Přihláška vynálezu (dále jen "přihláška") se podává u Státního úřadu pro vynálezy a normalisaci (dále jen "Úřad") písemně ve dvojím vyhotovení. V přihlášce se uvede jméno a příjmení přihlašovatele a název předmětu přihlášky. Z přihlášky musí být patrno, že přihlašovatel žádá o udělení patentu. Je-li přihlašovatelů několik a nemají-li společného zmocněnce, uvedou, kterému z nich mají být zprávy a rozhodnutí Úřadu zasílány; neučiní-li tak, zasílají se zprávy a rozhodnutí tomu spolupřihlašovateli, který je uveden na prvním místě. Přihlašovatel je povinen sdělit Úřadu bydliště, státní příslušnost, zaměstnání a údaj, kde je zaměstnán, a bydlí-li v Československé republice, též orgán nadřízený zaměstnavateli. Je-li přihlašovatel zastoupen, uvede se též jméno, příjmení a bydliště zmocněnce.

Byl-li vynález učiněn původcem nebo některým ze spolupůvodců v souvislosti s jeho prací v podniku nebo dostal-li naň původce (spolupůvodce) hmotnou podporu od podniku, je původce (spolupůvodce) povinen, podá-li přihlášku vynálezu, uvést v ní tyto okolnosti a též sdělit, zda učinil současně o tom oznámení podniku. Byl-li vynález učiněn původcem nezávisle na práci v podniku nebo nedostal-li naň původce od podniku hmotnou podporu, může jej původce (dědic) odevzdat státu již současně s přihláškou.

Přihláška smí obsahovat jen jediný předmět.

Před podáním přihlášky je přihlašovatel povinen prozkoumat jemu dostupný dokumentační materiál a uvést stručně výsledek tohoto průzkumu při rozboru známého stavu techniky v popisu předmětu přihlášky.

V přihlášce vynálezu přihlašovatel uvede, kterých technických norem se podle jeho vědomí předmět přihlášky dotýká.

Přihlašovatel je povinen na vyzvání Úřadu sdělit, ve kterých zemích přihlásil stejný předmět a jaké námitky byly v těchto zemích vzneseny, jakož i k jakému výsledku přihláška vedla.

Kde se v tomto nařízení uvádí podnik, rozumějí se tím, pokud z povahy věci neplyne něco jiného, též ostatní hospodářské organisace, jakož i organisace rozpočtové.

K přihlášce připojí přihlašovatel popis předmětu přihlášky ve čtyřech vyhotoveních a podle potřeby také výkresy, modely nebo vzory provedení. Každé vyhotovení popisu a výkresů musí být podepsáno přihlašovatelem (všemi spolupřihlašovateli) nebo zmocněncem.

V popisu, po případě ve spojení s nutnými výkresy, modely nebo vzory provedení, musí být předmět přihlášky popsán stručně, avšak jasně a přesně tak, aby podle něho vylo odborníkům možno seznat podstatu předmětu přihlášky․ Na konci popisu musí přihlašovatel vyznačit, co má být předmětem patentu (definice předmětu patentu).

Výkresy musí být zhotoveny na papíru formátu A4, a to v jednom hlavním a ve třech vedlejších vyhotoveních. Hlavní vyhotovení musí být provedeno na bílém, silném a hladkém kreslicím papíru nebo na průsvitném papíru, plátně a pod. tak, aby bylo způsobilé k tisku; výkres se provede černou tuší. Jedno vyhotovení vedlejší musí být způsobilé k obvyklé reprodukci. Vztahové značky v popisu a na výkresech musí si navzájem odpovídat.

K přihlášce připojí přihlašovatel jím vlastnoručně podepsané prohlášení, že je původcem předmětu přihlášky nebo jeho dědicem. Podává-li přihlášku podnik podle § 2 odst. 3 zákona, uvede v přihlášce jméno a příjmení původce, jakož i číslo a datum svolení Úřadu k podání přihlášky.

Podává-li přihlášku dědic, připojí doklad o nabytí dědictví.

Má-li přihlašovatel právo přednosti podle mezinárodní úmluvy a uplatňuje-li je, musí se ho domáhat již v přihlášce a udat přesně dobu prvé přihlášky, z níž odvozuje právo přednosti, a zemi, v níž tato přihláška byla podána.

