32/1934 Sb. znění účinné od 1. 3. 1934 do 31. 12. 2023

Zákon

ze dne 23. února 1934,

kterým se prodlužují a doplňují zákony týkající se bytové péče

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I

(§ 1-3)

Čl. I § 1

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, ve znění a se změnami podle zákona ze dne 27. března 1930, č. 30 Sb. z. a n., zákona ze dne 26. listopadu 1930, č. 166 Sb. z. a n., zákona ze dne 19. prosince 1931, č. 1931, č. 210 Sb. z. a n., zákona ze dne 27. října 1932, č. 164 Sb. z. a n., zákona ze dne 30. března 1933, č. 54 Sb. z. a n., a zákona ze dne 22. prosince 1933, č. 244 Sb. z. a n., prodlužuje se se změnami uvedenými v § 2 a s výhradou toho, co je ustanoveno v § 3, do 31. prosince 1935.

Čl. I § 2

Zákon č. 44/1928 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, se mění takto:

Ustanovení § 1, odst. 2, č. 9 bude zníti:

„9.

prokáže-li pronajímatel právoplatné úřední povolení k užitečnější stavbě, kterou nelze provésti bez vyklizení najatých místností. Výpověď lze dáti podle tohoto ustanovení nejméně na 3 měsíce. Jestliže pronajímatel ze své viny buď nezapočne se stavbou do 3 měsíců po odevzdání bytu anebo v ní nepokračuje nepřetržitě, je povinen nájemníkovi pronajmouti znovu byt, zaplatiti útraty stěhovací a nahraditi jinou škodu;“

Ustanovení § 1, odst. 2, č. 12 bude zníti:

„12.

chce-li se pronajímatel nastěhovati do bytu ve svém domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď; jde-li o byt skládající se z jedné obytné místnosti a kuchyně s příslušenstvím nebo o byt menší, lze dáti výpověď, jen opatří-li pronajímatel nájemníkovi náhradní byt, který soud uzná za dostatečný. Ustanovení toho nelez užíti, má-li pronajímatel přiměřený byt v domě svém nebo manželově, nebo je-li v jeho domě nebo v domě manželově přiměřený byt, který nepodléhá ustanovením tohoto zákona a není obýván příslušníky rodiny pronajímatelovy;“

Ustanovení § 1, odst. 2, č. 13 bude zníti:

„13.

potřebuje-li pronajímatel bytu v domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď, pro své ženaté nebo vdané děti nebo pro děti, které sňatkem hodlají založiti vlastní domácnost, a nemají dostatečného bytu vlastního; jde-li o byt skládající se z jedné obytné místnosti a kuchyně s příslušenstvím nebo o byt menší, lze dáti výpověď, jen opatří-li pronajímatel nájemníkovi náhradní byt, který soud uzná za dostatečný. Ustanovení toho nelze užíti, je-li v domě pronajímatelově, jeho manžela, osob, které chce pronajímatel do bytu nastěhovati, nebo jejich rodičů přiměřený byt, který nepodléhá ustanovením tohoto zákona a není obýván pronajímatelem nebo příslušníky jeho rodiny. Byla-li podle tohoto ustanovení dána výpověď z jiného bytu v témže domě, nelze tohoto ustanovení užíti před uplynutím jednoho roku;“

Ustanovení § 1, odst. 2, č. 14 bude zníti:

„14.

potřebuje-li pronajímatel provozovny v domě, jehož vlastnictví nabyl nejméně dva roky před podáním návrhu na výpověď, pro sebe, svého manžela nebo své dítě. Ustanovení toho nelze užíti, je-li v domě pronajímatelově, jeho manžela nebo jeho dítěte přiměřená provozovna nepodléhající ustanovením tohoto zákona;“

Ustanovení § 1, odst. 2, č. 15, 16 a 20 se zrušují; ustanovení § 1, odst. 2, č. 17, 18 a 19 dostanou čísla 15, 16, 17.

Ustanovení § 4, odst. 5 bude zníti:

„(5) Do usnesení lze podati rekurs do 8 dní od jeho doručení ke krajskému soudu; rekurs je podati u okresního soudu. Do usnesení krajského soudu se nepřipouští opravný prostředek. Usnesení, nabylo-li právní moci, nahrazuje platnou výpověď.“

Ustanovení § 5 bude zníti:

„O útratách řízení platí zásady řízení sporného.“

Ustanovení § 6, odst. 1 bude zníti:

„(1) Po smrti nájemníkově vstupují v nájemní smlouvu o bytu příslušníci jeho rodiny, bydlel-li v jeho bytě v době jeho smrti alespoň již 3 měsíce, nemajíce vlastního bytu. Není-li takových osob nebo jde-li o jiné místnosti než byty, spravuje se přechod práv z nájemní smlouvy na dědice nájemníkovy a poměr mezi dědici a pronajímatelem ustanoveními práva občanského.“

10.

