Dílem dramatickým, po případě hudebně dramatickým, rozumí se výtvor slovesný, po případě hudební a slovesný, který znázorňuje děj zpracovaný k provozování uměním hereckým (hudebním a hereckým) a uměním jevištním, i když není myšlenkově jednotný a ucelený, jako děj přítomný, před diváky a posluchači se vyvíjející. Uměním hereckým se rozumí také umění pěvecké a taneční.

U děl choreografických a pantomimických není sluchový vjem nezbytný (díla divadelní v širším smyslu).

Provozováním divadelního díla rozumí se jeho přímé představování živými osobami uměním hereckým (hudebním a hereckým) a uměním jevištním. Pravidelné provozování, které záleží v opětující se činnosti. Veřejné je provozování, není-li omezeno na návštěvníky, kterým zvláštní vztah k provozovateli dává povahu užšího, na venek určitě ohraničeného okruhu osob.

Divadelní umělec z povolání jest osoba, která koná umělecké služby nebo podává umělecké výkony při provozování divadelních děl za plat, pokud tyto služby nebo výkony nejsou jen vedlejší její výdělečnou činností.

Divadelní ochotnictví je dobrovolně organisovaná činnost osvětová, záležející ve veřejném provozování divadelních představení divadelními ochotníky, sdruženými v divadelních ochotnických spolcích. Divadelní ochotník jest osoba, která koná služby nebo podává výkony uvedené v odstavci 1 bezplatně. Divadelní ochotnické spolky jsou spolky, jejichž výlučným nebo hlavním účelem podle stanov je veřejné provozování divadelních děl nebo u nichž tato činnost jest aspoň podstatnou částí nebo podstatným doplňkem jejich osvětového poslání.

Pokud zákon ustanovuje o divadlech a divadelních představeních bez bližšího označení, vztahují se příslušná ustanovení jen na divadla a divadelní představení, v nichž účinkují umělci z povolání; pokud jde o divadla a divadelní představení, ve kterých účinkují výlučně divadelní ochotníci, ustanovuje se o divadelní činnosti ochotnické.

Je kulturním úkolem státu a svazků územní samosprávy, aby v mezích svých rozpočtů a úhradových možností pečovaly o zřizování a provozování divadel, jakož i o divadelní činnost ochotnickou, majíce na zřeteli potřebu zvyšovati kulturní úroveň života, zvláště na venkově.

K tomuto úkolu patří zejména také:

Provozovatelům divadel se ukládá povinnost,

O způsobilosti divadelních umělců z povolání vydávají osvědčení odborné organisace v dohodě s jednotnou odborovou organisací na podkladě vysvědčení odborných škol, státních zkoušek, praktické činnosti nebo na podkladě vlastní znalostí, kterou si opatří - není-li po ruce jiných pomůcek - provedením zkoušky. Výrok jejich přezkoumá na žádost toho, kdo se pokládá za poškozena, komise divadelních odborníků, kterou na návrh sdružení těch to organisací v dohodě s jednotnou odborovou organisací jmenuje ministr školství a osvěty.

Pracovní poměry divadelních umělců z povolání budou upraveny zvláštním zákonem.

Osvětový dozor nad divadly - s výjimkou státních divadel - vykonávati zemské národní výbory, nad divadelní činností ochotnickou a loutkářskou okresní národní výbory, v nejvyšší stolici a nad státními divadly vykonává tento dozor ministerstvo školství a osvěty; při tom mají zejména bdíti, aby divadla a divadelní spolky ochotnické plnily své kulturní poslání.

Pro výkon dozorčího práva zemských a okresních národních výborů vydá směrnice ministerstvo školství a osvěty po slyšení divadelní rady ( § 11, odst. 6).

Osvětový dozor s hlediska státně politické výchovy časové povahy vykonává ministerstvo informací.

Po oboru působnosti školské a osvětové správy patří v nejvyšší stolici také udělovati povolení k veřejnému provozování divadla ( § 18 a § 15, odst. 3) a povolovati jednotlivá představení divadel mimo pevné stanoviště neb oblast, pro kterou bylo uděleno provozovací povolení nebo pro kterou byla státní a zemská divadla zřízena ( § 24, odst. 1).

Do oboru působnosti ministerstva vnitra patří v nejvyšší stolici věci povolování představení ochotnických (§ § 19 a 20), udělování povolení k provozování divadelního díla ( § 21), dozoru nad konáním veřejných divadelních představení ( § 23) a trestní pravomoci ( § 26).