Do tří měsíců ode dne podání přihlášky vynálezu musí přihlašovatel bez vyzvání Úřadu prokázat své právo přednosti z prvé přihlášky předložením opisu přihlášky dříve podané (popis, výkresy atd.), opatřeného potvrzením příslušného úřadu, u něhož byla první přihláška podána, o datu podání přihlášky. Domáhá-li se v přihlášce práva přednosti někdo jiný než původní přihlašovatel, připojí v téže lhůtě též doklad o postoupení prioritního práva (postupní prohlášení).

Úřad může uložit přihlašovateli, aby ve stanovené lhůtě předložil ověřený překlad uvedených dokladů.

Mimo to musí přihlašovatel prokázat ve stanovené lhůtě i ostatní okolnosti, rozhodné pro přiznání práva přednosti podle mezinárodní úmluvy.

Na přihlášce vyznačí Úřad dobu podání (datum, hodinu a minutu), načež zašle přihlašovateli nejpozději do 10 dnů potvrzení o podání přihlášky, v němž uvede jméno a příjmení původce (všech spolupůvodců), název přihlášky, dobu jejího podání a spisovou značku.

Úřad podrobí došlé přihlášky průzkumu, aby zjistil možnost udělení patentu.

Dospěje-li Úřad k závěru, že udělení patentu na předmět přihlášky je možné, vyloží přihlášku s přílohami k veřejnému nahlédnutí v Úřadě po dobu dvou měsíců ode dne, kdy Úřad oznámil vyložení přihlášky.

Vyložení přihlášky se oznámí ve věstníku, vydávaném Úřadem (dále jen "věstník"). V tomto oznámení se uvede jméno a příjmení původce (spolupůvodce), patentní třída, definice předmětu přihlášky, spisová značka přihlášky a doba jejího podání nebo i den, od kterého se požaduje právo přednosti.

Dojde-li po vyložení k úplnému nebo částečnému zamítnutí přihlášky nebo odvolání přihlášky, oznámí se to rovněž ve věstníku.

Námitky proti udělení patentu se podávají u Úřadu písemně ve dvojím vyhotovení ve lhůtě tří měsíců od počátku vyložení přihlášky. Námitky lze podat z těchto důvodů:

Námitky musí být věcně odůvodněny a je k nim třeba připojit nebo alespoň navrhnout potřebné důkazy.

Obsah námitek sdělí Úřad přihlašovateli s výzvou, aby se k důvodům námitek vyjádřil ve stanovené lhůtě. Vyjádření budiž podáno ve dvojím vyhotovení.

Je-li zjištěno, že předmět přihlášky odpovídá podmínkám, stanoveným pro udělení patentu, rozhodne Úřad o udělení patentu, zapíše jej do patentního rejstříku, vydá přihlašovateli patentní listinu a uveřejní udělení patentu. Byla-li přihláška podána několika spolupůvodci, vydá se patentní listina každému ze spolupůvodců, při čemž se v ní uvedou všichni spolupůvodci.

Udělení patentu se uveřejní ve věstníku, kde se uvede jméno a příjmení původce vynálezu a majitele patentu, spisová značka přihlášky, patentní třída, číslo patentu, název předmětu patentu a počátek platnosti patentu.

Byly-li podány námitky, zašle Úřad rozhodnutí o přihlášce též osobě, která námitky podala.

Podal-li přihlášku někdo jiný než původce (dědic), může původce (dědic) vstoupit do řízení o přihlášce, prokáže-li pravomocným rozhodnutím soudu, že je původcem (dědicem); Úřad pokračuje v řízení, jako by přihláška od počátku byla podána původcem.

Byl-li předložen pouze průkaz, že byl zahájen spor o původství, pokračuje Úřad v řízení o přihlášce, avšak rozhodnutí vydá až po právní moci soudního rozhodnutí.

O vstupu původce do řízení o přihlášce vyrozumí Úřad podnik, který mu oznámil uzavření smlouvy o využití předmětu přihlášky.

Byla-li uzavřena smlouva o využití předmětu přihlášky, o jehož původství vznikl spor, přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy plynoucí na osobu, na niž byla přihláška přepsána, nepožádá-li tato osoba nejdéle do tří měsíců od přepsání o uzavření nové smlouvy; byla-li na základě smlouvě vyplacena odměna, je ten, kdo ji obdržel, povinen vyplatit ji uvedené osobě.

Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně pro případ, že přihlášku podal jen některý ze spolupůvodců a že vznikne spor o spolupůvodství.

