K době ztrávené v poměru úřednického čekatele ve službách zemí, žup a okresů se přihlíží při vyměření adjuta, při určení čekatelova služebního pořadí a při posouzení nároku na ustanovení úředníkem, jakoby byla ztrávena ve stejném služebním poměru státním.

K okolnostem, jež podle platového zákona mají vliv na čekatelovy nároky na zvýšení adjuta, na služební pořadí a na ustanovení úředníkem, se přihlíží, jestliže nastaly v době uvedené v předcházejícím odstavci, jakoby byl čekatel v té době již ve státní službě.

Zkrácení čekatelské doby povolené podle platných předpisů do dne účinnosti tohoto nařízení platí i pro státní služební poměr, do něhož čekatel přestoupil podle § 10 zákona

Jinak ustanovení tohoto nařízení o úřednících platí, pokud se z nich jinak nepodává, obdobně též pro úřednické čekatele.

Úředníci uvedení v § 5 se zařazují do zvláštních osobních stavů, jež se za tím účelem zřizují podle jednotlivých oborů (resortů) státní správy pro správní obvod každého zemského úřadu.

Ostatní úředníci se zařazují do příslušných osobních stavů, systemisovaných pro službu u zemských a okresních úřadů, podle toho, do které úřednické kategorie a do kterého oboru (resortu) státní správy přestupují.

Ostatní úředníci se zařazují do příslušné nejnižší platové stupnice.

Pokud by však tito úředníci obdrželi podle zásad §§ 167, 170 a 172 platového zákona služné některé vyšší než příslušné nejnižší platové stupnice na podkladě práv a nároků, jichž nabyli v dosavadním služebním poměru do dne účinnosti tohoto nařízení jmenováním provedeným podle platných předpisů, zařadí se do této vyšší platové stupnice. K právům a nárokům přesahujícím míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, uvedeného zákona nelze přihlížeti.

O zařazení na systemisovaná služební místa platí ustanovení § 202 platového zákona.

Systemisace služebních míst, která úředníci přestoupivší podle § 10 zákona do státní služby zaujímali nebo vázali v den před přestupem do státní služby ve svém dosavadním služebním poměru, zaniká, neustanoví-li vláda jinak, přestupem těchto úředníků do státní služby, pokud nejde o služební místa, která byla systemisována pouze pro úředníky zaměstnané ve správě (provozu) zvláštních zařízení (ústavů, podniků, silnic a pod.), uvedených v § 10, odst. 1, větě prvé, zákona

K době ztrávené ve službách zemí, žup a okresů a k právům v těchto službách v mezích ustanovení § 212, odst. 1 a 2, platového zákona nabytým se při určení služebního pořadí přihlíží tak, jakoby šlo o dobu ztrávenou ve stejném služebním poměru státním a o práva nabytá ve státní službě.

Období, k nimž se nepřihlíží při vyměření služného podle § 13, odst. 2, posuzují se podle § 20, odst. 2, platového zákona

K obdobím ztráveným bez předběžného vzdělání, které jest podle § 4, odst. 1, platového zákona v zásadě předepsáno pro ustanovení na služební místo v úřednické kategorii, do níž se úředník zařazuje podle § 4, přihlíží se pouze při určení služebního pořadí podle § 37, odst. 2, č. 2 a 3, služební pragmatiky. Pro úředníky uvedené v § 5 platí ustanovení předcházející věty obdobně.

Na místo úředních titulů, jež úředníkům (čekatelům) příslušely v dosavadním služebním poměru, nastupují úřední tituly podle vládního nařízení ze dne 15. července 1927, č. 103 Sb. z. a n.

Úředníci (čekatelé) zařazení podle § 7, odst. 1, do zvláštních osobních stavů podrží své dosavadní titulové přídomky.

V platové stupnici, do které se úředník zařazuje podle § 8 nebo § 9, vyměří se služné, jakož i doba, která snad úředníku ke dni účinnosti tohoto nařízení vybývá pro další zvýšení služného, podle toho, jakých práv úředník v tomto směru v dosavadním služebním poměru nabyl, pokud tato práva nepřesahují míry stanovené v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona

K okolnostem nastalým před účinností tohoto nařízení, jež podle předpisů platných pro státní úředníky vylučují zvýšení služného, se přihlíží, jakoby úředník byl ve státní službě již v den, kdy nastala taková okolnost.

Totéž platí o okolnostech, jež podle předpisů platných pro státní úředníky jsou důvodem pro odklad zvýšení služného.

Ve smyslu § 15, odst. 3, věty třetí, platového zákona se přihlíží k době služby u zemí, žup a okresů jako ke služební době státní.

Nárok na činovné, výchovné a jiné služební příjmy se řídí předpisy platnými pro státní pragmatikální úředníky.

