistníka, nemůže se pojistitel dovolávati.

Svedl-li pojišťovací jednatel někoho k uzavření pojistné smlouvy nepravými údaji o podstatných okolnostech, nevzniká tomu, kdo byl uveden v omyl, závazek proti pojistiteli.

Ujednání, jež se odchylují od tohoto ustanovení v neprospěch pojistníka, nemůže se pojistitel dovolávati.

Při pojištění proti škodě jest pojistitel zavázán nahraditi po rozumu smlouvy majetkovou škodu způsobenou pojistnou příhodou.

Pojištění zahrnuje zisk ucházející pojistnou příhodou jen, pokud jest tak zvláště ujednáno.

Převyšuje-li pojistná suma značně hodnotu pojistného zájmu (pojistnou hodnotu), může jak pojistitel tak i pojistník žádati, aby pojistná suma byla snížena za poměrného snížení prémie pro další pojistná období.

Uzavřel-li však pojistník smlouvu v úmyslu, aby si přepojištěním zjednal od pojistitele protiprávní majetkovou výhodu, je smlouva neplatná. Nevěděl-li pojistitel při uzavření smlouvy o tomto úmyslu pojistníkově, náleží mu prémie až do konce pojistného období, ve kterém se o něm dověděl.

Pojistná hodnota může býti ujednáním stanovena určitou částkou, jež musí býti v ujednání výslovně označena jako taxa. Nestalo-li se tak, je toto ujednání neplatné. Taxa platí jako hodnota, kterou měly pojištěné věci v čas uzavření smlouvy, nedokáže-li se, že značně převyšuje tuto hodnotu. Neplatné je ujednání, podle něhož by se taxace vztahovala k hodnotě pojištěných věcí v době, kdy nastane pojistná příhoda.

Vztahuje-li se pojištění na věc, pokládá se hodnota věci za pojistnou hodnotu, pokud z okolností nevyplývá nic jiného.

Byl-li pojištěn soubor věcí, zahrnuje pojištění věci, jež té které doby k souboru náležejí.

Převyšuje-li pojistná suma pojistnou hodnotu v době pojistné příhody, není pojistitel přes to povinen nahraditi pojistníkovi více než škodu.

Je-li pojistná suma nižší než tato hodnota, je pojistitel povinen nahraditi škodu toliko podle poměru pojistné sumy k této hodnotě.

Převyšují-li při množném pojištění pojistné sumy úhrnem pojistnou hodnotu (dvojné pojištění), ručí každý pojistitel, jemuž bylo učiněno oznámení podle § 53, za celou škodu až do výše plnění, k němuž je podle smlouvy zavázán; pojistník nemůže však celkem žádati více, než co činí škoda.

Pojistitelé jsou povinni se vypořádati mezi sebou v poměru, v jakém jsou k sobě částky, jež podle svých smluv jsou zavázáni platiti pojistníkovi. Pokud nelze na některém pojistiteli dosíci částky, která naň připadá, jsou ostatní pojistitelé povinni vypořádati se v příčině schodku ve stejném poměru.

Platí-li pro některé z těchto pojištění cizozemské právo, může pojistitel, pro něhož platí cizozemské právo, uplatňovati nárok na vypořádání s ostatními pojistiteli toliko tehdy, když je sám podle práva proň platného povinen k takovému vypořádání.

Nastala-li pojistná příhoda, nemůže pojistník v neprospěch ostatních pojistitelů změniti nebo zrušiti žádné z několika pojištění.

Při dvojném pojištění jest neplatná každá smlouva, kterou uzavřel pojistník v úmyslu, aby si zjednal od pojistitele protiprávní majetkovou výhodu. Nevěděl-li pojistitel při uzavření smlouvy o tomto úmyslu pojistníkově, náleží mu prémie až do konce pojistného období, ve kterém se o něm dověděl.

Uzavřel-li pojistník smlouvu, jíž vzniklo dvojné pojištění, aniž věděl o ostatních pojištěních, může žádati, aby byla tato smlouva zrušena neb aby pojistná suma v ní stanovená byla za poměrného zmenšení prémie snížena na částku pojistné hodnoty, jež není ostatním pojištěním kryta. Za zrušení nebo snížení třeba žádati neprodleně po nabyté vědomosti a jest účinné teprve uplynutím pojistného období, ve kterém bylo za ně žádáno.