Do patentního rejstříku se zapisují udělené patenty uvedením jejich pořadového čísla, názvu, patentní třídy a doby platnosti, spisová značka přihlášky, jméno a příjmení původce vynálezu, jeho zmocněnce, majitele patentu, počátek platnosti patentu, jeho zánik, přepis, úplné nebo částečné zrušení patentu, závislost patentu, určení podle § 5 zákona, navrácení lhůty, smlouva o využití vynálezu, převod práva udělit souhlas k využití vynálezu, převod práva udělit souhlas k využití vynálezu, právo státu k využití vynálezu podle § 3 odst. 6 zákona, právo předchozího uživatele a zahájení sporu o to, kdo je původcem vynálezu.

Do rejstříku může každý nahlédnout. Na žádost vydá Úřad ověřené výpisy ze zápisu do rejstříku.

Žádost o určení podle § 5 zákona a návrh na zrušení patentu podle § 6 zákona a návrh podle § 9 zákona se podávají písemně ve dvojím vyhotovení; přiloží se k nim doklady nezbytné k vydání rozhodnutí. Jde-li o určení podle § 5 zákona, přiloží se popis a výkresy předmětu, o němž má být zjištěno, zda spadá či nespadá do rozsahu ochrany.

Úřad doručí odpůrci stejnopis žádosti nebo návrhu s přílohami a vyzve ho, aby se v dané lhůtě vyjádřil; nevyjádří-li se, nepřekáží to rozhodnutí o žádosti nebo návrhu.

Před vyložením přihlášky je dovoleno sdělit třetím osobám pouze, kdo je přihlašovatelem a kdo je jeho zmocněncem, dobu podání, název přihlášky a spisovou značku. Toto ustanovení se však nevztahuje na případy, kdy jde o zjištění možnosti a způsobu využití předmětu přihlášky v národním hospodářství podle § 19.

Po vyložení, pokud nejde o tajné přihlášky, může Úřad povolit nahlédnout do spisů nebo jejich částí třetím osobám.

Při povolování nahlížení do spisů nutno dbát, aby nahlédnutím do spisu nebylo porušeno státní, hospodářské nebo služební tajemství.

Předseda Úřadu může přiznat jednotlivým výstavám, pořádaným na území Československé republiky, právo, aby původci vynálezů mohli se domáhat pro výrobky, vystavené na těchto výstavách, práva přednosti podle dalších ustanovení (výstavní priorita).

Za přiznání tohoto práva pro výstavu musí požádat orgán nebo organisace, pořádající výstavu, předsedu Úřadu a současně sdělit výstavní program a dobu trvání výstavy.

Přiznání tohoto práva pro výstavu se uveřejní ve věstníku a v Úředním listě. Teprve po jeho uveřejnění ve věstníku se mohou původci vynálezu domáhat výstavní priority.

K přihlášce, v níž se uplatňuje výstavní priorita, musí být přiloženo potvrzení orgánu nebo organisace pořádající výstavu o tom, že se výrobek popsaný v přihlášce shoduje s výrobkem vystaveným, jakož i o době (datum, hodina a minuta), kdy byl výrobek do výstavy vnesen. Dále musí být v potvrzení uvedeno, zda výstava ještě trvá či zda a kdy byla skončena.

Úřad je oprávněn přezkoumat na místě samém shodnost výrobku přihlášeného s výrobkem vystaveným.

Rozklad se podává písemně ve dvojím vyhotovení u Úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Rozklad může podat účastník řízení. Týká-li se rozhodnutí více účastníků, vztahují se účinky rozkladu na všechny účastníky, pokud z povahy věci neplyne něco jiného.

Z rozkladu musí být patrno, proti kterému rozhodnutí jest podán a co se navrhuje ve věci samé. Námitky proti rozhodnutí musí být věcně odůvodněny a je třeba k nim připojit neb alespoň navrhnout potřebné důkazy.

Rozklad, podaný včas účastníkem, má odkladný účinek.

Je-li v řízení účastníkem též odpůrce, doručí mu Úřad jedno vyhotovení rozkladu s tím, aby se o něm ve stanovené lhůtě vyjádřil. Nevyjádří-li se, není to na překážku rozhodnutí o rozkladu.

Při projednávání rozkladu přihlíží Úřad i k vadám řízení, které v rozkladu nebyly uplatněny, pokud měly vliv na správnost rozhodnutí.

Před rozhodnutím o rozkladu může si vyžádat předseda Úřadu podle potřeby posudek komise expertů.

Proti rozhodnutí o rozkladu není další rozklad přípustný.