Celkové příjmy státního rozpočtu se stanoví částkou 98 240 492 000 Kčs, celkové výdaje částkou 97 918 878 000 Kčs, takže vyplývá přebytek 321 614 000 Kčs; v rámci státního rozpočtu se stanoví pro rozpočet Slovenska příjmy částkou 14 699 063 000 Kčs a výdaje částkou 16 848 611 000 Kčs; Slovenská národní rada může zvýšit příjmy nad stanovenou částku a o tutéž částku i výdaje.

Ve státním rozpočtu jsou obsaženy rozpočty národních výborů, jejichž příjmy i výdaje činí 26 170 391 000 Kčs; kromě toho činí zůstatek rozpočtových prostředků národních výborů přecházejících do roku 1958 částku 441 800 000 Kčs.

Vláda stanoví k vyrovnání rozpočtů národních výborů podíly na státních příjmech.

Výdaje (investiční i neinvestiční) mohou být uskutečňovány jen do výše částek stanovených ve státním rozpočtu.

Vláda může povolit uskutečnění nezbytného výdaje, nekrytého ve státním rozpočtu, je-li jeho úhrada zajištěna vyššími příjmy nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Obdobně může vláda povolit snížení některého příjmu státního rozpočtu, jestliže toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu státního rozpočtu nebo snížením výdajů.

Rozpočtových prostředků může být použito pouze do konce roku 1957, a to jen k úhradě výdajů splatných do konce tohoto roku.

Úhrada výdajů, které mají a podle ustanovení tohoto zákona mohou zatěžovat rozpočtové prostředky na rok 1957, nesmí být odsunuta k tíži rozpočtových prostředků příštího roku.

Poukazovat peníze k úhradě závazků, jež vzniknou po 31. prosinci 1957, nebo tvořit jakýmkoliv jiným způsobem reservy z úspor na rozpočtových prostředcích není přípustno.

U návrhů zákonů, zákonných opatření předsednictva Národního shromáždění, zákonů Slovenské národní rady, vládních nařízení, vládních usnesení, nařízení Sboru pověřenců, usnesení Sboru pověřenců, nařízení ministrů, nařízení pověřenců, vyhlášek a u všech opatření ústředních úřadů, jakož i u návrhů usnesení národních výborů a jejich rad musí být s největší odpovědností zváženy a v návrzích vyjádřeny také jejich důsledky hospodářské a finanční. Důsledky těchto opatření zejména pro výdaje po případě pro příjmy státního rozpočtu, pro bilanci příjmů a výdajů obyvatelstva nebo pro úvěrový plán je třeba vyčíslit a výpočet připojit k návrhu opatření. Při každém navrhovaném opatření musí být zkoumáno, zda jeho povaha připouští zavedení nových příjmů, a v kladném případě musí být tyto nové příjmy vždy navrženy.

U všech opatření, uvedených v odstavci 1, jimiž se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy státního rozpočtu, musí být zároveň stanovena úhrada zvýšeného výdaje nebo náhrada úbytku příjmů.

Jestliže národní výbor dosáhl nebo určitě dosáhne vyšších příjmů, než stanovil jeho rozpočet, nebo uspoří-li na rozpočtovaných výdajích, při čemž plnění všech jeho plánovaných úkolů je zajištěno, může sestavit doplňkový rozpočet.

K získání vyšších příjmů jako zdrojů pro doplňkové rozpočty rozvíjejí národní výbory především služby a místní výrobu a vytvářejí tak podmínky pro další rozvoj hospodářství a kultury ve svém obvodu a tím k rozšíření své hospodářské základny.

Doplňkový rozpočet musí být vyrovnán.

Doplňkový rozpočet národního výboru nižšího stupně schvaluje rada národního výboru vyššího stupně.

Podrobnosti upraví ministr financí; při tom též stanoví postup při převodu nevyčerpaných prostředků doplňkových rozpočtů do příštího roku.

Vláda se zmocňuje,

Ministr financí

zrušen

Zrušují se ustanovení § 4 odst. 3 a § 12 zákona č. 106/1951 Sb., o úpravě financování národních a komunálních podniků, § 10 vládního nařízení č. 107/1951 Sb., kterým se provádí zákon o úpravě financování národních a komunálních podniků, a § 9 zákona č. 83/1952 Sb., o rozpočtech národních výborů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provedou jej ministr financí a ostatní členové vlády.