Ustanovení § 8, odst. 3 se zrušuje.

11.

Ustanovení § 9, odst. 1 a 2 budou zníti:

„(1) Měl-li nájemník dne 1. května 1924 místnosti již najaty, jest bez újmy ustanovení posledního odstavce tohoto paragrafu obecně přípustno zvýšení nájemného:

od 1. dubna 1934

a)	u menších bytů a jednotlivých částí bytu, než které jsou uvedeny pod písm. b), na částku nepřevyšující základní nájemné o 90 %,
b)	u bytů a jednotlivých částí bytu, obsahujících 2 obytné místnosti a kuchyni, nečítajíc pokoje pro služebné a ostatní příslušenství, na částku nepřevyšující základní nájemné o 110 %,
c)	u bytů větších, než které jsou uvedeny pod písm. b), a u jiných místností mimo místnosti uvedené pod písm. d) na částku nepřevyšující základní nájemné o 130 %,
d)	u místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu:

na částku nepřevyšující základní nájemné o 100 %, jde-li o malé provozovny,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 190 %, jde-li o střední provozovny;

od 1. července 1934

u malých provozoven [písm. d), č. 1], byla-li nájemníkovi podle posledního předpisu vyměřena podle zákona o přímých daních všeobecná daň výdělková z ryzího výtěžku dani podrobeného

více než 4.000 Kč a nejvýše 7.000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 130 %,

více než 7.000 Kč a nejvýše 15.000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 180 %,

více než 15.000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 250 %.“

„(2) U místností, pronajatých po 1. květnu 1924 novému nájemníku, jež bez újmy ustanovení posledního odstavce tohoto paragrafu obecně přípustno zvýšení nájemného:

od 1. dubna 1934

a)	u menších bytů a jednotlivých částí bytu, než které jsou uvedeny pod písm. b), na částku nepřevyšující základní nájemné o 120 %,
b)	u bytů a jednotlivých částí bytu, obsahujících 2 obytné místnosti a kuchyni, nečítajíc pokoje pro služebné a ostatní příslušenství, na částku nepřevyšující základní nájemné o 140 %,
c)	u bytů větších, než které jsou uvedeny pod písm. b), a u jiných místností mimo místnosti uvedené pod písm. d) na částku nepřevyšující základní nájemné o 150 %,
d)	u místností užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu:

na částku nepřevyšující základní nájemné o 110 %, jde-li o malé provozovny,

na částku nepřevyšující základní nájemné o 190 %, jde-li o střední provozovny;

od 1. července 1934

více než 4.000 Kč a nejvýše 7.000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 130 %,

více než 7.000 Kč a nejvýše 15.000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 180 %,

více než 15.000 Kč, na částku nepřevyšující základní nájemné o 250 %.“

12.

Ustanovení § 9, odst. 3 se zrušuje.

13.

Ustanovení § 10 bude zníti:

„(1) Do vyměřovacího základu daně činžovní na rok 1934 se nezapočítává:

a)	částka, rovnající se tolika procentům základního nájemného, o kolik bylo zvýšeno nájemné podle ustanovení o obecně přípustném zvýšení nájemného, nejvýše však 70 % základního nájemného,
b)	část zvýšení nájemného z důvodu úhrady nákladu, učiněného na občanské nebo mimořádně nutné opravy a obnovy domu podle ustanovení uvedených v posledním odstavci § 9, o kterou je toto zvýšení vyšší než částka uvedená pod písm. a),
c)	zvýšení nájemného podle § 12, odst. 2 tohoto zákona,
d)	částka rovnající se 20 % základního nájemného a u bytů, u kterých nájemné nepřevyšuje 600 Kč ročně, 50 % základního nájemného. (2) Částky uvedené v odstavci 1 nezapočítávají se rovněž do vyměřovacího základu obecních dávek vybíraných na podkladě nájemného (nájemní hodnoty) na rok 1934.“

14.

