Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

163/1930 Sb. znění účinné od 1. 7. 1928 do 31. 3. 1950

Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se toto nařízení považuje za výslovně zrušené.

163

 

Vládní nařízení

ze dne 7. listopadu 1930

o převzetí zaměstnanců samosprávných korporací do státní služby a o jejich zařazení.

 

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 10 zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n. ve znění zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy:

Úvodní ustanovení.

§ 1.

(1)

Zaměstnanci, kteří podle § 10 zákona přešli do státní služby, zařazují se do jednotlivých kategorií, oborů (resortů) státní správy, osobních stavů a do příslušných platových schemat státních zaměstnanců podle ustanovení tohoto nařízení.

(2)

Nejsou-li zproštěni povinnosti skládati zkoušku podle § 10, odst. 4, věty druhé, zákona, jsou povinni vykonati zkoušku nejpozději do konce roku 1932.

§ 2.

Zákon ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., se v tomto nařízení označuje slovy "služební pragmatika", zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n., slovy "platový zákon".

Část prvá.

Úředníci. (§ 3-22)

§ 3.

(1)

K době ztrávené v poměru úřednického čekatele ve službách zemí, žup a okresů se přihlíží při vyměření adjuta, při určení čekatelova služebního pořadí a při posouzení nároku na ustanovení úředníkem, jakoby byla ztrávena ve stejném služebním poměru státním.

(2)

K okolnostem, jež podle platového zákona mají vliv na čekatelovy nároky na zvýšení adjuta, na služební pořadí a na ustanovení úředníkem, se přihlíží, jestliže nastaly v době uvedené v předcházejícím odstavci, jakoby byl čekatel v té době již ve státní službě.

(3)

Zkrácení čekatelské doby povolené podle platných předpisů do dne účinnosti tohoto nařízení platí i pro státní služební poměr, do něhož čekatel přestoupil podle § 10 zákona

(4)

Jinak ustanovení tohoto nařízení o úřednících platí, pokud se z nich jinak nepodává, obdobně též pro úřednické čekatele.

§ 4.

Úředníci se zařazují podle toho, v jaké úřednické kategorii (služebním oboru) byli v dosavadním služebním poměru v den před účinností tohoto nařízení podle platných předpisů ustanoveni, do úřednické kategorie zřízené k obstarávání stejných nebo v podstatě stejnorodých služebních výkonů při zemských a okresních úřadech; jestliže jim přísluší služební plat podle oné služební třídy, do které jest zařaděna v úvahu přicházející kategorie státních úředníků.

§ 5.

Úředníci, kteří nemohou býti podle § 4 zařazeni do úřednických kategorií zřízených pro službu při zemských a okresních úřadech, posuzují se podle předpisů platných pro státní úředníky služební třídy, jejíž služební plat jim náleží․

§ 6.

Pokud by zařazením úředníků do určité úřednické kategorie podle § 4 nebyla zároveň určena jejich příslušnost k některému oboru (resortu) státní správy, stane se tak dohodou ministerstva vnitra se zúčastněnými ministerstvy. Totéž platí o úřednících uvedených v § 5, jakož i o úřednících převzatých ve smluvním služebním poměru, jejichž příslušnost k některému oboru (resortu) státní správy není určena již povahou jejich služby.

§ 7.

(1)

Úředníci uvedení v § 5 se zařazují do zvláštních osobních stavů, jež se za tím účelem zřizují podle jednotlivých oborů (resortů) státní správy pro správní obvod každého zemského úřadu.

(2)

Ostatní úředníci se zařazují do příslušných osobních stavů, systemisovaných pro službu u zemských a okresních úřadů, podle toho, do které úřednické kategorie a do kterého oboru (resortu) státní správy přestupují.

§ 8.

Úředníci, jejichž platové a služební poměry byly již ve služebním poměru, z něhož přestoupili do státní služby, upraveny podle obdoby ustanovení prvé, páté, šesté a sedmé části platového zákona a kteří již v tomto služebním poměru dosáhli v důsledku jmenování provedeného podle platných předpisů služného některé vyšší než příslušné nejnižší platové stupnice, aniž tím nabyli práv a nároků přesahujících míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, uvedeného zákona, zůstávají zařazeni do této vyšší platové stupnice.

