státních zaměstnanců, kteří se dnem 1. dubna 1950 stali podle § 29 odst. 1 zák. č. 66/1950 Sb. účastnými národního důchodového pojištění,

soudců z povolání, prokurátorů a soudcovských čekatelů, kteří se dnem 1. dubna 1950 stali podle § 30 odst. 1 zák. č. 67/1950 Sb. účastnými národního důchodového pojištění,

nestátních veřejných zaměstnanců, kteří byli do 31. března 1950 v činné službě a do tohoto dne vyňati z národního důchodového pojištění a pro něž platí zákon č. 66/1950 Sb. (dále jen "zaměstnanci"), a pozůstalých po nich,

osob, které dne 31․ března 1950 byly poživateli odpočivných (zaopatřovacích) platů ze státního nebo jiného veřejného pensijního (dále jen "pensisté"), a pozůstalých po nich.

Starobní (invalidní) důchod náležející zaměstnanci z národního pojištění se zvyšuje o částku, o kterou by jeho odpočivné platy bez výchovného a zvláštního přídavku k výchovnému ze státního (veřejného) pensijního zaopatření, které by mu příslušely při přeložení do výslužby ke dni 31. březnu 1950, převyšovaly starobní (invalidní) důchod z národního pojištění, vypočtený podle §§ 2, 4 a 5 k témuž dni. Ustanovení § 71 odst. 8 zákona o národním pojištění platí obdobně.

Důchody z národního pojištění náležející pozůstalým po zaměstnancích se zvyšují o polovinu zvýšení podle odstavce 1.

Nárok na zvýšení podle odstavců 1 a 2 přísluší i tehdy, skončí-li se pracovní poměr zaměstnancův před nápadem důchodu, leč by zaměstnanec byl odsouzen ke ztrátě občanských práv nebo byl jeho pracovní poměr zrušen bez výpovědi ( § 20 zák. č. 66/1950 Sb.), po případě u soudců v důsledku kárného trestu propuštění ( § 14 odst. 2 zák. č. 67/1950 Sb.).

Pro vznik a výši nároků podle § 2 se posuzuje jako doba národního důchodového pojištění

Doba, po kterou byly vypláceny odpočivné (zaopatřovací) platy ze státního (veřejného) pensijního zaopatření, se posuzuje jako náhradní doba podle § 61 odst. 2 písm. e) zákona o národním pojištění.

Pro roční průměr vyměřovacích základů podle § 71 odst . 5 zákona o národním pojištění se za dobu od 1. ledna 1946 do 31. března 1950 počítají pravidelné služební (pracovní) příjmy, čítajíc v to i zálohu na platovou úpravu. Při tom se nehledí k částkám přesahujícím 120 000 Kčs za rok.

Pravidelnými služebními (pracovními) příjmy se ve smyslu odstavce 1 rozumějí druhy příjmů , které jsou rozhodné pro stanovení vyrovnávacího přídavku podle § 28 odst. 4 zák. č. 66/1950 Sb. nebo podle § 32 odst. 6 zák. č. 67/1950 Sb., a to ve výši stanovené pro skupinu míst činovného A, a v případě naturální příjmy.

Starobní (invalidní) důchod včetně zvýšení podle § 3 nesmí být nižší než odpočivné platy (bez výchovného a zvláštního přídavku k výchovnému), na než by měl zaměstnanec nárok, kdyby byl dne 31. března 1950 přeložen do výslužby.

Úhrn důchodů pozůstalých nesmí být nižší než úhrn obdobných zaopatřovacích platů, které by jim náležely, kdyby zaměstnanec byl zemřel dne 31. března 1950.

Důchody pensisté se považují od 1. dubna 1950 za důchody podle zákona podle zákona o národním pojištění.

Důchody pensistů se sníží nebo odejmou, jen pokud by to připouštěly také dosavadní předpisy o státním (veřejném) pensijním zaopatření.

Krácení důchodů podle § 92 odst. 1 a podle § 274 zákona o národním pojištění zůstává nedotčeno.

Bude-li pensistovi, jemuž nárok na důchod zanikl, důchod znovu přiznán, náleží mu nejméně ve výši uvedené v § 6.

Pozůstalým po pensistech zemřelých po 31. březnu 1950 náleží důchod, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem o národním pojištění, a jde-li o příspěvek na výchovu, stanovené předpisy o státním (veřejném) pensijním zaopatření. Výše důchodu, po případě příspěvku na výchovu se určí podle předpisů o státním (veřejném) pensijním zaopatření.

Ústřední národní pojišťovna převezme odpočivné (zaopatřovací) platy osob, na které se vztahuje toto nařízení, způsobem a ve lhůtách, které stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

Ústřední národní pojišťovna převezme potřebný počet zaměstnanců a technických zařízení orgánů dosud příslušných v e věcech pensijního (provisního) zaopatření osob uvedených v odstavci 1. Podrobnosti stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

Orgány příslušné dosud ve věcech státního pensijního (provisního) zaopatření osob uvedených v § 1 sdělí Ústřední národní pojišťovně nebo její územní organisační složce a zaměstnanci nejpozději do 31. prosince 1951, a dojde-li k nápadu důchodu před uvedeným dnem, neprodleně okolnosti rozhodné pro přiznání a výměru dávek zaměstnanců a jejich pozůstalých, zejména o započitatelné služební době, o výši služebních příjmů rozhodných podle § 5 a o výši odpočivného (zaopatřovacího) platu, na který by měl zaměstnanec nárok dne 31. března 1950.

Podrobnosti stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

Státní zaměstnanci, na které se vztahují platové řády vydané podle § 32 zák . č. 66/1950 Sb., nebo podle § 31 zák. č. 67/1950 Sb., platí na pojistné nemocenského pojištění 2 % a jejich zaměstnavatel 4,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 20 odst. 1 a 5 až 8 zákona o národním pojištění. Pojistné důchodového pojištění a úrazový příspěvek hradí zaměstnavatel.

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zaměstnance uvedené v § 2 odst. 2 zák. č. 66/1950 Sb. nebo v § 34 tohoto zákona, pokud tak stanoví vláda.

Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí stanovit, že se pojistné za zaměstnance uvedené v odstavcích 1 a 2 odvádí úhrnem.