102/1964 Sb. znění účinné od 1. 7. 1964 do 31. 12. 1975

102

VYHLÁŠKA

Státního úřadu sociálního zabezpečení

ze dne 8. června 1964,

kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví v dohodě s Ústřední radou odborů a se zúčastněnými orgány, a pokud jde o příslušníky ozbrojených sil a příslušníky bezpečnostních sborů z povolání, též v dohodě s ministerstvy národní obrany a vnitra podle § 143 odst. 1 až 3 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon"):

Č Á S T P R V N Í

(§ 1-81)

D Í L P R V N Í

(§ 1-58)

O d d í l 1

Důchodové zabezpečení pracovníků (§ 1-29)

Pracovní kategorie

K § 5 zákona

§ 1

(1)

Kde zákon požaduje pro dosažení výhod z I. (II.) pracovní kategorie, aby byl pracovník v této kategorii zaměstnán v den vzniku nároku na důchod, ¹ zachovávají se tyto výhody, jestliže

a)	od skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie neuplynulo více než dva roky nebo
b)	takové zaměstnání skončilo z důvodů zdravotních, které uznala posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru, nebo z jiných vážných důvodů uznaných okresním národním výborem na podkladě vyjádření orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí a pokud tyto důvody trvají.

(2)

Jestliže pracovník přerušil zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie a přerušení netrvalo déle než pět let, započítává se jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie i doba zaměstnání vykonávaného v této kategorii před přerušením. Trvalo-li však přerušení bez vážného důvodu déle než pět let, započítává se doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie před přerušením pro zachování výhod ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jen byl-li pracovník do dne vzniku nároku na důchod znovu zaměstnán v I. (II.) pracovní kategorii aspoň tři roky.

(3)

Doba uvedená v odstavci 1 písm. a) a doba přerušení zaměstnání uvedená v odstavci 2 se prodlužuje o dobu, po kterou pracovník požíval invalidní (částečný invalidní) důchod.

(4)

Je-li náhradní dobou doba odbojové činnosti uvedená v § 6 odst. 1 č. 1, započítává se jako doba zaměstnání II. pracovní kategorie; náhradní doba uvedená v § 6 odst. 1 č. 2 a 3 se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

(5)

Nebyl-li pracovník zaměstnán v I. nebo II. pracovní kategorii po celou dobu potřebnou pro získání výhod z této pracovní kategorie, započítává se doba zaměstnání v této pracovní kategorii jako doba zaměstnání v nejblíže nižší pracovní kategorii.

§ 2

(1)	Doba učebního poměru učně vychovávaného pro zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se posuzuje jako doba zaměstnání této pracovní kategorie, jestliže se v rámci učebního plánu pravidelně provádí odborný výcvik učně na pracovištích nebo v provozech, kde se vykonává zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(2)	Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i pro osoby připravující se k výkonu zaměstnání mimo učební poměr.

§ 3

(1)	Funkcionářům národního výboru a funkcionářům komise lidové kontroly a statistiky, u nichž se doba výkonu funkce považuje za zaměstnání ( § 41) a kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce, se započítává doba výkonu této funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.
(2)	Členu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři základní organizace Komunistické strany Československa nebo Československého svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(3)	Doba zaměstnání pracovníků Odborového svazu zaměstnanců v hornictví, Odborového svazu zaměstnanců hutního průmyslu a rudných dolů a Odborového svazu zaměstnanců ve stavebnictví, kteří byli před nastoupením zaměstnání ve svazu zaměstnání v I. pracovní kategorii aspoň 20 let a u nichž s výkonem nynějšího zaměstnání je spojena povinnost pravidelně navštěvovat pracoviště pod zemí v dolech, se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

§ 4

Doba zaměstnání

K § 6 zákona

Za dobu zaměstnání se považuje též doba

a)	po kterou pracovník byl zařazen do pracovního útvaru, ²
b)	soustavné pracovní činnosti vykonávané v ústavech sociální péče občany, kteří jsou umístěni v těchto ústavech pro velmi těžké tělesné (smyslové) nebo duševní poškození ( § 106 až 108), jestliže pracovní odměna dosahuje aspoň 120 Kčs měsíčně,
c)	pracovní výchovy v třídících domovech mládeže,
d)	po kterou byl pracovník začleněn okupanty v době nesvobody do zvláštních útvarů zřízených pro válečné účely.

Náhradní doby

§ 5

K § 7 odst. 1 písm. a) zákona

(1)

Jako náhradní doba se započítává:

a)	doba základní (presenční) služby, vojenského výcviku, cvičení ve zbrani, činné služby za mobilizace a jiné služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a v Československé armádě a v bezpečnostních sborech od 9. května 1945, pokud tyto služby nebyly konány z povolání,
b)	doba činné služby v poměru bývalých délesloužících poddůstojníků nebo další dobrovolné činné služby konané podle nařízení č. 224/1934 Sb., o podporučících a poručících v další činné službě, v obdobích uvedených pod písm. a)

(2)

Dobou jiné vojenské služby je:

a)	doba vojenské služby v Sovětské (Rudé) armádě do 8. května 1945,
b)	doba vojenské služby v československých legiích,
c)	doba vojenské služby v armádě tzv. Slovenského státu za doby nesvobody (včetně zajetí), pokud nejde o dobu služby vojáka z povolání,
d)	doba výkonu služby na hranicích v bývalých oddílech Stráže obrany státu.

(3)

Do doby zaměstnání může být též započtena jako doba náhradní doba vojenské služby v jiných armádách (včetně doby zajetí), kterou konali povinně občané za doby nesvobody.

(4)

Doby vojenských služeb se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem.

§ 6

K § 7 odst. 1 písm. b) zákona

(1)

Do doby zaměstnání se započítává:

jedenapůlnásobně

a)	doba činné služby v Sovětské (Rudé) armádě od 1. ledna 1923 do 21. června 1941,
b)	doba činné služby v době nesvobody v útvarech československých zahraničních armád, 1. československé armády na Slovensku a v jednotkách spojeneckých armád, pokud se nezapočítává dvojnásobně (č. 2 a 3),
c)	doba pobytu ve spojeneckých zemích před vstupem do československé zahraniční nebo spojenecké armády v době od přestoupení československých hranic, nejdříve však od 15. března 1939, do dne vstupu do armády,
d)	doba strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech (v internaci) v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody z politických, národnostních nebo rasových důvodů,
e)	doba účasti na Slovenském národním povstání nebo jiném domácím nebo zahraničním odboji, ³
f)	zajetí, pokud bylo v souvislosti s dobou započitatelnou podle tohoto paragrafu a nejdéle do skončení doby nesvobody;

dvojnásobně doba služby

a)	v Sovětské (Rudé) armádě za bojů proti nepřátelům Sovětského svazu v době od 7. listopadu 1917 do 31. prosince 1922 a od 22. června 1941 do 8. května 1945,
b)	ve vojenských jednotkách Slovenské republiky rad a v armádě Maďarské republiky rad v roce 1919,
c)	v jednotkách 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu v době od 19. července 1941 do 8. května 1945 a v Polském legionu od 1. do 29. září 1939,
d)	u polních útvarů v československých zahraničních nebo spojeneckých armádách za druhé světové války za bojů ve Francii od 1. září 1939 do 17. června 1940, za bojů v severní Africe od listopadu 1940 do srpna 1943 a za bojů na západní frontě od 6. června 1944 do 8. května 1945, jestliže se tyto útvary zúčastnily bojů proti fašismu na západní frontě,
e)	výkonného letce v československé zahraniční armádě nebo ve spojenecké armádě, parašutisty shozeného nebo vysazeného v týlu nepřítele a v období od srpna 1940 do srpna 1941 též doba služby příslušníka pozemních útvarů letišť a protiletadlového dělostřelectva v Anglii,
f)	v 1. československé armádě na Slovensku v době Slovenského národního povstání od 29. srpna 1944,
g)	v partyzánských jednotkách, které se zúčastnily přímých bojů s fašisty nebo záškodnické činnosti v týlu nepřítele buď na území Československé republiky a Sovětského svazu nebo v jiné evropské zemi,
h)	československého dobrovolníka ve španělské republikánské armádě (mezinárodních brigádách) v době od 19. července 1936 do 28. března 1939, a doba, kterou strávil v internačních táborech a v odbojovém hnutí ve Francii, v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech;

dvojnásobně doba

strávená za trvání činné služby na léčení ve zdravotnických ústavech na následky zranění nebo onemocnění, vzniklých při výkonu služby uvedené pod č. 2, až do dne skončení nesvobody,

strávená v nacistických vězeních, káznicích nebo koncentračních táborech v důsledku prokázané persekuce v době nesvobody pro aktivní politickou nebo odbojovou činnost proti fašismu a nacismu; stejně se započítává i doba věznění uvedená pod č. 1 písm. d), pokud vězeň byl prokazatelně účasten na aktivní odbojové činnosti přímo ve vězení, káznici nebo v koncentračním táboře.

(2)

Doby odbojové činnosti (odstavec 1) se prokazují zpravidla potvrzením vydaným příslušným vojenským orgánem ⁴ ve spolupráci se Svazem protifašistických bojovníků.

§ 7

K § 7 odst. 1 písm. d) zákona

Pečuje-li žena o dítě, jehož oba rodiče nebo matka žijí, hodnotí se ženě péče o dítě, jen jestliže je dítě na ženu převážně odkázáno výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče.

Úprava nároků získaných v různých druzích důchodového zabezpečení (pojištění)

K § 6 odst. 3 písm. b) zákona

§ 8

Hodnocení nároků získaných v důchodovém zabezpečení družstevních rolníků

(1)

Nárok na důchod pracovníka, který byl členem jednotného zemědělského družstva, jež nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, a který nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků,

jestliže byl tento pracovník po skončení pracovní činnosti v družstvu zaměstnán do vzniku nároku na důchod aspoň po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod; doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se v tomto případě započítává pro vznik i výši nároku na důchod;

jestliže tento pracovník sice nesplňuje podmínku pod písm․ a), avšak získal v samotném důchodovém zabezpečení pracovníků dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, a jde-li o starobní důchod, dobu potřebnou pro nárok na tento důchod; uplynulo-li však mezi skončením zaměstnání a vstupem do nového zaměstnání více než pět let, započítává se doba zaměstnání předcházející době pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu, jen jestliže byl znovu zaměstnán aspoň tři roky. Doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se započítává v tomto případě pro výši důchodu.

(2)

Nelze-li nárok pracovníka uvedeného v předchozím odstavci posuzovat podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, posuzuje se podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků; doba zaměstnání se započítává v tomto případě jako doba důchodového zabezpečení družstevních rolníků.

(3)

Podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků se posuzuje vždy nárok na důchod pracovníka, který nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků a byl před vstupem do pracovního poměru

a)	členem jednotného zemědělského družstva s vyšší úrovní hospodaření, nebo
b)	členem jiného jednotného zemědělského družstva, jestliže mu byly při vstupu do družstva zachovány nároky na důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, ⁵ nebo
c)	členem jednotného zemědělského družstva a stal se při přeměně družstva na státní statek nebo na jinou zemědělskou organizaci pracovníkem tohoto statku nebo této organizace; ve všech těchto případech se doba důchodového zabezpečení družstevních rolníků započítává pro vznik i výši nároku na důchod.

(4)

Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění družstevních rolníků před 1. dubnem 1962 jako doby zaměstnání podle předchozích odstavců je, že bylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné; doba, za kterou nebylo zaplaceno pojistné, se nehodnotí.

(5)

Doba důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie; jestliže se však pracovní činnost v družstvu hodnotí podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků jako činnost II. pracovní kategorie, hodnotí se doba této činnosti jako doba zaměstnání II. pracovní kategorie.

§ 9

Hodnocení nároků získaných v důchodovém pojištění

osob samostatně hospodařících

(1)	Nárok na důchod pracovníka, který byl důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny) a nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z tohoto pojištění, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, jestliže pracovník byl po skončení samostatné výdělečné činnosti zaměstnán aspoň po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod, a jde-li o invalidní (částečný invalidní) důchod, a aspoň po dobu 10 roků, jde-li o starobní důchod. Nesplňuje-li pracovník podmínky uvedené v předchozí větě, posuzuje se jeho nárok na důchod podle předpisů o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících; doba zaměstnání se započítává v tomto případě jako doba důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.
(2)	Nárok na důchod pracovníka, který byl důchodově pojištěn jako osoba samostatně hospodařící (spolupracující člen rodiny), nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod z tohoto pojištění a byl již před započetím samostatné výdělečné činnosti zaměstnán, se posuzuje podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků obdobně podle § 8 odst. 1 písm. b).
(3)	Podmínkou pro hodnocení doby důchodového pojištění osob samostatně hospodařících (spolupracujících členů rodiny) jako doby zaměstnání je, že bylo včas zaplaceno pojistné ⁶ za celou dobu trvání tohoto pojištění; doba důchodového pojištění se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

§ 10

(1)

Nárok na starobní nebo invalidní důchod pracovníka, který byl před vstupem do zaměstnání osobou samostatně hospodařící a jemuž nevznikl nárok na důchod jako družstevníku nebo jako osobě samostatně hospodařící jen proto, že nebylo řádně zaplaceno pojistné, se posuzuje vždy jen podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků, popřípadě o důchodovém pojištění osob samostatně hospodařících pro něj platných v den, kdy se jinak splnily všechny podmínky pro nárok na důchod s výjimkou podmínky zaplacení pojistného.

(2)

Pracovníku, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, nepobíral po 30. červnu 1964 důchod a byl zaměstnán po splnění podmínek pro nárok na důchod aspoň 5 roků, může být přiznán důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, jestliže z celkové doby jeho pracovní činnosti připadají aspoň tři čtvrtiny na dobu zaměstnání.

§ 11

(1)

Pracovníku, který již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení družstevních rolníků nebo z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, zvyšuje se nárok na starobní důchod za dobu zaměstnání před 1. červencem 1964 podle předpisů platných před tímto dnem. Za dobu zaměstnání po 30. červnu 1964 se nárok na starobní důchod zvyšuje podle předpisů platných pro pracovníky, jestliže pracovník nepobíral po dobu zaměstnání starobní důchod; ustanovení § 16 odst. 2, § 17 odst. 2 a - 117 odst. 1 zákona tu však neplatí.

(2)

Zvýšení nároku na starobní důchod podle předchozího odstavce se vypočítává,

a)	jde-li o důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) družstevních rolníků z průměrné měsíční pracovní odměny, z níž byl důchod vyměřen. Nebyl-li důchod vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod;
b)	jde-li o důchod z důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

(3)

Byla-li výplata důchodu zastavena na žádost pracovníka, může být obnovena, trvá-li zaměstnání, nejdříve po uplynutí jednoho roku.

Průměrný měsíční výdělek

K § 9 zákona

§ 12

(1)	Do doby, z níž se vypočítává průměrný měsíční výdělek, se zahrnují též období, v nichž neměl pracovník žádný výdělek. Do této doby se však nezahrnují náhradní doby a doby, po které bylo zaměstnání přerušeno z vážných důvodů ( § 8 zákona).
(2)	Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu částečně invalidním (plně invalidním) a v době požívání důchodu nebyl zaměstnán, vyměřuje se částečný invalidní (invalidní) důchod vždy jen z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dosavadní důchod.
(3)	Jestliže pracovník požívá nebo požíval starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, který byl vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, nebo důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, který byl vyměřen z důchodového základu, nesmí být jeho důchod ze zaměstnání vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činila průměrná měsíční pracovní odměna nebo důchodový základ ( § 133 zákona), z nichž byl vyměřen dřívější důchod.
(4)	Nedotčena zůstávají ustanovení o výpočtu průměrného ročního výdělku pracovníků, kteří byli uvolněni nebo přemístěni v důsledku reorganizace průmyslu a státní správy ⁷ anebo v souvislosti s přestavbou územní organizace státu, ke dni jejich uvolnění nebo přemístění, jestliže je to pro pracovníka výhodnější.
(5)	Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.

§ 13

Hrubý výdělek

(1)	Hrubým výdělkem je veškerá hrubá mzda (příjem) dosažená v zaměstnání nebo v souvislosti s tímto zaměstnáním, jestliže podléhá dani ze mzdy.
(2)	Hrubým výdělkem je také hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše.
(3)	Do hrubého výdělku se nezapočítává mzda (příjem), která je osvobozena od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy. ⁸
(4)	Prémie se počítají do hrubých výdělků dosažených v té době, v níž byly vyplaceny.
(5)	Naturální požitky se pro určení hrubého výdělku oceňují stejně jako pro účely daně ze mzdy. ⁹
(6)	Hrubým výdělkem pracovníka, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání ( § 6 zákona), je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání; pracuje-li pracovník také v jednotném zemědělském družstvu, započítávají se do hrubých výdělků i příjmy z pracovní činnosti započitatelné podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků pro stanovení průměrné měsíční pracovní odměny.
(7)	Do hrubých výdělků pracovníka, který v době, z níž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek, byl střídavě zaměstnán nebo důchodově zabezpečen jako člen jednotného zemědělského družstva nebo výrobního družstva anebo jako příslušník ozbrojených sil, se započítávají také příjmy z pracovní činnosti započitatelné podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků pro stanovení průměrné měsíční odměny nebo hrubé výdělky ve výrobním družstvu (hrubé výdělky vojáků z povolání); příjmy z pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu za dobu před 1. dubnem 1962 se však započítávají, jen bylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě.
(8)	Do hrubého výdělku pracovníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do zaměstnání důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jiná osoba samostatně hospodařící, se započítávají jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vyměřovací základy, podle nichž se stanovila výše pojistného, avšak jen bylo-li včas zaplaceno pojistné.
(9)	Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i o hrubém výdělku členů výrobních družstev; do výdělku se však včítá i doplňková odměna za práci, a to v tom roce, v němž byla vyplacena.