Při vzniku pojistné příhody jest pojistník povinen podle možnosti pečovati o odvrácení a zmenšení škody a zachovati se při tom podle pojistitelových pokynů.

Porušil-li pojistník tuto povinnost úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, je pojistitel prost povinnosti plniti potud, pokud by rozsah škody byl menší, kdyby byl pojistník řádně splnil svou povinnost.

Náklady, jež učiní pojistník na odvrácení nebo zmenšení škody, když nastala pojistná příhoda, jdou na vrub pojistitele, i když neměly výsledku, pokud je mohl pojistník podle okolností pokládati za nutné.

Náklady, jež byly učiněny v důsledku pojistitelových pokynů, buďtež nahrazeny i tehdy, když spolu s náhradou škody převyšují pojistnou sumu. Žádá-li o to pojistník, je pojistitel povinen dáti zálohou částku potřebnou pro tyto náklady.

Při podpojištění buďte nahrazeny náklady toliko podle poměru uvedeného v § 52, odst. 2.

Náklady šetření, aby byla zjištěna pojistná příhoda a škoda, jdou na vrub pojistitele, pokud nebyly způsobeny nesprávnými údaji pojistníka.

Lze ujednati, že je pojistník povinen nahraditi náklady na rozsudího, kterého ustanovil (§ 11).

Dokud nebyla vyšetřena škoda, nesmí pojistník změniti bez svolení pojistitele stav způsobený pojistnou příhodou, leč by taková změna byla nutná v zájmu veřejném nebo, aby škoda byla zmírněna.

Pojistitel nemůže se tohoto ustanovení dovolávati, jestliže neprodleně nezapočal a neprovedl vyšetřování škody.

Když nastala pojistná příhoda, jest každá strana, nekončí-li se tím pojistný poměr již podle smlouvy, oprávněna k výpovědi, pojistitel však jen, plnil-li náhradu nebo dopustil-li se pojistník obmyslnosti při uplatňování neodůvodněného nároku na náhradu, pojistník pak jen, odepřel-li pojistitel zcela nebo z části uznati odůvodněný nárok na náhradu nebo obmeškal-li se v té příčině.

Výpověď může dáti pojistitel do měsíce potom, kdy plnil náhradu nebo kdy zamítl neodůvodněný nárok na náhradu, pojistník do měsíce potom, kdy byl zamítnut odůvodněný nárok na náhradu nebo kdy se stala náhrada dospělou.

Pojistitel zachovejž výpovědní lhůtu aspoň jednoho měsíce. Pojistiteli náleží část prémie, která připadá na sumu dané náhrady, až do konce běžného pojistného období. Z prémie, která připadá na zbytek pojistné sumy, náleží pojistiteli toliko část, jež odpovídá uplynulé pojistné době.

Pojistník nemůže vypověděti s pozdějším účinkem než koncem běžného pojistného období. Pojistiteli náleží prémie až do ukončení pojistného poměru.

Má-li pojistník nárok na náhradu škody proti třetí osobě, přechází nárok na pojistitele potud, pokud nahradí škodu pojistníkovi. Nahradil-li pojistitel toliko část škody, nesmí proti třetí osobě uplatniti nárok, jenž na něho přešel, na újmu pojistníka.

Směřuje-li nárok pojistníkův na náhradu proti některému příslušníku rodiny nebo zaměstnanci, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, přechází nárok na pojistitele toliko tehdy, způsobil-li příslušník rodiny nebo zaměstnanec škodu úmyslně.

Vzdá-li se pojistník svého nároku na náhradu proti třetí osobě nebo práva, jímž se nárok zajišťuje, zprošťuje se pojistitel závazku plniti potud, pokud mohl z nároku nebo z práva dosíci náhrady.

Pojistná smlouva zaniká, není-li v době, kdy se počíná pojištění, zájmu na pojištění nebo pomine-li tento zájem potom, kdy se započalo pojištění. Pojistiteli náleží prémie až do konce pojistného období, ve kterém se dověděl o důvodu zániku.

