Jako výkon práce se posuzuje také doby

Zaměstnanec, jehož pravidelná pracovní doba je rozvržena jinak než na všechny pracovní dny v kalendářním týdnu, se posuzuje tak, jakoby v kalendářním týdnu odpracoval šest pracovních dnů, jestliže v něm konal práci po dobu, která na něho podle rozvrhu pracovní doby připadá.

Jde-li o plně uvolněného funkcionáře národního výboru nebo některé společenské organizace, poskytne mu placenou dovolenou na zotavenou (její poměrnou část) národní výbor nebo společenská organizace, pro kterou je uvolněný funkcionář činný. Nevyčerpal-li si dovolenou (její poměrnou část) před skončením funkčního období, poskytne mu ji zaměstnavatel.

Za změnu zaměstnání z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů se považuje, jestliže zaměstnanec po 1. lednu 1960

V případech uvedených v odstavci 1 se doba předchozího zaměstnání započte, jestliže zaměstnanec nastoupil nové zaměstnání bez zbytečného průtahu po skončení předchozího zaměstnání.

Zda jde o zvýhodněnou změnu zaměstnání určí zaměstnavatel, který zaměstnance přijímá, v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí na základě dokladů předložených zaměstnancem; nejsou-li tyto doklady dostačující, vyžádá si zaměstnavatel od předchozího zaměstnavatele doplňující doklady.

Vznikne-li při změně zaměstnání pochybnost, zda jde o zaměstnání důležitější pro splnění úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství, rozhodne výkonný orgán okresního národního výboru příslušného podle místa nového zaměstnání v dohodě s příslušnou okresní odborovou radou.

Poživateli částečného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu při pracovním úrazu, který po přiznání tohoto důchodu vstoupí bez zbytečného průtahu do zaměstnání, se v tomto zaměstnání započte do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele doba, která mu byla nebo měla být podle platných předpisů započtena u posledního zaměstnavatele před přiznáním důchodu. Toto ustanovení platí obdobně pro poživatele invalidního důchodu nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu, jemuž byl tento důchod odňat, popřípadě změněn na částečný invalidní důchod. V kalendářním roce, v němž poživatel některého z uvedených důchodů vstoupí poprvé do zaměstnání, náleží mu poměrná část dovolené.

Poživateli důchodu starobního, invalidního nebo invalidního důchodu při pracovním úrazu, který po přiznání tohoto důchodu poprvé vstoupí do zaměstnání, vznikne nárok na dovolenou po splnění podmínek uvedených v § 1 odst. 1 zákona. Do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele se mu pro prodloužení dovolené započte doba, která mu byla nebo měla být podle platných předpisů započtena u posledního zaměstnavatele před přiznáním důchodu, a to bez ohledu na to, kdy po přiznání důchodu vstoupil poprvé do zaměstnání.

Ustanovení odstavce 2 věta druhá platí obdobně pro zaměstnankyni, jejíž pracovní poměr skončil v době těhotenství nebo proto, že pečovala o své dítě, jestliže vstoupila bez zbytečného průtahu do zaměstnání poté, kdy odpadla potřeba péče o dítě, nejpozději po dosažení 8 let věku dítěte, jakož i pro ženu, u níž jde o prvý vstup do pracovního poměru z domácnosti po 1. lednu 1960.

Zaměstnanci, který po úspěšném skončení studia na výběrové nebo vysoké škole vstoupil bez zbytečného průtahu do pracovního poměru, se do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele pro prodloužení dovolené započte doba, která mu byla nebo měla být podle platných předpisů započtena u posledního zaměstnavatele před počátkem studia.

Poměrná část dovolené se určí tak, že se poskytne za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru v kalendářním roce jedna dvanáctina dovolené.

Při změně zaměstnání podle § 3 odst. 1, k níž dojde během kalendářního měsíce, poskytne zaměstnanci poměrnou část dovolené za celý měsíc ten zaměstnavatel, u něhož trval pracovní poměr v tomto měsíci déle než polovinu měsíce, a při změně uprostřed měsíce dosavadní zaměstnavatel.

Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se krátí dovolená za každých 25 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu. Jestliže si zaměstnanec dovolenou již vyčerpal nebo nevznikl-li mu na ni nárok, je povinen zaměstnavatel zkrátit mu stejným způsobem dovolenou v příštím kalendářním roce. Nemůže-li zaměstnavatel převést krácení dovolené na příští kalendářní rok proto, že došlo ke skončení pracovního poměru, je povinen požadovat od zaměstnance za každých 25 pracovních dnů, které zaměstnanec zameškal pro výkon trestu odnětí svobody, náhradu mzdy připadající na jednu dvanáctinu zaměstnancovy dovolené. Zaměstnavatel je oprávněn srazit si příslušnou částku z výplaty zaměstnancovy mzdy.

Výkon nápravného opatření není důvodem ke krácení dovolené.

Zaměstnavatel může se souhlasem závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí nařídit hromadnou závodní dovolenou, je-li nutná z provozních důvodů a slučitelná s obecným zájmem, zejména neohrozí-li ani neztíží-li se tím rovnoměrné plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství. Hromadná závodní dovolená nesmí trvat déle než dva kalendářní týdny. U uměleckých souborů z povolání může hromadná závodní dovolená trvat čtyři kalendářní týdny.