Ustanovení § 14 bude zníti:

„(1) Ustanovení §§ 8 až 12 se nevztahují:

na nájemní smlouvy dosud trvající, které byly učiněny na určitou dobu před 1. březnem 1934 za podmínek, za kterých bylo dovoleno smluviti nájemné volně;

na nájemní smlouvy učiněné po 28. únoru 1934 aspoň na 4 léta;

na nájemní smlouvy učiněné po 28. únoru 1934 o středních provozovnách [§ 9, odst. 1, písm. d), č. 2] aspoň na 2 léta.

(2) Nedohodnou-li se strany jinak, je nájemník povinen platiti i po uplynutí smluvené nájemní doby nájemné placené v posledním nájemním období, ačli nájemné podle §§ 8 až 12 není vyšší.“

15.

Ustanovení § 15, odst. 2 bude zníti:

„(2) Zvýšení nájemného za měsíc březen 1934 je přípustné za podmínek platných do 28. února 1934.“

16.

Ustanovení §§ 17 a 19 se zrušují.

17.

Ustanovení § 22, odst. 3 bude zníti:

„(3) K žádosti nájemníka, jemuž bylo nájemné zvýšeno vzhledem k předpisu daně důchodové nebo výdělkové, upraví soud nájemné na míru jinak podle § 9 přípustnou, prokáže-li nájemník, že podle pozdějšího předpisu nemá dani podrobeného důchodu (ryzího výtěžku), který je podmínkou zvýšení nájemného.“

18.

Ustanovení § 23, odst. 4 bude zníti:

„(4) O útratách řízení platí zásady řízení sporného.“

19.

Ustanovení § 24 bude zníti:

„Do usnesení soudu podle §§ 21 a 22 lze podati rekurs do 15 dnů od jeho doručení ke krajskému soudu; rekurs jest podati u okresního soudu. Do usnesení krajského soudu se nepřipouští opravný prostředek.“

20.

Ustanovení §§ 25 až 27 se zrušují.

21.

Ustanovení § 30 doplňuje se odstavcem 2 tohoto znění:

„(2) K příslušníkům rodiny podle ustanovení tohoto zákona se počítají manžel, příbuzní v řadě přímé a sourozenci.“

Čl. I § 3

(1)

Poměry z nájemních smluv o bytech, skládajících se mimo kuchyně a obytné pokoje pro služebné ze 3 obytných místností, spravují se ustanoveními práva občanského počínajíc dnem 1. ledna 1935, a užívalo-li se jich do 28. února 1934 zcela nebo zčásti k výkonu jakéhokoli povolání, počínajíc dnem 1. dubna 1935.

(2)

Poměry z nájemních smluv o místnostech užívaných k výdělečné činnosti, které nejsou částí bytu a mají povahu středních provozoven, spravují se ustanoveními práva občanského počínajíc dnem 1. dubna 1935.

(3)

Ke dnům určeným v odstavcích 1 a 2 lze nájemní smlouvy o bytech a provozovnách tam uvedených vypověděti již dříve podle obecných ustanovení se zachováním výpovědní lhůty smluvené nebo zvláštními předpisy stanovené nebo v místě obvyklé, u středních provozoven však nejméně šestiměsíční.

(4)

Počínajíc nejdříve dnem 1. ledna 1935 spravují se ustanoveními práva občanského poměry z nájemních smluv o bytech, nikoli o jiných místnostech nájemníků,

1.	kterým byla právoplatně předepsána za rok 1933 nebo pozdější daň důchodová z důchodu alespoň 24.000 Kč, nemají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu jiné osoby,
2.	kterým byla právoplatně předepsána za rok 1933 nebo pozdější daň důchodová z důchodu alespoň 36.000 Kč, mají-li zákonnou povinnost pečovati o výživu nejméně jedné osoby,

ačli nájemník neosvědčí skutečnosti, z kterých lze důvodně usuzovati, že jeho zdanitelný důchod od posledního platebního předpisu klesl pod uvedenou mez.

(5)

Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně, prokáže-li pronajímatel, že v roce 1933 nebo pozdějším úhrnný dani podrobený důchod nájemníka a příslušníků jeho rodiny, k nimž se počítají manžel, příbuzní v řadě přímé a sourozenci, kteří koncem rozhodného roku bydleli v bytě nájemníkově nemajíce vlastního bytu, činil alespoň 36.000 Kč. Úhrnným důchodem podle tohoto ustanovení jest souhrn důchodů, z nichž byla důchodová daň na rozhodný rok právoplatně vyměřena v řádném řízení, a poloviny hrubých služebních požitků podrobených v rozhodném roce srážce důchodové daně podle § 30 zákona o přímých daních.