Totéž platí, bylo-li pojištění uzavřeno pro budoucí zájem a zájem na pojištění vůbec nevznikl.

Zcizí-li pojistník pojištěnou nemovitou věc, přecházejí práva a povinnosti z pojistné smlouvy na nabyvatele.

Zcizitel nebo nabyvatel oznámiž zcizení neprodleně pojistiteli.

Pojistitel je povinen uznati přechod pohledávek proti němu vzešlých za platný teprve od doby, kdy zvěděl o zcizení.

Zcizitel a nabyvatel ručí nerozdílnou rukou za prémii, která připadá na dobu před tím, než pojistitel zvěděl o zcizení.

Pojistitel jest oprávněn nabyvateli vypověděti pojistný poměr s výpovědní lhůtou aspoň jednoho měsíce. Právo výpovědi zanikne, nevykoná-li je pojistitel do jednoho měsíce poté, kdy zvěděl o zcizení.

Nabyvatel jest oprávněn vypověděti pojistný poměr, avšak bez výpovědní lhůty. Právo výpovědi zanikne, nevykoná-li se do jednoho měsíce potom, kdy se nabyvatel uvázal v držbu pojištěné nemovité věci. Nevěděl-li nabyvatel o pojištění, zanikne jeho právo výpovědi teprve, když uplyne měsíc poté, kdy o něm zvěděl.

Pojistiteli náleží prémie, vypoví-li sám, až do ukončení pojistného poměru, vypoví-li nabyvatel, až do konce běžného pojistného období. V obou případech je zcizitel zavázán zaplatiti prémii; nabyvatel ručí toliko za prémii, jež připadá na dobu před tím, než pojistitel zvěděl o zcizení (§ 64, odst. 4).

Ustanovení §§ 64 a 65 se vztahují též na každou jinou změnu v osobě vlastníka pojištěné nemovité věci, zejména také na nucenou dražbu.

Při nucené dražbě platí doba uděleného příklepu za dobu zcizení.

Zcizí-li se pojištěná nemovitá věc s příslušenstvím, platí ustanovení §§ 64 až 66 též o příslušenství.

Pojistník může uzavříti smlouvu s pojistitelem vlastním jménem pro zájem třetí osoby, označuje nebo neoznačuje osobu pojištěného (pojištění na cizí účet).

Byly-li pojištěny cizí věci, platí v pochybnosti, že pojistník uzavřel pojištění na cizí účet.

Při pojištění na cizí účet příslušejí práva z pojistné smlouvy pojištěnému vyjma právo na pojistku. Pojištěný však nemůže bez přivolení pojistníkova nakládati se svými právy nebo je soudně uplatňovati, ledaže má držbu pojistky.

Pojistník platí za zmocněna vlastním jménem nakládati s právy, jež příslušejí pojištěnému z pojistné smlouvy; přijímati placení a převáděti práva je však bez přivolení pojištěného oprávněn jen tehdy, má-li držbu pojistky.

Pojistitel může plnění pojistníkovi učiniti závislým na tom, že mu bude prokázáno přivolení pojištěného.

Při požárním pojištění ručí pojistitel za škodu, která byla způsobena požárem, bleskem nebo výbuchem způsobu ve smlouvě uvedeného.

Pojistitel je povinen nahraditi škodu, která vznikla zničením nebo poškozením pojištěných věcí, pokud byly zničeny nebo poškozeny přímým nebo nepřímým působením ohně nebo hašením, stržením, vyklizením nebo podobnými opatřeními při požáru. Totéž platí o škodě, jež vznikla tím, že se pojištěné věci při požáru ztratily.

Na ručení pojistitelovo za škodu způsobenou bleskem nebo výbuchem buď přiměřeně užito ustanovení odstavce 2.

Byl-li pojištěn soubor věcí, vztahuje se pojištění též na věci příslušníků rodiny a zaměstnanců pojistníkových, kteří s ním žijí ve společné domácnosti nebo vykonávají své povolání v místě, pro něž platí pojištění.