Nařídí-li zaměstnavatel hromadnou závodní dovolenou, je povinen zajistit zaměstnanci, kterému v této době nepřísluší nárok na dovolenou nebo kterému přísluší nárok na dovolenou kratší, než je hromadná závodní dovolená, náhradní práci přiměřenou jeho kvalifikaci. V tom případě má zaměstnanec po celou dobu trvání hromadné závodní dovolené nárok na náhradu mzdy podle § 11 zákona, pokud nedosáhl na náhradní práci výdělku vyššího. Nabude-li tento zaměstnanec dodatečně v kalendářním roce nárok na dovolenou nebo nárok na delší dovolenou, započte se mu do ní doba hromadné závodní dovolené, po kterou mu byla poskytnuta náhrada mzdy, ačkoliv nekonal práci.

U zaměstnance pracujícího v úkolové mzdě, v prosté časové mzdě, v časové mzdě s prémií nebo s výkonnostním, popřípadě osobním příplatkem, se s ohledem na proměnlivou povahu jeho mzdy bere za základ výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené průměrný týdenní výdělek zjištěný z výdělku vyplaceného za posledních dvanáct ukončených kalendářních měsíců před nástupem dovolené (dále jen "rozhodná doba"). Netrval-li pracovní poměr zaměstnance v den nástupu dovolené u téhož zaměstnavatele celou rozhodnou dobu, vypočte se náhrada mzdy po dobu dovolené z výdělku vyplaceného v době ode dne vzniku pracovního poměru do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž zaměstnanec dovolenou nastoupil.

Technickému a administrativnímu zaměstnanci, jakož i vědeckému nebo výzkumnému pracovníkovi, jemuž jsou přiznávány prémie za splnění prémiových ukazatelů podle prémiového řádu, přísluší po dobu dovolené pouze základní plat a případná odměna za práci přesčas zjištěná z průměru těchto odměn vyplacených v rozhodné době. Připadnou-li na období, v němž je tento zaměstnanec na dovolené, prémie, nelze je krátit o poměrnou část odpovídající době dovolené. Totéž platí i pro jiné zaměstnance, jejichž odměňování a prémiování je upraveno obdobně.

Jestliže v rozhodné době došlo k trvalé změně základní mzdy zaměstnance, vypočítává se u něho náhrada mzdy po dobu dovolené jen z výdělku vyplaceného v době ode dne této změny do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž zaměstnanec dovolenou nastoupil. Nastupuje-li dovolenou v měsíci, v němž došlo k trvalé změně základní mzdy, vypočte se náhrada mzdy po dobu dovolené jen z výdělku docíleného ode dne změny základní mzdy do dne nástupu dovolené. Nastupuje-li zaměstnanec dovolenou prvého dne měsíce, v němž došlo k trvalé změně základní mzdy, bere se za základ výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené průměrný výdělek, jehož dosahují stejně kvalifikovaní zaměstnanci konající tytéž práce, popřípadě práce stejného druhu na témže, popřípadě obdobném pracovišti.

Při výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené se nepřihlíží k jednorázovým odměnám ani k odměnám za splnění zvlášť důležitých úkolů a za vynikající pracovní výsledky.

U zaměstnance, který část rozhodné doby nepracoval proto, že byl na dovolené nebo pro důležité překážky v práci, se při výpočtu náhrady mzdy po dobu dovolené nepřihlíží k době, v níž z uvedených důvodů nepracoval, ani k náhradám mzdy, které mu za tuto dobu byly vyplaceny.

Náhrada za dovolenou nebo její část, kterou zaměstnanec nemohl vyčerpat z naléhavých provozních důvodů, se rovná náhradě mzdy odpovídající délce nevybrané dovolené nebo její nevybrané části.

Náhrada za nevyčerpanou dovolenou nebo její část v ostatních případech uvedených v § 13 odst. 2 a 3 zákona se rovná náhradě mzdy, odpovídající délce nevybrané dovolené nebo její nevybrané části, kromě odměny za práci přesčas.

Učiteli ve smyslu zákona jsou učitelé, ředitelé a jejich zástupci na všech druzích škol a učitelé na odborných učilištích, jakož i stálí vedoucí skupin pionýrské organizace Československého svazu mládeže na školách.

Vychovateli ve smyslu zákona jsou výchovní pracovníci na všech druzích mimoškolních výchovných zařízení.

Zaměstnanci, přijatému na práce sezónní a kampaňové, přísluší při skončení pracovního poměru místo dovolené za každých 25 dnů konané práce náhrada mzdy ve výši jedné dvanáctiny požitků, které by mu příslušely po dobu dovolené stanovené podle § 2 zákona, kdyby u něho byly splněny podmínky pro vznik nároku na dovolenou ( § 1 zákona).

U sezónních a kampaňových zaměstnanců se do doby nepřetržitého zaměstnání u téhož zaměstnavatele ( § 2 zákona) započte také doba posledního zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích, popřípadě doby v ní započtené, jestliže sezónní zaměstnanec vstoupil opětně nejpozději do 12 měsíců do obdobného zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích. Doba předchozího zaměstnání na sezónních (kampaňových) pracích se mu však nezapočte, uplynulo-li od jejího konce do opětného vstupu do obdobného zaměstnání již více než dvanáct měsíců,nebo bylo-li předchozí zaměstnání zaměstnavatelem zrušeno z důležitých důvodů zaviněných sezónním zaměstnancem nebo opustil-li je zaměstnanec před uplynutím smluvené doby bez dohody se zaměstnavatelem.