§ 14

Odpočítávání některých dob při výpočtu průměrného měsíčního výdělku

(1)	Kryje-li se náhradní doba s dobou zaměstnání, hledí se k době zaměstnání a k výdělkům v ní dosaženým, je-li to pro pracovníka výhodnější.
(2)	K době učňovského poměru nebo studia ani k příjmům v této době dosaženým se nehledí, je-li to pro pracovníka výhodnější.
(3)	Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když pracovnice nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

§ 15

Rok prvého vstupu do zaměstnání. Rok výstupu ze zaměstnání

(1)

Jestliže rok prvého vstupu do zaměstnání spadá do období posledních 10 nebo 5 kalendářních let, za které se vypočítává průměrný měsíční výdělek, vypočítává se tento výdělek i za dobu kratší 10 (5) let z hrubých výdělků dosažených za kalendářní léta po roce prvního vstupu do zaměstnání.

(2)

Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době zaměstnání ani k výdělkům dosaženým v kalendářním roce,

a)	v němž pracovník poprvé vstoupil do zaměstnání a
b)	v němž vznikl pracovníku nárok na důchod nebo v němž pracovník skončil zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod ( § 9 odst. 2 zákona).

(3)

Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem prvého vstupu do zaměstnání, vypočítá se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených za celou dobu zaměstnání; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je současně rokem prvého vstupu do zaměstnání.

§ 16

Starobní důchod

K § 11 odst. 3 a 4 a § 12 odst. 2 zákona

(1)	Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena pečuje nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní docházky.
(2)	Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže žena nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě zemřelo nebo bylo delší dobu v ústavní péči. Podmínka výchovy není splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození nebo jestliže se žena ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho zletilosti.
(3)	Péče ženy o jiné než její (i osvojené) dítě se hodnotí pro nárok na starobní důchod za podmínek stanovených v § 7.

Invalidní (částečný invalidní) důchod

§ 17

K § 20 odst. 3 zákona

(1)	Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než rok.
(2)	Soustavné zaměstnání je zaměstnání v pracovní poměru vykonávané s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že dosažený výdělek tvoří stálý zdroj příjmu pracovníka; takovým zaměstnáním však není zaměstnání, které nezakládá pojistnou povinnost v nemocenském pojištění podle předpisů platných pro pracovníky. ¹⁰
(3)	Plně invalidním je též pracovník, který pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může sice vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen za zcela mimořádných podmínek (např. slepci, osoby s velmi těžkými ortopedickými vadami).
(4)	Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je pracovníku zcela cizí a odlehlé jeho dosavadnímu zaměstnání a není-li v něm dostatečně využito jeho dřívějších schopností, takže z hlediska společnosti není účelné, aby pracovník vykonával takové nepřiměřené zaměstnání. Dřívějšími schopnostmi pracovníka se rozumí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání v závodech nebo studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem zaměstnání.

§ 18

K § 20 odst. 4 zákona

(1)	Za podstatný pokles výdělku pracovníka se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých výdělků za posledních šest měsíců je aspoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 9 odst. 3 zákona. Jde-li však o důchod,a který podle dřívějších předpisů nebyl stanoven z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, nebo jestliže se pracovník stal částečně invalidním v době přípravy pro povolání nebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracovníků, srovnává se průměr hrubých výdělků pracovníka zpravidla za posledních šest měsíců s průměrnou mzdou obvykle dosahovanou v zaměstnání, které pracovník konal v době vzniku nároku na důchod.
(2)	Nečiní-li hrubý výdělek pracovníka (poživatele částečného invalidního důchodu) více než 1000 Kčs měsíčně, považuje se podmínka podstatného poklesu výdělku za splněnou.
(3)	Zaměstnání stejně kvalifikované je zaměstnání, které není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání, klade podobné požadavky na zdatnost pracovníka a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku jako v dosavadním zaměstnání.
(4)	Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek), snížení požadavků na pracovní výkon pracovníka pracujícího v úkolu apod.
(5)	Zaměstnání méně kvalifikované je zaměstnání, na něž pracovník stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, které však při srovnání s dosavadním zaměstnáním klade menší požadavky na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti i zkušenosti, popřípadě na odpovědnost pracovníka, a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen podstatně nižšího výdělku než v dosavadním zaměstnání.

§ 19

K § 22 a § 41 odst. 1 písm. a) zákona

Stal-li se invalidním (částečně invalidním) občan, který utrpěl poškození zdraví následkem účasti v boji proti fašismu jako příslušník ozbrojených útvarů nebo následkem věznění z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody, předpokládá se, že invalidita (částečná invalidita) vznikla v souvislosti s touto účastí (vězněním), není-li tato souvislost vyloučena povahou případu.

§ 20

K § 22 odst. 1 písm. d) a odst. 2 zákona

(1)	Stejné nároky, jako při pracovním úrazu, má pracovník též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti za okolností uvedených v § 54. Přitom se za průměrný měsíční výdělek ( § 9 zákona) považuje nejméně částka 800 Kčs.
(2)	Nemoci z povolání jsou nemoci uvedené v příloze k této vyhlášce, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.

§ 21

K § 23 odst. 1 a 2 a § 24 zákona

Stal-li se znovu plně invalidním pracovník, který již dříve pobíral invalidní důchod, hodnotí se pro výši invalidního důchodu též doba pobírání dřívějšího invalidního důchodu, jestliže tato doba byla hodnocena jako doba přičtená pro výši tohoto dřívějšího důchodu.

§ 22

K § 27 odst. 3 zákona

Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž může pracovník vykonávat běžné životní úkony (oblékání, obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností, kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se zdravými pracovníky žijícími v podobném prostředí.

Důchody pozůstalých

§ 23

K § 29 odst. 2 zákona

Jestliže nikdo z rodičů nebo z osob, na něž bylo dítě převážně odkázáno výživou, nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, náleží oboustranně osiřelému dítěti sirotčí důchod, jen jestliže aspoň jeden z rodičů nebo z osob, na něž bylo dítě převážně odkázáno výživou, měl v době smrti trvalý pobyt v Československé socialistické republice.

Vdovský důchod

§ 24

K § 30 odst. 2 zákona

O splnění podmínky výchovy dítěte pro vznik nároku na vdovský důchod platí § 16 odst. 1 až 3.

§ 25

Souběh vdovského důchodu s jiným důchodem a s příjmem z výdělečné činnosti

K § 32 zákona

(1)	Příjmem z výdělečné činnosti je nejen hrubý výdělek z pracovního nebo obdobného poměru, nýbrž i příjem z jakékoli činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) nahrazující ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, považují se za příjem z této činnosti vyměřovací základy stanovené podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.
(2)	Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá zvýšení důchodu pro bezmocnost.
(3)	Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 25. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 33 odst. 3 zákona.
(4)	Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží invalidní (částečný invalidní) důchod nebo starobní důchod ( § 58 zákona), provede se nejprve úprava důchodů podle § 56 zákona a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s výdělkem podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s výdělkem.

§ 26

Sirotčí důchod

K § 33 odst. 4 a 6 zákona

Za vlastní příjem dítěte se nepovažuje nahodilý výdělek za brigádu, výdělek za práci v době školních prázdnin, prospěchové stipendium ani výživné.

Sociální důchod

§ 27

K § 37 odst. 1 zákona

(1)

Za potřebného se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena vlastními příjmy ani výživným od jiných osob.

(2)

Výživa se zpravidla nepokládá za zabezpečenou, jestliže

a)	jednotlivá osoba je odkázána na příjem nedosahující 250 Kčs měsíčně nebo manželská dvojice (druh a družka) na příjem nedosahující 375 Kčs měsíčně; při péči o dítě (děti) zvyšují se tyto částky o výši přídavků na děti;
b)	uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,5 ha a v horské oblasti 2 ha.

(3)

Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníků jeho rodiny.

§ 28

K § 37 odst. 2 zákona

Sociální důchod se poskytuje v nejmenší částce 85 Kčs měsíčně pro jednotlivce a 130 Kčs měsíčně pro manželskou dvojici (druha a družku).

§ 29

Výchovné k důchodům

K § 38 odst. 1 zákona

Je-li důchodce nebo jeho manžel zaměstnán a nesplňuje podle předpisů o nemocenském pojištění pracovníků podmínky pro přiznání přídavků na děti, náleží důchodci výchovné, jestliže

důchodce nebo jeho manžel

a)	nemá pracovní úvazek v rozsahu požadovaném pro vznik nároku na přídavky na děti,
b)	je zaměstnán jako domácký dělník a má výdělek nižší než 400 Kčs měsíčně, nebo je-li občanem se změněnou pracovní schopností anebo jde-li o důchodkyni, která má aspoň jedno nezaopatřené dítě a je jinak osamělá, nižší než 200 Kčs měsíčně,
c)	je zaměstnán na nepravidelnou výpomoc a zpravidla nesplňuje podmínky pro nárok na přídavky na děti,

důchodce

a)	pobírá invalidní důchod a jako svěřenec ústavu pro tělesně, smyslově nebo duševně vadné pracuje v ústavu z důvodů výchovných nebo rehabilitačních,
b)	odpykává trest odnětí svobody v ústavu nápravného zařízení a je v něm zařazen k výkonu prací.

O d d í l 2

Zvláštní ustanovení o době zaměstnání, hrubém výdělku

a pracovním úrazu platná pro některé pracovníky (§ 30-39)

Domáčtí dělníci

§ 30

Do doby zaměstnání domáckého dělníka se započítávají jen kalendářní měsíce, za které dosáhl domácký dělník výdělku aspoň 120 Kčs. Započítávají se též kalendářní měsíce, za které domácký dělník nemohl dosáhnout tohoto výdělku jen proto,

a)	a že byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské, nebo že nemohl konat práci z jiných důvodů, avšak po dobu nekonání prací měl nárok na náhradu mzdy,
b)	že během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil, nebo proto,
c)	že domácká dělnice byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

§ 31

(1)	Za hrubý výdělek domáckého dělníka v kalendářním měsíci se považuje hrubá odměna za odvedenou práci, která byla domáckému dělníku zúčtována za tento měsíc, pokud podléhá dani ze mzdy. Do výdělku se nezapočítávají režijní náhrady a cena surovin, které si domácký dělník opatřuje na vlastní náklad.
(2)	Hrubý výdělek se započítává i za kalendářní měsíce, které nelze započítat do doby zaměstnání; tyto měsíce se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.
(3)	Hrubý výdělek se započítává do výše průměrného výdělku, kterého by dosáhl dělník vykonávající v téže době stejné zaměstnání v závodě, pro které domácký dělník pracoval.

§ 32

Učňové

(1)	Za hrubý výdělek učně se považuje částka 800 Kčs měsíčně, pokud odměny učně nejsou vyšší. Stal-li se učeň invalidním (částečně invalidním) následkem pracovního úrazu, považuje se za hrubý výdělek učně, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před pracovním úrazem.
(2)	Pracovním úrazem učně je též úraz, který učeň utrpěl při výchově k povolání nebo v souvislosti s ní.
(3)	Ustanovení o důchodovém zabezpečení učňů platí obdobně pro mládež starší 15 let, která je vychovávána k povolání v zařízeních státní správy pro mládež vyžadující zvláštní péče, i když nejde o učební poměr.

§ 33

Sezónní a kampaňoví pracovníci

(1)

Za dobu zaměstnání sezónního nebo kampaňového pracovníka ¹¹ se považují kalendářní měsíce, za které dosáhl hrubého výdělku aspoň 120 Kčs. Jestliže pracovník odpracoval v zemědělství nebo v lesnictví na sezónních nebo kampaňových pracích v kalendářním roce aspoň 150 dnů a dosáhl v tomto roce hrubého výdělku za tyto práce aspoň 3000 Kčs, započítává se do doby zaměstnání celý kalendářní rok.

(2)

Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítává úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce výkonem sezónních nebo kampaňových prací, tedy i měsíčních výdělků nižších než 120 Kčs; kalendářní měsíce, za které pracovník dosáhl výdělků nižších než 120 Kčs měsíčně, se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

§ 34

Pracovníci na nepravidelnou výpomoc

(1)

Za dobu zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc ¹¹ se považují kalendářní měsíce, v nichž pracoval více než šest dnů v měsíci a za které dosáhl hrubého výdělku aspoň 120 Kčs.

(2)

Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítává úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce při nepravidelných výpomocích, tedy i měsíčních výdělků nižších než 120 Kčs; kalendářní měsíce, za které pracovník dosáhl výdělků nižších než 120 Kčs měsíčně, se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

Pracovníci v zahraničí

§ 35

(1)	Pracovníky v zahraničí ¹² jsou pracovníci československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou československými občany a jsou přiděleni nebo přijati po 30. září 1948 k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.
(2)	Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se pro účely důchodového zabezpečení považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.
(3)	Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.
(4)	Je-li hrubý výdělek podle předchozích odstavců nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat).
(5)	Zahraniční přídavek, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do hrubého výdělku podle předchozích odstavců nezapočítávají.

§ 36

Vyplácí-li pracovníku v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro důchodové zabezpečení závod, který plní povinnosti závodu pro účely sociálního zabezpečení.

Experti v zahraničí

§ 37

(1)	Za experty v zahraničí ¹³ se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni po 30. září 1948 v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (podniky).
(2)	Stejně jako experti v důchodovém zabezpečení posuzují pracovníci, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu v zahraničí a pobírají v zahraničí stipendium.
(3)	Pro účely důchodového zabezpečení se za experty nepovažují pracovníci, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni některou československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby; tito pracovníci jsou zabezpečeni podle § 35 a 36.

§ 38

Za hrubý výdělek experta se pro účely důchodového zabezpečení považuje jeho měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí.

§ 39

Ustanovení § 35 až 38 se nevztahují

a)	na pracovníka - členy posádek československých dopravních prostředků a na pracovníky, jejichž zaměstnání záleží v jiné činnosti v československém dopravním prostředku;
b)	na pracovníky vyslané na zahraniční pracovní cestu, jimž je poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů;
c)	na pracovníky,a kteří v době odchodu do zahraničí jsou povinně zabezpečeni podle předpisů o nemocenském a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů ( § 59 a násl.), u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení;
d)	na občany zabezpečené podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ¹⁴ u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení.

O d d í l 3

Důchodové zabezpečení dalších pracujících (§ 40-53)

§ 40

(1)	Pokud jinak nevyplývá z dalších ustanovení, jsou ve stejném rozsahu jako pracovníci důchodově zabezpečeni i funkcionáři národních výborů, funkcionáři komisí lidové kontroly a statistiky, soudci z povolání, advokáti - členové advokátních organizací, studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti a dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby.
(2)	Jako pracovníci jsou též důchodově zabezpečeni pracující, kteří jsou činni pro socialistickou organizaci v poměru, který má obsah pracovního poměru, není však takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru. Toto ustanovení neplatí pro občany, kteří jsou zabezpečeni podle zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a předpisů vydaných podle něho.
(3)	V rozsahu uvedeném v § 53 jsou důchodově zabezpečeni odsouzení, kteří jsou v době výkonu trestu odnětí svobody zařazeni k výkonu prací.

Funkcionáři národních výborů

§ 41

Důchodového zabezpečení jsou s účinností od 1. října 1948 účastni předseda národního výboru, jeho náměstkové, tajemník, další členové rady a předsedové komisí národního výboru, jestliže

a)	jsou plně uvolněni pro výkon této funkce ze svého zaměstnání nebo z jiné činnosti nebo
b)	pro výkon funkce mohou vykonávat své dosavadní zaměstnání jen zčásti a jsou již z důvodu zaměstnání důchodově zabezpečeni jako pracovníci nebo
c)	jsou poživateli invalidního (částečného invalidního) důchodu a vykonávají funkci aspoň po polovinu normální pracovní doby nebo
d)	splňují podmínky pro nárok na starobní důchod nebo požívají jiný důchod z důchodového zabezpečení a vykonávají funkci plně uvolněného funkcionáře.

§ 42

(1)	Za hrubý výdělek funkcionářů uvedených v § 41 se považuje hrubá odměna za výkon funkce v národním výboru, včetně té části odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy.
(2)	Úraz, který utrpí funkcionář při plnění úkolů vyplývajících z funkce nebo v souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.

§ 43

Ostatní poslanci národního výboru

(1)	Utrpěl-li pracovní úraz poslanec národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 41 ani není důchodově zabezpečen z jiného důvodu a stal se následkem tohoto úrazu plně (částečně) invalidním, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.
(2)	Utrpěl-li pracovní úraz poslanec národního výboru, který je poživatelem starobního nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu z důchodového zabezpečení pracovníků, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 41 a jemuž pracovní úraz způsobil plnou (částečnou) invaliditu, vyměří se mu invalidní (částečný invalidní) důchod náležející při pracovním úrazu z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.
(3)	Zemřel-li následkem pracovního úrazu poslanec národního výboru, který byl zabezpečen podle předchozích odstavců, náležejí pozůstalým po něm dávky pozůstalých vyměřené z důchodů stanovených podle těchto odstavců.

§ 44

Průměrný měsíční výdělek

(1)	Odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 41, ale je důchodově zabezpečen jako pracovník, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku; jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu, nehledí se však k těmto odměnám pro zjištění, zda trvá pokles výdělku jako podmínka nároku na částečný invalidní důchod.
(2)	Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem, popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v předchozím odstavci, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku.
(3)	Orgán, který poskytl odměnu nebo náhradu ušlého výdělku podle předchozích odstavců, oznámí její výši závodu, k němuž je poslanec národního výboru v pracovním poměru, a závod ji uvede v evidenčním listě o době zaměstnání a výdělku odděleně od ostatních příjmů.

§ 45

Funkcionáři a ostatní členové komisí lidové kontroly a statistiky

Funkcionáři a ostatní členové komisí lidové kontroly a statistiky jsou důchodově zabezpečeni stejně jako funkcionáři a ostatní poslanci národních výborů ( § 41 až 44).

§ 46

Advokáti - členové advokátních organizací

(1)	Doba členství advokáta v advokátní organizaci se považuje pro účely důchodového zabezpečení za dobu zaměstnání.
(2)	Za hrubý výdělek advokáta se považují jeho hrubé příjmy na odměnách za práci v advokátní organizaci, vyplácené podle předpisů o odměňování za činnost v advokacii, pokud nepodléhají dani ze mzdy; za hrubý výdělek se však nepovažují příjmy, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy.