Ujednání, podle něhož bude pojistitel prost závazku plniti, budou-li věci zcela nebo z části odneseny do jiných místností místa v pojistce uvedeného (domu, bytu, závodu, výstavy, stáje a pod.), může se pojistitel dovolávati toliko tehdy, náleží-li mu podle zásad rozhodných pro jeho obchodování za pojištění v těchto jiných místnostech vyšší prémie.

při budovách podle nákladů znovuzřízení v místě obvyklých se zřením na úbytek hodnoty způsobený stářím, opotřebením nebo jinými příčinami, jestliže se však budova znovu nevystaví, nejvýše podle její prodejní hodnoty;

při zboží, jež pojistník sám vyrobil, podle výrobních nákladů, při jiném zboží podle pořizovacích nákladů, v obou případech však nejvýše podle prodejní ceny;

při dobytku podle hodnoty, kterou měl přímo před tím, než nastala pojistná příhoda, při surovinách, polních plodinách a jiných přírodninách podle průměrných cen zjištěných pro den požáru;

při domácím nářadí a jinakých předmětech potřeby, při pracovním náčiní a strojích podle nákladů nového opatření věcí téhož druhu se zřením na úbytek hodnoty způsobený stářím, užíváním nebo jinými příčinami.

Při pojištění zisku ucházejícího pro pojistnou příhodu nelze ujednáním stanoviti pojistnou hodnotu určitou částkou.

Kdo se pojistí v příčině téže věci u jednoho pojistitele proti škodě, u jiného pojistitele na ucházející zisk nebo pro jiný zvláštní zájem, jenž jest ohrožen pojistnou příhodou, jest povinen každému pojistiteli neprodleně oznámiti ostatní pojištění a ostatní pojistitele a udati pojistné sumy.

Zástavní právo k pojištěné budově vztahuje se na náhradovou pohledávku proti pojistiteli. Obmezení exekuce, jež podle ustanovení exekučního práva platí v příčině této pohledávky, není tím dotčeno.

Náhrada smí se platiti pojistníkovi, kromě případů uvedených v § 81, toliko s přivolením zástavních věřitelů, kteří své zástavní právo ohlásili pojistiteli dříve, než pojistná příhoda nastala.

Platí, že zástavní věřitel přivolil, uvědomil-li ho pojistitel, že náhrada bude vyplacena a že jest oprávněn podati proti tomu do měsíce odpor, a nepodal-li v této lhůtě odpor proti placení. Útraty zprávy jdou na vrub zástavního věřitele. Změní-li byt, buď užito přiměřeně ustanovení § 15, odst. 1.

Nemůže-li zástavní věřitel býti zpraven nebo podá-li včas odpor, je pojistitel oprávněn složiti náhradu u okresního soudu, v jehož obvodu je pojištěná budova.

Složenou náhradu rozvrhne soud na návrh, užívaje přiměřeně ustanovení exekučního práva o rozvrhu nejvyššího podání při nucené dražbě nemovitostí, při čemž se na pojistníka hledí jako na dlužníka.

Bylo-li zástavní právo na pojištěné budově ohlášeno pojistiteli, jest tento povinen doporučeným dopisem neprodleně zpraviti zástavního věřitele na jeho náklad o přerušeném placení prémií. Zástavní věřitel má právo, pokud nenastala pojistná příhoda, do jednoho měsíce zaplatiti dlužné prémie.

Je-li pojistitel podle smlouvy zavázán platiti náhradu toliko na znovuzřízení pojištěné budovy nebo na doplnění pojištěného příslušenství nebo prohlásí-li pojistník pojistiteli, když nastala pojistná příhoda, že náhrady upotřebí toliko k těmto účelům, může býti placení žádáno teprve tehdy, je-li zajištěno, že bude peněz upotřebeno k těmto účelům.

Pokud věcí opatřených z náhrady jest potřeba a pokud se jich užije ke znovuzřízení budovy nebo k doplnění příslušenství, nelze na ně vésti oddělenou exekuci.

Zcizí-li se pozemek, na němž jsou pojištěné plodiny půdy, může pojistitel nabyvateli vypověděti pojistný poměr toliko pro konec pojistného období, v němž zvěděl o zcizení; ustanovení § 65, odst. 1 o lhůtách tu neplatí.

Nabude-li kdo na základě požívacího nebo pachtovního práva nebo podobného poměru oprávnění bráti pojištěné plody půdy, buď přiměřeně podle odstavce 1 užito ustanovení o zcizení pojištěného pozemku.

