§ 1

K střežení budov, zařízení a míst vojenské správě náležejících nebo jí užívaných může býti tam, kde toho povaha služby nebo uložených předmětů vyžaduje, použito též osob občanských (civilních hlídačů vojenské správy).

§ 2

Civilní hlídači vojenské správy jsou k této správě ve smluvním pracovním poměru jako ostatní dělnictvo vojenské správy.

§ 3

Civilní hlídači vojenské správy skládají přísahu, jejíž znění stanoví instrukce (§ 5), a jsou povinni nositi ve službě služební odznak, zbraň a čepici v úpravě stanovené rovněž instrukcí (§ 5)․

§ 4

(1)

Civilní hlídači vojenské správy jsou za činy, které souvisí s výkonem jejich služby, trestně odpovědni jako veřejné bezpečnostní orgány a požívají, jsou-li ve službě a mají-li předepsaný služební odznak, trestní ochrany veřejných bezpečnostních orgánů; při výkonu své služby smějí zjišťovati a zadržovati jiné osoby za týchž podmínek jako bezpečnostní úřady a orgány.

(2)

Zbraně smějí užíti, šetříce opatrnosti podle okolností případu potřebné, jen v těchto případech:

a)	při nutné obraně, aby odvrátili násilný útok, jenž na ně byl učiněn, nebo který jim přímo hrozí, nebo jímž se ohrožuje život jiné osoby;
b)	aby odvrátili nebezpečný útok, který ohrožuje majetek náležející vojenské správě nebo jí užívaný anebo vojenské tajemství, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;
c)	aby zamezili útěk pachatele, jenž vážně poškodil nebo ohrozil majetek náležející vojenské správě nebo jí užívaný, anebo odcizil věci, které mají zůstati utajeny pro obranu republiky, a byl-li pachatel přistižen při činu nebo je-li důvodně podezřelý z takového činu a nemohou-li ho zadržeti jiným způsobem;
d)	proti osobám, které v pohraničním pásmu, jehož rozsah určí vládní nařízení, anebo v místech ohrožených se nezastaví, byvše civilními hlídači vojenské správy, kteří dali najevo, že jsou civilními hlídači vojenské správy, k tomu opětně vyzvány, neohrožují-li se použitím zbraně jiné osoby.