23/1956 Sb. znění účinné od 6. 7. 1956 do 31. 12. 1969

NAŘÍZENÍ

ministra spravedlnosti

ze dne 28. června 1956,

kterým se provádí ustanovení § 5 odst. 3 a 4 zákonného opatření č.

59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních

čekatelů (platového řádu).

Ministr spravedlnosti nařizuje podle § 5 odst. 3 a 4 zákonného opatření č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (platového řádu), a to, pokud jde o právní čekatele z řad vojáků, v dohodě s ministrem národní obrany:

§ 1.

Právní čekatel může s právními účinky vykonávat tyto úkony, které jsou jinak zákonem svěřeny soudci:

vyřizování dožádání v trestních a občanskoprávních věcech;

vydávání soudních výpovědí a rozkazů na odevzdání nebo převzetí předmětů nájmu při nechráněných nájmech;

vydávání platebních rozkazů v rozkazním řízení;

obstarávání jednoduchých úkonů

a)	ve věcech poručenských, opatrovnických a ve věcech dětí v rodičovské moci,
b)	ve věcech prohlášení za mrtvého a důkazu smrti,
c)	ve věcech umořování listin,
d)	ve věcech soudní úschovy,
e)	ve věcech exekučních, jde-li o exekuci zřízením exekučního zástavního práva na nemovité věci, o exekuci na movité věci a na peněžité pohledávky a platy,
f)	ve věcech knih pozemkových,
g)	ve věcech podnikového rejstříku,
h)	při sepisování soudních směnečných protestů;

ověřování opisů a podpisů s výjimkou případů, kde je třeba vyššího ověření;

sepisování návrhů v trestních i občanskoprávních věcech s výjimkou opravných prostředků v občanskoprávním řízení podávaných ústně do protokolu․

§ 2.

Právní čekatel může s právními účinky vykonávat tyto úkony, které jsou jinak zákonem svěřeny státnímu notáři;

1.	úkony ve věcech projednání dědictví s výjimkou projednání dědictví podle zákona č. 139/1947 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy;
2.	sepisování notářských zápisů podle § 15 odstavec 2 písm. a) až d) zákona č. 116/1951 Sb., o státním notářství, a ověřování opisů podle § 18 téhož zákona s výjimkou případů, kde je třeba vyššího ověření;
3.	sepisování podání a listin, které nemají povahu veřejných listin podle § 8 zákona č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství, (zejména žádostí o schvalování úkonů poručenským nebo opatrovnickým soudem podle § 256 o. s. ř. a žádostí o přivolení k převodu nemovitostí nebo pronájmu zemědělské a lesní půdy podle zákona č. 65/1951 Sb., o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půdy);
4.	jednoduché úkony ve věcech notářské úschovy podle § § 3 a 4 zákona č. 52/1954 Sb.

§ 3.

Oprávnění podle předchozích ustanovení tohoto nařízení přísluší právnímu čekateli po úspěšném závěrečném zhodnocení jeho čekatelské praxe podle § 6 odst. 1 zákonného opatření č. 59/1955 Sb., o platových poměrech soudců, prokurátorů a právních čekatelů (platového řádu). toto oprávnění může předseda lidového soudu (vedoucí státního notářství) se souhlasem ministra spravedlnosti přiznat též právnímu čekateli, který vykonal čekatelskou praxi aspoň jednoroční, jestliže dosavadní výsledky jeho výchovy po ideové a odborné stránce jsou zárukou, že může vykonávat s úspěchem uvedenou činnost.

§ 4.

(1)	Rozhodnutí právního čekatele lze odporovat stejným opravným prostředkem jako rozhodnutí soudce (státního notáře). Opravný prostředek předloží se však nejprve soudci (státnímu notáři), který buď o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má vyhovět, nebo jej předloží soudu, který je příslušný, aby o něm rozhodl.
(2)	Rozhodne-li soudce (státní notář) o opravném prostředku sám podle odstavce 1, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí vydané v první stolici. Odporovat mu lze podle obecných ustanovení.

§ 5.

Právnímu čekateli z řad vojáků přísluší za podmínek uvedených v § 3 oprávnění vyřizovat s právními účinky dožádání v trestních věcech; o oprávnění právního čekatele během čekatelské praxe rozhodne náčelník hlavní správy vojenských soudů se schválením ministra spravedlnosti.