Při nastoupení práce složí zaměstnanec tento slib:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, jejímu presidentu a její vládě, že budu zachovávat zákony a nařízení Československé republiky, že budu své povinnosti plnit pilně, svědomitě a nestranně, zejména že budu poslušen příkazů vedoucích, že budu přísně zachovávat mlčenlivost v úředních věcech a že při veškerém svém jednání mít na zřeteli jen zájmy služby a prospěch republiky a jejího lidu".

Slib se složí tak, že slibující opakuje předčítané znění slibu a podá ruku tomu, kdo slib přijímá.

Po složení slibu podepíše slibující písemné znění slibu opatřené datem, kdy slib byl složen.

Zaměstnanec je povinen uposlechnout příkazu vedoucího a vykonat jej svědomitě, přesně a bez průtahu.

Domnívá-li se zaměstnanec, že příkaz jemu uložený se příčí zásadám lidově demokratického zřízení nebo že by jeho provedením byl ohrožen jiný obecný zájem nebo zřejmě vznikla neodůvodněná škoda, je povinen upozornit na to vedoucího ještě před provedením příkazu. Trvá-li vedoucí na provedení příkazu, dá jej písemně.

Příkazu nesmí však zaměstnanec uposlechnout, odporuje-li zjevně povinné věrnosti Československé republice nebo ukládá-li zřejmě trestné jednání. O takovém příkazu podá zprávu přímo nadřízenému úřadu (orgánu).

Vedoucí zaměstnanec je osobně odpověden za splnění úkolů uložených zaměstnancům, kteří mu podléhají. Je povinen zejména:

Vedoucí nesmí bez důležitých důvodů ukládat přiděleným zaměstnancům provedení prací, které má podle platných předpisů, po případě podle daných příkazů, vykonat sám.

Zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o nichž se dověděl při práci nebo v souvislosti s ní a které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob vyžadují, aby byly zachovány v tajnosti.

Povinnosti mlčenlivosti může zaměstnanec pro určitý případ zprostit osobní úřad nebo úřad jím k tomu zmocněný.

Zaměstnanci jsou povinni starat se o pečlivé a bezpečné uložení úředních spisů a pomůcek. Zaměstnanci mohou dovolit, aby bylo nahlédnuto do úředních knih, plánů a spisů nebo byly pořizovány z nich opisy nebo výpisy, jen pokud to příslušné předpisy připouštějí.

Zaměstnanec je povinen převzít a vykonávat vedlejší činnost i v jiném oboru státní správy, která odpovídá jeho pravidelným úkolům. Je-li toho třeba, poskytne se mu přiměřená úleva v hlavní činnosti.

Pokud pro výkon činnosti uložené takto zaměstnanci neplatí zvláštní předpisy, odpovídá zaměstnanec za její řádný výkon podle předpisů platných pro jeho činnost hlavní.

Placenou soukromou vedlejší činnost smí zaměstnanec vykonávat jen po předchozím povolení osobního úřadu. Udělené povolení je kdykoliv odvolatelné.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na činnosti vědeckou a uměleckou.

Osoby, jež jsou příbuzné nebo sešvagřené v přímé řadě vůbec, v řadě pobočné až do třetího stupně, dále manželé a osoby, jež jsou v poměru poručenském nebo osvojeneckém, nesmějí být zaměstnány tak, aby jedna byla přímo podřízena druhé nebo podléhala její pokladní nebo účetní kontrole.

Uchazeči o přijetí do práce jsou povinni oznámit před přijetím příbuzenský nebo rodinný vztah uvedený v odstavci 1. Vznikne-li takový poměr nebo jiný rodinný vztah až po přijetí, je zaměstnanec povinen tuto okolnost ihned oznámit.

Vyžaduje-li toho zájem služby, může ústřední úřad nebo úřad (orgán) jím k tomu zmocněný povolit výjimku ze zákazu podle odstavce 1.

Zaměstnanec lze přechodně přidělit jen na dobu nezbytné potřeby. Má-li přechodné přidělení trvat déle než šest měsíců, u učitelů déle než na dobu školního roku, je k němu třeba souhlasu ústředního úřadu.

O přeložení zaměstnance, s nímž je spojena změna osobního úřadu, rozhoduje ústřední úřad.

O převodu zaměstnance do jiného oboru státní správy rozhoduje dosavadní ústřední úřad v dohodě s ústředním úřadem, do jehož oboru se zaměstnanec převádí.

U odborných zaměstnanců národních výborů se provede opatření podle odstavce 1 věty druhé a podle odstavců 2 a 3 v dohodě s ministerstvem vnitra.

Je-li zaměstnanec pro nemoc nebo pro úraz schopen pracovat trvale nebo přechodně po delší dobu jen v omezené míře nebo sice plně, ale na jiném pracovišti, anebo konat jinou práci než dosud, může osobní úřad učinit vhodné opatření a za tím účelem ho po případě přeškolit nebo poskytnout mu jiným vhodným způsobem příležitost, aby se vyučil (vycvičil) pro jinou práci.