Pokud jde o jinou působnost ve věcech divadelních, zejména o udělování povolení, aby se veřejné divadelní představení konalo mimo budovu zřízenou k účelům divadelním ( § 22 odst. 2), patří v nejvyšší stolici věci stavební do oboru působnosti ministerstva techniky, věci zdravotní do oboru působnosti ministerstva zdravotnictví a ostatní věci veřejné bezpečnosti, zejména požární, do oboru působnosti ministerstva vnitra.

Při ministerstvu školství a osvěty se zřizují pro zemi Českou a Moravskoslezskou a při pověřenectvu školství a osvěty pro Slovensko divadelní a dramaturgické rady o 18 členech a 6 náhradnících, jakožto iniciativní a poradní sbory ve věcech divadelních.

Členy a náhradníky divadelní a dramaturgické rady jmenují na dobu tří let ze dvou třetin ministr školství a osvěty, z jedné třetiny ministr informací, vyžádajíce si návrhy odborných a zájmových organizací a jednotné odborové organisace a přihlížejíce k tomu, aby - pokud možno - zastoupeny byly všechny obory. Tyto organisace se usnesou na příslušných návrzích ve společné schůzi. Členové a náhradníci jsou po dobu funkčního období neodvolatelní, leč že by v osobě některého z nich nastala skutečnost, která má za následek z nich nastala skutečnost, která má za následek vyloučení ze zápisu do voličských seznamů.

Zastoupeni mají býti zejména: původci divadelních děl, výkonní umělci z povolání, dramaturgové, divadelní theoretikové, divadelní výtvarníci, provozovatelé divadel, divadelní ochotnické spolky, loutkáři, organisace divadelních návštěvníků a zástupce jednotné odborové organisace.

Předsedu divadelní a dramaturgické rady jmenuje z jejich členů ministr školství a osvěty, jeho náměstka ministr informací.

Divadelní a dramaturgická rada koná schůzi nejméně jednou za měsíc, kromě divadelních prázdnin, nebo požádá-li o to aspoň čtvrtina členů, udávajíc předmět jednání.

Divadelní a dramaturgickou radu je slyšeti ve všech zásadních otázkách, zejména když se posuzuje kulturní činnost provozovatelů divadel a divadelních ochotnických spolků ( § 7), když se vydávají směrnice pro výkon osvětového dozoru zemských a okresních národních výborů ( § 9, odst. 2), když se plánuje činnost divadelní ( § 14), když se zřizují divadla ( § 15, odst. 1 až 3, § 16, odst. 1) a poskytují podpory na jejich zřizování a provozování ( § 15, odst. 4, § 16, odst. 1, § 17, odst. 1), jakož i tehdy, když se rozhoduje nebo činí opatření v otázkách provozovacího povolení ( § 18)

Úkolem divadelní a dramaturgické rady jest pečovati o všechny dramaturgické otázky divadel a divadelních ochotnických spolků, nesmí však tím omezovati svobodu umění, zejména vnucovat divadlům a divadelním ochotnickým spolkům pořad her nebo jednotlivá divadelní díla.

Organisační a jednací řád divadelní a dramaturgické rady vydá ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvem informací.

Členství v divadelní a dramaturgické radě je honorované. Členům a náhradníkům přespolním přísluší také náhrada hotových výloh (cestovné, stravné a nocležné). Členům a náhradníkům, zejména původcům divadelních děl a dramaturgům, kteří budou pověřeni stálým úkolem pracovním v oboru dramaturgickém, budiž poskytnuta přiměřená odměna. Výši těchto náhrad a odměn určí ministerstvo školství a osvěty v dohodě s ministerstvy informací a financí.

Při ministerstvu informací se zřizuje pro zemi Českou a Moravskoslezskou a při pověřenectvu informací pro Slovensko divadelní propagační komise nejvýš o 9 členech a 3 náhradnících z původců divadelních děl, dramaturgů, provozovatelů divadel, divadelních ochotnických spolků, loutkářů a organisací divadelních návštěvníků.

Členy a náhradníky divadelní propagační komise jmenuje na dobu tří let ze dvou třetin ministr informací, z jedné třetiny ministr školství a osvěty. Jinak platí obdobně ustanovení § 11, odst. 2.

Předsedu divadelní propagační komise jmenuje z jejich členů ministr informací, jeho náměstka ministr školství a osvěty.