Úředníkům, kteří v den před účinností tohoto nařízení požívali přídavku podle obdoby § 171 platového zákona nebo přídavků na děti podle obdoby § 192 téhož zákona, příslušejí tyto přídavky i nadále v mezích ustanovení uvedeného zákona Totéž platí o vyrovnávacích přídavcích podle § 212, odst. 3, platového zákona

Opatření, jež učinily země, župy a okresy do dne účinnosti tohoto nařízení podle obdoby ustanovení § 144, odst. 3 a 7, platového zákona s povolením nebo se souhlasem orgánů, jimž podle § 212, odst. 4, uvedeného zákona přísluší schvalovati opatření podle § 212, odst. 1 až 3, téhož zákona, platí v mezích ustanovení platového zákona až do konce roku 1930 též pro státní služební poměr, do něhož úředník přestoupil.

Vláda určí, zdali a pokud podrží úředníci i jiné přídavky, jichž požívali v dosavadním služebním poměru v den před účinností tohoto nařízení, pokud na ně nemají nároku podle předpisů platných pro státní úředníky.

K době ztrávené ve službách zemí, žup a okresů se při posuzování nároku na odpočivné a zaopatřovací platy, jakož i při vyměření těchto platů přihlíží tak, jakoby byla odsloužena v stejném služebním poměru státním.

Kancelářským úředníkům, kteří v den účinnosti zákona ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n., vykazovaly alespoň sedm roků pomocné služby kancelářské, započítá se pomocná kancelářská služba do pense podle § 1 uvedeného zákona.

Celkové odpočivné příjmy úředníkovy nesmějí býti nižší než odpočivné příjmy, na něž by měl v mezích ustanovení § 212 platového zákona nárok, kdyby byl v den před účinností tohoto nařízení odešel do výslužby podle předpisů platných pro služební poměr, z něhož přestoupil do státní služby.

Celkové zaopatřovací příjmy vdovy, po případě sirotků nesmějí býti nižší než zaopatřovací příjmy, na něž by tito pozůstalí měli v mezích ustanovení § 212 platového zákona nárok, kdyby byl manžel (otec) zemřel v den před účinností tohoto nařízení ve služebním poměru, z něhož přestoupil do státní služby.

Pro vyměření odpočivných, po případě zaopatřovacích příjmů podle předcházejících odstavců platí ustanovení § 161, odst. 3 a 4, platového zákona

Úředníci jsou povinni platiti pensijní příspěvek ve výši 6 % pensijní základny, která jim přísluší podle předpisů platných pro státní úředníky.

Pokud však jest pensijní základna, která jim příslušela v mezích ustanovení § 212 platového zákona v den před účinností tohoto nařízení ve služebním poměru, z něhož přestoupili do státní služby, vyšší než pensijní základna uvedená v předcházejícím odstavci, jsou povinni platiti pensijní příspěvek z této vyšší pensijní základny.

Úředníci, kteří podle předpisů platných pro státní úředníky dosáhli již nároku na plné výslužné bez zřetele k době připočitatelné pro vyměření odpočivných příjmů z titulu civilní nebo vojenské služby za světové války, jsou povinni platiti pensijní základny, jehož nabyli po dosažení takového nároku na plné výslužné buď v dosavadním služebním poměru v mezích ustanovení § 212 platového zákona po 1. lednu 1926 nebo ve státním služebním poměru po přestupu do státní služby.

Zřízenci se zařazují podle toho, pro jaké služby byli v dosavadním služebním poměru ustanoveni, do zřízenecké kategorie, k níž patří služební místa, zřízená při zemských a okresních úřadech k obstarávání stejných nebo v podstatě stejnorodých služebních výkonů.

Není-li pro službu při těchto úřadech zřízena taková zřízenecká kategorie, určí příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem vnitra vzhledem k povaze dosavadního služebního výkonu, do které zřízenecké kategorie se tito zřízenci zařazují.

Ostatní zřízenci se zařazují do III. platové stupnice.

Pokud by tím však byli zkráceni v právech, jichž do dne účinnosti tohoto nařízení nabyli v mezích ustanovení § 212, odst. 1 až 3, platového zákona, určí se jejich zařazení ve zřízeneckém platovém schematu podle § 38.

Kancelářští pomocníci se zařazují do III. platové stupnice, kancelářští oficianti a vrchní kancelářští oficianti do II. platové stupnice.

Vrchní kancelářští oficianti, jejichž platové a služební poměry byly již ve služebním poměru, z něhož přestoupili do státní služby, upraveny podle obdoby vládního nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n., zůstávají však zařazeni do I. platové stupnice, bylo-li jim podle platných předpisů řádně systemisované volné služební místo této platové stupnice pravoplatně propůjčeno před účinností tohoto nařízení.

Pro posouzení nároků podle §§ 88 a 90 vládního nařízení č. 113/1926 Sb. z. a n. se přihlíží k době, kterou kancelářský oficiant ztrávil ve službách zemí, žup a okresů, a k právům, jichž v těchto službách nabyl, jakoby byl tuto dobu ztrávil ve stejném služebním poměru státním a jakoby šlo o práva nabytá ve státní službě, pokud tato práva nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona

K době ztrávené ve službách zemí, žup a okresů se přihlíží také ve smyslu § 7, odst. 7, platového zákona jako k služební době státní.