Čl. II

(§ 1-2)

Čl. II § 1

Účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, která byla prodloužena § 1 zák. č. 244/1933 Sb. z. a n. do 28. února 1934, prodlužuje se se změnou uvedenou v § 2 do 31. prosince 1935.

Čl. II § 2

Ustanovení § 3, č. 2 zák. č. 45/1928 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, se mění a bude zníti:

„2.	byla-li nájemníkovi dána výpověď z důvodů uvedených v § 1, odst. 2, č. 2 až 9, 15 a 16 zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, nebo byla-li dána výpověď nebo zrušena nájemní smlouva z důvodů uvedených v § 3 téhož zákona;“

Čl. III

Účinnost ustanovení §§ 1 až 16 zákona ze dne 11. července 1928, č. 118 Sb. z. a n., o mimořádných opatřeních bytové péče, se změnou podle čl. III, odst. 2 zák. č. 54/1933 Sb. z. a n., která byla prodloužena § 1 zák. č. 244/1933 Sb. z. a n. do 28. února 1934, prodlužuje se do 31. prosince 1935 s tím, že ustanovení § 1 platí toliko o bytech, na které se vztahují ustanovení zákona o ochraně nájemníků.

Čl. IV

(§ 1-6)

Čl. IV § 1

Podle ustanovení hlavy prvé zákona ze dne 10. dubna 1930, č. 45 Sb. z. a n., o stavebním ruchu, lze vyvlastňovati pozemky až 31. prosince 1935.

Čl. IV § 2

Podporu podle ustanovení hlavy páté zákona č. 45/1930 Sb. z. a n. lze uděliti na stavby začaté do 31. prosince 1935.

Čl. IV § 3

Částka 1.100,000.000 Kč, uvedená v § 1 zákona ze dne 17. prosince 1931, č. 205 Sb. z. a n., kterým se doplňují zákony týkající se bytové péče, zvyšuje se na 1.400,000.000 Kč, přičemž zvýšení o částku 300,000.000 Kč lze užíti jen na podporu staveb domů s nejmenšími byty v obcích, ve kterých je prokazatelný nedostatek takových bytů.

Čl. IV § 4

Částka 10,000.000 Kč, určená podle čl. IV, § 2 zák. č. 54/1933 Sb. z. a n. na podporu staveb nájemních domů s nejmenšími byty pro nemajetné, budou-li je stavěti obce, okresy, země a jiné veřejnoprávní korporace nebo ústavy, zvyšuje se na 15,000.000 Kč a lze jí užíti v obcích, ve kterých je prokazatelný nedostatek nejmenších bytů, také na podporu staveb nájemních domů s nejmenšími byty, které budou stavěti obecně prospěšná stavební sdružení, a dále na podporu staveb rodinných domků nemajetných jednotlivců, staveb bytů určených pro zemědělské a lesní dělníky a staveb malých provozoven.

Čl. IV § 5

(1)	V ustanoveních §§ 52 a 57 zák. č. 45/1930 Sb. z. a n., ve znění čl. IV, § 3 zák. č. 164/1932 Sb. z. a n. nahrazují se slova „do konce roku 1934“ slovy „do konce roku 1936“.
(2)	V ustanoven § 56, odst. 3 zák. č. 45/1930 Sb. z. a n., ve znění § 1 zák. č. 244/1933 Sb. z. a n. nahrazují se slova „do 28. února 1934“ slovy „do konce roku 1936“.

Čl. IV § 6

Účinnost hlavy druhé a osmé zákona č. 45/1930 Sb. z. a n. se prodlužuje do konce roku 1935.

Čl. V

Ustanovení čl. I, § 6 zák. č. 166/1930 Sb. z. a n. platí také pro rok 1935.

Čl. VI

Ministr sociální péče se zmocňuje, aby upravil a ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásil v nepřetržitém sledu paragrafů plné znění zákona č. 44/1928 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, jak vyplývá ze změn provedených zákony uvedenými v čl. I, § 1 a tímto zákonem.

Čl. VII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1934; provedou jej ministři sociální péče, spravedlnosti, financí, vnitra a veřejných prací.

T. G. Masaryk v. r.

Malypetr v. r.

Dr. Meissner v. r.

Dr. Trapl v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Černý v. r.

Dr. Czech v. r.