Ustanovení § 11, odst. 5 platí obdobně.

Úkolem divadelní propagační komise jest propagace divadla mezi lidem, rozšiřování divadelních děl a organisace návštěvy divadel.

Organisační a jednací řád divadelní propagační komise vydá ministerstvo informací v dohodě s ministerstvem školství a osvěty. V organisačním a jednacím řádě divadelní propagační komise se také praví její součinnost s divadelní a dramaturgickou radou.

Členství v divadelní propagační komisi je honorované. členům a náhradníkům přespolním přísluší také náhrad a hotových výloh (cestovné, stravné a nocležné). Výši těchto náhrad určí ministerstvo informací v dohodě s ministerstvy školství a osvěty a financí.

Kdekoliv se v tomto zákoně určuje působnost zemského národního výboru, rozumí se tím na Slovensku působnost příslušného pověřenectva.

Příslušná ministerstva vykonávají na Slovensku působnost podle ustanovení § 9 po slyšení příslušných pověřenectev, působnost podle ustanovení § 17, odst. 1 na jejich návrh; působnost jednotlivých ministerstev podle ustanovení § 11, odst. 2, 4, 8 a 9, § 12, odst. 2, 3, 6 a 7 a § 14 vykonávají na Slovensku příslušná pověřenectva.

Zřizovati a provozovati divadlo kromě divadel ochotnických ( § 4, odst. 3) mohou především stát, země, okresy nebo obce. Pro svazky územní samosprávy je při tom závazné rozhodnutí podle § 14.

Státní divadla se zřizují zákonem. Divadlo provozované československou brannou mocí (Armádním uměleckým souborem) smí býti i nadále provozováno jako divadlo státní; způsob jeho provozování upraví ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvy školství a osvěty a informací.

Ke zřízení divadel zemských je vedle ostatních zákonných předpokladů třeba též předchozího povolení ministerstva školství a osvěty.

Zemím, okresům a obcím, které provozují divadlo, může se poskytnouti státní příspěvek na výdaje mimořádné a investiční.

Není-li tímto způsobem postaráno o zřizování a provozování divadel v takové míře, v jaké toho vyžadují potřeby lidu, jest úkolem státu a svazků územní samosprávy, aby opatřila podle možností jich zřízení a provozování jinými provozovateli [ § 18, odst. 2, písm. b) a c)].

Pokud toho hospodářské podmínky takových divadel nezbytně vyžadují a pokud se to jeví uměleckou úrovní divadla odůvodněno, jest úkolem státu, zemí, okresů a obcí, aby zřízení a provozování jejich podle možností podporovali.

Tam, kde stát nebo svazky územní samosprávy poskytují příspěvek na vydržování divadla, přísluší jim dozor nad hospodařením provozovatele divadla.

Ministr školství a osvěty sdělí po dohodě s ministerstvem financí nejpozději do 15. března každého roku provozovatelům divadel podle - 16, zda a v jaké výši jim hodlá v mezích ustanovení finančního zákona poskytnouti podporu z prostředků, jež státní rozpočet k tomuto účelu stanovil.

Do téže lhůty učiní obdobné opatření také příslušné orgány svazků územní samosprávy o podporách, které tyto svazky poskytují k tomuto účelu ze svých rozpočtových prostředků.

K veřejnému provozování divadla - vyjímaje divadla státní a zemská - je třeba předchozího povolení zemského národního výboru. Provozovací povolení jest osobní, nelze je zciziti, propachtovati ani zatížiti a nelze na ně vésti exekuci.

Povolení lze uděliti:

Podmínkou povolení jest:

Rozsah provozovacího povolení budiž určen časově i místně. Provozovací povolení udělí se nejméně na dobu tří let. Může buď býti vázáno na pevné stanoviště nebo se vztahovati na obvod několika okresů neb obcí.

Divadlo. jehož působení se vztahuje na obvod několika okresů neb obcí, jest divadlem oblastním. Divadlům tohoto druhu se určí stálé sídlo.

Udělené povolení může býti odvoláno, vyžadují-li toho důvody veřejného pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti, nebo nezachovává-li provozovatel podmínky, za kterých mu provozovací povolení bylo uděleno.

Pravidelná veřejná ochotnická představení mohou pořádati jen divadelní ochotnické spolky ( § 4, odst. 2).