Pojistitel se nemůže dovolávati ujednání, jež se odchylují od ustanovení §§ 86 až 88 v neprospěch pojistníka nebo od ustanovení § 89 v neprospěch nabyvatele nebo poživatele.

Lhůtu k podání odporu podle § 2, odst. 1 lze zkrátiti; nesmí však činiti méně než osm dní. Taktéž jsou přípustna ujednání, jež se odchylují od ustanovení § 57 o náhradě zachraňovacího nákladu.

Při pojištění dobytka je pojistitel povinen nahraditi škodu, jež nastane smrtí (zhynutím, porážkou z nouze) pojištěného zvířete.

Pojistiti se lze také proti škodě, která nastane nemocí neb úrazem pojištěného zvířete, jež nemají za následek jeho smrt.

jež vznikne morem nebo nemocí a která se má podle právních ustanovení nahraditi z veřejných prostředků, třebaže by tu pro porušení policejních předpisů o moru nebylo nároku na náhradu;

jež byla způsobena válečnými událostmi nebo jež vznikla vzbouřením nebo povstáním;

jež byla způsobena požárem, bleskem, výbuchem, povodní nebo zemětřesením;

jež vznikla při dopravě pojištěných zvířat po železnici, lodi nebo jiných dopravních prostředcích nebo následkem takové dopravy, jakož i při nakládání i vykládání s tím spojeném;

jež vznikla užitím koní k dostihům nebo k jiným sportovním účelům.

Onemocní-li pojištěné zvíře neb utrpí-li úraz, je pojistník povinen, pokud jsou onemocnění neb úraz závažné, přibrati neprodleně zvěrolékaře nebo, není-li to možné, odborníka.

Útraty krmení a ošetření, jakož i náklady na zvěrolékařské ohledání a léčení není povinen pojistitel nahraditi.

Náklady první prohlídky (odstavec 1) při onemocnění pojištěného zvířete nesou pojistitel a pojistník stejným dílem.

Pojistník nesmí bez přivolení pojistitelova provésti porážku z nouze, leč by porážka byla úředně nařízena nebo pojistník ji mohl podle okolností pokládati za tak naléhavou, že nebylo lze čekati na prohlášení pojistitelovo.

Provedl-li pojistník porážku z nouze proti tomuto ustanovení, je pojistitel prost závazku plniti.

Nepřipustil-li pojistník porážku z nouze pojistitelem nařízenou, je pojistitel prost závazku plniti potud, pokud by rozsah škody byl menší, kdyby se byl pojistník náležitě zachoval.

Přísluší-li pojistníkovi proti třetí osobě nárok ze správy pro vadu pojištěného zvířete, přechází nárok na pojistitele, pokud tento nahradí pojistníkovi škodu vadou způsobenou. Přechod nelze uplatniti na újmu pojistníka.

Vzdal-li se pojistník nároku ze správy nebo pozbyl-li ho svým zaviněním, je pojistitel prost závazku plniti potud, pokud by byl mohl z nároku dosíci náhrady.

Při dopravním pojištění nese pojistitel nebezpečí, jimž je vydáno zboží při dopravě po souši nebo po vnitrozemských vodách nebo jimž jsou vydány lodi při plavbě vnitrozemské.

Při pojištění lodi ručí pojistitel také za škodu, kterou pojistník utrpí tím, že jest pro srážku pojištěné lodi s jinou lodí zavázán nahraditi škodu třetím osobám.

Při pojištění zboží proti nebezpečím dopravy po vnitrozemských vodách nese pojistitel nebezpečí z užití lehkých lodic při nakládání nebo vykládání, je-li jich užití v místě obvyklé.