Opatření podle předchozího odstavce buďtež volena tak, aby hmotné zabezpečení zaměstnance nebylo ohroženo a aby opatření byla při tom účelná a hospodárná.

Zaměstnanec je povinen při skončení pracovního poměru řádně předat práci a vrátit pracovní pomůcky.

Zaměstnanec obývající služební nebo naturální byt je povinen při skončení pracovního poměru odstěhovat se z tohoto bytu, jakmile mu bude obstarán přiměřený byt náhradní.

Povinnost mlčenlivosti i povinnost nahradit státu škodu trvá i po skončení pracovního poměru.

Při skončení pracovního poměru vydá se zaměstnanci na jeho žádost osvědčení o délce a způsobu zaměstnání.

Porušení povinností se stíhá a trestá bez újmy odpovědnosti podle jiných předpisů podle tohoto nařízení jako provinění. Porušení povinností nepatrného významu se netrestá, avšak vedoucímu přísluší, aby je zaměstnanci vytkl a poučil ho.

Trestnost provinění zanikne, uplynou-li od porušení povinnosti tři roky. Zakládá-li porušení povinností skutkovou podstatu činu trestného soudně nebo ve správním trestním řízení, nepromlčí se provinění dříve, než nastane promlčení podle příslušných trestních předpisů.

Kárné tresty jsou

Peněžitý trest lze uložit až do výše jednoměsíčního základního platu, při čemž možno zaměstnanci povolit přiměřené měsíční splátky.

Peněžité tresty připadají státní pokladně.

Stane-li se zaměstnanec důvodně podezřelým z provinění takové povahy, že jeho dalším setrváním na dos avadním pracovišti by byly ohroženy důležité obecné zájmy, přidělí jej osobní úřad na jiné pracoviště, pokud nedojde k zrušení pracovního poměru. Není-li to možné,učiní podle předpisů o tom platných opatření, aby byl přidělen k jiné práci než ve státní správě, a do doby, než toto přidělení bude provedeno, zprostí ho výkonu práce. Nestrpí-li věc odkladu, učiní uvedená opatření v mezích své příslušnosti služební úřad a oznámení to neprodleně osobnímu úřadu.

Po dobu zproštění výkonu práce přísluší svobodnému zaměstnanci 30 procent a ženatému zaměstnanci 50 procent základního platu. Tato část základního platu se zvyšuje o 10 procent na každé dítě, na které přísluší přídavek na děti, nejvýše však do výše dvou třetin základního platu. Přídavek na děti přísluší nezkrácený. Jiné příjmy získané zaměstnancem v této době se započítávají na tuto částku.

Pominou-li okolnosti, které odůvodňovaly opatření uvedená v odstavci 1, zařídí se jejich zrušení. Prokáže-li se, že se zaměstnanec nedopustil činu kladeného mu za vinu, zařídí se jeho návrat do práce a doplacení příjmů, které mu nebyly vyplaceny vzhledem k ustanovení předchozího odstavce. Na tento doplatek se započítávají jiné příjmy získané v době zproštění výkonu práce.

Ustanovení odstavců 2 a 3 platí přiměřeně i pro zaměstnance, u nichž zproštění výkonu práce nastalo uvalením vazby.

Rozsah povinnosti k náhradě škody se řídí předpisy občanského práva.

Povinnost k náhradě škody a výše škody se zajišťují v náhradovém řízení.

V řízení podle odstavce 2 může příslušný úřad (orgán) v odůvodněných případech náhradu škody přiměřeně snížit. Náhradu škody nelze takto snížit, jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ledaže byla způsobena ve stavu nouze.

Rozhodnutí se doručují zaměstnancům do vlastních rukou.

U zaměstnanců, jejichž pobyt přes konané šetření je neznám, nahrazuje se doručení uložením u služebního úřadu.

Proti rozhodnutí může zaměstnanec podati námitky, o nichž rozhodne úřad, jenž rozhodnutí vydal.

Z rozhodnutí o námitkách může se zaměstnanec s výjimkou uvedenou v odstavci 4 odvolat k nadřízenému úřadu.

Námitky a odvolání se podávají do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí u služebního úřadu a nemají odkladný účinek. Zaměstnanci nemůže býti na újmu, podal-li ve stanovené lhůtě opravný prostředek u nadřízeného úřadu. Odmítnout opravný prostředek jako opožděný nebo nepřístupný přísluší úřadu, který ve věci rozhodl v první stolici. Tento úřad může v odůvodněných případech zmeškání lhůty prominout.

Z rozhodnutí o námitkách ve věci rozvázání nebo zrušení pracovního poměru podle § 19 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a d) a § 20 zákona může zaměstnanec podat stížnost k rozhodčí komisi.

Náklady řízení nese státní správa.

Úřad může však uložiti, aby zvláštní náklady řízení nahradil zcela nebo zčásti zaměstnanec, jestliže

Způsobí-li zaměstnanec zaviněným porušením povinnosti státu škodu, provede úřad, u něhož škoda vznikla, ihned předběžné šetření za účelem zjištění zavinění a výše škody.