§ 9.

(1)

Ostatní úředníci se zařazují do příslušné nejnižší platové stupnice.

(2)

Pokud by však tito úředníci obdrželi podle zásad §§ 167, 170 a 172 platového zákona služné některé vyšší než příslušné nejnižší platové stupnice na podkladě práv a nároků, jichž nabyli v dosavadním služebním poměru do dne účinnosti tohoto nařízení jmenováním provedeným podle platných předpisů, zařadí se do této vyšší platové stupnice. K právům a nárokům přesahujícím míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, uvedeného zákona nelze přihlížeti.

§ 10.

(1)

O zařazení na systemisovaná služební místa platí ustanovení § 202 platového zákona.

(2)

Systemisace služebních míst, která úředníci přestoupivší podle § 10 zákona do státní služby zaujímali nebo vázali v den před přestupem do státní služby ve svém dosavadním služebním poměru, zaniká, neustanoví-li vláda jinak, přestupem těchto úředníků do státní služby, pokud nejde o služební místa, která byla systemisována pouze pro úředníky zaměstnané ve správě (provozu) zvláštních zařízení (ústavů, podniků, silnic a pod.), uvedených v § 10, odst. 1, větě prvé, zákona

§ 11.

(1)

K době ztrávené ve službách zemí, žup a okresů a k právům v těchto službách v mezích ustanovení § 212, odst. 1 a 2, platového zákona nabytým se při určení služebního pořadí přihlíží tak, jakoby šlo o dobu ztrávenou ve stejném služebním poměru státním a o práva nabytá ve státní službě.

(2)

Období, k nimž se nepřihlíží při vyměření služného podle § 13, odst. 2, posuzují se podle § 20, odst. 2, platového zákona

(3)

K obdobím ztráveným bez předběžného vzdělání, které jest podle § 4, odst. 1, platového zákona v zásadě předepsáno pro ustanovení na služební místo v úřednické kategorii, do níž se úředník zařazuje podle § 4, přihlíží se pouze při určení služebního pořadí podle § 37, odst. 2, č. 2 a 3, služební pragmatiky. Pro úředníky uvedené v § 5 platí ustanovení předcházející věty obdobně.

§ 12.

(1)

Na místo úředních titulů, jež úředníkům (čekatelům) příslušely v dosavadním služebním poměru, nastupují úřední tituly podle vládního nařízení ze dne 15. července 1927, č. 103 Sb. z. a n.

(2)

Úředníci (čekatelé) zařazení podle § 7, odst. 1, do zvláštních osobních stavů podrží své dosavadní titulové přídomky.

§ 13.

(1)

V platové stupnici, do které se úředník zařazuje podle § 8 nebo § 9, vyměří se služné, jakož i doba, která snad úředníku ke dni účinnosti tohoto nařízení vybývá pro další zvýšení služného, podle toho, jakých práv úředník v tomto směru v dosavadním služebním poměru nabyl, pokud tato práva nepřesahují míry stanovené v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona

(2)

K okolnostem nastalým před účinností tohoto nařízení, jež podle předpisů platných pro státní úředníky vylučují zvýšení služného, se přihlíží, jakoby úředník byl ve státní službě již v den, kdy nastala taková okolnost.

(3)

Totéž platí o okolnostech, jež podle předpisů platných pro státní úředníky jsou důvodem pro odklad zvýšení služného.

(4)

Ve smyslu § 15, odst. 3, věty třetí, platového zákona se přihlíží k době služby u zemí, žup a okresů jako ke služební době státní.

§ 14.

(1)

Nárok na činovné, výchovné a jiné služební příjmy se řídí předpisy platnými pro státní pragmatikální úředníky.