Studenti

§ 47

(1)

Dobou studia je vedle dob studia uvedených v § 6 odst. 1 č. 4 zákona též

a)	doba studia československých občanů v cizině; tato doba se započítává za stejných podmínek, za jakých se započítává doba zaměstnání v cizině ( § 6 odst. 1 č. 5 zákona);
b)	doba studia účastníků inženýrských kursů.

(2)

Za hrubý výdělek studenta se považuje částka 800 Kčs měsíčně.

(3)

Dosáhl-li student při výrobní práci v některém měsíci vyššího hrubého výdělku než 800 Kčs měsíčně, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci hrubý výdělek skutečně dosažený. Stal-li se student plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl při výrobní práci nebo v souvislosti s ní, považuje se za hrubý výdělek studenta, pokud je to pro něj příznivější, hrubý výdělek, kterého by dosáhl při výrobní práci, kdyby ji konal po plnou pracovní dobu stanovenou právními předpisy pro příslušné pracovní odvětví.

(4)

Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl

a)	při vyučování nebo v souvislosti s ním ¹⁵ a při práci ve školní dílně nebo na školním pozemku anebo v souvislosti s ní; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty písm. b) až d) zákona platí obdobně;
b)	při výrobní práci v závodě nebo provozní praxi anebo v souvislosti s nimi; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

§ 48

(1)	Do doby zaměstnání pracovníků, kteří jsou účastníky studia vedle zaměstnání (večerního, dálkového, externího), se započítává i doba neplaceného pracovního volna, které jim bylo poskytnuto závodem pro účely studia; pro tyto účastníky však neplatí ustanovení § 47 odst. 2 a 3.
(2)	Doba neplaceného pracovního volna se považuje pro výpočet průměrného měsíčního výdělku za náhradní dobu.
(3)	K hospodářskému zabezpečení, které účastníkům studia vedle zaměstnání poskytuje závod v době neplaceného pracovního volna, se nehledí pro stanovení výše dávky důchodového zabezpečení.
(4)	Utrpí-li pracovník, který je účastníkem studia vedle zaměstnání, úraz za okolností uvedených v § 47 odst. 4, považuje se takový úraz za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

Vědečtí a umělečtí aspiranti

§ 49

(1)

Pracovním úrazem vědeckého nebo uměleckého aspiranta je úraz utrpěný při činnosti vykonávané podle organizačního a studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty nebo v souvislosti s ní; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

(2)

Za hrubý výdělek vědeckého nebo uměleckého aspiranta se považuje stipendium a odměny vyplácené za činnost vykonávanou podle organizačního nebo studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty; u aspiranta vyslaného na školení do ciziny se považuje za hrubý výdělek částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo, kdyby se školil v Československé socialistické republice.

(3)

Úraz, který utrpí vědecký (umělecký) aspirant-externista důchodově zabezpečený jako pracovník při činnosti vykonávané podle organizačního a studijního řádu pro vědecké (umělecké) aspiranty-externisty nebo v souvislosti s touto činností, se považuje za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

Dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby

§ 50

Jako doba zaměstnání dobrovolných spolupracovníků pečovatelské služby (pečovatelů) se od 1. ledna 1957 započítávají kalendářní měsíce, za které pečovatel dosáhl odměnu za výkon pečovatelské služby aspoň 400 Kčs. Započítávají se mu též kalendářní měsíce, za které pečovatel nemohl dosáhnout této odměny jen proto,

a)	že byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské,
b)	že pečovatel během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil,
c)	že mu byla poskytována lázeňská péče podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky, nebo proto,
d)	že pečovatelka byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

§ 51

(1)	Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.
(2)	Při stanovení průměrného měsíčního výdělku se započítávají i odměny, které nedosahují částky 400 Kčs měsíčně; měsíce, za které dosáhl pečovatel odměny nižší než 400 Kčs měsíčně, se zahrnují též do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

§ 52

(1)	Za pracovní úraz pečovatele ( § 50) se považuje úraz, který se přihodil pečovateli při úkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných národním výborem.
(2)	Jestliže se pečovatel stal plně (částečně) invalidním nebo zemřel následkem pracovního úrazu, vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs; z takto vyměřeného invalidního důchodu se stanoví též dávky pozůstalých.

§ 53

Odsouzení

(1)	Důchodové zabezpečení odsouzeného, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací v rozsahu obvyklém u pracovníků, vzniká dnem zařazení na tyto práce, nejdříve však dnem 1. ledna 1953; přitom nerozhoduje, zda pracuje v útvaru nápravného zařízení nebo mimo tento útvar. Důchodové zabezpečení zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán.
(2)	Odsouzený, který je zařazen k výkonu prací za jiných podmínek, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, je důchodově zabezpečen jen za podmínek stanovených ve směrnicích ministerstva vnitra vydaných podle odstavce 7.
(3)	Doba, po kterou byl odsouzený důchodově zabezpečen, se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.
(4)	Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje odměna za vykonanou práci. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za trest, započítává se pro stanovení průměrného měsíčního výdělku náhrada odpovídající ušlému výdělku ( § 9 odst. 3 zákona) v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.
(5)	Pro odsouzeného, který je v době výkonu trestu odnětí svobody v učebním poměru, platí ustanovení § 32.
(6)	Při posuzování plné (částečné) invalidity odsouzeného se za jeho dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce. O plné (částečné) invaliditě odsouzeného rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení pro konsultaci mezi lékařem této komise a zdravotnickým orgánem nápravného zařízení.
(7)	Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení a Ústřední radou odborů podrobnosti.

O d d í l 4

Důchodové zabezpečení některých pracujících pro případ pracovního úrazu (§ 54-58)

§ 54

(1)

Invalidní (částečný invalidní) důchod se poskytuje pro plnou (částečnou) invaliditu způsobenou úrazem, který utrpěli

a)	poslanci a členové komisí národních výborů, soudci, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání (pracovní činnosti), soudci místních lidových soudů a jiní funkcionáři při výkonu funkce nebo v souvislosti s ní, pokud nejsou důchodově zabezpečeni již podle předchozích ustanovení;
b)	dobrovolní požárníci, jakož i občané, kteří byli přibráni ku pomoci nebo konali povinnost v oboru požární ochrany, při plnění úkolů v oboru požární ochrany, počítajíc v to i potřebný výcvik,nebo při zásahu proti živelním pohromám nebo nehodám a při odstraňování jejich následků;
c)	zdravotníci, funkcionáři a členové Československého červeného kříže při přímé účasti na provádění úkolů této organizace, počítajíc v to i potřebný výcvik, jakož i dobrovolní spolupracovníci přibraní k pomocným akcím spadajícím do působnosti Československého červeného kříže při součinnosti na provádění těchto úkonů;
d)	dárci krve při účasti na všech úkonech potřebných k splnění úkolů organizovaného dárcovství krve;
e)	dobrovolní členové Horské služby při plnění úkolů Horské služby, zejména v souvislosti se záchrannými akcemi;
f)	dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby, pokud nejsou zabezpečeni jako pracovníci ( § 50 až 52), při úkonu této služby prováděné podle pokynů daných národním výborem;
g)	občané se změněnou pracovní schopností při provádění přípravy pro povolání;
h)	účastníci organizované tělesné výchovy, kteří dokončili povinnou školní docházku, s výjimkou účastníků ze zahraničí, jestliže se jim úraz přihodil jako cvičencům, sportovcům, turistům nebo jako dobrovolným organizačním a výchovným pracovníkům při činnosti vykonávané podle pokynů příslušného vedoucího nebo tělovýchovné složky, která poskytuje příležitost k této činnosti v souladu s příslušnými pravidly a řády;
ch)	účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád ( § 56).

(2)

Pracovnímu úrazu se klade naroveň onemocnění přenosnými a parasitárními nemocemi, které vzniklo v příčinné souvislosti s činnostmi uvedenými v předchozím odstavci.

§ 55

(1)	Důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs, pokud není pro oprávněného výhodnější vyměřit důchod z průměrného měsíčního výdělku z jeho zaměstnání.
(2)	Jde-li o nepracujícího poživatele invalidního (částečného invalidního) důchodu nebo starobního důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), vyměří se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs, pokud je to pro důchodce výhodnější.
(3)	Zemřel-li zraněný následkem úrazu uvedeného v § 54, náleží pozůstalým po něm dávky pozůstalých.

Brigádníci

§ 56

(1)	Krátkodobá ani neplacená brigádnická činnost ¹⁶ se nepovažují pro účely důchodového zabezpečení za zaměstnání. Jestliže však pracovní poměr brigádníka k dosavadnímu závodu trvá a poskytl-li tento závod brigádníkovi neplacené pracovní volno k výkonu brigádnické činnosti, nezahrnují se dny tohoto neplaceného pracovního volna do doby, za niž se vypočítává průměrný měsíční výdělek.
(2)	Za brigádníky se považují též občané vypomáhající při svépomocné bytové výstavbě v rozsahu svépomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby.
(3)	Utrpěl-li brigádník při brigádnické činnosti nebo v přímé souvislosti s ní pracovní úraz nebo onemocněl-li nemocí z povolání v přímé souvislosti s brigádnickou činností, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu, jsou-li splněny ostatní stanovené podmínky.
(4)	Byl-li brigádník bezprostředně před nástupem na brigádnickou akci důchodově zabezpečen jako pracovník, vyměřuje se důchod z jeho průměrného měsíčního výdělku; jestliže je to pro brigádníka příznivější, vyměřuje se důchod z průměrného měsíčního výdělku, který by měl podle příslušných mzdových úprav pracovník, vykonávající obdobný druh práce, nejvýše však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs. Nebyl-li brigádník důchodově zabezpečen jako pracovník nebo nebyl-li důchodově zabezpečen vůbec, vyměří se důchod z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.

§ 57

(1)

Závod, pro nějž brigádník pracuje, je povinen

a)	vést jmenovitě seznamy všech brigádníků, vyznačit u každého z nich dny, ve kterých brigádník pracoval, a tyto seznamy řádně uschovávat, popřípadě je předkládat podle pokynů orgánů sociálního zabezpečení;
b)	hlásit úraz (nemoc z povolání) podle předpisů o hlášení pracovních úrazů.

(2)

Kdo organizuje brigádnickou akci, je povinen dát závodu, pro nějž se brigáda koná, podklady potřebné pro splnění úkolů uvedených v předchozím odstavci.

Uplatnění nároku

§ 58

Kdo uplatňuje nárok podle § 54 až 57, oznámí pracovní úraz bez průtahu příslušné organizaci nebo její složce. Tato organizace ohlásí úraz po provedeném šetření nejpozději do osmi dnů okresnímu národnímu výboru s výstižným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Dárce krve ohlásí úraz u transfusní stanice, kde daroval krev, nebo u ústavu národního zdraví, u něhož byl ošetřován; tato zařízení plní povinnosti náležející jinak dobrovolné organizaci. Spolupracovník pečovatelské služby ohlásí úraz národnímu výboru, který ho pověřil úkony pečovatelské služby.

D Í L D R U H Ý

Zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a důchodové zabezpečení umělců (§ 59-71)

K § 1 odst. 1 č. 1 písm. g) a § 143 odst. 3 zákona

§ 59

Základní ustanovení

(1)

Spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, vědečtí pracovníci, výkonní umělci a artisté, uznaní příslušnou vrcholnou ideovou organizací (dále jen "umělci"), kteří

vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý a hlavní zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru,

nejsou již z jiného důvodu účastni důchodového zabezpečení,

nepožívají důchod starobní, invalidní, osobní ani jiný obdobný důchod,

jsou účastni zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a důchodového zabezpečení jako pracovníci s odchylkami uvedenými v tomto díle vyhlášky (povinné zabezpečení. ¹⁷

(2)

Umělci, kteří

jsou již účastni důchodového zabezpečení nebo

požívají některý z důchodů uvedených v odstavci 1 písm. c),

jsou s odchylkami stanovenými v tomto díle vyhlášky zabezpečeni jako umělci uvedení v odstavci 1, jestliže vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru, a přihlásí se k zabezpečení (dobrovolné zabezpečení).

(3)

Jako výkonní umělci jsou zabezpečeni též

a)	hudebníci z povolání uznaní organizací, které přísluší řídit a organizovat koncertní a jinou hudební činnost podle zákona č. 81/1957 Sb., o koncertní a jiné hudební činnosti, a podle předpisů vydaných podle něho,
b)	estrádní umělci uznaní organizacemi, kterým přísluší řídit a organizovat estrádní činnost podle zákona č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, a podle předpisů vydaných podle něho. ¹⁸

§ 60

Vznik a zánik zabezpečení

(1)	Povinné zabezpečení umělce vzniká dnem, kterým podle vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace umělec začal soustavně vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, kterým podle vyjádření této organizace uvedená činnost skončila; zaniká také dnem, od něhož umělec již nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 59 odst. 1.
(2)	Dobrovolné zabezpečení umělce uznaného příslušnou vrcholnou ideovou organizací vzniká dnem, od něhož se umělec k zabezpečení přihlásil, nejdříve však od 1. ledna toho roku, v němž přihláška k zabezpečení došla k orgánu příslušnému provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky, a zaniká dnem, kterým se umělec odhlásil ze zabezpečení, ne však dříve než koncem kalendářního měsíce,v němž odhláška došla; zaniká také koncem měsíce, za nějž byl příspěvek naposledy zaplacen, jestliže uplynul rok od konce tohoto měsíce a umělec byl upomenut a upozorněn na následky prodlení anebo jestliže tento rok sice neuplynul, avšak dlužný příspěvek nebyl zaplacen nejpozději do šesti měsíců po splnění podmínek pro vznik nároku na důchod.
(3)	Jako doba zaměstnání se započítává doba umělecké činnosti nejdříve od 1. října 1948.

§ 61

Příjmové stupně

(1)

Povinně zabezpečení umělci se zařazují podle výše ročního příjmu plynoucího z jejich činnosti do příjmových stupňů určených těmito pevnými měsíčními částkami:

	roční příjem	příjmový stupeň (měsíčně)
	Kčs	Kčs
-	do 5 400	250
nad 5 400	do 11 400	500
nad 11 400	do 17 400	1 000
nad 17 400	do 23 400	1 500
nad 23 400	do 34 400	2 000
nad 34 000		2 500

(2)

Za roční příjem umělce se považuje hrubý příjem z umělecké činnosti podrobený dani za kalendářní rok, snížený o skutečné režijní náklady spojené s výkonem této činnosti, nejvýše však

a)	o 60 % při umělecké činnosti v oboru sochařství,
b)	o 50 % při jiné výtvarné činnosti a při umělecké fotografii a
c)	o 40 % při ostatní umělecké činnosti.

(3)

Do příjmových stupňů zařazuje umělce orgán příslušný provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky po slyšení příslušné vrcholné ideové organizace. V prvém roce zabezpečení se umělec zařadí podle pravděpodobné výše hrubého příjmu. Změnu v zařazení do příjmového stupně lze provést při podstatné změmě příjmu jen do budoucna od počátku následujícího kalendářního roku.

(4)

Dobrovolně zabezpečený umělec se zařazuje do toho z příjmových stupňů uvedených v odstavci 1, který odpovídá příjmu z jeho činnosti podle vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace.

§ 62

Příspěvek

(1)

Na částečnou úhradu nákladů platí umělci příspěvek ve výši 10 % z příjmového stupně, do něhož byli zařazeni. Příspěvek se platí měsíčně pozadu.

(2)

Příspěvek se neplatí za kalendářní měsíce,

a)	v nichž bylo umělci poskytováno nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství po dobu aspoň 15 dnů,
b)	v nichž po celou dobu jejich trvání umělec konal službu v ozbrojených silách s výjimkou služby vojáka z povolání.

(3)

Nebyl-li příspěvek zaplacen do měsíce ode dne splatnosti, je umělec povinen platit 0,01 % dlužné částky za každý den prodlení.

(4)

Okresní národní výbor může dlužný příspěvek vybrat z běžného účtu umělce příkazem k vybrání; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nepodléhají výkonu soudních rozhodnutí. ¹⁹ Dlužný příspěvek lze uhradit srážkami z vyplácené dávky důchodového zabezpečení; vyplacená dávka nesmí však klesnout pod nejnižší výměru důchodu.

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky

§ 63

Dávky

(1)

Ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky se poskytují tyto dávky:

a)	lázeňská péče,
b)	nemocenské,
c)	peněžitá pomoc v mateřství,
d)	podpora při narození dítěte,
e)	pohřebné.

(2)

Pro poskytování dávek uvedených v předchozím odstavci platí předpisy o poskytování obdobných dávek podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky a předpisů o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, pokud se dále nestanoví jinak.

§ 64

Lázeňská péče

Lázeňská péče může být poskytnuta za obdobných podmínek jako pracovníkům a způsobem, který stanoví předpisy o poskytování léčebně preventivní péče.

§ 65

Nemocenské

(1)

Nemocenské náleží výkonným umělcům a artistům, kteří jsou pro nemoc nebo úraz uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti došlo ke ztrátě příjmu z této jejich činnosti.

(2)

Spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům a vědeckým pracovníkům, kteří jsou pro nemoc nebo úraz uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti, může být přiznáno nemocenské, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti došlo ke ztrátě příjmu z této jejich činnosti a je tím podstatně zhoršeno hospodářské postavení umělce nebo jeho rodiny.

(3)

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny a činí

v příjmovém stupni	za kalendářní den
Kčs měsíčně	Kčs
250	7
500	13
1 000	26
1 500	40
2 000	52
2 500	64

(4)

Nemocenské se poskytuje nejdříve od 16. dne pracovní neschopnosti; podpůrčí doba ²⁰ se však vždy počítá již do počátku pracovní neschopnosti. Výkonným umělcům a artistům, jejichž pracovní neschopnost k výkonu jejich činnosti vznikla pracovním úrazem, náleží nemocenské již od prvního dne pracovní neschopnosti.