Dopravuje-li se pojištěné zboží jinou lodí, než která jest stanovena v pojistné smlouvě, nebo po souši, není pojistitel povinen náhradou škody; je však povinen škodu nahraditi, stala-li se změna po vzniku zavázanosti pojistitelovy pro nehodu, na kterou se jeho zavázanost vztahuje, nebo změní-li se po vzniku zavázanosti pojistitelovy způsob dopravy bez přivolení pojistníkova neb upustí-li se od oné plavby lodi. Pojištění zahrnuje v těchto případech i útraty překládání a prozatímního uskladnění, jakož i vyšší útraty další dopravy.

při pojištění zboží, byla-li způsobena odesílatelem nebo příjemcem úmyslně nebo z hrubé nedbalosti;

způsobenou přirozenou povahou zboží (zejména vnitřní zkázou, úbytkem, obyčejným prosakováním), vadným obalem nebo krysami nebo myšmi, leč že tato škoda nastane průtahem cesty, způsobeným nehodou, za kterou jest pojistitel zavázán náhradou;

vzniklou při pojištění lodi tím, že loď při nastoupení cesty nebyla ve stavu k jízdě způsobilém nebo nebyla náležitě vypravena nebo posádkou opatřena, nebo způsobenou obyčejným opotřebením, stářím, zetlelostí nebo červotočinou;

způsobenou válečnými událostmi nebo vzbouřením nebo povstáním;

vzniklou pro průtahy při dopravě ztrátou konjunktury, na kursu neb úrocích;

způsobenou ledem nebo výbušnými látkami.

Při pojištění lodi, jež jest sjednáno pro jednu cestu, počíná se zavázanost pojistitelova dobou, kdy se počne na loď nakládati, nebo nepřijímá-li nákladu, odjezdem. Zavázanost se končí dobou, kdy složení nákladu na určeném místě je skončeno, nebo nejde-li o složení nákladu, příjezdem do určeného místa. Opozdil-li se pojistník se složením přes slušnou míru, končí se pojištění dobou, ve které by bylo složení ukončeno, kdyby tu nebylo opoždění.

Přijme-li se před ukončením složení náklad pro novou cestu, končí se pojištění dobou, kdy se počne znovu nakládati.

Upustí-li se od cesty po vzniku zavázanosti pojistitelovy, pokládá se místo, kde přestane cesta, za určené místo.

Při pojištění zboží řídí se pojistná náhrada podle obecné obchodní hodnoty a, není-li takové, podle obecné hodnoty, kterou mělo zboží v době, kdy se počíná pojištění, v místě odeslání, připočítajíc náklady na pojištění, jakož i náklady, jež vzniknou až do doby, kdy dopravce zboží přijme.

Poškodí-li se zboží, budiž hodnota, kterou zboží má v poškozeném stavu na místě určení, odečtena od hodnoty, kterou by zboží na tomto místě mělo v nepoškozeném stavu; škoda je vyjádřena zlomkem pojistné hodnoty (odstavec 1), který se vypočte podle poměru úbytku hodnoty zboží k jeho hodnotě v nepoškozeném stavu.

Při pojištění lodí řídí se pojistná náhrada podle hodnoty, kterou měla loď, když se počalo pojištění.

Při poškození lodi se pokládá za škodu, hodí-li se loď ještě k opravě, výše nákladů na opravy a na výměnu poškozených částí; při tom se odečítá částka, jež je přiměřena jednak zmenšení hodnoty opravených částí, jež tu bylo již při vzniku pojistné příhody, jednak hodnotě starých dílců, které tu ještě jsou a při opravě byly nahrazeny novými.

Není-li možno poškozenou loď již opraviti, záleží škoda v rozdílu mezi pojistnou hodnotou (odstavec 1) a hodnotou lodních součástí v poškozeném stavu.

Při pojištění zboží není pojistitel oprávněn vypověděti smlouvu proto, že nebezpečí se zvýšilo nezávisle na vůli pojistníkově (§ 33, odst. 3). Pojistník není povinen oznámiti pojistiteli takové zvýšení nebezpečí.

Vypoví-li při pojištění lodi pojistitel pojistný poměr v době, kdy loď jest na cestě, protože se zvýšilo nebezpečí nezávisle na vůli pojistníkově, nepůsobí výpověď před ukončením cesty. Nastane-li za cesty pojistná příhoda, je pojistitel povinen plniti, jakkoli mu zvýšení nebezpečí nebylo oznámeno.

Byla-li však povinnost k oznámení již porušena před počátkem cesty, buď užito ustanovení odstavce 2 toliko tehdy, zvěděl-li pojistitel ještě před počátkem cesty o zvýšení nebezpečí.