(2)

Úředníkům, kteří v den před účinností tohoto nařízení požívali přídavku podle obdoby § 171 platového zákona nebo přídavků na děti podle obdoby § 192 téhož zákona, příslušejí tyto přídavky i nadále v mezích ustanovení uvedeného zákona Totéž platí o vyrovnávacích přídavcích podle § 212, odst. 3, platového zákona

(3)

Opatření, jež učinily země, župy a okresy do dne účinnosti tohoto nařízení podle obdoby ustanovení § 144, odst. 3 a 7, platového zákona s povolením nebo se souhlasem orgánů, jimž podle § 212, odst. 4, uvedeného zákona přísluší schvalovati opatření podle § 212, odst. 1 až 3, téhož zákona, platí v mezích ustanovení platového zákona až do konce roku 1930 též pro státní služební poměr, do něhož úředník přestoupil.

(4)

Vláda určí, zdali a pokud podrží úředníci i jiné přídavky, jichž požívali v dosavadním služebním poměru v den před účinností tohoto nařízení, pokud na ně nemají nároku podle předpisů platných pro státní úředníky.

§ 15.

Pokud by úředník podle tohoto nařízení obdržel celkový služební příjem nižší, než jaký mu příslušel v den před jeho účinností v dosavadním služebním poměru v mezích ustanovení § 212 platového zákona, obdrží přídavek ve výši rozdílu mezi obojím služebním příjmem; o tomto přídavku platí ustanovení § 196, odst. 3 až 6, platového zákona

§ 16.

(1)

K době ztrávené ve službách zemí, žup a okresů se při posuzování nároku na odpočivné a zaopatřovací platy, jakož i při vyměření těchto platů přihlíží tak, jakoby byla odsloužena v stejném služebním poměru státním.

(2)

Kancelářským úředníkům, kteří v den účinnosti zákona ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n., vykazovaly alespoň sedm roků pomocné služby kancelářské, započítá se pomocná kancelářská služba do pense podle § 1 uvedeného zákona.

§ 17.

Pokud jest započtení určitého období pro nárok na státní odpočivné a zaopatřovací platy nebo pro jejich výměru podle platných předpisů podmíněno zaplacením příspěvků, přihlíží se k peněžité částce, kterou úředník z téhož důvodu zaplatil do dne účinnosti tohoto nařízení zemi, župě neb okresu, jakoby ji byl zaplatil státní pokladně. Pokud mají úředníci nebo jiné osoby podle platných předpisů nárok na vrácení takových příspěvků, vyplatí se jim ze státních prostředků i peněžité částky uvedené v předcházející větě.

§ 18.

Odpočivné a zaopatřovací platy se nesmějí vyměřiti z nižší pensijní základny, než jaká příslušela úředníku v mezích ustanovení § 212 platového zákona v den před účinností tohoto nařízení ve služebním poměru, z něhož přestoupil do státní služby.

§ 19.

(1)

Celkové odpočivné příjmy úředníkovy nesmějí býti nižší než odpočivné příjmy, na něž by měl v mezích ustanovení § 212 platového zákona nárok, kdyby byl v den před účinností tohoto nařízení odešel do výslužby podle předpisů platných pro služební poměr, z něhož přestoupil do státní služby.

(2)

Celkové zaopatřovací příjmy vdovy, po případě sirotků nesmějí býti nižší než zaopatřovací příjmy, na něž by tito pozůstalí měli v mezích ustanovení § 212 platového zákona nárok, kdyby byl manžel (otec) zemřel v den před účinností tohoto nařízení ve služebním poměru, z něhož přestoupil do státní služby.

(3)

Pro vyměření odpočivných, po případě zaopatřovacích příjmů podle předcházejících odstavců platí ustanovení § 161, odst. 3 a 4, platového zákona

§ 20.

K okolnostem, jež podle §§ 76 a 80 služební pragmatiky odůvodňují přeložení úředníka na odpočinek, se přihlíží, pokud nastaly před účinností tohoto nařízení, jakoby byl úředník ve státní službě již v době, kdy tyto okolnosti nastaly.

§ 21.

(1)

Úředníci jsou povinni platiti pensijní příspěvek ve výši 6 % pensijní základny, která jim přísluší podle předpisů platných pro státní úředníky.

(2)

Pokud však jest pensijní základna, která jim příslušela v mezích ustanovení § 212 platového zákona v den před účinností tohoto nařízení ve služebním poměru, z něhož přestoupili do státní služby, vyšší než pensijní základna uvedená v předcházejícím odstavci, jsou povinni platiti pensijní příspěvek z této vyšší pensijní základny.