(5)

Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až o 15 %, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; zvýšení může být přiznáno nejdříve od počátku druhého měsíce trvání této pracovní neschopnosti. Po dobu ústavního ošetřování může být zvýšené nemocenské vypláceno jen tehdy, má-li umělec nezaopatřené dítě; při rozhodování o přiznání zvýšeného nemocenského se hledí k sociálním poměrům umělcovy rodiny.

(6)

Poskytuje-li se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky za tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů, stanoví se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za den částku 90 Kčs, popřípadě při zvýšení pro aktivní tuberkulózu částku 100 Kčs.

§ 66

Peněžitá pomoc v mateřství

(1)

Peněžitá pomoc v mateřství umělkyně se poskytuje za kalendářní dny a činí

příjmový stupeň	za prvních 18 týdnů	od 19. týdne
Kčs měsíčně	Kčs denně	v souvislosti s porodem

		prvního dítěte	druhého dítěte	třetího a dalšího dítěte	pro osamělé matky
		Kčs denně
250	7	5	5	5	7
500	13	9	9	9	13
1 000	26	12	14	17	20
1 500	40	18	22	27	31
2 000	52	23	29	35	40
2 500	64	28	36	43	50

(2)

Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i umělkyni, které náleží obdobná dávka z nemocenského pojištění (nemocenské péče) podle jiných předpisů; ustanovení § 65 odst. 6 platí obdobně.

§ 67

Jednorázové dávky

Podpora při narození dítěte se neposkytne, pokud náleží umělkyni nebo rodinné příslušnici umělce obdobné dávky z nemocenského pojištění (nemocenské péče) podle jiných předpisů; ²¹ to platí též o nároku umělce nebo jeho pozůstalých na pohřebné.

§ 68

Zápočet do doby nepřerušeného zaměstnání

Vstoupí-li umělec po skončení povinného zabezpečení do zaměstnání, použije se pro určení délky nepřerušeného zaměstnání v témž podniku přiměřeně předpisů platných pro pracovníky; přitom se doba povinného zabezpečení umělce posuzuje jako doba zaměstnání.

Důchodové zabezpečení

§ 69

Základ pro výpočet důchodu

(1)

Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku se považuje za hrubý výdělek příjmový stupeň, do něhož byl umělec zařazen.

(2)

Za hrubý výdělek za dobu před 1. květnem 1960 se považují

a)	v době od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 vyměřovací základy, do nichž byl umělec v té době zařazen,
b)	v době od 1. ledna 1957 do 30. dubna 1960 vyměřovací základy (příjmové stupně), podle nichž umělec platil pojistné.

§ 70

Starobní důchod

(1)

Netrvalo-li zabezpečení podle tohoto dílu vyhláška bezprostředně přede dnem vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň 10 let, nepřihlíží se při stanovení průměrného měsíčního výdělku k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně. Jestliže umělec dovrší dobu 10 let nepřetržitého zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky teprve po vzniku nároku na starobní důchod, přizná se mu ode dne dovršení této doby zabezpečení, je-li to pro něj výhodnější, starobní důchod nově vypočtený ke dni vzniku nároku na důchod z průměrného měsíčního výdělku, při jehož stanovení se přihlédne i k příjmu dosaženému umělcem v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně.

(2)

Umělci, který vykonává svou činnost po vzniku nároku na starobní důchod a má z ní po srážce skutečných režijních nákladů ( § 61 odst. 1) příjem vyšší než 6000 Kčs ročně, se starobní důchod neposkytuje. Pro umělce starší 65 let a umělkyně starší 60 let, jejichž příjem přesahuje uvedenou částku, platí o výplatě starobního důchodu a o zvyšování nároku na tento důchod předpisy platné pro pracovníky. Za dobu, po kterou se starobní důchod neposkytuje, zvyšuje se nárok na tento důchod za každý rok činnosti, pro niž je umělec zabezpečen a která je vykonávána po vzniku nároku na starobní důchod, podle předpisů platných pro pracovníky.

Společná ustanovení

§ 71

Řízení. Součinnost vrcholných ideových organizací umělců

(1)

Vrcholné ideové organizace umělců spolupůsobí při provádění zabezpečení umělců a při přípravě podkladů potřebných pro rozhodování o dávkách, zejména

a)	podávají vyjádření o tom, které kulturní pracovníky lze uznat za umělce,
b)	sledují činnost umělců a určují počátek a konec této činnosti pro vznik a zánik zabezpečení,
c)	podávají vyjádření o výši příjmů umělců a o jejich hospodářském postavení v době pracovní neschopnosti.

(2)

Přihlášky k zabezpečení a odhlášky z něho se podávají okresnímu národnímu výboru prostřednictvím vrcholných ideových organizací. Pokud jde o vědecké pracovníky, podávají se přihlášky a odhlášky přímo okresnímu národnímu výboru, který také sám zjišťuje výši příjmu vědeckých pracovníků a jejich hospodářské postavení v době nemoci.

(3)

Působnost, která podle této vyhlášky náleží příslušné vrcholné ideové organizaci umělců, vykonává

a)	ve věcech vědeckých pracovníků ústřední výbor Odborového svazu zaměstnanců školství a kultury podle zásad dohodnutých s Československou akademií věd,
b)	ve věcech artistů organizace, kterým přísluší organizovat a provozovat artistickou činnost podle zákona č. 82/1957 Sb. a předpisů vydaných podle něho,
c)	ve věcech hudebníků z povolání a estrádních umělců organizace uvedené v § 59 odst. 3,
d)	ve věcech spisovatelů a překladatelů literárních děl, kteří nejsou členy Svazu československých spisovatelů, Československé ústředí knižní kultury.

D Í L T Ř E T Í

(§ 72-81)

O d d í l 1

Účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky (§ 72)

§ 72

K § 41 odst. 1 písm. b) zákona

(1)	Za účast na přípravě k obraně Československé socialistické republiky se považuje účast na akci, která je předem organizována a označena jako příprava k této obraně a je též tak prováděna.
(2)	Kdo utrpěl úraz (nemoc z povolání) při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní, je povinen ohlásit to bez prodlení složce, která organizovala přípravu; to platí obdobně pro pozůstalé po něm.
(3)	Složka, která organizuje přípravu, je povinna spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení nároků podle tohoto oddílu, a vydávat o těchto skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc z povolání) nejpozději do osmi dnů po provedeném šetření okresnímu národnímu výboru.

O d d í l 2

Zabezpečení členů rodin občanů konajících službu v ozbrojených silách (§ 73-81)

K § 43 až 49 a § 143 odst. 3 zákona

§ 73

K § 43 odst. 1 a § 44 zákona

(1)

Službou v ozbrojených silách se rozumí

a)	základní služba ( § 27 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění zákona č. 19/1958 Sb.),
b)	náhradní služba ( § 28 branného zákona),
c)	další služba ( § 37 branného zákona),
d)	vojenské cvičení ( § 39 branného zákona),
e)	mimořádná služba ( § 46 odst. 1 branného zákona),
f)	zvláštní služba ( § 46 odst. 1 branného zákona), s výjimkou zvláštní služby příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti,
g)	osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil ( § 45 branného zákona).

(2)

Vykonává-li voják po skončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách, posuzuje se navazující služba z hlediska nároku na zaopatřovací příspěvek jako pokračování předcházející služby.

(3)

Zaopatřovací příspěvek se poskytuje těm členům rodiny vojáka, kteří mají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky.

(4)

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky; poté až do 25. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo je invalidní (- 33 odst. 3 písm. b) a c) zákona). Za nezaopatřené se nepovažuje dítě, které má bezplatné plné ústavní nebo internátní zaopatření z prostředků rozpočtových nebo jiných organizací.

(5)

Za dítě vojáka se považuje i dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů, jestliže s ním žilo do dne jeho nástupu služby v ozbrojených silách ve společné domácnosti a voják o ně pečoval, protože otec dítěte zemřel nebo je nezvěstný.

(6)

Podmínka společné domácnosti je splněna, i když manželka, dítě vojáka nebo dítě, které voják převzal do péče nahrazující péči rodičů, žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména z důvodů bytových, zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích. Za vážný důvod, pro který manželka nebo družka nemůže být výdělečně činnou, se považuje např. těhotenství počínajíc čtvrtým měsícem, studium, péče o zdravé dítě předškolního věku starší tří let, jestliže nelze péči o ně zajistit jinak, apod.

(7)

Péči o dítě ve věku do tří let se klade na roveň péče o invalidní dítě starší tří let až do skončení 18. roku jeho věku, které potřebuje stálé péče a nemůže být umístěno v ústavu sociální péče.

(8)

Zaopatřovací příspěvek lze v případech hodných zřetele poskytovat též zletilé příbuzné manželky vojáka za podmínek stanovených v § 44 odst. 1 písm. e) zákona.

§ 74

K § 44 odst. 2 písm. a) zákona

(1)	Zaopatřovací příspěvek může být poskytován též rodičům, prarodičům, občanům, kteří pečovali o vojáka jako rodiče, tchánovi a tchyni vojáka, kteří jsou starší 65 let nebo plně invalidní a jsou sociálně potřební, pokud jim voják poskytoval prostředky k výživě aspoň po dobu tří měsíců přede dnem nástupu služby v ozbrojených silách.
(2)	Zaopatřovací příspěvek pro občany uvedené v předchozím odstavci činí 300 Kčs měsíčně na osobu, nemůže však činit více, než činí průměrná částka, kterou jim voják pravidelně poskytoval v posledních třech kalendářních měsících před nástupem služby v ozbrojených silách.
(3)	Zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu občanů uvedených v odstavci 1 převyšuje částku 300 Kčs měsíčně; jde-li o manželskou dvojici nebo o druha s družkou, krátí se úhrn jejich zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou tento úhrn spolu s čistým příjmem manželské dvojice (druha a družky) převyšuje částku 600 Kčs měsíčně.

§ 75

K § 44 odst. 2 písm. b) zákona

Svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo osamělému vojákovi a vojákovi, jehož manželka, družka nebo zletilá příbuzná pečuje o jeho dítě a má čistý příjem bez přídavků na děti nejvýše 600 Kčs měsíčně, a vojákyni za stejných podmínek může být poskytován příspěvek na úhradu za užívání bytu a za služby s tím spojené až do částky 150 Kčs měsíčně. Tento příspěvek lze též poskytnout, nevyplácí-li se manželce, družce nebo zletilé příbuzné vojáka zaopatřovací příspěvek z důvodů uvedených v § 49 odst. 2 zákona.

§ 76

K § 45 odst. 2 zákona

Za příjem dítěte se nepovažuje nahodilý výdělek za brigádu, výdělek za práci v době školních prázdnin, prospěchové stipendium ani výživné.

§ 77

K § 47 zákona

(1)	Průměr čistých výdělků vojáka se pro účely zaopatřovacího příspěvku zjišťuje z příjmů, které jsou započitatelné pro stanovení průměrného měsíčního výdělku ( § 13) po srážce daně ze mzdy, popřípadě z příjmů, které jsou započitatelné pro zařazení umělce do příjmového stupně ( § 61) po srážce daně z literární a umělecké činnosti.
(2)	Měl-li voják v rozhodné době několik druhů příjmů z pracovní činnosti, např. z pracovního poměru a z činnosti v jednotném zemědělském družstvu, zjišťuje se průměr čistých výdělků ze součtu všech příjmů ( § 13 odst. 6 až 9).
(3)	U vojáků, kteří v posledních 12 kalendářních měsících před nastoupením služby v ozbrojených silách byli učni nebo studenty, se v těchto kalendářních měsících považuje za příjem z pracovní činnosti částka 800 Kčs měsíčně, pokud odměna učně nebo skutečný výdělek studenta dosažený při výrobní práci není vyšší.
(4)	Z doby rozhodné pro výpočet průměru čistých výdělků vojáka se vylučuje doba služby v ozbrojených silách, doba pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a doba účasti na odborném a politickém školení; vylučují-li se tyto doby, nezapočítávají se ani příjmy v nich dosažené.

§ 78

Zabezpečení umělců v době vojenského cvičení

K § 143 odst. 2 zákona

(1)

Podle dalších ustanovení se poskytuje umělcům ( § 59 odst. 1 a 3) zaopatřovací příspěvek v době výkonu vojenského cvičení nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách s výjimkou vojenské základní a náhradní služby, jestliže jejich důchodové zabezpečení trvalo bezprostředně před nástupem vojenského cvičení aspoň tři měsíce; splnění této podmínky se nevyžaduje, jestliže nemohla být splněna z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů.

(2)

Do doby tříměsíčního trvání důchodového zabezpečení umělce před nastoupením vojenského cvičení se započítává též doba studia na odborné škole nebo doba trvání pracovního poměru umělce, jestliže bezprostředně předcházely umělecké činnosti.

(3)

Zaopatřovací příspěvek činí za každý měsíc vojenského cvičení

a)	400 Kčs, není-li tu žádná z osob uvedených v odstavci 5,
b)	520 Kčs, je-li tu jedna z uvedených osob,
c)	720 Kčs, jsou-li tu dvě z uvedených osob,
d)	760 Kčs, jsou-li tu tři nebo více takových osob.

(4)

Zaopatřovací příspěvek umělce se snižuje o částky, které umělec přijme v době vojenského cvičení za svou uměleckou činnost.

(5)

Při vyměřování zaopatřovacího příspěvku podle odstavce 3 se hledí k těmto osobám:

a)	k manželce, nezletilým dětem a vnukům, žijí-li s umělcem trvale ve společné domácnosti;
b)	k jiným osobám, jestliže nemají vlastní příjem přesahující částku 200 Kčs měsíčně a žijí s umělcem ve společné domácnosti, nebo s ním sice ve společné domácnosti nežijí, avšak umělec jim pravidelně přispíval na výživu před nástupem služby v ozbrojených silách aspoň částkou 100 Kčs měsíčně.

(6)

V době, za kterou umělci náleží zaopatřovací příspěvek podle těchto ustanovení, nenáleží členům jeho rodiny zaopatřovací příspěvek podle jiných předpisů. ²²

§ 79

Výplata zaopatřovacího příspěvku

Zaopatřovací příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a vyplácí se ve stanoveném výplatním termínu na běžný měsíc. Za část kalendářního měsíce se vyplácí poměrný díl, a to za každý den služby v ozbrojených silách třicetina měsíčního zaopatřovacího příspěvku.

§ 80

Uplatnění nároku

(1)

Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt, popřípadě v jehož obvodu měl umělec trvalý pobyt naposledy před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní (městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v přihlášce o zaopatřovací příspěvek a postoupí ji okresnímu národnímu výboru.

(2)

O poskytnutí zaopatřovacího příspěvku rozhoduje okresní národní výbor, ²³ v jehož obvodu měl voják naposledy trvalý pobyt před nástupem vojenské služby. Tento národní výbor vyrozumí o přiznání zaopatřovacího příspěvku také vojenský útvar, jehož je voják příslušníkem.

§ 81

Souběh nároků na zaopatřovací příspěvek

Jsou-li u téhož oprávněného splněny podmínky pro poskytnutí zaopatřovacího příspěvku podle různých předpisů, náleží jen jeden, a to vyšší.

Č Á S T D R U H Á

Zabezpečení důchodců v nemoci (§ 82-83)

K § 51 zákona

§ 82

(1)

Zabezpečení v nemoci se poskytuje důchodcům, jestliže se podmínky rozhodné pro nárok na jeho přiznání splnily

a)	v době, kdy důchodce pobírá důchod,
b)	v době, kdy se důchod nevyplácí, avšak nárok na důchod trvá,
c)	v době, kdy důchod byl odňat, avšak rozhodnutí o odnětí důchodu nenabylo dosud právní moci,
d)	v ochranné lhůtě 42 dnů, jež počíná dnem následujícím po dni, kdy rozhodnutí o odnětí důchodu nabylo právní moci. Vznikne-li však před uplynutím této lhůty nemocenské pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenská péče) podle jiných předpisů, končí ochranná lhůta dnem vzniku tohoto pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenské péče).

(2)

Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na důchodce, kteří v době pobírání důchodu byli účastni nemocenského pojištění jako pracovníci a jimž z tohoto pojištění dosud běží ochranná lhůta.

§ 83

(1)

Zabezpečení v nemoci se poskytuje za podmínek uvedených v § 82 též:

a)	manželce (manželovi),
b)	dětem do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo jsou invalidní ( § 23 odst. 3 písm. b) a c) zákona).

(2)

Zabezpečení v nemoci se poskytuje za podmínek uvedených v § 82 též, pokud jsou výživou převážně odkázáni na důchodce:

a)	dětem, které důchodce převzal do péče nahrazující péči rodičů, vnukům a sourozencům do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 25 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo jsou invalidní,
b)	rodičům, prarodičům, tchánu a tchyni,
c)	sestře nebo dceři, která vede ovdovělému nebo rozvedenému důchodci domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,
d)	družce, pokud žije s důchodcem ve společné domácnosti alespoň tři měsíce.

(3)

Zabezpečení v nemoci se poskytuje též bývalé manželce (manželovi) důchodce, pokud důchodce má vůči ní vyživovací povinnost.

Č Á S T T Ř E T Í

Společná ustanovení o dávkách (§ 84-87)

§ 84

Výplata dávek jiné osobě

K § 55 odst. 2 zákona

Vyžaduje-li výživa dětí a manželky důchodce, který odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce nebo byl vzat do vazby, aby jim byla vyplácena část důchodu, vyplácí se manželce a dětem důchodce část jeho důchodu až do výše 60 %; přitom se hledí zejména k částkám z pracovní odměny odsouzeného, jež jsou poskytovány k úhradě potřeb rodiny, a k tomu, zda manželka důchodce pečuje o děti a zda může být zapojena do práce.

§ 85

Krácení důchodu pro souběh s jiným příjmem

K § 59 odst. 2 zákona

Krácení důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se provede nejprve prozatímně podle příjmu pravděpodobně očekávaného na podkladě oznámení důchodce nebo závodu, pro nějž důchodce pracuje; takto krácený důchod se vyplácí jako záloha. Po uplynutí šesti kalendářních měsíců výdělečné činnosti důchodce se zjistí hrubý příjem z této činnosti, krácení se upraví podle průměrného příjmu dosaženého v této době a vyplacené zálohy se zúčtují. Důchod se nadále vyplácí v zálohách odpovídajících nové úpravě krácení a zálohy se zúčtují po uplynutí období šesti měsíců.