Není-li sám příslušný k provedení náhradového řízení, je povinen neprodleně sdělit příslušnému úřadu výsledek šetření. Je-li nebezpečí z prodlení, učiní nutná zajišťovací opatření a zpraví o tom příslušný úřad.

Osoba, proti níž bylo vedeno náhradové řízení má nárok na náhradu majetkové škody, jež jí vznikla zajišťovacími nebo exekučními opatřeními nebo tím, že plnila podle rozhodnutí o náhradě, jestliže náhradové řízení bylo zastaveno, nebo jestliže rozhodnutí o náhradě škody bylo zrušeno. Bylo-li rozhodnutí o náhradě škody jen změněno, přísluší nárok pouze na náhradu přiměřené části této škody.

Nárok na náhradu škody podle předchozího odstavce nutno uplatnit do tří let u úřadu příslušného k provedení náhradového řízení. Tato lhůta počíná ode dne doručení rozhodnutí o zastavení náhradového řízení, po případě ode dne doručení zrušovacího nebo pozměňovacího rozhodnutí.

Rozhodnutí, jímž byly z úřední moci přiznány zaměstnanci jiné příjmy z pracovního poměru, než mu podle příslušných předpisů náležely, možno kdykoliv pozměnit nebo zrušit.

Pravomoc podle odstavce 1 přísluší úřadu (orgánu), jenž rozhodnutí vydal, po případě úřadu (orgánu) nadřízenému.

Kárné tresty ukládá služební úřad. Jde-li o přednostu služebního úřadu nebo tajemníka národního výboru, vyslovuje kárné tresty nadřízený úřad orgán), který si může vyhraditi ukládání kárných trestů i v jiných případech.

Příslušnost úřadu k provedení řízení se řídí podle trvalého pracovního místa zaměstnancova v době, kdy se řízení zahajuje.

Porušení povinností zaměstnancem oznámí jeho vedoucí (nadřízený úřad nebo orgán) obvyklým způsobem příslušnému úřadu (orgánu).

Před uložením kárného trestu vyslechne úřad (orgán) obviněného. Je-li toho třeba v zájmu objasnění provinění, provede i jiná šetření, po případě v závažnějších případech může pověřit některého způsobilého zaměstnance, aby provedl podrobné vyšetření věci a vyslechl svědky a znalce.

Stížnosti podle § 21 odst. 4 projednávají rozhodčí komise, které se zřizují

Rozhodčím komisím přísluší rozhodovat o stížnostech podaných proti rozhodnutím osobních úřadů, při nichž jsou zřízeny, a úřadů jim podřízených.

Ústředním rozhodčím komisím přísluší rozhodovat o stížnostech podaných proti rozhodnutím ústředních úřadů, při nichž jsou zřízeny, a o odvoláních proti rozhodnutím rozhodčích komisí podle odstavce 2.

Rozhodčí komise jsou čtyřčlenné a ústřední rozhodčí komise šestičlenné. Jsou složeny polovinou ze zástupců jednotné odborové organisace a polovinou ze zaměstnanců. Předsedou komise a jeho náměstkem je zástupce jednotné odborové organizace.

Komisi sestavuje pro jednotlivý případ předseda komise nebo jeho náměstek, a to tak, aby

Potřebný počet zástupců jednotné odborové organisace jmenuje příslušný orgán této organisace, který z nich určí též předsedu komise a jeho náměstka. Potřebný počet členů ze zaměstnanců jmenuje úřad (orgán), při němž je komise zřízena. Pokud podle odstavce 2 písm. c) mají býti členy ústřední rozhodčí komise také zaměstnanci z oboru ministerstva vnitra, jmenuje je příslušný ústřední úřad na návrh ministerstva vnitra.

Členství v komisi nemůže zaměstnanec bez vážného důvodu odmítnout a činnost v ní musí mu příslušný úřad (orgán) umožnit. Činností v komisi nesmí zaměstnanci vzniknout žádná újma v jeho pracovním poměru nárocích z něho plynoucích; zaměstnanci se dostane i takových pracovních příjmů, jež jsou vázány na skutečný výkon práce.

Členové komisí vykonávají svou funkci neodvisle.

Bylo-li proti členu komise zavedeno trestní soudní řízení nebo zahájeno řízení kárné, je povinen zdržet se výkonu své funkce po dobu tohoto řízení.

Členové komisí jsou povinni zachovat mlčenlivost o věcech, o nichž se dověděli v řízení a jejichž utajení je v obecném zájmu.

O náhradě případných služebních výdajů členů komisí platí obecné předpisy.

Komise se usnášejí většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, k němuž se připojil předseda komise. Porada se koná v nepřítomnosti stran. Předseda komise hlasuje naposledy. O výsledku hlasování se sepíše zápis, který podepíší předseda a zapisovatel.

Písemné rozhodnutí se vyhotoví do osmi dnů. Podepíše je předseda komise a zapisovatel.

Z rozhodnutí rozhodčí komise se mohou strany do patnácti dnů ode dne jeho doručení odvolat k ústřední rozhodčí komisi. Odvolání se podává u rozhodčí komise a nemá odkladný účinek.

Ústřední rozhodčí komise rozhoduje o odvolání s konečnou platností.