Zcizí-li se pojištěné zboží nebo lodi v době, kdy jsou na cestě, pomíjí pojištění nikoli dobou, stanovenou v § 67, věta 1, nýbrž teprve ukončením cesty.

Při odpovědnostním pojištění jest pojistitel zavázán zprostiti pojistníka škody z plnění třetí osobě, k němuž jest pojistník povinen podle odpovědnostního poměru ve smlouvě uvedeného pro skutečnost ve smluvené době nastavší.

Je-li pojistník povinen pro nárok třetí osoby dáti jistotu, vztahuje se závazek pojistitelův také na poskytnutí jistoty.

Pojištění zahrnuje též soudní a mimosoudní útraty obrany proti nároku třetí osoby, jakož i útraty obhajoby v trestním řízení zahájeném pro čin, který by mohl odůvodniti pojistný nárok. To platí, i když se nemusí platiti náhrada třetí osobě.

Útraty má pojistitel nahraditi, pokud byly nutné.

Byly-li útraty vynaloženy ve sporu vedeném na podnět pojistitelův nebo jinak na jeho poukaz, je pojistitel povinen je nahraditi nehledíc na pojistnou sumu.

Je-li pojistník povinen podle smlouvy nebo po zákonu nésti část škody sám, nahradí pojistitel útraty jen v tomto poměru.

Neplatné jest ujednání, že pojistitel bude zavázán plniti i tehdy, způsobil-li pojistník úmyslně a protiprávně skutečnost, za niž odpovídá osobě třetí.

Totéž platí o ujednání, že pojistitel bude ručiti za peněžité tresty a pokuty uložené soudy nebo politickými úřady.

Pojištění proti následkům odpovědnosti z provozování podniku se vztahuje i na odpovědnost osob ustanovených k vedení podniku nebo jeho části nebo k dozoru na podnik, kterou mají v této vlastnosti. Pojištění jest potud pojištěním na cizí účet.

Je-li zároveň několik takových osob odpovědno z téže skutečnosti, budiž plnění pojistitelovo rozvrženo podle poměru, ve kterém jsou náhradní sumy, jež mají platiti jednotlivci, k úhrnné sumě náhrady.

Jestliže se podnik zcizí, propachtuje nebo jestliže jej převezme třetí osoba na základě podobného poměru, buď přiměřeně užito ustanovení §§ 64 až 66.

Povinnosti oznámiti pojistnou příhodu (§ 39, odst. 1) se učiní zadost, odešle-li se oznámení do osmi dnů poté, kdy třetí osoba mimosoudně uplatnila svůj nárok proti pojistníkovi nebo kdy bylo zavedeno trestní řízení pro čin, na němž se nárok zakládá. Uplatní-li třetí osoba svůj nárok proti pojistníkovi soudně, je pojistník povinen oznámiti to neprodleně pojistiteli.

Pojistiteli, jenž vstoupí v rozepři jako vedlejší intervenient, přísluší postavení nerozlučného společníka v rozepři podle ustanovení civilního soudního řádu. Úmluvy, jíž je pojistník zavázán dáti se v rozepři zastupovati osobou pojistitelem jmenovanou, může se pojistitel dovolávati jen, když proti pojistníkovi uznal svůj závazek plniti.

Nastane-li skutečnost odůvodňující nárok třetí osoby po uplynutí dodatečné lhůty stanovené v § 29, avšak před zaplacením prémie, je pojistitel prost závazku plniti, věděl-li pojistník v době zaplacení prémie o tom, že nastala tato skutečnost.

Pojistitel je povinen nahraditi škodu do osmi dnů poté, kdy nárok třetí osoby byl pojistníkem uspokojen nebo byl zjištěn pravoplatným rozsudkem, uznáním nebo smírem. Útraty, jež se mají hraditi podle § 116, zaplatiž pojistitel do osmi dnů poté, kdy mu byla oznámena částka pravoplatně stanovená.

Ujednání, podle něhož pojistitel bude prost závazku plniti, když bez jeho přivolení pojistník uspokojí třetí osobu nebo uzná její nárok, nemůže se pojistitel dovolávati, jestliže pojistník podle zřejmé slušnosti nemohl odepříti uspokojení nebo uznání a jestliže při tom nepřekročil meze svého právního závazku.