Zvláštní daň z důchodu

§ 86

K § 64 odst. 2, 4 a 5 zákona

(1)	Zvláštní dani z důchodu podléhá úhrn důchodů, i kdyby některý z nich sám o sobě nepodléhal této dani.
(2)	Starobním (invalidním) důchodem nesníženým o zvláštní daň z důchodu, z něhož se vyměřuje vdovský nebo sirotčí důchod, a na nějž vznikl nárok po 30. červnu 1964, se rozumí starobní (invalidní) důchod vypočtený podle ustanovení platných pro tento důchod ²⁴ bez přihlédnutí k ustanovením o zvláštní dani z důchodu ( § 63 a 64 zákona).
(3)	Jde-li o souběh dvou nebo více důchodů s výdělkem, stanoví se zvláštní daň z důchodu připadající na ten který důchod poměrným dílem z daně vyměřené z úhrnu důchodů, určeným podle jejich výše.

§ 87

K § 65 zákona

(1)	Zvláštní daň z důchodu se vyměřuje podle tabulky obsažené v příloze.
(2)	Výdaje na dávky důchodového zabezpečení se rozpočtují a účtují částkami odpovídajícími výši důchodu po srážce zvláštní daně.

Č Á S T Č T V R T Á

Služby sociálního zabezpečení (§ 88-117)

D Í L P R V N Í

Péče o občany se změněnou pracovní schopností (§ 88-98)

§ 88

Občané se změněnou pracovní schopností Evidence těchto občanů

K § 67 zákona

(1)

Občan má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ( § 17 odst. 1) podstatně omezený výběr zaměstnání, jestliže mu jeho zachované funkční schopnosti umožňují vykonávat jen podstatně menší okruh zaměstnání ve srovnání se zdravým pracovníkem.

(2)

Podstatně omezený výběr zaměstnání má zpravidla občan, jestliže

a)	může vykonávat soustavné zaměstnání jen po zvláštní přípravě pro povolání, nebo
b)	je schopen vykonávat dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek, nebo
c)	je schopen vykonávat jen jiné zaměstnání méně kvalifikované anebo
d)	má značně ztížené obecné životní podmínky.

(3)

Za občany se změněnou pracovní schopností se vždy považují poživatelé částečného invalidního důchodu. Poživatelé invalidního důchodu a důchodu vdovského, sirotčího nebo sociálního anebo důchodu manželky, které byly přiznány pro invaliditu, jsou občany se změněnou pracovní schopností, jen jestliže bez vážného zhoršení zdravotního stavu

a)	jsou schopni vykonávat soustavné zaměstnání zcela nepřiměřené jejich dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, nebo jen za zcela mimořádných podmínek ( § 17 odst. 3),
b)	jejich zachované funkční schopnosti po potřebné léčbě, popřípadě léčebné rehabilitaci, připouštějí provádět pracovní rehabilitaci.

(4)

Okresní národní výbory vedou v evidenci občany se změněnou pracovní schopností a údaje o jejich pracovním uplatnění v jednotlivých závodech okresu.

K § 68 zákona

§ 89

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace se provádí zejména tím, že se občanům se změněnou pracovní schopností

a)	poskytují odborné porady pro volbu povolání a informace o volných vhodných pracovních (učebních) místech,
b)	doporučují vhodná zaměstnání a zabezpečuje umístění na vhodná pracovní místa,
c)	poskytuje příprava pro povolání a umožňuje získat potřebnou kvalifikaci.

§ 90

Příprava pro povolání

Příprava pro povolání občanů se změněnou pracovní schopností se provádí se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu a v souladu s potřebami národního hospodářství

a)	v závodech výcvikem na pracovištích, v kursech nebo ve výcvikových zařízeních závodů,
b)	ve výcvikových kursech, střediscích nebo jiných zařízeních národních výborů,
c)	v kursech společenských nebo jiných organizací,
d)	studiem. Příprava pro povolání se provádí podle učebních plánů a osnov a ukončuje se závěrečnou učňovskou, kvalifikační nebo jinou závěrečnou zkouškou.

§ 91

Úhrada nákladů při přípravě na povolání

(1)	Provádí-li závod podle § 90 písm. a) přípravu pro povolání vlastních pracovníků, nese náklady spojené s touto přípravou. Poskytne-li závod přípravu pro povolání také občanům, kteří jsou pracovníky jiného závodu, uhradí náklady spojené s přípravou tento závod. Poskytne-li závod přípravu pro povolání občanům, kteří nejsou v pracovním poměru, uhradí náklady okresní národní výbor, který vyslal občany k přípravě pro povolání.
(2)	Náklady spojené s přípravou pro povolání podle § 90 písm. b), jakož i náklady na zřízení a provoz výcvikových středisek, hradí národní výbor, který organizuje přípravu pro povolání.
(3)	Náklady spojené s přípravou pro povolání podle § 90 písm. c) nese organizace, která kursy pořádá. Vyšle-li okresní národní výbor občana se změněnou pracovní schopností do takového kursu, uhradí organizaci pořádající kurs náklady spojené s přípravou vyslaných občanů nebo kursovné.
(4)	Provádí-li se příprava pro povolání podle § 90 písm. d), uhradí případné náklady (např. školné, kursovné) za občana se změněnou pracovní schopností okresní národní výbor. Jestliže se tato příprava provádí v léčebném zařízení státní zdravotní správy, nese náklady národní výbor, který ji organizuje, spolu s léčebným zařízením.
(5)	Náklady podle předchozích odstavců se nehradí, zvyšuje-li si občan se změněnou pracovní schopností kvalifikaci při výkonu svého pravidelného zaměstnání.

§ 92

Pracovní uplatnění

K § 69 zákona

(1)	Výběr vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností provádí závodní (dílenský) lékař, popřípadě obvodní nebo jiný lékař, určený ředitelem okresního ústavu národního zdraví, a zástupce vedení závodu (technik, technolog) za účasti funkcionáře základní organizace Revolučního odborového hnutí; zástupce národního výboru se může vždy účastnit tohoto výběru.
(2)	Plánem zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností stanoví každoročně okresní národní výbor závodu, kolik občanů se změněnou pracovní schopností je povinen celkem zaměstnávat na vhodných pracovních místech; přitom přihlíží k potřebám národního hospodářství a k místním podmínkám. Ústředním orgánům, národním výborům, soudům, prokuraturám, rozpočtovým organizacím ministerstev národní obrany a vnitra a společenským organizacím se plán zaměstnanosti občanů se změněnou pracovní schopností nestanoví.
(3)	Technickými a organizačními opatřeními zajišťují závody na svůj náklad zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek (např. zaměstnávání na zkrácenou pracovní dobu), úpravu pracovišť, zřízení zvláštních dílen (pracovišť), přípravu pro povolání občanů se změněnou pracovní schopností a zvyšování kvalifikace těchto občanů při výkonu jejich pravidelného zaměstnání.
(4)	Národní výbory ve spolupráci s orgány výrobního družstevnictví dbají, aby složení členské základny v družstvech invalidů odpovídalo vzorovým stanovám; ve spolupráci s orgány Svazu československých invalidů dbají, aby v jeho provozovnách byli převážně zaměstnáváni občané plně invalidní ( § 17 odst. 3) a jiní pracovníci jen, pokud je to k provozu nezbytně nutné.
(5)	Občanům se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním poškozením, kteří nemohou pracovat v běžném provozu ani za zvláštních úlev, občanům, kteří pro nepříznivý zdravotní stav mohou přivykat práci jen postupně, jakož i pracovníkům, kteří pro ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní ani jiné vhodné zaměstnání, poskytují závody vhodné pracovní uplatnění ve zvláštních dílnách (pracovištích), kde je výrobní program upraven s ohledem na zdravotní stav těchto občanů.

§ 93

Péče o mladistvé

K § 70 zákona

(1)

Podstatně omezený výběr zaměstnání má zpravidla mladistvý, který pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ( § 17 odst. 1)

a)	může se připravovat jen k podstatně omezenému okruhu kvalifikovaných povolání, nebo
b)	může vykonávat jen podstatně omezený okruh zaměstnání, která nevyžadují předchozí přípravy anebo
c)	může se připravovat pro povolání jen ve zvláštních zařízeních státní správy.

(2)

Závody jsou povinny přijímat na místa vyhrazená pro mladistvé se změněnou pracovní schopností přednostně tyto mladistvé. Školy přijímají přednostně mladistvé se změněnou pracovní schopností, které doporučila okresní posudková komise sociálního zabezpečení pro studium, jestliže mladiství splňují i ostatní podmínky pro přijetí ke studiu.

(3)

Mladistvým se změněnou pracovní schopností, na něž nenáleží přídavky na děti (výchovné, sirotčí důchod) a pro které se okresnímu národnímu výboru nepodařilo včas zajistit studium ani učební nebo pracovní poměr, se poskytuje příspěvek před umístěním ve výši 120 Kčs měsíčně; mladistvým, kteří se připravují pro povolání podle doporučení okresní posudkové komise sociálního zabezpečení studiem na specializovaných školách a institutech, jejichž návštěva nezakládá nárok na výplatu přídavků na děti (výchovné), se poskytuje příspěvek na dobu přípravy pro povolání ve výši 120 Kčs měsíčně.

Hmotné zabezpečení

K § 72 zákona

§ 94

Příspěvek před umístěním

(1)

Není-li možno zajistit občanu se změněnou pracovní schopností, který není v pracovním poměru, vhodné pracovní místo nebo přípravu pro povolání, poskytuje mu okresní národní výbor příspěvek před umístěním. Příspěvek se poskytuje po 15 dnech v měsíčních splátkách pozadu ode dne, kdy občan požádal u okresního národního výboru o pracovní umístění, nebo ode dne, kdy mu okresní národní výbor doporučil přípravu pro povolání, popřípadě ode dne, kdy občan takovou přípravu ukončil; příspěvek se vyplácí do dne nástupu do zaměstnání nebo přípravy pro povolání.

(2)

Příspěvek před umístěním

a)	se poskytuje poživateli částečného invalidního důchodu ve výši rozdílu mezi invalidním důchodem, na jehož výplatu by oprávněný měl nárok, kdyby byl uznán plně invalidním, a mezi vypláceným důchodem (úhrnem vyplácených důchodů) bez výchovného, nejvýše však v částce 300 Kčs měsíčně,
b)	se může poskytnout podle sociálních poměrů občanu se změněnou pracovní schopností, který požívá jiný než částečný invalidní důchod nižší než 300 Kčs měsíčně, a to ve výši rozdílu mezi částkou 300 Kčs měsíčně a vypláceným důchodem (úhrnem vyplácených důchodů) bez výchovného,
c)	se může poskytnout občanu se změněnou pracovní schopností, který nepožívá důchod, ve výši 50 až 300 Kčs měsíčně podle sociálních poměrů.

(3)

Příspěvek před umístěním se může zvýšit až o 200 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka, který žije ve společné domácnosti s občanem se změněnou pracovní schopností, je-li to odůvodněno sociálními poměry rodiny.

(4)

Stane-li se žadatel o pracovní umístění, kterému nenáleží nemocenské, neschopným k práci, vyplácí se mu příspěvek nejdéle po dobu 60 dnů pracovní neschopnosti v kalendářním roce.

(5)

Příspěvek před umístěním se neposkytuje občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá nemocenské, nebo si zavinil ztrátu posledního zaměstnání, nebo sám bez vážného důvodu rozvázal svůj pracovní poměr anebo odmítl nastoupit vhodné pracovní místo či přípravu pro povolání doporučené okresním národním výborem. Příspěvek se neposkytuje ani občanu se změněnou pracovní schopností, kterému byl důchod snížen nebo odňat podle zvláštních předpisů. ²⁵

§ 95

Příspěvek po dobu přípravy pro povolání

(1)	Občanu se změněnou pracovní schopností, který se připravuje pro povolání (§ 90), poskytuje okresní národní výbor příspěvek po dobu přípravy pro povolání.
(2)	Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se poskytuje ve výši základního časového tarifu kvalifikační třídy práce (dolní hranice platového rozpětí) příslušného povolání, pro které se příprava provádí. Dostává-li občan se změněnou pracovní schopností během přípravy pro povolání odměnu za vykonanou práci, sníží se příspěvek po dobu přípravy pro povolání o tuto hrubou odměnu.
(3)	Požívá-li občan se změněnou pracovní schopností důchod, vypočte se příspěvek po dobu přípravy pro povolání tak, že součet odměny za vykonanou práci, vypláceného důchodu (úhrnu důchodů) a příspěvku sníženého podle předchozího odstavce se porovná s průměrným měsíčním výdělkem, z něhož byl důchod vyměřen; převyšuje-li tento součet průměrný měsíční výdělek, krátí se snížený příspěvek dále o částku, o niž součet převyšuje průměrný měsíční výdělek. Jestliže však je to pro důchodce výhodnější nebo nebyl-li důchod vyměřen z průměrného měsíčního výdělku, krátí se snížený příspěvek o částku, o kterou uvedený součet převyšuje základní časový tarif kvalifikační třídy práce (dolní hranici platového rozpětí) příslušného povolání.
(4)	Dostává-li občan se změněnou pracovní schopností po dobu přípravy pro povolání bezplatné ubytování a stravování, poskytuje se příspěvek po dobu přípravy pro povolání ve výši 100 Kčs měsíčně; to platí též, poskytuje-li se jen bezplatné stravování.
(5)	Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se může zvýšit až o 200 Kčs měsíčně na každého rodinného příslušníka, který žije ve společné domácnosti s občanem se změněnou pracovní schopností, je-li to odůvodněno sociálními poměry rodiny.
(6)	Pro výplatu příspěvku po dobu přípravy pro povolání platí obdobně § 94 odst. 4. Neplní-li občan se změněnou pracovní schopností během přípravy pro povolání uložené povinnosti, může být příspěvek vyplácen v nižší částce, popřípadě zastaven. Příspěvek po dobu přípravy pro povolání se neposkytuje občanu se změněnou pracovní schopností, který pobírá nemocenské.

§ 96

Náhrada nutných výloh

Občanům se změněnou pracovní schopností se při přípravě pro povolání poskytují bezplatně nutné školní potřeby a učebnice. Dále se jim poskytuje zejména

a)	úhrada výbavy potřebné k provádění přípravy pro povolání až do výše 400 Kčs,
b)	cestovné a podle potřeby i nocležné za cestu z bydliště do místa přípravy pro povolání a zpět při zahájení a ukončení přípravy; v odůvodněných případech lze uhradit náklady za další cesty k návštěvě rodiny a zpět. Náhrada těchto výdajů se poskytuje podle obecných předpisů o náhradě cestovních výdajů.

§ 97

Zajištění pracovního poměru

K § 73 zákona

(1)

Při rozhodování o návrhu závodu na udělení předchozího souhlasu k rozvázání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností přihlíží okresní národní výbor zejména,

zda lze přemístit pracovníka na jiné vhodné pracovní místo v závodě, a to popřípadě po předchozí přípravě pro povolání,

zda lze opatřit pracovníku vhodné zaměstnání v jiném závodě,

k sociálním poměrům pracovníka.

Okresní

národní výbor může závodu uložit, aby provedl vhodná opatření, která umožní setrvání občana se změněnou pracovní schopností v pracovním poměru.

(2)

Předchozího souhlasu okresního národního výboru k rozvázání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností není třeba, jestliže

pracovní poměr končí dohodou mezi závodem a pracovníkem,

pracovní poměr končí uplynutím zkušební doby,

pracovní poměr končí uplynutím určité doby, na kterou byl sjednán,

závod zrušuje okamžitě pracovní poměr.

Závod

je však povinen i v těchto případech předběžně oznámit okresnímu národnímu výboru skončení pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností a sdělit důvody.

(3)

Závod, v němž je vhodné místo, smí odmítnout sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností, kterého mu doporučil okresní národní výbor, pouze tehdy, jestliže

a)	pracovník nemá odbornou způsobilost vyžadovanou povahou pracovního místa a závod mu nemůže poskytnout přípravu pro povolání, nebo
b)	pracovník nesplňuje ostatní podmínky vyžadované povahou práce a pracoviště, nebo
c)	přijetí pracovníka by bylo v rozporu s obecnými předpisy o vzniku pracovního poměru.

(4)

Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně, jde-li o pracovníka, který pozbyl následkem úrazu nebo nemoci schopnosti k práci požadované na pracovním místě, které dosud zastával.

§ 98

Povinnosti závodů

K § 74 zákona

(1)	Závody doplňují stav svých kvalifikovaných pracovníků přednostně občany se změněnou pracovní schopností, kterým poskytly přípravu pro povolání.
(2)	Závody zadávají domáckou a příležitostnou práci přednostně občanům se změněnou pracovní schopností.
(3)	Závod je povinen do tří dnů ohlásit okresnímu národnímu výboru sjednání pracovního poměru s občanem se změněnou pracovní schopností; v téže lhůtě je povinen ohlásit uvolněná místa uvedená v seznamu vhodných pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností a do osmi dnů od ohlášení nesmí tato místa obsadit bez souhlasu okresního národního výboru.
(4)	Závod je povinen sdělit okresnímu národnímu výboru důvody, pro které odmítl sjednat pracovní poměr s občanem se změněnou pracovní schopností, jenž mu byl doporučen k přijetí. Nesouhlasí-li okresní národní výbor s důvody odmítnutí, rozhodne o povinnosti závodu přijmout občana se změněnou pracovní schopností do zaměstnání; nesouhlasí-li orgán Revolučního odborového hnutí na závodě s tímto rozhodnutím, lze je uskutečnit jen se souhlasem vyššího odborového orgánu.
(5)	Evidence, kterou závody vedou o občanech se změněnou pracovní schopností pracujících v závodě, obsahuje zejména osobní data, označení rozhodnutí, podle něhož se pracovník považuje za občana se změněnou pracovní schopností, a údaje o původní kvalifikaci, o poskytnuté přípravě pro povolání a o druhu vykonávané práce s označením pracoviště, popřípadě jaký důchod pracovník pobírá.