Představení povoluje okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti). Povolení lze uděliti i pro větší počet představení najednou. Při tom je však vždy přihlížeti k tomu, aby nebyly poškozovány spravedlivé zájmy příslušného oblastního divadla.

Divadelní ochotnické spolky smějí čistého výtěžku užíti podle stanov.

Divadelním ochotnickým spolkům a jejich svazům mohou stát a svazky územní samosprávy poskytnout příspěvek na účely jejich kulturního a uměleckého rozvoje.

Jiným osobám nebo sdružením osob povolí okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti), aby pořádaly veřejné divadelní představení, není-li zvláštním důvodů, aby povolení bylo odepřeno ( § 21, odst. 2), a to jen ve prospěch účelů osvětových, dobročinných nebo lidumilných.

Okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti) učiní povolení závislým na podmínce, že čistý zisk bude věnován určitému ohlášenému účelu a že pořadatelé prokáží použití tohoto zisku. Přezkoumá též vyúčtování, a to zejména s toho hlediska, aby osobám na takových představeních zúčastněným ani přímo ani nepřímo z toho nevzešel hmotný zisk.

Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na představení vojenských ochotnických souborů organisovaných československou brannou mocí.

Provozování divadelních děl vydaných tiskem povoluje zemský národní výbor. Povolení platí, pokud v něm není jinak stanoveno, pro území celého státu. K provozování divadelního díla tiskem nevydaného je třeba povolení, které udílí okresní národní výbor (správní úřad národní bezpečnosti). Povolení platí pro správní obvod orgánu, který povolení udílí.

Povolení smí býti odepřeno jen tenkrát, jestliže obsah díla zakládá trestný čin, i když stíhání určité osoby pro tento čin je vyloučeno, nebo jestliže by se veřejné provozování díla závažným a nepřístojným způsobem dotýkalo veřejného pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti.

Nebude-li o žádosti rozhodnuto nejdéle do 4 týdnů ode dne podání, má se za to, že povolení bylo uděleno. Totéž platí i v řízení odvolacím.

Ustanovení zákona o právu autorském nejsou dotčena.

Veřejná divadelní představení mohou se konati jen v budovách zvláště k tomu určených nebo v místech zvláště povolených.

Má-li se veřejné divadelní představení konati v budově, která nebyla k účelům divadelním zřízena, nebo v přírodě, je k tomu třeba povolení okresního národního výboru (správního úřadu národní bezpečnosti).

Vláda vydá nařízením předpisy o stavbě a zařízení nových divadelních budov, jakož i o tom, jaká opatření jest učiniti v divadelních budovách, místnostech a prostorách, v nichž se konají veřejná divadelní představení, s s hlediska veřejné bezpečnosti, zejména stavební, požární a zdravotní.

Dozor nad konáním veřejných divadelních představení vykonávají okresní národní výbory (správní úřady národní bezpečnosti).

Vykonávaje dozor, má dozorčí orgán (úřad) přihlížeti k tomu, aby veřejná divadelní představení byla konána jen podle úředního povolení, bdíti, aby se způsob provozování nepříčil veřejnému pořádku, klidu, bezpečnosti nebo mravnosti, a brániti všelikému rušení představení.

Představení, jež bylo povoleno, může býti zakázáno, nebo přerušeno jen tehdy, je-li konáním jeho bezprostředně ohrožen veřejný pořádek, klid, bezpečnost nebo mravnost.

K jednotlivým veřejným představením divadel mimo pevné stanoviště neb oblast, pro kterou bylo uděleno provozovací povolení nebo pro kterou byla státní a zemská divadla zřízena, je třeba povolení místně příslušného okresního národního výboru (správního úřadu národní bezpečnosti), uděleného po slyšení příslušného oblastního divadla.

Koná-li oblastní divadlo veřejné divadelní představení mimo své stálé sídlo, musí o tom učiniti oznámení místně příslušnému okresnímu národnímu výboru (správního úřadu národní bezpečnosti).

Ustanovení § § 9 - 26 je přiměřeně použíti i na divadla loutková.

Vláda upraví podrobně nařízením zřizování loutkových divadel a divadelní činnost loutkářskou a může při tom stanoviti i úchylky od ustanovení tohoto zákona, pokud toho vyžaduje odlišná povaha loutkových divadel, jejich provoz, druh návštěvníků a kulturní a výchovné poslání jejich.

Divadelní koncese, které byly v platnosti dne 8. června 1945, se k uvedenému dni zrušují.