(3)

Úředníci, kteří podle předpisů platných pro státní úředníky dosáhli již nároku na plné výslužné bez zřetele k době připočitatelné pro vyměření odpočivných příjmů z titulu civilní nebo vojenské služby za světové války, jsou povinni platiti pensijní základny, jehož nabyli po dosažení takového nároku na plné výslužné buď v dosavadním služebním poměru v mezích ustanovení § 212 platového zákona po 1. lednu 1926 nebo ve státním služebním poměru po přestupu do státní služby.

§ 22.

Odpočivné platy úředníků zemí, kteří by byli přešli dnem 1. prosince 1928 do činné státní služby, kdyby nebyli odešli do výslužby v době od 1. července 1927 do 30. listopadu 1928, a zaopatřovací platy pozůstalých po úřednících zemí, kteří by byli přešli dnem 1. prosince 1928 do státní služby, kdyby nebyli zemřeli v této době, přejímá stát, pokud nepřesahují míru práv a nároků podle § 212 platového zákona.

Část druhá.

Zřízenci. (§ 23-27)

§ 23.

(1)

Zřízenci se zařazují podle toho, pro jaké služby byli v dosavadním služebním poměru ustanoveni, do zřízenecké kategorie, k níž patří služební místa, zřízená při zemských a okresních úřadech k obstarávání stejných nebo v podstatě stejnorodých služebních výkonů.

(2)

Není-li pro službu při těchto úřadech zřízena taková zřízenecká kategorie, určí příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra vzhledem k povaze dosavadního služebního výkonu, do které zřízenecké kategorie se tito zřízenci zařazují.

§ 24.

Zřízenci, jejichž platové a služební poměry byly již ve služebním poměru, z něhož přestoupili do státní služby, upraveny podle obdoby ustanovení platového zákona pro státní pragmatikální zřízence platných a kteří již v tomto služebním poměru dosáhli v důsledku jmenování provedeného podle platných předpisů služného některé vyšší než III. platové stupnice, aniž tím nabyli práv a nároků přesahujících míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, uvedeného zákona, zůstávají zařazeni do této vyšší platové stupnice.

§ 25.

(1)

Ostatní zřízenci se zařazují do III. platové stupnice.

(2)

Pokud by tím však byli zkráceni v právech, jichž do dne účinnosti tohoto nařízení nabyli v mezích ustanovení § 212, odst. 1 až 3, platového zákona, určí se jejich zařazení ve zřízeneckém platovém schematu podle § 38.

§ 26.

Zřízencům, kteří v den před účinností tohoto nařízení požívali doplňovacího přídavku podle obdoby § 193 platového zákona, přísluší tento přídavek i nadále v mezích ustanovení uvedeného zákona

§ 27.

V ostatním platí ustanovení § 6, § 7, odst. 2, § 10, § 13, odst. 1 až 3, §§ 14 a 15, § 16, odst. 1, a §§ 17 až 22 obdobně též pro zřízence. Pokud se tato ustanovení dovolávají předpisů platných pro státní úředníky, rozumějí se tím u zřízenců příslušné předpisy platné pro státní pragmatikální zřízence.

Část třetí.

Pomocní kancelářští zaměstnanci. (§ 28-32)

§ 28.

Zaměstnanci obojího pohlaví, jejichž platové a služební poměry byly v dosavadním služebním poměru upraveny buď podle obdoby vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 113 Sb. z. a n., nebo podle obdoby ministerského nařízení ze dne 25. ledna 1914, č. 21 ř. z., stávají se kancelářskými pomocníky, kancelářskými oficianty a vrchními kancelářskými oficianty podle toho, jakých práv a nároků v tomto směru dosáhli podle platných předpisů ke dni účinnosti tohoto nařízení, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona

§ 29.

(1)

Kancelářští pomocníci se zařazují do III. platové stupnice, kancelářští oficianti a vrchní kancelářští oficianti do II. platové stupnice.