D Í L D R U H Ý

Péče o občany těžce poškozené na zdraví a staré občany (§ 99-117)

K § 76 až 79 zákona

§ 99

(1)

Občanům, kteří nemohou pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nebo věk uspokojovat své životní potřeby, jakož i občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc k překonání mimořádně nepříznivých životních poměrů, národní výbory poskytují tyto služby sociálního zabezpečení:

a)	pečovatelskou službu,
b)	stravování důchodců,
c)	jinou věcnou pomoc,
d)	příspěvky,
e)	mimořádné výhody pro občany trvale těžce poškozené na zdraví,
f)	ústavní sociální péči.

(2)

Služby sociálního zabezpečení uvedené v předchozím odstavci s výjimkou služby pod písm. e) se poskytují za úhradu skutečných nákladů; sociálně potřebným občanům se však poskytují zcela nebo zčásti ze státních prostředků. Za sociálně potřebného občana se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena ani vlastními příjmy ani výživným, popřípadě příspěvkem na výživu od jiných osob.

(3)

Občany, kteří potřebují služby, vyhledávají národní výbory zejména za pomoci společenských organizací, občanských výborů a dobrovolných spolupracovníků.

(4)

Národní výbory poskytují potřebným občanům především věcnou pomoc; peněžité příspěvky poskytují jen tehdy, jestliže nelze odstranit nepříznivou sociální situaci potřebného občana věcnou pomocí.

(5)

Ústavní sociální péče se poskytuje jen občanům, kteří jsou odkázáni plně na pomoc společnosti, především tělesně nebo duševně vadné mládeži, tělesně, smyslově nebo duševně vadným dospělým, trvale chorým občanům a starým osamělým občanům zejména s nízkými důchody.

(6)

Národní výbory vytvářejí ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím a ostatními společenskými organizacemi podmínky, aby se též občané těžce poškození na zdraví a staří občané mohli podílet na kulturním a společenském životě pracujících.

§ 100

Pečovatelská služba

(1)

Pečovatelská služba spočívá v obstarávání donáškové služby, ve vykonávání nutných běžných prací spojených s udržováním domácnosti a v provádění jednoduchých ošetřovatelských úkonů, které nejsou vyhrazeny zdravotnickému pracovníku. Pečovatelská služby se poskytuje, jestliže potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci a nelze ji zajistit ani pomocí spoluobčanů.

(2)

Pečovatelskou službu vykonávají jednak dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby, jednak pečovatelé z povolání. Dobrovolným spolupracovníkům pečovatelské služby může národní výbor vyplácet za výkon pečovatelské služby odměnu; výši odměny stanoví podle rozsahu a obtížnosti úkonů.

§ 101

Stravování důchodců

Stravování důchodců se zajišťuje v závodních jídelnách, v jídelnách podniků veřejného stravování, v jídelnách jednotných zemědělských družstev, popřípadě v klubech důchodců. Národní výbory mohou na toto stravování poskytnout sociálně potřebným občanům příspěvek, jehož výši stanoví s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům.

§ 102

Jiná věcná pomoc

V naléhavých a odůvodněných případech se sociálně potřebným občanům poskytuje věcná pomoc též zakoupením nutných životních potřeb anebo zaplacením prací nebo úkonů.

§ 103

Příspěvky

(1)	Nevidomému může být poskytnut příspěvek na zakoupení pomůcky, kterou neposkytuje státní zdravotní správa zdarma a kterou nevidomý nezbytně potřebuje zpravidla k výkonu zaměstnání, pro přípravu k povolání nebo pro výkon soustavné veřejné činnosti; může mu být poskytnut též příspěvek na zakoupení vodicího psa. Nepotřebuje-li již nevidomý pomůcku nebo vodícího psa, je povinen nabídnout je ke koupi Svazu československých invalidů.
(2)	Nevidomému, který pracuje nebo se připravuje pro povolání, lze poskytnout příspěvek na zvýšené výdaje, jež souvisí s jeho vadou, až do výše 200 Kčs měsíčně.
(3)	Invalidovi s těžkými vadami nosného a pohybového ústrojí, a to především se ztrátou nebo ochrnutím dolních končetin, který potřebuje motorový vozík pro výkon povolání nebo veřejné činnosti, lze poskytnout příspěvek na jeho zakoupení. Příspěvek může být poskytnut i v jiných případech hodných zřetele, např. jestliže invalida nemůže používat mechanického vozíku nebo jestliže jeho používání těžce poškozuje invalidovo zdraví. Prodej motorového vozíku je invalida povinen neprodleně oznámit národnímu výboru, od něhož příspěvek obdržel; tento národní výbor stanoví, zda a jakou částku z poskytnutého příspěvku je invalida povinen vrátit.
(4)	Občanu nemocnému tuberkulózou může být poskytován příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na stravování, pokud nemohou být uhrazeny z vlastního příjmu nemocného ani z výživného, popřípadě příspěvku na výživu od osob povinných nemocného vyživovat.
(5)	Občanu, jehož hospodářské poměry odůvodňují poskytování pomoci po delší dobu, může být poskytován opakující se příspěvek.
(6)	V mimořádných životních situacích, které vznikají v důsledku nepředvídaných událostí (např. živelní pohromou), nebo k úhradě nezbytných životních nákladů lze poskytnout sociálně potřebnému občanu jednorázový příspěvek, pokud nelze potřebnou pomoc poskytnout jiným způsobem.

§ 104

Mimořádné výhody pro občany trvale těžce poškozené na zdraví

(1)

Mimořádné výhody jsou určeny pro občany, jimž jejich vada nebo choroba způsobuje trvalé těžké poškození zdraví, které podstatnou měrou omezuje jejich pohybovou schopnost. Jsou to těžké vady nebo choroby, které způsobují, že postižený občan buď nemůže delší dobu stát nebo není schopen delší chůze, popřípadě nemůže bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků. Při určování stupně tělesného poškození postiženého občana se přihlíží ke všem vadám, chorobám a okolnostem, které ve vzájemné souvislosti omezují jeho pohybovou schopnost.

(2)

Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nemohou delší dobu stát, může okresní národní výbor poskytnout tyto výhody:

a)	vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě vlaků (vozů), v nichž je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky,
b)	přednost při osobním projednávání jejich věcí, např. v úřadech, v ordinacích aj.

(3)

Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nejsou schopni delší chůze, lze vedle výhod uvedených v předchozím odstavci poskytnout tyto další výhody:

a)	bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní hromadné veřejné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy a autobusy),
b)	slevu poloviny jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku a v pravidelných spojích autobusové dálkové dopravy.

(4)

Občanům trvale těžce poškozeným na zdraví, kteří nemohou bez průvodce používat veřejných hromadných dopravních prostředků, lze poskytnout výhody uvedené v odstavcích 2 a 3 a dále slevu poloviny vstupného na divadelní a filmová představení a jiné kulturní a sportovní podniky. Jejich průvodci se poskytuje sleva poloviny vstupného na tyto podniky a bezplatná doprava veřejnými hromadnými dopravními prostředky. Vodicí pes se dopravuje spolu s nevidomým a bezplatně.

(5)

Okresní národní výbor může odejmout výhody, jestliže jich bylo opětovně zneužíváno.

(6)

Okresní národní výbor vydává průkaz opravňující k výhodám podle předchozích odstavců. Průkaz občana trvale těžce poškozeného na zdraví platí zároveň i pro jeho průvodce.

Ústavní sociální péče

§ 105

Druhy ústavů sociální péče

Ústavy sociální péče mohou být zřízeny nebo zrušeny a jejich objekty mohou být odňaty svému účelu jen se souhlasem národního výboru vyššího stupně, a jde-li o ústav krajského významu, po předchozím projednání se Státním úřadem sociálního zabezpečení.

§ 106

Ústavy pro tělesně vadnou mládež

(1)

Ústavy pro tělesně vadnou mládež jsou určeny pro mládež ve věku od 3 do 18 let,

a)	s trvalými těžšími tělesnými vadami, zejména s těžším poškozením pohybového a nosného ústrojí, jestliže vada znemožňuje nebo podstatně ztěžuje normální způsob výchovy, vzdělání a pracovního výcviku,
b)	s trvalými lehčími tělesnými vadami, jestliže nelze zabezpečit potřebnou rehabilitaci v prostředí, v němž žijí.

(2)

Některé ústavy pro tělesně vadnou mládež mohou být vyhrazeny dětem a mladistvým, kteří vedle tělesné vady jsou postiženi též vadným duševním vývojem lehčího stupně, který však nevylučuje vzdělávání ve zvláštní škole zřízené při ústavu.

(3)

V ústavech pro tělesně vadnou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření, včetně ošacení, zdravotní péče, včetně rehabilitace, a vhodná příprava pro život.

(4)

Příprava pro život zahrnuje:

a)	předškolní výchovu pro děti ve věku od 3 do 6 let a školní výchovu pro děti školou povinné,
b)	mimoškolní a mimopracovní výchovu,
c)	přípravu pro povolání, která se uskutečňuje buď studiem na školách mimo ústav nebo odborným výcvikem; odborný výcvik se provádí v socialistických organizacích nebo v ústavních dílnách, a to v učebním poměru,
d)	zácvik k jednoduchým pracem, na které stačí mladistvý vzhledem ke svému zdravotnímu stavu.

(5)

V ústavech pro tělesně vadnou mládež se může poskytovat v potřebném rozsahu péče uvedená v odstavcích 3 a 4 též dětem a mladistvým, kteří bydlí mimo ústav.

§ 107

Ústavy pro duševně vadnou mládež

(1)	Ústavy pro duševně vadnou mládež jsou určeny pro nevzdělavatelnou mládež s těžším stupněm slabomyslnosti ve věku od 3 do 25 let. Do těchto ústavů mohou být přijímány též nevzdělavatelné duševně vadné děti s přidruženou tělesnou nebo smyslovou vadou.
(2)	V ústavech pro duševně vadnou mládež se poskytuje ubytování, zaopatření, včetně ošacení, zdravotní péče, včetně přiměřené rehabilitace, a výchova zaměřená podle možnosti též k pracovnímu uplatnění.
(3)	Pro mládež se středním stupněm slabomyslnosti bydlící v rodině jsou určena zařízení sociální péče pro denní (týdenní) pobyt mládeže. V těchto zařízeních se mládeži poskytuje v potřebném rozsahu strava, zdravotní péče a výchova zaměřená též k pracovnímu uplatnění, v zařízeních pro týdenní pobyt též ubytování během týdne mimo dny pracovního klidu.

§ 108

Ústavy pro dospělé občany středního věku

(1)	Ústavy pro dospělé občany středního věku jsou určeny pro občany s velmi těžkým tělesným nebo smyslovým poškozením ve věku od 18 let a pro duševně vadné občany ve věku od 25 let, jejichž vada je trvalá a kteří potřebují ústavní zaopatření, nikoliv však léčebnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení.
(2)	V ústavech pro dospělé občany středního věku se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní péče, včetně přiměřené rehabilitace, kulturní péče a příležitost k systematické práci ve vhodných podmínkách.

§ 109

Domovy důchodců

(1)

Domovy důchodců jsou určeny

a)	pro staré občany postižené trvalými chorobnými stavy, které i po poskytnutí léčebné a rehabilitační péče vyžadují zvýšené péče, s výjimkou občanů, jejichž zdravotní stav vyžaduje ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení;
b)	pro ostatní staré a osamělé občany, kteří potřebují ústavní péči, zejména jsou-li plně odkázáni na pomoc společnosti.

(2)

V domovech důchodců se poskytuje ubytování, zaopatření, zdravotní a kulturní péče a příležitost k dobrovolné činnosti podle schopností a zájmů obyvatel ústavu tak, aby byla zajištěna vhodná náplň jejich života.

§ 110

Výbor obyvatel

(1)

V ústavech pro dospělé občany středního věku tělesně nebo smyslově vadné a v domovech důchodců se obyvatelé zúčastňují na uspořádání života v ústavu svými zástupci zvolenými do výboru obyvatel; výbor obyvatel zejména spolupracuje při zajišťování kulturní náplně života a pracovní činnosti obyvatel ústavu a dbá o dodržování pořádku v ústavu a o ochranu ústavního majetku.

(2)

Ústavům pro mládež napomáhají při plnění jejich úkolů sdružení rodičů a přátel ústavu; v ústavech, při nichž jsou ustavena sdružení rodičů a přátel školy, vykonávají uvedenou působnost tato sdružení.

§ 111

Kulturní fond

(1)	Ke zvýšení kulturní úrovně života v ústavu zřizuje se kulturní fond. Fond spravuje výbor obyvatel, který používá jeho prostředků v dohodě s vedoucím ústavu. Není-li v ústavu výbor obyvatel (v ústavech pro mládež a v ústavech pro duševně vadné), rozhoduje o použití prostředků fondu vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.
(2)	Do kulturního fondu plyne část čistého výtěžku pomocného hospodářství ústavu, včetně ústavní výroby, o který se podstatně zasloužili svojí prací obyvatelé ústavu, a dobrovolné příspěvky.

Příspěvek na úhradu nákladů ústavní péče

§ 112

Příspěvek v zařízeních pro tělesně nebo duševně vadnou mládež

(1)	V ústavech sociální péče pro tělesně vadnou mládež a pro duševně vadnou mládež se příspěvek na úhradu nákladů ústavní péče, včetně náhrady na ošacení, stanoví podle hospodářských poměrů rodičů, popřípadě dítěte (mladistvého), nejvýše však v částce 350 Kčs měsíčně.
(2)	Příspěvek se hradí především z přídavků na děti nebo z výchovného anebo z výživného (příspěvku na výživu), bylo-li určeno soudem. Část stanoveného příspěvku, která není takto uhrazena, se hradí z příjmů dítěte (mladistvého) až do výše 70 % jeho příjmů. Do příjmů dítěte (mladistvého) se nezapočítávají odměny za práci vykonávanou v učebním poměru. Není-li však za mladistvého, který je v učebním poměru, takto uhrazen celý příspěvek, odvádí učeň na jeho úhradu až polovinu odměny za práci. Z odměn, jež nepřevyšují 120 Kčs měsíčně, se příspěvek neuhrazuje. Z vyšších odměn musí učni zůstat aspoň 120 Kčs měsíčně. Neuhrazený zbytek příspěvku může se požadovat od rodičů dítěte (mladistvého), a to s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům.
(3)	Poskytuje-li se péče dětem (mladistvým) v ústavech pro mládež nebo v zařízeních pro denní pobyt mládeže jen během dne, činí příspěvek nejvýše 5 Kčs denně, v zařízeních pro týdenní pobyt činí příspěvek nejvýše 8 Kčs denně.

§ 113

Příspěvek v ústavech pro dospělé občany

(1)

Příspěvek v ústavech pro dospělé občany středního věku a v domovech důchodců se stanoví až do výše provozních nákladů připadajících v průměru na jednoho obyvatele podle hospodářských poměrů žadatele o přijetí (obyvatele ústavu) s přihlédnutím k jeho pracovním a jiným zásluhám. Z důchodu nebo z jiného pravidelného příjmu musí zůstat obyvateli ústavu aspoň 15 %, nejméně však 50 Kčs měsíčně.

(2)

Poskytuje-li se ústavní zaopatření manželům, bere se za základ pro stanovení příspěvku každého z nich jedna polovina úhrnu jejich důchodů (příjmů); má-li důchod (příjem) jen jeden z manželů, polovina jeho důchodu (příjmu).

(3)

Pro stanovení výše příspěvku se do příjmu nezahrnují

a)	částky poskytované osobám, které je žadatel o přijetí (obyvatel ústavu) povinen vyživovat,
b)	odměny za práce konané při vlastním provozu ústavu,
c)	jedna polovina čisté odměny za jiné práce, konané se souhlasem vedoucího ústavu; k odměnám nepřesahujícím 100 Kčs měsíčně se nehledí a z vyšších odměn musí obyvateli ústavu zůstat aspoň 100 Kčs měsíčně.

(4)

Národní výbor může v odůvodněných případech stanovit, že se nehledí k pracovním odměnám nevidomých nebo občanů zvlášť těžce postižených na zdraví a k odměnám za práce v zemědělství, jsou-li organizovány ústavem.

§ 114

Příspěvek při pobytu mimo ústav

(1)	Příspěvek v ústavu pro mládež se neplatí za dobu strávenou mimo ústav v době školních prázdnin, ve zdravotnickém lůžkovém zařízení nebo v době dovolené na zotavenou. Jde-li o jiný přechodný pobyt mimo ústav se souhlasem vedoucího ústavu, platí se příspěvek nejvýše 2 Kčs denně. Jde-li o děti předškolního věku, neplatí se příspěvek ani za dobu strávenou se souhlasem vedoucího ústavu u rodičů nebo u jiných osob.
(2)	Zdržuje-li se obyvatel ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců přechodně se souhlasem vedoucího mimo ústav, platí se příspěvek nejvýše 5 Kčs denně.
(3)	Je-li obyvatel ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců v bezplatném zaopatření léčebného zařízení, platí se po dobu, po kterou se důchod vyplácí v plné výši ( § 54 odst. 2 a 3 zákona), stanovený příspěvek, nejvýše však 10 Kčs denně; za tuto dobu se nepožaduje placení doplatku od občanů, kteří mají vůči obyvateli ústavu vyživovací povinnost. Za dobu, po kterou se důchod nevyplácí anebo po kterou byla vyplacena jen polovina důchodu, se nepožaduje placení příspěvku.
(4)	O výši příspěvku podle předchozích odstavců a o jeho prominutí rozhoduje vedoucí ústavu podle zmocnění národního výboru.