Osobám, které podle pověření ministra školství a osvěty vedou divadlo, pro jehož provoz byla koncese podle odstavce 1 zrušena, nebo provozovatelům, kterým bude pro takové divadlo uděleno provozovací povolení, přísluší právo užívati divadelních budov a sálů, jakož i tak řečené instructio fundi a všech zařízení sloužících k provozu divadla, které byly vlastnictvím někdejšího podnikatele anebo kterých někdejší podnikatel z jiného právního důvodu užíval.

Někdejšímu podnikateli přísluší za toto omezení jeho práv náhrada, kterou stanoví, nedojde-li k dohodě, na návrh okresní soud, v jehož obvodě věci jsou v nesporném řízení. Pokud právo někdejšího podnikatele užívati věci zaniklo, přísluší náhrada vlastníku věci, a jde-li o majetek konfiskovaný podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národních obnovy, přísluší náhrada Fondu národní obnovy.

Nynější provozovatel se může užívacího práva podle odstavce 2 kdykoliv vzdáti. Někdejší podnikatel nebo za podmínek odstavce 3, věty druhé vlastník věci (Fond národní obnovy) může se domáhat u okresního národního výboru, v jehož obvodě věci jsou, aby užívací právo podle odstavce 2 bylo zrušeno, vyžaduje-li toho naléhavější zájem veřejný nebo není-li věci pro provozování divadla nadále nezbytně zapotřebí nebo neplní-li nynější provozovatel náležitě závazky, které mu z užívacího práva vzcházejí.

Dnem, kdy zákon nabude účinnosti, pozbývají platnosti dřívější právní předpisy, pokud odporují tomuto zákonu, zejména

nařízení ze dne 25. listopadu 1850, č. 454 ř. z., jímž se vydává řád divadelní,

nařízení ze dne 26. prosince 1850, č. 200. čes. z. z. z roku 1851, o příslušnosti státních úřadů bezpečnostních ve věcech řádu divadelního,

nařízení ze dne 21. prosince 1851, č. 260 ř. z., jímž se ustanovuje, kterému úřadu přísluší vynášeti nálezy trestní podle § 8 řádu divadelního,

nařízení ze dne 25. července 1867, č. 49 čes. z. z., o rozhodování, může-li dílo divadelní býti provozováno,

nařízení ze dne 1. července 1868, č. 81 ř. z., jímž se mění zápověď provozovati v jisté dny hry divadelní,

zák. čl. XXXI/1848, jímž se zatímně nařizuje o divadlech, a pokud se týká ochotnických představení,

oběžník býv. uh. ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1901, č. 64.573/1901, o povolování koncertů, produkcí atd.

Týmž dnem se zrušuje ustanovení § 77 zákona čl. XL/1879 (přestupkového zákona).

Dnem, kdy nabude účinnosti vládní nařízení, kterým provedeno bude ustanovení § 22, odst. 3, pozbu dou platnosti, pokud se týkají divadel,

zákon ze dne 27. března 1877, č. 27 čes. z. z., jak se mají stavěti nová divadla, jak se mají zařizovati a provozovati divadla vůbec, jak se v příčině jich koná úřední služba inspekční, a jak se v nich dohlíží k opatřením bezpečnostním, ve znění vládního nařízení ze dne 18. prosince 1929, č. 186 Sb., o některých přesunech působnosti zemských úřadů na úřady okresní,

vyhláška ze dne 30. března 1903, č. 51 čes. z. z., o osvětlení pro případ nouze v divadelních budovách a

nařízení zemského úřadu v Bratislavě ze dne 31. ledna 1938, č. 63 z. v. slovenského, o odborných revisích a úřední kontrole elektrických instalací v kinematografech, divadelních, zábavních a jiných podobných veřejných místnostech.

Dnem, kdy nabude účinnost vládní nařízení, kterým provedeno bude ustanovení § 27, odst. 2, pozbudou platnosti, pokud se týkají loutkových divadel,

dekret dvorské kanceláře ze dne 6. ledna 1836, č. 5 sb. zák. pol., o veřejných produkcích, podívaných a zábavách a

oběžník býv. uh. ministerstva vnitra ze dne 4. srpna 1901, č. 64.573/1901, o povolování koncertů, produkcí atd.

Ustanovení nařízení Slovenské národní rady ze dne 3. července 1945, č. 65 Sb. n. SNR, o postátnění některých divadel, nejsou dotčena.