(2)

Vrchní kancelářští oficianti, jejichž platové a služební poměry byly již ve služebním poměru, z něhož přestoupili do státní služby, upraveny podle obdoby vládního nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n., zůstávají však zařazeni do I. platové stupnice, bylo-li jim podle platných předpisů řádně systemisované volné služební místo této platové stupnice pravoplatně propůjčeno před účinností tohoto nařízení.

§ 30.

Ustanovení § 17, věty druhé, platí i pro vrácení pensijních příspěvků podle § 66 vládního nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n.

§ 31.

(1)

Pro posouzení nároků podle §§ 8890 vládního nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n. se přihlíží k době, kterou kancelářský oficiant ztrávil ve službách zemí, žup a okresů, a k právům, jichž v těchto službách nabyl, jakoby byl tuto dobu ztrávil ve stejném služebním poměru státním a jakoby šlo o práva nabytá ve státní službě, pokud tato práva nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona

(2)

K době ztrávené ve službách zemí, žup a okresů se přihlíží také ve smyslu § 7, odst. 7, platového zákona jako k služební době státní.

§ 32.

V ostatním platí ustanovení § 6, § 7, odst. 2, § 10, § 13, odst. 1 až 3, §§ 14 a 15, § 16, odst. 1, §§ 17 až 19, 21, 22 a 26 obdobně též pro pomocné kancelářské zaměstnance; pokud se tato ustanovení dovolávají předpisů platných pro státní úředníky, po případě zřízence, rozumějí se tím u pomocných kancelářských zaměstnanců příslušná ustanovení vládního nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n.

Část čtvrtá.

Pomocní zřízenci. (§ 33-36)

§ 33.

Osoby zřízeneckými pracemi plně a pravidelně zaměstnané, na něž se nevztahují ustanovení druhé části tohoto nařízení, stávají se státními pomocnými zřízenci.

§ 34.

Denní plat pomocných zřízenců se vyměřují podle skupin míst činovného a podle započitatelné (započtené) služební doby. Při tom se přihlíží k době, kterou pomocný zřízenec ztrávil ve službách zemí, žup a okresů, a k právům, jichž v těchto službách nabyl, jakoby byl tuto dobu ztrávil ve stejném služebním poměru státním a jakoby šlo o práva nabytá ve státní službě, pokud tato práva nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona

§ 35.

Pro posouzení nároků podle §§ 48 až 50 vládního nařízení ze dne 7. července 1926, č. 114 Sb. z. a n., platí ustanovení § 31, odst. 1, obdobně.

§ 36.

V ostatním platí ustanovení § 6, § 7, odst. 2, § 10, § 13, odst. 2 a 3, §§ 14 a 15, § 16, odst. 1, §§ 17 až 19, 21, 22, 23 a 26 obdobně též pro pomocné zřízence. Pokud se tato ustanovení dovolávají předpisů platných pro státní úředníky, po případě zřízence, rozumějí se tím u pomocných zřízenců příslušná ustanovení vládního nařízení č. 114/1926 Sb. z. a n.

Část pátá.

Ustanovení všeobecná. (§ 37-40)

§ 37.

Není-li ustanoveno jinak, přísluší vydávati rozhodnutí a činiti opatření podle tohoto nařízení v první stolici zemským úřadům, v druhé stolici ústředním úřadům, a to za součinnosti finančních úřadů, pokud je předepsána.

§ 38.

Případy, na něž nelze přímo použiti předpisů tohoto nařízení, rozhodne ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra a financí.

§ 39.

Vláda si vyhražuje vyrovnati vhodnými opatřeními, kde by to bylo odůvodněno dosavadními poměry, případné nesrovnalosti, které by provedením tohoto nařízení vznikly.

Závěrečná ustanovení.

§ 40.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem účinnosti zákona a provede je ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Udržal v. r.

Dr. Beneš v. r.

Dostálek v. r.

Dr. Slávik v. r.

Bradáč v. r.

Dr. Engliš v. r.

Dr. Viškovský v. r.

Dr. Dérer v. r.

Dr. Czech v. r.

Dr. Meissner v. r.

Dr. Spina v. r.

Dr. Matoušek v. r.

Bechyně v. r.

Mlčoch v. r.

Dr. Franke v. r.

Dr. Šrámek v. r.