§ 115

Způsob placení příspěvku

(1)	Příspěvek se platí měsíčně předem, a to v den nástupu do ústavu za dobu do konce kalendářního měsíce a za další měsíce vždy do 5. dne každého měsíce. Důchodci platí příspěvek v den nástupu do ústavu za dobu do dne příští výplaty důchodu a nadále vždy v den výplaty důchodu; příspěvek se sráží z důchodu ( § 61 odst. 2 zákona).
(2)	Za období kratší jednoho měsíce se platí příspěvek podle dnů; denní příspěvek činí třicetinu měsíčního příspěvku. Zemře-li obyvatel ústavu během období, na něž byl příspěvek předem zaplacen, nevrací se část příspěvku zaplaceného obyvatelem ústavu.
(3)	Příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

§ 116

Kapesné

Obyvatelům ústavu pro dospělé občany středního věku a domovů důchodců, kteří nemají prostředky na úhradu drobných osobních potřeb, se poskytuje kapesné až do částky 50 Kčs měsíčně.

§ 117

Odměny za pracovní činnost při provozu ústavu

Za pravidelnou pracovní činnost při provozu ústavu nebo jeho pomocného hospodářství náleží obyvateli ústavu pro dospělé občany středního věku nebo domova důchodců a mladistvým ve věku od 15 let v ústavech pro mládež, pokud mladiství nejsou v učebním poměru, odměna, která se stanoví podle druhu konané práce ve výši časové mzdy za stejné nebo obdobné práce vykonávané v pracovním poměru. Při výkonech nižších než normálních se odměny přiměřeně snižují; odměny lze stanovit paušálem. Pracovní činnost, která netrvá ani hodinu denně, práce vyplývající ze soudružského vztahu mezi obyvateli ani pracovní činnost ojedinělá nebo nahodilá se neodměňují.

Č Á S T P Á T Á

Řízení (§ 118-140)

D Í L P R V N Í

Zahájení řízení o dávku (službu) (§ 118-134)

K § 88 zákona

§ 118

(1)	Řízení o dávku se zahajuje žádostí u okresního národního výboru; žadatel může podat žádost též u místního (městského) národního výboru svého bydliště, který ji postoupí okresnímu národnímu výboru.
(2)	Řízení o poskytování služby sociálního zabezpečení zahajuje národní výbor buď na žádost nebo z vlastního podnětu nebo z podnětu společenské organizace.
(3)	Státní úřad sociálního zabezpečení stanoví, v kterých případech je třeba vyjádření místního (městského) národního výboru, výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí nebo jiného orgánu o pracovním a osobním hodnocení žadatele.

Podávání žádostí o důchod na závodě (ve výrobním družstvu)

§ 119

(1)	Pracovník podává žádost o důchod na závodě, v němž je zaměstnán, u příslušného orgánu základní organizace Revolučního odborového hnutí. ²⁶ Totéž platí i pro občany,a kteří již nejsou v pracovním poměru, avšak pobírají z tohoto poměru dávky nemocenského pojištění, a pro pozůstalé.
(2)	Je-li pracovník v době podání žádosti neschopen práce a bydlí v jiném okrese, než v kterém je sídlo závodu, nebo bydlí-li pozůstalý po pracovníkovi v jiném okrese, než ve kterém je sídlo závodu, v němž byl pracovník zaměstnán, může být podána žádost o důchod u okresního národního výboru místa bydliště žadatele.
(3)	Pracovníci těch závodů, u nichž není ustanoven odborový orgán, podávají žádost o důchod u okresního národního výboru, v jehož obvodu mají bydliště.

§ 120

(1)	Závod je povinen poskytnout odborovému orgánu veškerou pomoc; zejména sepisuje žádost o důchod a zajišťuje, aby žádost byla doložena potřebnými doklady a včas zaslána okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě žadatel bydlí. K sepisování žádostí o důchod je závod povinen určit svého pracovníka.
(2)	Státní úřad sociálního zabezpečení informuje odborový orgán, žádá-li o to, o průběhu řízení a pošle tomuto orgánu na vědomí opis rozhodnutí.

§ 121

Za den uplatnění nároku na důchod se považuje den, kdy se pracovník (pozůstalý po pracovníkovi) poprvé obrátil na orgán základní organizace Revolučního odborového hnutí a požádal o důchod. Den uplatnění nároku musí závod vyznačit v žádosti.

§ 122

Postup při přechodu z dočasné pracovní neschopnosti

do plné (částečné) invalidity

K § 20 zákona

O plné (částečné) invaliditě pracovníka ²⁷ rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení

a)	na podkladě žádosti pracovníka o invalidní (částečný invalidní) důchod,
b)	z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise), jestliže pracovník neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti.

Povinnosti závodu vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení

K § 89 zákona

§ 123

Povinnosti vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má

a)	u pracovníků v pracovním poměru závod, u něhož je pracovník zaměstnán;
b)	u pracovníků pověřených činností v zahraničí ( § 35 a násl.) závod v Československé socialistické republice, k nimž je pracovník v pracovním poměru, popřípadě organizace, která převzala povinnosti závodu vyplývající z předpisů o důchodovém zabezpečení nebo jíž bylo jejich plnění uloženo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu; to platí též, pokud jde o experty činné v zahraničí ( § 37 a násl.);
c)	u domáckých dělníků závod, pro nějž domácký dělník koná sjednanou práci;
d)	u učňů závod, který jinak plní povinnosti závodu pro nemocenské pojištění;
e)	u brigádníků závod, pro nějž brigádník pracuje;
f)	u poslanců národního výboru ( § 41 a násl.) národní výbor, který obstarává osobní věci pracovníků národního výboru, o jehož poslance jde;
g)	u advokátů - členů advokátních organizací krajské (městské) sdružení advokátů, popřípadě Ústředí československé advokacie, pokud jde o jeho funkcionáře;
h)	u studentů vysokých škol škola, na které se studenti vzdělávají, a to i v době, kdy při studiu vykonávají v závodě podle učebních plánů a osnov výrobní práci ať v pracovním či učebním poměru; závod je povinen sdělit škole údaje potřebné ke splnění těchto povinností; to platí též, pokud jde o studující na školách, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání, i když podle učebních plánů a osnov konají výrobní práci v pracovním nebo učebním poměru;
ch)	u vědeckých a uměleckých aspirantů orgány, které jinak obstarávají věci nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení svých pracovníků; u studentů a vědeckých a uměleckých aspirantů vyslaných ke studiu do ciziny ministerstvo školství a kultury;
i)	u spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů okresní národní výbor místa bydliště těch osob;
j)	u členů výrobních družstev jejich družstvo nebo družstevní organizace;
k)	u dobrovolných spolupracovníků pečovatelské služby národní výbor, který pečovateli vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby;
l)	u odsouzených odpykávajících trest v útvaru nápravného zařízení náčelník útvaru.

§ 124

Povinnosti uložené závodu při vedení evidenčních listů plní u všech pracovníků téhož závodu, včetně pracovníků přidělených na pobočná (místně oddělená) pracoviště, útvar, u něhož je vedena účetní evidence jejich mezd.

Vedení záznamů (evidence)

§ 125

(1)	Závod je povinen zaznamenávat údaje o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši v evidenci pracovníků, a to zpravidla na mzdových listech.
(2)	Občan zaměstnávající pracovníka splní svou povinnost, jestliže má o pracovníku zaznamenány údaje předepsané v § 126 na mzdovém listě založeném pro účely daně ze mzdy. ²⁸

§ 126

(1)

Evidence, kterou závod vede o svých pracovnících, musí obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:

a)	příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka; přitom se zaznamenávají i všechna dřívější příjmení;
b)	rodné číslo pracovníka uvedené v občanském průkaze;
c)	počátek a konec pracovního poměru pracovníka;
d)	přesné označení druhu činnosti a doby jejího trvání, přičemž u pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se druh činnosti označí podle názvosloví i podle pořadových čísel uvedených v resortních seznamech; ²⁹
e)	hrubý výdělek (mzdu) pracovníka za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jeho složky;
f)	kalendářní dobu, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy, dobu mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, a dobu neplaceného pracovního volna poskytnutého závodem pro účely studia účastníkům studia vedle zaměstnání;
g)	dobu, po kterou pracovník vykonával službu v ozbrojených silách;
h)	záznam, zda pracovník pobírá důchod a jaký.

(2)

Za hrubý výdělek (mzdu) pracovníka se považuje výdělek podle § 13; mzda nebo její náhrada poskytovaná při nástupu vojenské služby anebo po dobu jejího konání se nevykazuje jako výdělek.

(3)

Závod je povinen do 30. června 1965 založit, popřípadě doplnit záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie podle předpisů platných od 1. července 1964, a to i pro pracovníky, kteří toto zaměstnání vykonávali i před tímto dnem. Tyto záznamy je třeba vést nadále běžně.

§ 127

Povinnost hlášení

Závod je povinen vést a předkládat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení evidenční list o době zaměstnání a výdělku a na výzvu podávat i jiná hlášení; jde-li o pracovníka, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, předkládá se evidenční list a podávají se hlášení krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra, podle toho, který orgán přiznal důchod.

Evidenční list o době zaměstnání a výdělku

§ 128

(1)	Evidenční list o době zaměstnání a výdělku založí závod ihned při vstupu pracovníka do pracovního poměru a vede jej po celou dobu, po kterou pracovní poměr trvá. Jakmile uplyne období, pro které je evidenční list určen, založí se nový evidenční list a dosavadní evidenční list se předloží podle § 130.
(2)	Přechází-li pracovník na jiné pracoviště téhož závodu, založí se pro něj nový evidenční list, jestliže jeho záznamy povede napříště jiný útvar závodu. V tom případě bude dosavadní evidenční list předložen jako při výstupu pracovníka ze zaměstnání ( § 130).

§ 129

(1)

Do evidenčního listu se zapisuje za každý kalendářní rok po uzávěrce mzdových listů, nejpozději do 30. dubna následujícího roku, doba trvání pracovního poměru, druh činnosti, hrubý výdělek (mzda) a doba, po kterou pracovník měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění poskytované místo mzdy. U pracovníků, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech.

(2)

V evidenčních listech uvádí závod druh činnosti vykonávané do 30. června 1964 podle dosavadních předpisů. Je-li druh činnosti zařazen do výhodnější pracovní kategorie podle nových předpisů, uvede závod údaje podle těchto nových předpisů za celou dřívější dobu v rubrice "Poznámka".

§ 130

(1)

Evidenční listy se předkládají za období a ve lhůtách stanovených Státním úřadem sociálního zabezpečení, a to prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodu je útvar závodu, ve kterém je vedena evidence mezd (mzdová účtárna). Vede-li útvar závodu se sídlem na Slovensku evidenční listy za jeho pracovníky, kteří mají pracoviště v českých krajích, odevzdá je okresnímu národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště. Obdobně se postupuje, má-li útvar v českých krajích pracoviště na Slovensku.

(2)

Obsah i rozsah zvláštního hlášení ( § 127) je určen výzvou.

(3)

Mimo lhůtu stanovenou pro periodická předkládání evidenčních listů je závod povinen předložit evidenční list do jednoho týdne po konečném mzdovém vyúčtování

a)	při výstupu pracovníka ze zaměstnání; jestliže je nepochybné, že pracovník v brzké době opět do tohoto zaměstnání vstoupí, lze pokračovat v záznamech na dřívějším evidenčním listu;
b)	při zrušení závodu.

(4)

Při úmrtí pracovníka a při zahájení řízení o přiznání dávky z důchodového zabezpečení, nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.

(5)

Zůstane-li pracovník v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj závod nový evidenční list, na němž pokračuje v záznamech.

§ 131

Odchylky

(1)	Státní úřad sociálního zabezpečení může stanovit odchylný způsob vedení záznamů a hlášení okolností rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení pro některé skupiny pracovníků, u nichž to vyžaduje zvláštní povaha jejich činnosti, a pro hlášení kampaňových, sezónních a jiných krátkodobých prací.
(2)	Státní úřad sociálního zabezpečení může též stanovit odchylný způsob vedení a předkládání evidenčních listů pro závody, které vedou záznamy o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení a pro jejich výši na děrných štítcích nebo na jiných prostředcích záznamů pro samočinné zpracování dat.

§ 132

Hlášení vstupu do zaměstnání a některých změn ve výkonu zaměstnání

(1)

Závod (občan) je povinen ohlásit, vstoupí-li k němu do zaměstnání

a)	poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění);
b)	pracovník, jemuž vstupem do zaměstnání vznikne nárok na přídavky na děti, na které se poskytuje pracovníků nebo jiné osobě výchovné k důchodu.

(2)

Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracovníka, jeho rodné číslo, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku. U poživatelky vdovského důchodu je závod povinen hlásit každého půl roku výši dosaženého hrubého výdělku a výši vypláceného nemocenského, a to odděleně. Jde-li o pracovníka, na jehož dítě pobírá jiná osoba výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, osobní data, bydliště a rodné číslo osoby, která pobírá výchovné.

(3)

Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo údaje uvedené v předchozím odstavci číslo výměru o přiznání důchodu.

(4)

Závod (občan) je povinen hlášení odeslat do 8 dnů po dni, kdy došlo k vstupu do zaměstnání, popřípadě, kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, Státnímu úřadu sociálního zabezpečení nebo okresnímu národnímu výboru podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce; hlášení týkající se poživatelů důchodů z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů je závod povinen v uvedené lhůtě odeslat krajské vojenské správě místa bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

§ 133

Součinnost zdravotnických zařízení

K § 91 zákona

(1)	Zdravotnická zařízení ústavní péče jsou povinna podávat hlášení o občanech přijatých do ústavní péče a požívajících jakoukoliv dávku z důchodového zabezpečení nebo zaopatřovací příspěvek, pokud ústavní ošetřování potrvá déle než dva měsíce, a jde-li o dítě, na které náleží výchovné k důchodu, déle než šest měsíců.
(2)	Hlášení se podává o poživatelích důchodu, kteří neplní vůči nikomu vyživovací povinnost (včetně ženatých a vdaných, jejichž rodinní příslušníci mají vlastní příjem,) nebo kteří mají povinnost vyživovat jen osoby, jimž bylo přiznáno výživné (příspěvek na výživu) rozhodnutím soudu (např. rozvedený, který plní vyživovací povinnost stanovenou soudem vůči bývalé manželce nebo vůči dítěti); jde-li o poživatele zaopatřovacího příspěvku nebo o dítě, na něž náleží výchovné, podává se hlášení vždy. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo jejich rodinných příslušníků.
(3)	Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště poživatele důchodu (zaopatřovacího příspěvku), jeho rodné číslo a den, kdy byl přijat do ústavního ošetřování. Jde-li o dítě, na něž náleží výchovné, musí hlášení obsahovat uvedené údaje toho, kdo na dítě pobírá výchovné. Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, musí hlášení obsahovat mimo uvedené údaje též číslo výměru o přiznání důchodu.
(4)	Hlášení nutno odeslat do 15 dnů před koncem druhého měsíce ústavního ošetřování, a jde-li o dítě, na něž náleží výchovné, do 15 dnů před koncem šestého měsíce ústavního ošetřování Státnímu úřadu sociálního zabezpečení. Jde-li o poživatele sociálního důchodu nebo zaopatřovacího příspěvku, odešle se hlášení okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě má ošetřovaný bydliště; jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, odešle se hlášení krajské vojenské správě podle bydliště pracovníka nebo ministerstvu vnitra podle toho, který orgán přiznal důchod.

§ 134

Opravné řízení

K § 92 odst. 2 věta druhá zákona

(1)

Rozhodnutí okresního národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; totéž platí, bylo-li rozhodnutí okresního národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat Státnímu úřadu sociálního zabezpečení, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národnímu výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat ke krajskému národnímu výboru. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

(2)

Rozhodnutí okresního národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o dávce.

D Í L D R U H Ý

Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku účastníkům řízení

o dávkách a službách sociálního zabezpečení (§ 135-140)

K § 93 zákona

§ 135

Osobní rozsah

Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku v řízení o dávkách a službách sociálního zabezpečení náleží

a)	žadatelům o dávky nebo o služby sociálního zabezpečení, důchodcům a rodinným příslušníkům těchto osob, kteří se v řízení o těchto dávkách nebo službách na vyzvání podrobili lékařskému vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavili k jednání posudkové komise sociálního zabezpečení;
b)	průvodcům osob uvedených pod písm. a), uzná-li lékař, že tyto osoby potřebují průvodce k cestě k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise;
c)	zákonným zástupcům nezletilců, jestliže je doprovázejí na vyzvání k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise.

§ 136

Náhrada jízdného

(1)	Občanům uvedeným v § 135 náleží náhrada jízdného při použití veřejných dopravních prostředků pro hromadnou dopravu osob za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvoláni, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než dva kilometry.
(2)	Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek za rychlík za cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže oprávněný uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob musel nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohl včas dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.
(3)	Měl-li oprávněný možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.
(4)	Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřovaného nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy. ³⁰
(5)	Náhrada jízdních výdajů se poskytuje jen, jsou-li prokázány.

§ 137

Stravné a nocležné

(1)

Denní stravné náleží, jestliže řízení v místě mimo bydliště trvalo - čítajíc v to dobu cesty do místa řízení a zpět -

nejméně 6, avšak nejvíce 10 hodin částkou 5 Kčs,

více než 10, avšak nejvíce 14 hodin částkou 8 Kčs,

více než 14 hodin částkou 14 Kčs.

(2)

Nocležné náleží, jestliže vyšetřovaný by se nemohl při použití veřejného dopravního prostředku pro hromadnou dopravu osob vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo lékařské vyšetření nebo jednání posudkové komise. Nocležné náleží částkou 10 Kčs za jeden nocleh. Nestačí-li nocležné k úhradě nutného výdaje za ubytování, hradí se tento výdaj v prokázané částce podle předloženého dokladu, nejvýše však částkou 20 Kčs. Výdaj za ubytování do částky 10 Kčs není třeba prokazovat.

(3)

Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li bezplatné poskytnutí stravy, popřípadě noclehu, zajištěno orgánem národního výboru.

§ 138

Náhrada jiných nutných výloh

Jiné nutné výlohy, které měli občané v souvislosti s lékařským vyšetřením nebo s účastí na jednání posudkové komise, k nimž byli předvoláni (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.

§ 139

Náhrada ušlého výdělku

(1)	Pracovníkům, kteří se v řízení o dávkách nebo službách sociálního zabezpečení na vyzvání podrobili vyšetření zdravotního stavu nebo se na vyzvání dostavili k jednání posudkové komise, náleží za dobu, za kterou jim ušel výdělek, jeho náhrada.
(2)	Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou pracovníku náleží nemocenské nebo za kterou mu závod poskytne náhradu mzdy.
(3)	Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích také průvodcům osob, které se na vyzvání podrobily vyšetření zdravotního stavu nebo se dostavily k jednání posudkové komise, potvrdil-li lékař, že předvolaný se nemohl dostavit k lékařskému vyšetření nebo k jednání posudkové komise bez průvodce.
(4)	Nárok na náhradu ušlého výdělku nutno uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření zdravotního stavu nebo jednání posudkové komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením závodu obsahujícím údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlého výdělku a jeho výše.

§ 140

Nárok na náhradu se uplatňuje u národního výboru, při němž je zřízena posudková komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor rozhodne o náhradě a provede její výplatu.

Č Á S T Š E S T Á

(§ 141-145)

Sociální zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů

§ 141

Kategorie funkcí

K § 96 zákona

(1)	Službou v ozbrojených silách se rozumí pro nárok na starobní a invalidní důchod podle § 99 až 103 zákona a pro úpravu důchodů podle § 131, 132 a 134 zákona doba služby v ozbrojených silách od 9. května 1945. Jako služba v ozbrojených silách se hodnotí v rozsahu uvedeném v § 6 i doba odbojové činnosti a věznění.
(2)	Doba služby konané v armádě Československé republiky od 28. října 1918 do 31. prosince 1939 a doba služby konané před 9. květnem 1945 v bývalých bezpečnostních sborech se hodnotí pro nárok na důchod jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie, pokud nejde o činnost výkonného letce.
(3)	Zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se hodnotí pro nárok na starobní a invalidní důchod jako služba vojáka z povolání v I. (II.) kategorii.
(4)	Pro nárok na starobní a invalidní důchod pracovníka se hodnotí služba v ozbrojených silách v I. (II.) kategorii jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.
(5)	Vojáku z povolání, který vykonával funkci I. (II.) kategorie a byl uvolněn pro výkon funkce v organizaci Komunistické strany Československa nebo Československého svazu mládeže v ozbrojených silách nebo v bezpečnostních sborech, se započítává doba výkonu stranické (mládežnické) funkce jako doba výkonu funkce I. (II.) kategorie.
(6)	Ustanovení § 1 až 3 platí obdobně.

§ 142

Hrubý výdělek

K § 9 a 98 zákona

Hrubým výdělkem vojáka z povolání je úhrn hrubého služebního příjmu a příplatků podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, podléhajících dani ze mzdy.

§ 143

Starobní důchod

K § 99 odst. 1 zákona

Nárok na starobní důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání podle § 99 odst. 1 zákona zůstává zachován, jestliže

a)	od propuštění ze služby v ozbrojených silách neuplynulo více než dva roky, nebo
b)	občan po propuštění ze služby v ozbrojených silách ze zdravotních důvodů na podkladě rozhodnutí lékařské komise nebo z jiných vážných důvodů byl dále zaměstnán a dosáhl věku stanoveného pro nárok na starobní důchod nejpozději do pěti let po propuštění ze služby v ozbrojených silách.

§ 144

Služby sociálního zabezpečení

K § 105 zákona

Příspěvky podle § 103 se poskytují na žádost oprávněného nebo z vlastního podnětu orgánu ministerstva národní obrany nebo ministerstva vnitra anebo z podnětu společenské organizace. Žádost o poskytování příspěvku se podává u toho orgánu, který přiznal důchod.

§ 145

Odchylky pro řízení

K § 107 zákona

Ministerstva národní obrany a vnitra rozhodují v oborech své působnosti o nárocích na dávky z důchodového zabezpečení, jestliže

a)	žadatel splnil ke dni propuštění z ozbrojených sil podmínku aspoň 25 roků doby zaměstnání, z toho nejméně 20 roků služby v ozbrojených silách,
b)	žadateli o důchod byl přiznán v době služby v ozbrojených silách nebo při propuštění z ní invalidní (částečný invalidní) důchod, anebo stane-li se invalidním (částečně invalidním) do dvou roků od propuštění ze služby v ozbrojených silách,
c)	jde o občany uvedené v § 131 odst. 3 zákona,
d)	jde o občany, u nichž bylo učiněno opatření podle § 129 odst. 3 zákona,
e)	jde o dávky pozůstalých po občanech uvedených pod písm. a) až d).

Č Á S T S E D M Á

Přechodná ustanovení (§ 146-151)

D Í L P R V N Í

Důchodové zabezpečení pracovníků (§ 146)

§ 146

Souběh nároků na důchody

K § 56 a 123 zákona

Starobní, invalidní a částečný invalidní důchod se považují za souběh nároků na důchody za důchody téhož druhu.

D Í L D R U H Ý

(§ 147-148)

Důchodové zabezpečení příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů

§ 147

K § 131 odst. 3 zákona

(1)	Poživatelům dosavadních výsluhových důchodů bude poskytnut při dosažení věku 60 let starobní důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, i když nesplňovali ke dni propuštění z činné služby podmínku aspoň 25 roků doby zaměstnání, z toho nejméně 20 roků doby služby v ozbrojených silách.
(2)	Ustanovení § 143 platí obdobně.

§ 148

Vdovský důchod

K § 134 odst. 3 zákona

Vdově, jejíž manžel zemřel následkem úrazu utrpěného v přímé souvislosti s výkonem služby v ozbrojených silách a jíž náleží vdovský důchod podle dosavadních předpisů, zůstává nárok na tento důchod zachován, i když nesplňuje podmínky podle § 30 odst. 2 zákona, jestliže dosáhla ke dni 30. září 1964 věku aspoň 40 let.

D Í L T Ř E T Í

Závěrečná ustanovení (§ 149-151)

§ 149

Kde se v předpisech o nemocenském pojištění platných pro pracovníky mluví o starobním důchodu vypláceném v plné výši, rozumí se jím plný i poměrný starobní důchod.

§ 150

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1.	vyhláška č. 84/1953 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti k provedení vládního nařízení o některých opatřeních v oboru penzijního nadlepšení,
2.	vyhláška č. 101/1954 Ú. l., kterou se stanoví, jak se určují nároky podle stanov v penzijním nadlepšení,
3.	vyhláška č. 251/1956 Ú. l., kterou se vyhlašuje pro účely důchodového zabezpečení seznam zaměstnání zařazených do II. pracovní kategorie,
4.	vyhláška č. 1/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti k přechodným ustanovením zákona o sociálním zabezpečení,
5.	vyhláška č. 2/1957 Ú. l., o průměrném ročním výdělku pro účely důchodového zabezpečení,
6.	vyhláška č. 3/1957 Ú. l., jíž se stanoví, které osoby se považují za potřebné a v jaké výši se vyměřuje sociální důchod,
7.	vyhláška č. 15/1957 Ú. l., o povinnostech zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení,
8.	vyhláška č. 33/1957 Ú. l., o zabezpečení nepracujících důchodců a jejich rodinných příslušníků pro případ nemoci,
9.	vyhláška č. 61/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení domáckých dělníků, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
10.	směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 73/1957 Ú. l., pro posuzování invalidity a částečné invalidity,
11.	vyhláška č. 77/1957 Ú. l., o zhodnocení různých druhů důchodového zabezpečení (pojištění),
12.	vyhláška č. 102/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení studentů a vědeckých aspirantů, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
13.	vyhláška č. 113/1957 Ú. l., o zápočtu vojenské služby, jakož i odbojové činnosti a věznění v době nesvobody do doby zaměstnání,
14.	vyhláška č. 115/1957 Ú. l., jíž se stanoví, která zaměstnání se považují za zaměstnání pod zemí v dolech a za zaměstnání výkonných letců,
15.	vyhláška č. 170/1957 Ú. l., kterou se stanoví podrobnosti o provádění doplňkové péče, jakož i rozsah a podmínky mimořádných výhod poskytovaných osobám trvale těžce poškozeným na zdraví,
16.	vyhláška č. 205/1957 Ú. l., o zhodnocení nároků příslušníků ozbrojených sil ze sociálního zaopatření při přestupu do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění),
17.	vyhláška č. 238/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení dobrovolných požárníků, příslušníků civilní obrany, zdravotníků Československého červeného kříže, dárců krve, členů Horské služby a spolupracovníků pečovatelské služby, pokud upravuje důchodové zabezpečení,

18.	vyhláška č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
19.	vyhláška č. 8/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
20.	vyhláška č. 94/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení advokátů - členů advokátních poraden, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
21.	vyhláška č. 122/1958 Ú. l., o náhradě cestovních a jiných výdajů a o náhradě ušlého výdělku účastníkům řízení o dávkách nebo službách podle předpisů o sociálním zabezpečení,
22.	vyhláška č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
23.	vyhláška č. 147/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení účastníků organizované tělesné výchovy, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
24.	vyhláška č. 169/1958 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení č. 48/1958 Sb., o úpravě penzijních nároků založených na závazcích rozpočtových a hospodářských organizací,
25.	vyhláška č. 190/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení funkcionářů národních výborů, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
26.	vyhláška č. 199/1958 Ú. l., o příspěvku na zaopatření a kapesném v ústavech sociální péče pro dospělé a o odměnách za pracovní činnost jejich obyvatel, ve znění vyhlášky č. 63/1963 Sb.,
27.	vyhláška č. 200/1958 Ú. l., o příspěvku na zaopatření v ústavech sociální péče pro děti a mládež s trvalými tělesnými nebo duševními vadami,
28.	vyhláška č. 44/1959 Ú. l., o nemocenské pojištění a o důchodovém zabezpečení učňů, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
29.	vyhláška č. 120/1959 Ú. l., o poskytování preventivní a léčebné péče a některých dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení činným účastníkům II. celostátní spartakiády,
30.	vyhláška č. 8/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení studentů a žáků při výrobní práci v závodech, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
31.	vyhláška č. 20/1960 Sb., o péči o osoby se změněnou pracovní schopností,
32.	vyhláška č. 50/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých badatelů, výkonných umělců a artistů,
33.	vyhláška č. 64/1960 Sb., kterou se mění vyhláška o povinnostech zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení,
34.	vyhláška č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
35.	vyhláška č. 48/1961 Sb., o poskytování některých dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení občanům, kteří se účastní přípravy k obraně Československé socialistické republiky, pokud upravuje důchodové zabezpečení,
36.	vyhláška č. 105/1961 Sb., kterou se mění a doplňuje seznam nemocí z povolání,
37.	ustanovení § 9 vyhlášky č. 107/1961 Sb., o pracovních úlevách a o hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání na školách poskytujících střední a vyšší vzdělání, na některých vysokých školách a na večerních universitách marxismu-leninismu, pokud se toto ustanovení týká důchodového zabezpečení,
38.	vyhláška č. 34/1962 Sb., o zásadách pro posuzování invalidity a částečné invalidity pro účely důchodového zabezpečení (pojištění),
39.	směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení o souběhu dvou nebo více nároků z penzijního nadlepšení, uveřejněné v částce 116 Ú. l. z r. 1956,
40.	směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterými se vydávají zaměstnavatelům pokyny o vedení a předkládání evidenčních listů o době zaměstnání a výdělku od 1. ledna 1958 pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců, uveřejněné v částce 123 Ú. l. z r. 1957,
41.	pokyny Státního úřadu sociálního zabezpečení zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech o době zaměstnání a výdělku týkajících se zaměstnanců, kteří budou přemístěni v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu a s přestavbou platové a prémiové soustavy pro inženýrskotechnické a administrativní pracovníky ve výrobě, jakož i v souvislosti s obdobnými opatřeními ve státním a hospodářském aparátu, uveřejněné v částce 25 Ú. l. z r. 1958, ve znění směrnic Státního úřadu sociálního zabezpečení uveřejněných v částce 25 Ú. l. z r. 1960,
42.	směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení ze dne 16. října 1958 o podávání žádostí o důchody zaměstnanců na závodech, uveřejněné v částce 84 Ú. l. z r. 1958,
43.	směrnice Státního úřadu sociálního zabezpečení, ministerstva národní obrany a ministerstva vnitra o poskytování výhod poživatelům starobního důchodu přechodně zaměstnaným při kampaňových a jiných krátkodobých pracích, uveřejněné v částce 66 Ú. l. z r. 1959.

§ 151

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1964 s výjimkou ustanovení vztahujících se k úpravám uvedeným v § 145 odst. 2 a 3 zákona; tato ustanovení vyhlášky nabývají účinnosti dnem, kterým nabudou účinnosti příslušná ustanovení zákona, tj. dnem 1. ledna 1965, popřípadě dnem 1. října 1964.

Předseda:

Štanceľ v. r.

Poznámky pod čarou:

§ 11 odst. 2, § 13 odst. 1, § 18 odst. 1, § 23 odst. 1, § 28 odst. 1 zákona.

Nařízení č. 223/1938 Sb., o pracovních útvarech.

Pojem účastníka stanoví § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.

Vojenský historický ústav v Praze.

§ 40 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Vyhláška č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.

Pokyny zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech týkajících se zaměstnanců v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu a s obdobnými opatřeními ve státním a hospodářském aparátu, uveřejněné v částce 25/1958 Ú. l.

Příjmy osvobozené od daně ze mzdy podle § 4 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, a podle vyhlášky č. 88/1962 Sb.

Vyhláška č. 320/1946 Ú. l., o ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění, a vyhláška č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.

§ 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Vyhláška č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc.

Část první vyhlášky č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí.

Část druhá vyhlášky č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí.

Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Např. práce v laboratořích, při povinné tělesné a branné výchově.

Vyhláška č. 8/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků ( § 2 a ⁶ .

Vyhláška č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.

Poskytování preventivní a léčebné péče umělcům je upraveno léčebným řádem (vyhláška č. 164/1958 Ú. l.) ve znění vyhlášek č. 242/1959 Ú. l. a č. 44/1962 Sb.

Za estrádní umělce se nepovažují lidoví hudebníci a členové souborů lidové tvořivosti.

§ 319 občanského soudního řádu

§ 15 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců

§ 28 a 29 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.

§ 43 a dalších zákona o sociálním zabezpečení a § 78 a dalších zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Podle vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, může okresní národní výbor přenést rozhodování o zaopatřovacím příspěvku na městský národní výbor.

§ 13, 14, 16 až 18, 23, 26, 28 a další ustanovení zákona.

Zákon č. 40/1958 Sb., o úpravě důchodů některých odsouzených osob, zákon č. 41/1958 Sb., o některých změnách v sociálním zabezpečení (článek III a IV), a předpisy o zvláštní úpravě důchodů některých osob národními výbory k provedení ustanovení § 141 zákona.

Směrnice Ústřední rady odborů ze dne 2. října 1958 o účasti pracujících na provádění a kontrole sociálního zabezpečení (Knižnice Národního pojištění, svazek 117).

Vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), a vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení.

Bod 57 vyhlášky ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.

Vládní vyhláška č. 107/1964 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely sociálního zabezpečení.

Vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu.

Poznámky pod čarou:
1	§ 11 odst. 2, § 13 odst. 1, § 18 odst. 1, § 23 odst. 1, § 28 odst. 1 zákona.
2	Nařízení č. 223/1938 Sb., o pracovních útvarech.
3	Pojem účastníka stanoví § 1 odst. 1 písm. e) zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.
4	Vojenský historický ústav v Praze.
5	§ 40 vyhlášky č. 104/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.
6	Vyhláška č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.
7	Pokyny zaměstnavatelům o zápisech v evidenčních listech týkajících se zaměstnanců v souvislosti se změnami v řízení a organizaci průmyslu a s obdobnými opatřeními ve státním a hospodářském aparátu, uveřejněné v částce 25/1958 Ú. l.
8	Příjmy osvobozené od daně ze mzdy podle § 4 zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, a podle vyhlášky č. 88/1962 Sb.
9	Vyhláška č. 320/1946 Ú. l., o ocenění naturálních požitků pro obor veřejnoprávního sociálního pojištění, a vyhláška č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.
10	§ 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
11	Vyhláška č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc.
12	Část první vyhlášky č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí.
13	Část druhá vyhlášky č. 184/1960 Sb., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení zaměstnanců pověřených činností v zahraničí.
14	Zákon č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.
15	Např. práce v laboratořích, při povinné tělesné a branné výchově.
16	Vyhláška č. 8/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení brigádníků ( § 2 a ⁶ .
17	Poskytování preventivní a léčebné péče umělcům je upraveno léčebným řádem (vyhláška č. 164/1958 Ú. l.) ve znění vyhlášek č. 242/1959 Ú. l. a č. 44/1962 Sb.
18	Za estrádní umělce se nepovažují lidoví hudebníci a členové souborů lidové tvořivosti.
19	§ 319 občanského soudního řádu
20	§ 15 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců
21	§ 28 a 29 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.
22	§ 43 a dalších zákona o sociálním zabezpečení a § 78 a dalších zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.
23	Podle vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, může okresní národní výbor přenést rozhodování o zaopatřovacím příspěvku na městský národní výbor.
24	§ 13, 14, 16 až 18, 23, 26, 28 a další ustanovení zákona.
25	Zákon č. 40/1958 Sb., o úpravě důchodů některých odsouzených osob, zákon č. 41/1958 Sb., o některých změnách v sociálním zabezpečení (článek III a IV), a předpisy o zvláštní úpravě důchodů některých osob národními výbory k provedení ustanovení § 141 zákona.
26	Směrnice Ústřední rady odborů ze dne 2. října 1958 o účasti pracujících na provádění a kontrole sociálního zabezpečení (Knižnice Národního pojištění, svazek 117).
27	Vyhláška č. 76/1957 Ú. l., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity), a vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení.
28	Bod 57 vyhlášky ministerstva financí č. 369/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy.
29	Vládní vyhláška č. 107/1964 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely sociálního zabezpečení.
30	Vyhláška č. 74/1961 Sb., o pronájmu a používání silničních vozidel pro motorovou dopravu.